neděle 9. září 2018

Schladming & Dachstein 2018

Okolí rakouského ledovce Dachstein možná znáte ve své zasněžené podobě, která nabízí komfort alpských sjezdovek a zároveň dobrou dostupnost z Česka. 

Štýrské Alpy jsou však celoročně pestrým regionem. Malebné kopečky Štýrské vrchoviny se poblíž  města Schladming setkávají s nastupujícími Alpami, charakteristickými rozeklanými skalnatými štíty a vysokohorskými plesy. Jeden den si tak můžete naplánovat pohodový výlet přes zelená údolí a druhý vyrazit na nefalšovanou vysokohorskou turistiku, na které se vám i v červenci budou bořit pohorky do sněhu.


Do zdejší krajiny jsem se zamilovala už v zimě, když jsme zde s mým milým trávili prodloužený víkend na lyžích a mimo jiné se vydali zalyžovat si i přímo na ledovec Dachstein (fotky v článku ZDE). Když proto rodiče přišli s návrhem, zda se na letní rodinnou dovolenou nevydat právě do Schladmingu, zajásala jsem. Ve Štýrských Alpách jsme nakonec začátkem července strávili 5 dnů.

ranní mlhy nad Schladmingem

Pět hodin dlouhá cesta z Brna ubíhala rychle, nebýt nemilé příhody, kdy se na nás v samém závěru cesty z protisměru vyřítil předjíždějící motorkář a taťka jen tak tak strhl volant na stranu. Motorkáři, předjíždíte-li dodávku a jste-li přitom schovaní za jiným předjíždějícím autem, podívejte se probůh, zda něco v tom protisměru nejede!

Ubytovaní jsme byli v menším českém penzionu ve vesnici Rohrmoos-Untertal, ležící přímo nad Schladmingem, stejně jako v zimě při lyžování. Inu, dokážu si představit komfortnější ubytování, neboť 3 záchody na 30 lidí opravdu nejsou mnoho, ale cena za noc díky tomu byla na rakouské poměry více než příznivá. Rázná paní domácí nám každý večer chystala vynikající večeře a dostali jsme prostorný pokoj s tím nejkýčovitějším výhledem na masiv Dachsteinu a krávy popásající se pod okny.

soukromá lavička s výhledem na Dachstein

Hned ve středu po příjezdu jsme využili pěkného počasí a vydali se projít si Rohrmoos, se všemi těmi malebnými horskými hotely a apartmány, zelenými pásy v zimě zasněžovaných sjezdovek, lesy plnými malin a borůvek a všudypřítomnými pastvinami s krávami a kozami, kolem kterých poskakovaly mladé. Idylka, že byste větší jen těžko hledali.

Jednou z místních atrakcí je Märchenweg, pohádková turistická stezka pro rodiny s dětmi, která začínala jen kousek od naší chaty. Na jednotlivých stanovištích se nachází perníková chaloupka Jeníčka a Mařenky, domeček v koruně stromu, autíčka Flinstoneových a spousta, spousta skluzavek a prolézaček, ukrytých na malebných mýtinách v lese mezi borůvčím. Pohádková stezka se nám moc líbila, a protože jsme na ní byli sami, tak jsme si atrakcí užili dosyta i my, he.

Tangled!

Krásné počasí předpověď slibovala i na čtvrtek, samotný Dachstein navíc nevykazoval jediný mráček. U snídaně proto hlava rodiny rozhodla, že se vydáme na ledovec, a dobře jsme udělali! V následujících dnech už tak hezky nebylo a na Dachstein bychom se nejspíš vůbec nepodívali, jak byl až do konce dovolené ukrytý v mracích.

Poučení tedy zní - je-li ráno nad Dachsteinem jasno, využijte situace a nečekejte s výletem. Podobně vysoké vrcholy rády zadržují mraky z širokého okolí, a tak je časté, že zatímco ve Schladmingu svítí slunce, z vrcholu Dachsteinu místo nádherného výhledu uvidíte jen výstupní stanici lanovky.

Lanovka, vedoucí na Dachstein, je v zimní sezóně v ceně skipasu areálu Ski Amade Schladming-Dachstein, čehož rozhodně doporučuji využít. V létě je samostatně placená a bohužel dost drahá. Pokud budete ubytovaní v některém z dražších apartmánů, nejspíš budete moci využít slevovou kartu Sommercard, která umožňuje každý den jednu cestu lanovkou zdarma nebo s výraznou slevou. My kartu neměli, takže jsme platili 46,50 EUR za každého. K lanovce dojedete buďto autem přes Ramsau, nebo autobusem.

lanovka z Ramsau

Cestu do oblak je nutné rezervovat předem, což nám obstarala paní domácí ráno u snídaně, ale přesné časy odjezdu napsané na lístcích se v reálu příliš neřeší, takže v klidu nasedněte, když bude zrovna volno, a užijte si 1000 metrů převýšení a zalehlé uši. V létě bývá v provozu nejen klasická gondola, ale i technická plošina s mnohem lepším výhledem.

Na vrchol se lze dostat i pěšky, ale jedná se o dvoudenní trek s nutností adekvátní výbavy pro pohyb po ledovci a jištění na závěrečný horolezecký úsek, takže nic pro nás. Zhruba do třetiny převýšení nicméně vede příjemná turistická pěšina s cílem v horské chatě s výhledem na kopce, což může být  fajn tip na výlet.

Výstupní stanice lanovky se nachází ve výšce 2700 metrů. Výhled z prvního ledovce Alp je dechberoucí, ačkoliv v létě vypadal téměř stejně jako v zimním období, jen mrazivého větru ubylo. Sníh se na Dachsteinu drží celoročně, lyžařská sezóna zde končí až v červnu a i přes léto se na ledovci běžkuje.

Hoher Dachstein, 2995 m.n.m.

Hlavními tamějšími atrakcemi jsou visutý most Sky Walk a ledový palác Dachstein Ice Palace. Visutý most se mi líbil více v zimě, kdy jsme jej měli celý sami pro sebe. Foukalo tam tehdy tak strašně, že jsem se bála, aby mě poryv větru z vyhlídkové plošiny neserval. Teď v létě, za bezvětří, byl most obsypaný návštěvníky bažícími po fotce z vyhlídky. Taky se sestrou jednu máme:

Dachstein Sky Walk

Ice Palace Dachstein nabízí prohlídku dvacítky obřích ledových soch. Za mé zimní návštěvy byl věnovaný starým řeckým bájím a pověstem, na léto jej přetvořili na památky evropských měst. Ledový palác byl hezky nasvícený a vystavované sochy mi přišly velmi zdařilé.

Paříž z ledu

Ledovec obklopuje několik rozeklaných skalisek - hlavními jsou Hoher Dachstein (2995 m.n.m.) a Mitterspitz (2925 m.n.m.), kam se lze vydat s patřičnou výbavou na ferraty. My jsme si vyšlápli alespoň na jednu z (nejspíš) bezejmenných skal, tyčících se nad červenou a černou sjezdovkou, kde horolezecká výstroj potřeba nebyla.

cíl cesty na dohled

Pohorky se nám bořily do rozbředlého sněhu, kterého bylo v sedle dobrých 15 cm. V očekávání, že v téměř 3000 metrech bude chladněji než dole v údolí, jsem na sebe před odchodem natáhla teplé termolegíny, ale bylo to zcela zbytečné. Nebe se udrželo bez mráčku a panovalo takové teplo, že po většinu dne stačilo jen teplejší tričko.

Na skalách sněhové nadílky ubylo, aby uvolnila místo drobným horským kytičkám, přichyceným mezi kameny. Výhledy byly opravdu krásné - na ledovec pokrytý sněhem i prosvítající tyrkysová jezírka.

sjezdovky Dachsteinu

Odpoledne jsme se ještě zastavili na kávu a polévku v panoramatické restauraci s výhledem na ledovec, která je přímo u výstupní stanice (vaří zde skvěle a ani ceny nejsou vyšší než jinde), a zhruba po 5 hodinách se vydali lanovkou nazpět do Ramsau.

krávy u lanovky

Při přejezdu do Rohrmoosu jsme se zastavili ještě v městečku Schladming, které jsme měli po cestě. O jeho atraktivitě pro turisty nejvíce vypovídá, že město má cca 6700 obyvatel a 5000 ubytovacích lůžek. Z lidí procházejících se po kolonádě bylo velmi snadné vyčlenit dvě majoritní skupiny - domácí v krojích a turisty v pohorkách. Kroje nosily i mladé slečny, těžko říct, zda kvůli práci v některém z penzionů, nebo čistě jako znak patriotismu, každopádně mi to přišlo velmi pěkné.

Schladming

Alpská architektura se tolik liší od honosných domů v nedaleké Vídni! Více mi připomínala švýcarský Luzern, zejména díky zdobeným fasádám. Spousta domů je ve Schladmingu původních, velmi citlivě zrekonstruovaných, s kamennými základy a dřevěnými okenicemi.

roztomilé domky

Schladming má hned dva kostely, římsko-katolický Sv. Achatia, jehož základní kámen byl položen již ve 13. století, a novější protestantský z poloviny 19. století. Celé městečko dýchá příjemnou atmosférou, velmi se nám zde líbilo. V zimě jsme jej nestihli navštívit jinak než v lyžácích cestou na ledovec, a tak jsem byla ráda, že jsme tento rest dohnali.

kostel sv. Achatia

Navečer jsem si ještě stihla užít posledních slunečních paprsků s knihou na lavičce před penzionem, než mě zahnala přicházející bouřka. Bouře s sebou přinesla silné ochlazení a deště, které neustaly ani následující ráno. Odchod na páteční výlet jsme tak operativně přesunuli na odpoledne, kdy radar sliboval, že by se měl déšť utišit. To se bohužel nestalo a nakonec jsme byli rádi, že jsme se mohli aspoň na půl hodinky projít po večeři, než se opět rozpršelo. Na sobotu už se naštěstí vyčasilo, takže jsme na chatě strávili jen jeden den. Nejvíce zklamaná byla mamka, která si s sebou nabalila šperkařskou výbavu, ale zapomněla na náhradní jehly, takže jí zábava vydržela přesně jednu hodinu, než se jediná jehla zlomila. Inu, hory jsou hory a nepředvídatelné počasí k nim zkrátka patří.

Článek z druhé části pobytu bude brzy následovat!

Rohrmoos-Untertal

Jezdíte na hory i v létě, nebo dáváte přednost prázdninám u moře? Budu se těšit na vaše komentáře.

16 komentářů:

  1. Já jsem na horách byla jen jednou a to před 10 lety, takže pro mě jsou hory zatím jedna velká neznámá. :D Lanovka by byla něco pro mě, člověka se strachem z výšek. :D Nejvíc mě zaujal ten ledový palác, o tom slyším poprvé. Už jsem celkem válení u moře každé léto přesycená, tak příští rok plánuju změnu. :)

    L e n k a

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Nu, já už si zase ani nepamatuji, jaké to je, opalovat se u moře. :) Za krásnými kopci není potřeba jezdit nikam daleko, naše Krkonoše nebo třeba Jeseníky umí být taky nádherné.

      Vymazat
  2. Ty výhledy na Alpy jsou tak krásný! Rakousko je nádherný.
    Já jezdím na hory spíš jenom v létě, protože mě lyžování moc nebere. Sice bych někdy hrozně ráda na hory i v zimě, protože se mi líbí představa toho jak piju kakao s výhledem na ty zasněžený hory, tak třeba jednou :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Pro Rakousko mám také slabost. Ona i ta Vídeň je krásná a zároveň si drží příjemně pohodovou atmosféru. Mimo Alpy a Vídeň jsem byla ještě na Raxalpe a proježděné mám i celé Dolní Rakousko, částečně také na kolech. Cyklostezka kolem Dunaje je pecka.

      Vymazat
  3. Dachstein je už dlouho mým snem, tak snad jednou! :) A máš krásné fotky :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Díky! V zimě je Dachstein určitě autentičtější, také lidí bylo podstatně méně, ale i v létě je ledovec zážitek.

      Vymazat
  4. Juu, tak to musel být úžasný výlet. Mám raději hory mnohem více než moře a už jen díky těm výhledům. Díky tomu popisu prvního dne jsem si připadala, jako kdybys vyprávěla o nějakém filmu, takovou idylku bych na svém výletě asi jen těžko zažila. :D Moc se mi líbí městečko, takové domky si já moc ráda prohlížím. Jen jsem snad ještě nebyla v městečku s tak "malým" počtem obyvatel s rozvinutým turismem, to by mě zajímalo, jaký je to rozdíl oproti těm známým městům. :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Podstatně méně lidí a zároveň vysoký standard služeb. Pohoda, všude čisto a moc milí lidé. Asi takové byly hlavní dojmy. :)

      Vymazat
  5. Já se na Rakousko zase vždycky dívám jako na místo, ve kterém si člověk nikdy nemůže být jistý dobrý počasím. Proto tam ani moc nechodíme lyžovat, protože lidi dost často jezdí domů naštvaní, že jim celou dovolenou propršelo. A to by nás naštvalo, protože na lyžovačku celý rok vždycky poctivě šetříme...

    Ale výhledy jsou nádherné. Nedávno se odtamtud vrátila naše sousedka a prý je tam daleko méně turistů, než ve slovenských Tatrách a že moc doporučuje právě na pěší :-).
    Jinak KRÁSNÉ FOTKY! WOW! :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Na horách se počasí může pokazit kdekoliv a kdykoliv, a to v řádu pár minut. Je ale pravda, že třeba italská lyžařská střediska jsou výš položená, takže šance, že by v zimě pršelo, je asi nižší. Já jednou zažila na Hochkaru bílou mlhu a zároveň vichřici, teploty těžce pod nulou... Byl to jednodenní výlet a kopec jsme sjeli přesně jedenkrát, než vypli vleky, takže ty obavy úplně chápu. Já byla v Alpách na vícedenním lyžování taky letos poprvé, je to drahé.

      Díky za pochvalu fotek! Něco jsem fotila já, něco rodiče. Těší mě to o to více, že fotky jsou tentokrát ve své surové podobě - ani nepotřebovaly žádné úpravy.

      Vymazat
  6. Nádherné fotky. :) A ta duha.
    Ta pohádková stezka vypadá super, nedivím se, že jste si to užili, takové věci se mi líbí.
    Ten výšlap si neumím představit, to musí být hodně náročný, myslím, že tady člověk musí být zdatnější a mít nějaké, spíše větší zkušenosti. Je super, že na tyhle místa jezdí lanovky, ačkoliv dost často předražené. Ten výhled je parádní. Naživo to určitě musí být hezčí.

    Ano počasí na horách je nepředvídatelné, takže je dobré myslet na vše. My vždy bereme mikiny a bundy, protože nikdy nevíš.
    Jak je patrné i z mých článků, my hory navštěvujeme hlavně v létě. :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Mikiny, bundy a hlavně pláštěnku! Po opakovaném důkladném promočení už bez ní nedám ani ránu. :) Já sama nevím, zda mám raději hory v zimě, nebo v létě. Hodně se mi líbí i podzim, kdy je pěkně zbarvené listí, ale to už bývá počasí velká sázka do loterie.

      Vymazat
  7. Mhm, krásné fotky, musel to být moc pěkný výlet. Těším se na druhou půlku :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Voila, dopsáno! Děkuji; snad se bude líbit i druhá část.

      Vymazat
  8. Dachstein sky walk musela být super! :) My letos byli také na horách - italské Alpy. Bylo to krásné a určitě si ráda hory v létě zopakuju .

    TheWayByA

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Sky walk se mi líbila hlavně v zimě, kdy si na ni málokdo troufl, jak tam foukalo. Jo, to byl dost adrenalinový zážitek, co navíc v podkluzujících lyžácích dělal čest svému jménu. :)

      Vymazat

Děkuji za návštěvu!