Čtenářský deník VI

Přemítám, zda je vůbec možné to šílené zpoždění v sepisování recenzí někdy dohnat? Tak tedy přečtené knihy za období červenec - prosinec 2016. 

• Poselství od protinožců - Marlo Morgan
• Výchova dívek v Čechách - Michal Viewegh
• Karlík a továrna na čokoládu - Roald Dahl
• Sto roků samoty - Gabriel García Márquez 

Poselství od protinožců

autor: Marlo Morganová
žánr: americká současná próza
překlad: Milena Bauerová
vydání: Práh, 2000
poprvé vyšlo jako: Mutant Message Down Under, 1990

Fiktivní autobiografie ze života mezi australskými domorodci.

Marlo do Austrálie přijíždí jako americká lékařka, prezentující vzdělávací program pro původní obyvatele Austrálie, vytlačované Aborigince. Z nevinného pozvání na tradiční rituál od domorodého Úty se nicméně stane několikaměsíční pouť pustinou, kde jsou Marlo odkrývána tajemství přežití v nehostinné poušti. Cílem cesty je využít Marlo jako prostředníka mezi světem domorodců a Mutantů - bělochů, co zneužívají přírodní zdroje a neváží si darů přírody.

Na jednu stranu se mi velmi líbily zde prezentované myšlenky na návrat k rituálům, tradičním rolím v komunitě nebo třeba přírodní medicíně, na druhou je kniha až příliš cílená na "jednoduchou" americkou čtenářskou základu. Poselství může být pro mnohé velmi inspirativní, já bych však ocenila více detailů, příběhů a domorodého povídání namísto líčení fyzických útrap cesty pouští.

Ukázka:

Po obvyklém ranním obřadu mě Náčelník Černá Labuť vzal za ruku a přivedl mě blíž k ohni. Úta mi řekl, že mi chce dát zvláštní požehnání. Ostatní se shromáždili kolem nás, takže jsem stála v kruhu vztažených paží. Všichni měli obličeje obrácené vzhůru a oči zavřené. Náčelník Černá Labuť promluvil k nebesům a Úta tlumočil: "Vítej, Božská Jednoto. Stojíme před tebou s jedním z Mutantů. Vykonali jsme s touto ženou cestu a víme, že je v ní jiskra tvé dokonalosti. Dotkli jsme se jí a změnili jsme ji, ale proměnit Mutanta není snadný úkol."

Výchova dívek v Čechách

autor: Michal Viewegh
žánr: česká současná próza
první vydání: Československý spisovatel, 1994

S knihou se vrátíme do Prahy na počátku devadesátých let. 

Oskar je mladý učitel češtiny na základní škole, který se má co ohánět, aby uživil rodinu. Když jej zkontaktuje místní miliardář Král s nabídkou doučování jeho dcery Beáty, návrh i přes nepříjemné tušení odsouhlasí. Z Beáty se vyklube zklamaná, utahaná dvacítka, co s nikým nekomunikuje a utápí se v sebelítosti. Je však vůbec možné probudit v nespolupracující dívce touhu žít zrovna pomocí kurzů tvůrčího psaní? Nebo se musí do Oskara nejprve zamilovat, aby změnila svůj přístup k životu?

Novela mohla být zajímavou sondou do propletenců nevyrovnaných mezilidských vztahů a dilemat, kdy dát přednost manželce a dětem, a kdy mladé milence. Tento potenciál však zůstal nevyužitý. Namísto toho na mě kniha působila, jako by se snažila lacině šokovat za každou cenu. Nesedělo mi  ani podivné střídání stylů a chování hlavních postav bylo zoufale nelogické.

Ukázka:
(Rozhovor s miliardářem Králem)

   "Žádný opravdový kurs tvůrčího psaní se samozřejmě nikdy neuskutečnil," přiznal jsem. "Ale to víme oba, nikdy jsem přece netvrdil opak... Po pravdě řečeno nevím, jestli se někdy nějaký uskuteční."
   Tak to vidíš, znamenal jeho vyčítavý pohled.
   "Pokud mě teda platíš za tento druh kursu, máš pravdu, že je to trochu riziková investice."
   Snažil jsem se mu touto podmínkovou větou připomenout, že naše někdejší smlouva o dílo doznala hned zkraje dosti klíčové změny, ale chtěl přece, abych ji udělal šťastnou. Jenomže on si nevzpomínal.

Karlík a továrna na čokoládu

autor: Roald Dahl
žánr: čtení pro děti

překlad: Jaroslav Kořán

vydání: Academia, 2006

poprvé vyšlo jako: Charlie and the Chocolate Factory, 1964

Jak to dopadne, když se malý Karlík ocitne v obří továrně na cukrovinky?

Karlík vyrůstá s rodiči a prarodiči v malém rozpadajícím se domku na předměstí. Čokoláda je pro něj poklad, který dostává jen jednu ročně - k narozeninám. Stane se ale zázrak a malý Karlík i tak vyhraje soutěž o zlatý kupón, vstupenku do čokoládovny Willyho Wonky. Na srazu se Karlík potkává s dalšími dětmi, co soutěž vyhrály spolu s ním, a společně mizejí za branami tajemné továrny, do které už dlouhé roky nikdo nevstoupil, dokonce ani žádní zaměstnanci.

Knihu jsem poprvé četla jako dítě a jsem velmi ráda, že jsem se k ní mohla po letech vrátit. Skvělé dialogy, dechberoucí popisy čokoládového království, výborně vykreslené postavy. Přestože se kniha svižně čte, mezi řádky v ní najdete spoustu míst k zamyšlení. Pro dětské čtenáře bude Karlík napínavým příběhem, pro dospělé pohlazením po duši.

Ukázka:
"To je můj soukromý koráb!" vykřikl pan Wonka, zářící pýchou. "Vydlabal jsem ho z obrovské atlasky. Ten je krásný, co? Vidíte, jak prořezává vlny?" Blyštivý růžový člun z atlasového bonbónu přirazil jemně ku břehu. Stovka Umpa-Lumpů pustila vesla z rukou a obrátila oči k návštěvníkům. A potom, zničehonic a z důvodu známého zřejmě pouze jim, se rozesmáli, až se za břicho popadali.

Sto roků samoty

autor: Gabriel García Márquez
žánr: magický realismus 60. let

překlad: Vladimír Medek

vydání: Hynek Praha, 1971

poprvé vyšlo jako: Cien años de soledad, 1967

Márquez, má další srdcová záležitost. Snové a pozvolna plynoucí dílo seskládané z drobných příběhů rodiny Buendíů. Ráda bych Márquezovu dílu věnovala samostatný článek, tak se brzy těšte na obsáhlejší recenzi.

Jaké knihy čtete přes zimu nejraději vy?