Náprstkovo muzeum v Praze

Náprstkovo muzeum asijských, afrických a amerických kultur najdete na Betlémském náměstí v samém centru Prahy. Člení se na stálé etnografické sbírky a pravidelně obměňované menší výstavy; já se zrovna trefila do výstav s názvy Příběh Tibetu a Lovci lebek.

Muzeum ve mně vyvolávalo zvláštní pocity. Poprvé jsem se o něm dočetla někdy před 12 lety, kdy jsem pod vlivem mayovek zatoužila vidět indiánské sbírky. K muzeu jsem se nakonec dostala až letos začátkem dubna ve společnosti Karol. Venku bylo hezky, dovnitř se nikomu nechtělo, a tak jsme měly s Kájou skoro celé muzeum jen samy pro sebe. Splnila návštěva očekávání?

Etnografické Náprstkovo muzeum začalo vznikat v 60. letech 19. století pod rukami českého vlastence, sběratele a mecenáše umění Vojty Náprstka (1826-1894), a to přímo v budově bývalého pivovaru, patřícího jeho rodině. Původní záměr byl vytvořit místo pro sešlosti české inteligence a příznivců pokroku.

Náprstek hodně cestoval, a tak mnohé exponáty dovezl ze svých cest sám. Většinu ale získal díky podpoře krajanů v exilu, kteří mu výměnou za české noviny a zprávy z domoviny posílali zajímavé úlovky. Pestrému životu Vojty Náprstka je věnovaná přímo jedna část muzea. Překvapilo mě, že se vídal s téměř všemi známými jmény 19. století, včetně Jungmanna, Dobrovského, Němcové nebo Rettigové.

národopisec Vojta Náprstek (zdroj)

Ačkoliv původně muzeum obsahovalo i slovanské národopisné sbírky, od skončení 2. světové války jsou zde vystavovány pouze mimoevropské exponáty. Stálé sbírky se dělí na kultury Austrálie a Oceánie a druhou část, indiánské kultury Severní a Jižní Ameriky, na které jsem se těšila obzvlášť. Dost mě proto zamrzelo, že je kvůli rekonstrukci muzea celé americké patro momentálně nepřístupné, a tak jsem se musela spokojit s australskými domorodci. Exponáty stojí přehledně seřazené dle jednotlivých ostrovů ve vitrínách, které jsou vysypané přímo hlínou nebo pískem té které země - někde žluté, jinde červené či černé. Setkáte se tu hlavně s užitkovými a dekorativními předměty, dovezenými jako suvenýry.

kultury Austrálie a Oceánie

Ještě více se mi líbily dvě tématické výstavy: Příběh Tibetu a Lovci lebek, které zabíraly stejně prostoru jako stálé sbírky. Příběh Tibetu potrvá až do 30.7.2017 a uvítá vás velkým množstvím sošek bůžků, tradičních tibetských krojů a malovaných nástěnných pláten s náboženskými motivy. Uprostřed výstavy čeká model jaka a modlitební mlýnky, na které si můžete napsat svoje přání. Snad se pak splní? :)

Příběh Tibetu

Lovci lebek jsou věnovaní obyvatelům Nové Guineje, exotického ostrovu nacházejícího se poblíž Austrálie. Zdejší domorodé kmeny, jejichž přesný počet dodnes neznáme, jsou ověnčené spoustou pověr i zvláštních tradic - tou nejznámější je kanibalismus, stejně tak určitě znáte fotky nahých mužů s proraženými nosními přepážkami a protáhlými pouzdry na penisy. Výstava vysvětluje rozdíly mezi jednotlivými kmeny, vtáhne vás do běžného života a poodhalí i duchovní roušku tradic a náboženství. Zaujalo mě, že na Nové Guineji ženy často žily odděleně od mužů a že jako platidlo sloužily mušle, nicméně každý druh mušle měl svůj přesně definovaný účel. Na Lovce lebek se můžete vypravit do 18.6.2017. Doporučuji!

Lovci lebek - chýše

Náprstkovo muzeum v současnosti spadá pod Národní Muzeum a za vstupné necháte příjemných studentských 70 nebo plných 100 Kč. Sice mě mrzela uzavřená jedna část muzea, ale i tak jsem si z návštěvy odnášela velmi dobrý pocit. A jak (by) se líbilo Náprstkovo muzeum vám?

Chodíte rádi do muzeí? Kam se příště v Praze určitě podívat?