Erasmus! Rady a tipy

Letní semestr 2015 jsem strávila na Erasmu v Lucembursku. Pět měsíců nabitých zážitky a cestováním, na které ráda vzpomínám. Co vás takový pobyt v zahraničí naučí?

Dle mého názoru je Erasmus nepřenosná a neocenitelná zkušenost. Cílem dnešního článku bylo sepsat základní poznatky, pokud o Erasmu uvažujete, a pošťouchnout ty z vás, kdo nad výjezdem do zahraničí váháte.

V prvé řadě je důležité si uvědomit, že se na Erasmus+ přihlašuje rok předem, alespoň tedy na Masarykově univerzitě. V říjnu 2016 se přihlašujete do zimního semestru 2017. Zcela ideální je tedy hned v prvním měsíci studia začít pátrat, kam můžete vyjet, abyste mohli druhák (nebo jeho část) strávit v zahraničí. Ve třeťáku už totiž budete mít nejspíš jiné starosti.

Jaké jsou možnosti?

Nejznámější program Erasmus+ nabízí možnost vyjet až na jeden rok, s tím, že rok si můžete rozdělit na dva samostatné semestry a vyjet dvakrát. Na MUNI má každá fakulta svoji vlastní nabídku partnerských univerzit. Já si vybrala Lucembursko, a to hlavně kvůli kombinaci francouzštiny a angličtiny. Překvapilo mě, že jsem byla jediná, kdo se sem z ekonomicko-správní fakulty hlásil, takže jsem ani nemusela procházet žádným výběrovým řízením. Erasmus+ nemusí být nutně studijním pobytem, vyjet můžete za stejných podmínek i na praktický Erasmus, čili pracovní stáž. Tak byla třeba kamarádka stomatoložka na rok v Itálii. Namísto učení každý den docházela do nemocnice ošetřovat pacienty.

Nemůžete-li vyjet přes Erasmus+, jsou i další možnosti. Existuje spousta spolků a asociací, které umožňují mladým lidem vyjet na stáže nebo studovat a zároveň od organizace dostávat stipendium, jen musíte trochu více pátrat, co je za možnosti zrovna u vás na škole. Pokud neřešíte finanční stránku věci, jeďte jako Freemovers. Pak studujete na vlastní náklady, popř. dostanete částečné stipendium. Papírování probíhá podobně jako u Erasmus+, čili za vás většinu vyřídí škola. Výhodou je podstatně benevolentnější přihlašovací řízení. Program Freemovers je tedy řešením, pokud je u vás na Erasmus zájemců moc, nebo pokud jste pro Erasmus+ prošvihli termín přihlášek.

Lucemburk - únor 2015

Pokud nechcete vyjet na celý semestr, jeďte aspoň na stáž nebo studentský workshop. Osobně na Facebooku sleduji např. Aktuální projekty Erasmus+ , kde jsou nasdílené nejrůznější projekty a stáže, od krátkých týdenních výměn mládeže až po ty celosemestrální. Vybere si každý. Pro účast na workshopech často ani nemusíte být studenty a v 90% případech je pobyt zcela zdarma, proplacenou budete mít i dopravu.

Další možností jsou letní workcampy. Zkusit můžete práci na archeologických nalezištích nebo přírodních rezervacích, ale třeba i organizaci festivalů. Mrkněte např. na INEX SDA. U workcampů si obvykle hradíte dopravu + účastnický poplatek, ale ubytování, stravu a výlety máte zdarma.

Kolik Erasmus stojí?

Během studia v programu Erasmus+ budete za každý měsíc dostávat stipendium. Výše příspěvku se liší pro každou zemi a měla by být propočítána tak, abyste pokryli běžné náklady. Z logiky věci to ale úplně nefunguje, stipendium 500 € budete dostávat úplně stejně v Paříži i v Rennes, i když v Bretani jsou náklady oproti Paříži poloviční a navíc tu francouzská vláda rozdává ke stipendiu ještě příspěvek na ubytování. V Lucembursku dělalo stipendium 450 € a téměř celé jsem jej utratila za ubytování.

Finanční náročnost se tedy může dost lišit. Zatímco v Paříži, Londýně nebo Berlíně budete doplácet ze svého, ve Slovinsku si někteří moji kamarádi část stipendia dovezli na účtu domů. Důležité je si uvědomit, že "fixní" výdaje máte i v místě své univerzity (jídlo, ubytování, dojíždění). Erasmácké stipendium má za cíl umožnit studovat v cizině, ale nemůžete očekávat, že z něj zaplatíte veškeré výdaje na 5 měsíců; pouze vám pomůže doplatit rozdíl oproti studiem u nás a venku. Low-cost Erasmus každopádně možný je, stejně tak je možné si během pobytu v zahraničí najít brigádu a studium si tak zaplatit, jako to udělala kamarádka, co se mnou vyjela do Lucemburska jako Freemover. Ta už mimochodem v Lucemburku zůstala, z brigády se jí totiž vyklubala solidní pozice v nadnárodní bance. I tak lze tedy zahájit kariéra.

setkání zahraničních studentů, únor 2015

Jakou školu vybrat? 

V reálu je celkem jedno, co za školu si vybere, protože s největší pravděpodobností budete po návratu skládat všechny zkoušky i na vaší domácí univerzitě, popř. rovnou prodlužovat studium. Samozřejmě je vhodné vybrat obor co nejbližší vašemu studiu, abyste v učivu moc neplavali. Platí totiž, že když nezískáte na zahraniční univerzitě dostatečný počet kreditů, vracíte stipendium. Nikdo se však nebude pozastavovat nad tím, když kredity získáte za kurz malování místo za makroekonomii.:)

Pravidla pro výběr předmětů, počet pokusů na jednu zkoušku a další provozní záležitosti řídí univerzita, na kterou vyjíždíte. Ještě před odjezdem vyplníte tzv. Learning Agreement, dohodu mezi oběma školami, kde uvedete, které předměty budete studovat. Tuto smlouvu však můžete do měsíce po začátku semestru měnit - a klidně svůj seznam předmětů celý přeškrtat a sepsat znovu. Při výběru školy si pohlídejte, kdy začíná a končí semestr. Každý stát v tomto ohledu funguje jinak a může se stát, že letní semestr bude začínat dříve, než vám skončí na domácí univerzitě zkouškové za předcházející zimní semestr (typicky třeba Norsko, kde začíná výuka hned 1. týden v lednu).

K tomu bych ještě doplnila: připravte se na velké kvantum zmateného papírování, tisíce podpisů a návštěv oddělení zahraniční spolupráce, nutnost vyřídit si dlouhodobou cestovní pojistku, nový bankovní účet (nebo i dva), telefon a tak dále a tak dále. Vzhledem k tomu, že vám však studium  hradí Evropská unie, je to snesitelná oběť, a navíc vám domácí univerzita v mnohém pomůže. Minimálně v případě vážnějších problémů se máte vždy kam obrátit.

Co mi výjezd dá?

Jak jsem psala výše, Erasmus je nepřenosná zkušenost. Obvyklým argumentem je zlepšení cizích jazyků, s čímž musím plně souhlasit. Gramatiku sice biflovat nebudete, zato se naučíte zvládat každodenní situace. Poznáte spoustu zajímavých lidí a kdo ví, třeba se do země svého studentského pobytu budete chtít vrátit i na delší dobu. Zjistíte, jak se žije jinde, a to nejen v hostitelské zemi, ale i v zemích dalších zahraničních studentů (já třeba bydlela se slečnou z Hong Kongu). Naučíte se efektivně komunikovat, být tolerantní a řešit problémy s chladnou hlavou. Budete hodně cestovat, ať už s novými kamarády, nebo po své vlastní ose. Domů z vás přijedou noví lidé, překypující zážitky a s diářem plným nových kontaktů.

výlet k Severnímu moři - Oostende v Belgii, jaro 2015

Dalším důvodem je vaše profesní dráha. Pro personalisty je pobyt v zahraničí pojistkou, že se domluvíte v cizím jazyce a budete umět jednat samostatně. Takže do životopisu jednoznačné plus. A to se ani nezmiňuji o všech těch hangover party, kterých se nejspíš budete pravidelně účastnit, protože přesně o tom ten slavný erasmácký networking do značné míry je. :)

Pokud vás život mimo ČR láká, je mnohem jednodušší vyjet s univerzitou, než v zahraničí řešit hledání práce. Škola za vás většinu nezbytností vyřídí (nebo vás alespoň nasměruje, kam se obrátit) a celý pobyt dostanete naservírovaný na stříbrném podnose. Takže pro všechny, kdo váhají: JEĎTE! Budete rádi.

Vyrazili jste někam na delší dobu do zahraničí? Nebo Erasmus či jiný výjezd teprve plánujete? Pochlubte se! ;)