neděle 2. října 2016

Erasmus! Rady a tipy

Letní semestr 2015 jsem strávila na Erasmu v Lucembursku. Pět měsíců nabitých zážitky a cestováním, na které ráda vzpomínám. Co vás takový pobyt v zahraničí naučí?

Dle mého názoru je Erasmus nepřenosná a neocenitelná zkušenost. Cílem dnešního článku bylo sepsat základní poznatky, pokud o Erasmu uvažujete, a pošťouchnout ty z vás, kdo nad výjezdem do zahraničí váháte.

V prvé řadě je důležité si uvědomit, že se na Erasmus+ přihlašuje rok předem, alespoň tedy na Masarykově univerzitě. V říjnu 2016 se přihlašujete do zimního semestru 2017. Zcela ideální je tedy hned v prvním měsíci studia začít pátrat, kam můžete vyjet, abyste mohli druhák (nebo jeho část) strávit v zahraničí. Ve třeťáku už totiž budete mít nejspíš jiné starosti.

Jaké jsou možnosti?
Nejznámější program Erasmus+ nabízí možnost vyjet až na jeden rok, s tím, že rok si můžete rozdělit na dva samostatné semestry a vyjet dvakrát. Na MUNI má každá fakulta svoji vlastní nabídku partnerských univerzit. Já si vybrala Lucembursko, a to hlavně kvůli kombinaci francouzštiny a angličtiny. Překvapilo mě, že jsem byla jediná, kdo se sem z ekonomicko-správní fakulty hlásil, takže jsem ani nemusela procházet žádným výběrovým řízením. Erasmus+ nemusí být nutně studijním pobytem, vyjet můžete za stejných podmínek i na praktický Erasmus, čili pracovní stáž. Tak byla třeba kamarádka stomatoložka na rok v Itálii. Namísto učení každý den docházela do nemocnice ošetřovat pacienty.

Nemůžete-li vyjet přes Erasmus+, jsou i další možnosti. Existuje spousta spolků a asociací, které umožňují mladým lidem vyjet na stáže nebo studovat a zároveň od organizace dostávat stipendium, jen musíte trochu více pátrat, co je za možnosti zrovna u vás na škole. Pokud neřešíte finanční stránku věci, jeďte jako Freemovers. Pak studujete na vlastní náklady, popř. dostanete částečné stipendium. Papírování probíhá podobně jako u Erasmus+, čili za vás většinu vyřídí škola. Výhodou je podstatně benevolentnější přihlašovací řízení. Program Freemovers je tedy řešením, pokud je u vás na Erasmus zájemců moc, nebo pokud jste pro Erasmus+ prošvihli termín přihlášek.
Lucemburk - únor 2015
Pokud nechcete vyjet na celý semestr, jeďte aspoň na stáž nebo studentský workshop. Osobně na Facebooku sleduji např. Aktuální projekty Erasmus+ , kde jsou nasdílené nejrůznější projekty a stáže, od krátkých týdenních výměn mládeže až po ty celosemestrální. Vybere si každý. Pro účast na workshopech často ani nemusíte být studenty a v 90% případech je pobyt zcela zdarma, proplacenou budete mít i dopravu.

Další možností jsou letní workcampy. Zkusit můžete práci na archeologických nalezištích nebo přírodních rezervacích, ale třeba i organizaci festivalů. Mrkněte např. na INEX SDA. U workcampů si obvykle hradíte dopravu + účastnický poplatek, ale ubytování, stravu a výlety máte zdarma.

Kolik Erasmus stojí?
Během studia v programu Erasmus+ budete za každý měsíc dostávat stipendium. Výše příspěvku se liší pro každou zemi a měla by být propočítána tak, abyste pokryli běžné náklady. Z logiky věci to ale úplně nefunguje, stipendium 500 € budete dostávat úplně stejně v Paříži i v Rennes, i když v Bretani jsou náklady oproti Paříži poloviční a navíc tu francouzská vláda rozdává ke stipendiu ještě příspěvek na ubytování. V Lucembursku dělalo stipendium 450 € a téměř celé jsem jej utratila za ubytování.

Finanční náročnost se tedy může dost lišit. Zatímco v Paříži, Londýně nebo Berlíně budete doplácet ze svého, ve Slovinsku si někteří moji kamarádi část stipendia dovezli na účtu domů. Důležité je si uvědomit, že "fixní" výdaje máte i v místě své univerzity (jídlo, ubytování, dojíždění). Erasmácké stipendium má za cíl umožnit studovat v cizině, ale nemůžete očekávat, že z něj zaplatíte veškeré výdaje na 5 měsíců; pouze vám pomůže doplatit rozdíl oproti studiem u nás a venku. Low-cost Erasmus každopádně možný je, stejně tak je možné si během pobytu v zahraničí najít brigádu a studium si tak zaplatit, jako to udělala kamarádka, co se mnou vyjela do Lucemburska jako Freemover. Ta už mimochodem v Lucemburku zůstala, z brigády se jí totiž vyklubala solidní pozice v nadnárodní bance. I tak lze tedy zahájit kariéra.
setkání zahraničních studentů, únor 2015

Jakou školu vybrat? 
V reálu je celkem jedno, co za školu si vybere, protože s největší pravděpodobností budete po návratu skládat všechny zkoušky i na vaší domácí univerzitě, popř. rovnou prodlužovat studium. Samozřejmě je vhodné vybrat obor co nejbližší vašemu studiu, abyste v učivu moc neplavali. Platí totiž, že když nezískáte na zahraniční univerzitě dostatečný počet kreditů, vracíte stipendium. Nikdo se však nebude pozastavovat nad tím, když kredity získáte za kurz malování místo za makroekonomii.:)

Pravidla pro výběr předmětů, počet pokusů na jednu zkoušku a další provozní záležitosti řídí univerzita, na kterou vyjíždíte. Ještě před odjezdem vyplníte tzv. Learning Agreement, dohodu mezi oběma školami, kde uvedete, které předměty budete studovat. Tuto smlouvu však můžete do měsíce po začátku semestru měnit - a klidně svůj seznam předmětů celý přeškrtat a sepsat znovu. Při výběru školy si pohlídejte, kdy začíná a končí semestr. Každý stát v tomto ohledu funguje jinak a může se stát, že letní semestr bude začínat dříve, než vám skončí na domácí univerzitě zkouškové za předcházející zimní semestr (typicky třeba Norsko, kde začíná výuka hned 1. týden v lednu).

K tomu bych ještě doplnila: připravte se na velké kvantum zmateného papírování, tisíce podpisů a návštěv oddělení zahraniční spolupráce, nutnost vyřídit si dlouhodobou cestovní pojistku, nový bankovní účet (nebo i dva), telefon a tak dále a tak dále. Vzhledem k tomu, že vám však studium  hradí Evropská unie, je to snesitelná oběť, a navíc vám domácí univerzita v mnohém pomůže. Minimálně v případě vážnějších problémů se máte vždy kam obrátit.

Co mi výjezd dá?
Jak jsem psala výše, Erasmus je nepřenosná zkušenost. Obvyklým argumentem je zlepšení cizích jazyků, s čímž musím plně souhlasit. Gramatiku sice biflovat nebudete, zato se naučíte zvládat každodenní situace. Poznáte spoustu zajímavých lidí a kdo ví, třeba se do země svého studentského pobytu budete chtít vrátit i na delší dobu. Zjistíte, jak se žije jinde, a to nejen v hostitelské zemi, ale i v zemích dalších zahraničních studentů (já třeba bydlela se slečnou z Hong Kongu). Naučíte se efektivně komunikovat, být tolerantní a řešit problémy s chladnou hlavou. Budete hodně cestovat, ať už s novými kamarády, nebo po své vlastní ose. Domů z vás přijedou noví lidé, překypující zážitky a s diářem plným nových kontaktů.

výlet k Severnímu moři - Oostende v Belgii, jaro 2015
Dalším důvodem je vaše profesní dráha. Pro personalisty je pobyt v zahraničí pojistkou, že se domluvíte v cizím jazyce a budete umět jednat samostatně. Takže do životopisu jednoznačné plus. A to se ani nezmiňuji o všech těch hangover party, kterých se nejspíš budete pravidelně účastnit, protože přesně o tom ten slavný erasmácký networking do značné míry je. :)

Pokud vás život mimo ČR láká, je mnohem jednodušší vyjet s univerzitou, než v zahraničí řešit hledání práce. Škola za vás většinu nezbytností vyřídí (nebo vás alespoň nasměruje, kam se obrátit) a celý pobyt dostanete naservírovaný na stříbrném podnose. Takže pro všechny, kdo váhají: JEĎTE! Budete rádi.

Vyrazili jste někam na delší dobu do zahraničí? Nebo Erasmus či jiný výjezd teprve plánujete? Pochlubte se! ;)

16 komentářů:

  1. Juu, Erasmus me docela od gymplu lakal, ale tim, ze studuji v zahranici, tak me ten zajem s nastupem na vysku opadl. Navic jsem mela predvybrany francouzsky Lyon, ale diky utoku v Nice ve Francii studovat momentalne nechci. Ale kdovi, treba si za rok prihlasku precejen nekam podam :))

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Vidíš, Lyon jsem si zadávala jako druhou možnost, kdyby nevyšel Lucemburk. U tebe je to celkem specifické, celé tvé studium je vlastně takový "Erasmus". :) Překvapilo mě, že třeba v Lucembursku je min. jeden semestr v zahraniční nutný jako podmínka k získání titulu.

      Vymazat
    2. U nas ve Vidni je to taky podminka na te druhe ekonomicke skole. Pri prestupu na Universität Wien me trosku zarazilo, ze zahranicni semestr po mne nevyzaduji... Prece jenom je to jakesi overeni znalosti ciziho jazyka. A celkove bych to asi dala jako podminku pro ty, co jazyky studuji a nebo jsou v danem oboru hodne potreba...

      Vymazat
    3. Já myslím, že by stačila větší motivace ze strany vyučujících. Ti totiž dost často studentům, co vyjedou, přímo podkopávají nohy - třeba tím, že nerespektují individuální studijní plán nebo po návratu odmítají vypsat zvláštní termíny na zkoušky, popř. prostě nekomunikují. Celkem chápu, že riziko prodlužování studia hodně lidí od výjezdu odradí. U nás navíc nemůžeš vyjet, pokud musíš opakovat některý z povinných předmětů z předchozího roku. A neznám moc lidí, kteří by nic opakovat nemuseli... Takže je ten nízký počet vyjíždějících vlastně celkem snadno zdůvodnitelný.

      Vymazat
    4. Koukam, ze v CR je system uplne jiny :) To pak naprosto chapu, ze se nikomu na Erasmus nechce...

      Vymazat
  2. O Erasmu mi psala kamarádka, která tam takhle jela a dost si to chválila.
    Já bych se musela nejdřív dokopat dát si přihlášku na výšku :D Teď už bych jí ale hlavně dělala dálkově. :)

    myfantasyworld.pise.cz

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Určitě je to super zkušenost, ale na druhou stranu, super zkušenosti je možné sbírat i jinak. :) Upřímně řečeno ani netuším, jak je to na dálkovém s výjezdy, jestli podobné možnosti vůbec existují.

      Vymazat
  3. Myslím, že pobyt v zahraničí je skvělá zkušenost k nezaplacení. Studovala jsem v USA a jsem za to moc ráda. Byla to krásná část života.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Díky za milou návštěvu! Ze studia v USA se teď vrátil bývalý spolužák, tak jsem sama na jeho dojmy zvědavá, jak se americký systém liší od evropského.

      Vymazat
  4. Erasmus jsem zvažovala a zvažuji, až budu na vysoké škole, jednou. Já bych ráda dělala něco, cokoli s farmacií společného, což se s Erasmem zásadně nevylučuje. Jde spíš o mě, já mám vítr jen z prosincové návštěvy Evropského parlamentu v rámci projektu Euroschola. Zjistila jsem totiž, že v cizí zemi absolutně nešprechtím. Moje máma sice tvrdí, že kdybych vyjela, tak bych se naučila velice rychle (zkušenosti nepočítaje), protože už tak mi to jde, ale znám se. Oťukávat bych se přestala na konci pobytu. Tak třeba jednou tu odvahu seberu.

    Strašilka, atraktivnistrasilka.pise.cz

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Přidávám se k mamce, že když je člověk do vody hozený, tak se plavat velmi rychle naučí. S cizími jazyky je to stejné, roky studia v Česku ti nedají ani zdaleka tolik, jako jeden jediný měsíc v zahraničí, natož pak celý semestr. S Euroscolou jedete do Bruselu, nebo do Štrasburku? V obou městech se mi moc líbilo. Musí to být super výlet, možnost vidět rozhodovací procesy EU naživo. :)

      Vymazat
    2. Štrasburk. A nepůjde ani tak o ty rozhodovací procesy, půjde spíše o socializaci s ostatními evropskými studenty... No, kdyby jen to. Musíme se učit i nějaká ty jejich přiblblá témata - píšu přiblblá, protože se je musím učit současně se školou a značně mi to přidělává práci. Ale zdá se mi, že alespoň z části víš, o co jde, že? :D Já jen doufám, že to dopadne dobře, v tom hotelu F1 se nespláchnu do záchoda, autobus nehavaruje a já neskončím někde na TV Nova... A dožiju se třeba i těch Vánoc :D
      S.

      Vymazat
  5. S Erasmem jsem plánovala vyjet od chvíle, co mě přijali na školu, ale když na to došlo, zjistila jsem, že jsem nehorázně neinformovaná. Překvapilo mě, že je třeba se přihlásit rok dopředu, což byla samozřejmě moje blbost, ale představa, že bych měla rychle všechno zjišťovat, navíc když jsem ještě pořádně nepochopila ani systémy a pravidla nutné pro dennodenní fungování na uně, se mi líbila pramálo. Holt když je někdo ignorant, tak za to pak musí pykat. -.-

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ale Chiri, vždyť co člověk neví, to si dohledá nebo se poptá. :) Ročním předstihem jsem byla každopádně také nemile překvapená. U nás je ještě nutnost mít absolvované všechny povinné předměty z předchozího roku studia než je Erasmus, což v praxi znamená, že si nemůžeš dovolit některý z předmětů neudělat. Bohužel tato podmínka hodně lidem výjezd překazí, protože snad každý v mém okolí něco opakoval...

      Vymazat
  6. Vždycky jsem si myslela, že Erasmus není pro mě - měla jsem ho za takový dlouhý výlet, na který lidi jedou, aby mohli 5 měsíců v kuse pařit a užívat si. Než pártošky je pro mě důležitější mít se co naučit, což mám i doma (a o kvalitě výuky jinde tolik nevím). Pak mi ale Erasmus doporučil sám vedoucí diplomky a domluvil mi, že se mi na zahraniční univerzitě bude věnovat jeden profesor, který se v minulosti zabýval tématem blízkým mé diplomce. Až pak jsem začala vidět i jiné plusy Erasmu a teď se na něj vyloženě těším. :) Akorát to teda znamená šetřit a šetřit: ono je hezké, že stipendium dorovná rozdíl oproti výdajům, které bychom měli tady, ale když si člověk na ty "české" výdaje vydělává sám a v zemi, kam jede, je tak vysoká nezaměstnanost, že brigáda nehrozí, je to trochu složitější...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. S tím musím bohužel souhlasit. Příjem mi taky na 5 měsíců vypadl, pomáhali mi rodiče a fungovala jsem z rezervních peněz. Já měla časově náročnou školu + denně skoro 2 hodiny strávené dojížděním, takže pro mě brigáda na Erasmu nepřicházela v úvahu. Na druhou stranu, Lucembursko jsem si už vybrala s tím, že je dražší a budu muset doplácet. Holky ve Francii na tom byly v tomto ohledu podstatně lépe, o Slovinsku ani nemluvě. V Itálii souhlasím, že s prací je to tam, zvlášť pro cizince, hodně těžké. Tak uvidíš.

      Každopádně přeji hodně štěstí a spoustu krásných zážitků! :)

      Vymazat

Děkuji za návštěvu!