úterý 31. října 2017

Dýni, nebo cuketu?

Krémové polévky u našich nikdy nefrčely, na rozdíl od vývarů a česnečky. Vlastně jsem po dlouhou dobu ani pořádně nevěděla, jak má pořádná dýňová polévka chutnat. Co si ale vařím sama, začala jsem zkoušet i nová jídla, a zrovna dýňová polévka mě uchvátila natolik, že si ji poslední dva roky vařím stále dokola, od jara až do zimy. 

Receptů na dýňové polévky je na internetu snad milion, tak přidám i ten svůj. A kdo dýni nemusí, možná ho zaujme aspoň recept na "cukeťák", cuketový bramborák. Tykve já mám totiž tuze ráda všechny.

Dýňová polévka
30 min práce + 45 min vaření

Potřebujeme:

- dýně (hokkaido, máslová, muškátová...)
- vývar, popř. zeleninový bujón
- cibule
- kus zázvoru (2-3 cm středně silného kořínku stačí)
- pár mrkví, jablko, popř. brambory 
- 1 pomeranč
- olivový olej
- bylinky a chilli na dochucení

Příprava je jednoduchá. Časově nejnáročnější částí je zbavit dýni slupky a naporcovat ji na malé kostky. Někdo vaří dýni i se slupkou, ale můj mixér si s ní neumí poradit, takže poctivě škrábu.

V mezičase si na lžíci olivového oleje osmahnu cibulku spolu s nakrájeným zázvorem. Když cibulka zhnědne, přidám dýni a pár minut ji nechám prohřát. Až poté doliji 1,5 litru teplé vody s vývarem nebo bujónem. Vždy se snažím mít v lednici namražený domácí vývar pro tyto potřeby.

V této fázi také přidávám na kostky nakrájené mrkve a jablko, které mají za cíl dýni nadstavit. Pro stejný účel klidně použijte i pár brambor. Poté do polévky vymačkám šťávu z půlky pomeranče, osolím a polévku nechám pod poklicí bublat asi 45 minut.

Až je dovařeno, rozmixuji polévku tyčovým mixérem a dochutím ji. Mám v ní moc ráda bazalku, libeček, petrželku... Cokoliv zeleného. Skvělá je i špetka chilli, pokud vám nestačí zázvor. Et voilà, dýňová polévka je na světě, božsky osvěžující a prohřívající zároveň.


A u tykviček ještě zůstaneme. Cuketám už sice sezóna skončila, ale přesto se podělím i o recept na cukeťák, můj oblíbený zdravý bramborák, co však brambory ani pánev vlastně nikdy neviděl:

Cukeťák
20 min práce + 40 min pečení 

Na 2-3 porce potřebujeme:

- 2 cukety
- 2-3 vajíčka
- 2 lžíce mouky (používám žitnou nebo špaldovou)
- pár stroužků česneku a pepř na dochucení
- majoránku, libeček a další bylinky
- tvrdý sýr 

Cukety oloupu a nahrubo nastrouhám, a pokud z nich teče voda, tak je ještě vymačkám. Následně do mísy s nastrouhanou cuketou přihodím vajíčka a stejný počet polévkových lžic mouky, aby těsto lépe drželo pohromadě, a pořádně zamíchám. Přisypu nadrcený česnek a menší lžičku soli, dochucuji špetkou pepře a po lžičce majoránky a libečku. Olej nepoužívám, není potřeba.

Promíchanou směs můžete upéct na plechu na pečícím papíru v tenké vrstvě a la bramborák, nebo jako nákyp ve vymaštěné zapékací misce. Obojí je fajn a cukeťák pokaždé chutná trochu jinak. Když je směs nachystaná na pečení, ještě ji sypu nastrouhaným sýrem. Mám ráda goudu, Leerdamer, blaťácké zlato... Peču na 150 °C cca 40 min.


Cukeťák jím většinou samotný, ale ještě raději jej mám s uvařenou cizrnou.

Budu ráda, když se do komentářů podělíte o svoje oblíbené recepty s dýněmi, cuketami nebo třeba patizony. Tykvím a podzimu zdar! 😊


15 komentářů:

  1. Náhodou, krémové polívky vařím na podzim a v zimě docela často - jak dýňovou, tak květákovou a poslední dobou i cuketovou (na tu mám super recept - tak si o něj řekni).
    Jídlo máš krásně nafocené a vypadá lákavě, tak už o Tebe nemám starch, že si moc nevaříš....

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Díky, mami! Máš pravdu, že květáková bývala často, na tu jsem zapomněla. Na cuketovou polívku recept určitě chci! Vaření je z nouze ctnost, nic jiného mi přes týden nezbývá. Dnes budu zkoušet domácí batátové hranolky s lilkem. :)

      Vymazat
    2. Dobré jsou i řepové a celerové. Já celer normálně moc nemusim, ale celerové hranolky z trouby jsou skvělé! :-) Trošku oleje, bylinky co máš ráda, trošku česneku :-)

      Vymazat
  2. Jooo, dýňová je taky moje milovaná! :-) Nejraději mám právě z hokkaido a neloupu - mixér by tu hokkaido měl zvládnout snad v pohodě, nemá tvrdou slupku :-). Dáváš tam zajímavé ingredience :-). Já osmahnu cibulku, přidám nakrájenou dýni, zaleju horkou vodou, dám zeleninový bio bujón, sůl pepř a nechám vyřit. Pak ještě přidávám smetanu a provařím. Teď jsem si pořídila přímo dýňové koření, co se sype i do latté a dává tomu ještě větší šmrnc :-)

    Asi tu tvou někdy vyzkouším :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To je to slavné koření se skořicí, hřebíčkem a muškátovým oříškem?

      Moje polívka je osvěžující a trochu kyselejší; jak ji ničím nezjemňuji. Zázvor a chilli hrají prim :). Však až příště dojedeš, můžu uvařit. Neoloupanou dýni v mixéru riskovat nemůžu, neb naposledy jsem si odrovnala mixér na uvařené cizrně, ehmm.

      Celerové hranolky ráda vyzkouším, díky za tip. Já právě celer taky zrovna dvakrát nemusím, tak jsem existenci celerových hranolek úplně zasklila. Ty batátové nebyly špatné, ale na můj vkus asi příliš sladké.

      Vymazat
    2. Odrovnala na uvařené cizrně? Tak to už je co říct :-O. Klidně, jsem pro :-). V tom koření přesně jeee (šla jsem se přímo kouknout :-D) - skořice, zázvor, hřebíček, nové koření, muškátový ořech a kardamon, takže jsi měla skoro pravdu :-D :-).

      Vymazat
    3. Díky. Já se na to koření právě už někde dívala, ale přišlo mi zbytečné si jej kupovat, když mám vlastně všechny ingredience doma.

      Vymazat
  3. Dýňová polévka je výborná. :) Mamka vařila hlavně vývary, pak později jsem zjistila, když jsem chodila do práce, že je spousta dobrých polévek.
    A cukeťák vypadá hodně dobře. :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Díky, to mě moc těší! Osobně si myslím, že cukeťák je strašně nefotogenické jídlo, a jeho aranžmá mi dalo dost zabrat. :)

      Já mám vývary moc ráda a hlavně si je vždy dělám do zásoby do mražáku, abych nemusela u dýňové nebo rajčatové polévky používat masox. Ráda vařím ze základních surovin.

      Vymazat
  4. Já mám nejradši dýňové muffiny. Husté polévky moc nemusím, ale dýňovou bych zkusila. :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Je to s podivem, ale dýňový muffin jsem ještě neměla. Zatím padne dýně vždy jen na polévku. :)

      Vymazat
  5. Já dýňovou krémovou prostě nemusím, na tom asi nikdo a nic nezmění. Ale moje babička by se po ní mohla utlouct. A já už několik let nemám to srdce říct jí, že mi nechutná. A asi to ani neudělám. Jsem poslušná vnučka. :D
    Ovšem s těmi cukeťáčky to je jiné. Ty mám fakt ráda. Když je dělám já, myslím sama pro sebe, taky je peču, ale když je dělá maminka, bohužel je smaží. :( Protože je většinou děláme i pro babičku, která s námi bydlí, a ona by to pečené prostě nejedla. Ale co tak koukám, vesměs je děláme stejně (až na tu majoránku), akorát nakonec neposypávám sýrem, ale dávám ho jakoby dovnitř. A jak jsem nikdy nejedla bramboráky (mastné fuj fuj), tohle vážně můžu.
    Jinak, ten cukeťáček je na tom talíři moc krásně načančaný. :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Moc děkuji! :) Cukeťáčky se sýrem vevnitř chutnají úplně stejně, je to docela jedno, v jaké fázi se sýr přidá. Občas je dělám tak, občas jinak. Já se taky smažení vyhýbám, klasický smažený bramborák bych si nikde venku nedala.

      Vymazat
  6. Jé, to je skvělé! Ve čtvrtek jsme s drahým byli na obědě v Rakousku a dali jsme si úžasnou dýňovou polévku. Od té doby pořád myslím na to, jak bych ji udělala i doma, jen neznám žádný recept. Tvůj tip se akorát hodí, určitě ho brzy vyzkouším. Díky! A cukeťák bude v pořadníku, protože cuketu já taky ráda :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To jsem moc ráda, Cayenne! Receptů na dýňovou polévku je spousta, každý ji dělá trochu jinak. Někdo přidává smetanu, já zase pomeranče a chilli. Záleží, co ti chutná více. Dej pak vědět, jak se povedla! :)

      Vymazat

Děkuji za návštěvu!