Jak se žije v Lucembursku

Lucembursko jako tajný tip na krátkou poznávací dovolenou, ale také skvělá volba, pokud zvažujete vyjet na zkušenou do zahraničí.

Tento článek bude těžce nostalgický. Letos je to totiž už 10 let, co jsem se právě z Lucemburska vrátila z Erasmu. Zážitky ze studijního pobytu zůstaly všechny na starém blogu, ale protože na něj stále ráda vzpomínám, rozhodla jsem se k tomuto výročí sepsat dva články i sem. První s představením země, druhý pak s konkrétními tipy na výlety v dosahu hlavního města. Tak schválně, uchvátí Lucembursko i vás?

Erasmus zarytý pod kůží

Přijde mi to jako dnes, kdy jsem svůj život jako tetrisové kostky skládala do kufru kombíka, který mě odvážel do země, o níž jsem tušila jen pár základních údajů vyčtených z Wikipedie. Když jsem si totiž o několik měsíců dříve podávala na MUNI přihlášku, hrozně jsem toužila vyjet do Belgie. V nabídce ale figurovala pouze Francie a pak právě Lucembursko, tak proč ne třeba tam, když Belgie leží coby kamenem dohodil? Lucembursko jsem si nakonec zamilovala.

Erasmus byl pro mě krásných a intenzivních pět měsíců, ze kterých doteď čerpám. Otevřela jsem oči, jak se žije za hranicemi, rozmluvila se v angličtině i francouzštině, cestovala jako o život, hodně se učila, ale hlavně došla k poznání, že s dostatkem odhodlání není pro cílevědomého člověka téměř nic nemožné, a tímto mottem se od té doby řídím. Mezinárodní prostředí považuji za obrovský stimul, který mě nakopl nebát se, zkoušet nové věci a pracovat na sobě.

V období po začátku covidu jsem zvažovala, že se do Lucemburska vrátím ještě pracovně, dokonce už jsem pilně procházela pracovní inzeráty a nabídky bytů k pronájmu. Pak jsem ovšem potkala Radka a dál už to znáte, touha se usadit byla silnější :). Pořád ale doufám, že se mi Lucembursko podaří v následujících letech navštívit aspoň na pár dnů dovolené. Tolik by mě zajímalo, jak se oblíbená místa změnila a co je nového!

TIP! Zajímá vás povídání o Erasmu jako takovém? Přečtěte si můj článek Erasmus! Rady a tipy.

zimní Lucemburk věčně pod příkrovem mlhy

Lucembursko, nebo Lucemburk?

Lucembursko, malý stát vklíněný mezi Belgii, Německo a Francii, nabídne hned několik důvodů k návštěvě. Jedná se o jediné velkovévodství na světě. Hlavním městem je Lucemburk, ve všední dny pulzující finanční centrum celého širšího regionu, o víkendech ospalé městečko plné památek a historie. Přímo v Lucemburku bydlí asi 135.000 obyvatel, přičemž celá země má obyvatel zhruba 5x více.

Často lze zaslechnout, že v Lucembursku se toho mimo Lucemburk více nenachází, ale já mám mnoho důvodů nesouhlasit. Vždyť i já sama jsem na Erasmu bydlela v Esch-sur-Alzette u francouzských hranic.

TIP! Až se půjdete v Lucemburku podívat na velkovévodský palác, tak přímo naproti němu se nachází cukrárna Chocolate House, kde připravují tu nejlepší horkou čokoládu. Doporučuji!

hlavně přehledně

Zajímavosti na každém kroku

Lucembursko na délku měří pouhých 82 km; na šířku dokonce jen 57 km. Pro srovnání, podobnou výměru má třeba kanadská Ottawa, dokonce i náš Liberecký kraj je o kus větší. Lucembursko je stát opravdu malý, ale přesto pestrý.

Mimo Lucemburk už nenabídne žádná větší města, zato se pyšní krásnou přírodou - zejména severní část země nazývaná Oesling, řídce obydlená pahorkatina Vogéz s hradem na každém druhém kopci. Zbylou část země, Gutland, pokrývá převážně úrodná půda, využívaná pro zemědělství a chov dobytka. Nejkrásnější částí Lucemburska je bezesporu Mullerthal, "lucemburské Švýcarsko", s krásnými trailovými trasami. Jih Lucemburska byl až donedávna zasvěcen hutnictví a dodnes nese silný industriální náboj. Staré železárny mi připomínaly naše Dolní Vítkovice.

Esch-sur-Sûre

Z hlediska novodobé historie za zmínku stojí Schengen, malá obec u francouzských a německých hranic. Právě zde byla v roce 1985 podepsaná dohoda o volném pohybu osob mezi pěti evropskými státy, která se v roce 1999 stala jedním z pilířů nově vznikající EU.

Skvělá na výlet jsou také příhraniční města v sousedních státech, do kterých je levné spojení vlaky i autobusy -  německý Trevír, francouzské Mety, Remeš a Štrasburk, nebo třeba celá Belgie, kterou jsem procestovala vskutku důkladně, protože se mi opakovaně dařilo trefit lístky do Bruselu za 1 EUR.

Život na pomezí vícero kultur mě fascinoval a cestování do okolních zemí, které byly i bez auta tak dobře dostupné, neskutečně bavilo. Ani půl roku nestačilo, abych navštívila vše.

prohlídka železáren v Belvalu a karneval v Esch-sur-Alzette

Kulturní a ekonomické pozadí

V Lucembursku se celkově dobře žije, pokud preferujete menší klidná města. Stát si dlouhodobě drží nejvyšší HDP na osobu na světě (nominální i dle PPP, zdroj). Lucemburk je sídlem mnohých finančních institucí, včetně Evropského účetního dvora a Evropského soudního dvora, a každý den sem za prací dojíždí přes 230.000 pracovníků ze sousedních zemí. Na první pohled tak může působit jako křižovatka dálnic, ale není to pravda. Je příjemně domácký a ponejvíce mi připomínal rodné Brno.

Lucembursko je opravdu multikulturní, a to nejen díky své poloze. Jen zhruba polovina populace je původem echt lucemburská, o zbytek se dělí zejména Portugalci, jejichž rodiče a prarodiče sem přišli v 60. a 70. letech pracovat do železáren, mnoho Francouzů a dost výrazná, ač ne tak hojně zastoupená, je i italská komunita. Prakticky každá rodina je nějak namíchaná a domácí jsou běžně zběhlí ve čtyřech i více jazycích. 

Úředními jazyky jsou lucemburština, němčina a francouzština. Zajímavé je, že úřední správa, justice a celkově služby fungují ve francouzštině, obchodní firmy spíše německy. Lucemburština, svérázný mix němčiny a francouzštiny, je jakýmsi "rodinným" jazykem, kterému však chybí odborná terminologie, a tak děti ve škole již v nižších ročnících lucemburštinu opouští. Pro turisty se většinou není problém domluvit anglicky. Celkově mi Lucemburčani přišli k cizincům vstřícní, ale to bylo zřejmě dané i univerzitním prostředím, ve kterém jsem se pohybovala.

 

hlavní město Lucemburk, vlevo katedrála Notre-Dame

Za studiem i prací

Pokud zvažujete jít na zkušenou do zahraničí, bude Lucembursko skvělou volbou - nabízí mnoho možností v mezinárodních firmách a institucích, není zde třeba řešit pracovní víza, potěší nízká jazyková bariéra, vysoké platy a přitom relativně dostupné zázemí. Pro srovnání, potraviny byly před 10 lety v podobné cenové hladině jako u nás (nejlépe vycházel řetězec Aldi) a na větší nákupy jsme jezdili do německého Saarbrückenu. Služby, zejména bydlení, jsou oproti tomu velmi drahé, restaurace ani kadeřnici jsem si jako student dovolit nemohla, nicméně například veřejná doprava je v celé zemi pro všechny zdarma.

Univerzita se v celém Lucembursku nachází jen jedna, Université du Luxembourg. Nabízí omezené množství oborů, avšak velmi přátelské, až bych řekla rodinné prostředí. Na fakultě FDEF (Právo, ekonomie, finance) byli "erasmáci" ve třídách s běžnými studenty a místo na klasické koleji jsem bydlela na bytě, který mi škola pronajímala. Výhodou bylo, že jsem se rychle integrovala mezi místní. Nevýhodou, že jsem se musela opravdu hodně učit - zahraniční studenti žádné úlevy nedostávali a vyučování ve francouzštině bylo první měsíce náročné.

má vteřina slávy v deníku L'Essentiel

Kde se ubytovat?

Při jednodenním výletě bych na ubytování doporučila německý Trevír (Trier) a jeho okolí. Trevír je o dost levnější, malebný, leží na přímé trase z Prahy a do Lucemburku je to z něj zhruba hodinu jízdy. Mě na portálu Booking.com, který ráda využívám, nejvíce zaujal rodinný apartmán St. Barbara Trier.

Pokud jde o vícedenní zastávku nebo dlouhodobý pobyt, tak se buďto smířit s drahým Lucemburkem, anebo zapátrat ve vesnicích a městečkách mimo hlavní město, ideálně na trase vlaku. Vzhledem k vynikajícímu pokrytí veřejnou dopravou, MHD zdarma a naopak drahému parkovnému v hlavním městě se tato varianta vyplatí mnohem víc.

Přidávám přehled volných ubytovacích kapacit v Lucemburku, stačí jen doplnit termín a počet osob. Generováno přes affiliate program Stay22:

Tři perličky

Lucembursko je s českými dějinami spojené více, než se zdá, a možná i proto se mi zde tak líbilo. Právě z Lucemburku pochází "čeští" Lucemburkové. Původ rodu spadá do 12. století, kdy se zde nacházelo malé lucemburské hrabství. Díky strategickým spojenectvím se podařilo Jindřichu VII. získat korunu Svaté říše římské, a po vymření Přemyslovců pro svého syna Jana Lucemburského dokonce i český trůn. Janův syn, budoucí král Karel IV., už se narodil v Praze. Ostatky Jana Lucemburského jsou uložené přímo v rodném Lucemburku, v kryptě katedrály Notre-Dame, která byla za mých časů volně přístupná. 

krypta Jana Lucemburského

Zajímavé také je, že Lucembursko nebylo po celou dobu malou zemí, jak ji známe dnes; ještě v polovině 17. století mělo výměru takřka trojnásobnou. Při několika anexích v průběhu 17-19. století si z něj postupně ukousli všichni tři dnešní sousedé.

A poslední perlička na závěr. Ve francouzštině i angličtině se jako "Luxembourg" označuje celá země, hlavní město a navíc i region v Belgii (ano, ta část, co původně patřila Lucembursku). Zdá se vám to matoucí? Aby nedošlo k záměně, stát tedy neprůstřelně označíme jako Grand-Duché, "velkovévodství", hlavní město jako Ville de Luxembourg, popř. Luxembourg-Ville, a jižní část Belgie bude La province de Luxembourg, ta už však dnes mimo hranice a vlajku nemá s Lucemburskem společného prakticky nic.

Závěrem

Zaujalo vás Lucembursko? Já si ho zamilovala. Jsem hrozně zvědavá, jak se země za těch 10 let posunula. Most Pont Adolphe už je určitě opravený, naše fakulta se z historických Bradavic na Limpertsbergu přesunula do nového moderního kampusu, erasmáčtí kamarádi se rozprchli po celém světě, i když s mnohými jsme stále v kontaktu. Vzpomínky zůstávají živé. Vyjeli jste někam na studijní pobyt vy? Podařilo se vám po letech navrátit? 

Pokračování s tipy na výlety si můžete přečíst v článku Sedm výletů z Lucemburku.

na skok do Štrasburku

Související články:

Sedm výletů z Lucemburku
Zpátky v Bruselu
Erasmus! Rady a tipy

Zařazeno v rubrikách:

Lucembursko 2015

Lucembursko na starém blogu

Našli jste ve článku faktickou nebo gramatickou chybu? Upozorněte mě na ni prosím do komentáře, opravím ji pro další čtenáře. Děkuji!