Příběh malé Vločky

V prosinci mi pod heslem Nekupuj. Adoptuj! přibyla čtvrtá potkaní slečna do party.

Domů jsem si nový přírůstek donesla přímo z brněnské veterinární univerzity VFU, kde se každoročně konají adopce potkanů a králíků určených na pokusy. A protože venku panoval pořádný mráz, byla vyplašená bílá myška pojmenována Vločka.

Knihy mého srdce

Začátkem letošního roku přišla moje kamarádka Vendy z blogu Lyra-journal s originální knižní a filmovou výzvou: Knihy a filmy mého srdce.

Cílem tentokrát nebude přečíst nespočet knih a zhlédnout nekonečně filmů, ale rozšířit si obzory a dostat se ke knížkám a filmům, ke kterým bychom se jinak třeba nedostali. Zkrátka načerpat inspiraci, pobavit se a odreagovat se. Na filmy mě neužije, ale ráda bych se zapojila alespoň do knižní části.

AKTUALIZACE: 12/2017

Budapešť 2016 - 2. část

Pokračování z víkendu v Budapešti. První díl k přečtení zde.

Jestli je noční Budapešť něčím známá, tak jsou to ruin bary, polorozpadlé kluby a hospůdky, situované obvykle přímo na pavlače bytů nebo bývalých továren, případně do jejich sklepů. Trosky ověšené světýlky a disko koulemi, popsané zdi, zákoutí s výčepy. Každý ruin bar je jiný a něčím originální, přesto ale všechny vyzařují podobně uvolněnou atmosféru. První večer jsme s Verčou začaly v malém ruin pubu přímo u našeho hostelu.

Budapešť 2016 - 1. část

Září 2016. Seděly jsme u Verči v kuchyni a nahlas přemýšlely, jak moc chceme někam vyrazit, ideálně ještě před začátkem semestru.

     "Co Budapešť?"
     "Tak jo, jdem zabookovat Budapešť!"

O tři dny později už jsme nasedaly do žlutého autobusu Regiojet ve směru Bratislava - Györ - Budapešť. Cesta ubíhala rychle a za necelých 5 hodin jsme stály v metropoli plné dunících polorozpadlých klubů a pálivé červené papriky, kterou místní přidávali snad do každého jídla. Je až s podivem, že jsem se tomuto krásnému historickému městu při svých toulkách dosud vyhýbala.