pátek 24. srpna 2018

Pražské židovské město

Židovské muzeum v Praze nabízí na místech bývalého židovského ghetta prohlídku šesti synagog, obřadní místnosti, starého židovského hřbitova a moderní galerie.

Podobně jako další velká evropská města, i Prahu od raného středověku obývala silná židovská komunita. První zmínky o Židovském Městě na území dnešní Prahy 1 pocházejí již z 11. století. Od 13. století došlo k segregaci křesťanského a židovského obyvatelstva, kdy se židovská čtvrť, nazývaná též Josefov, oficiálně stala uzavřeným ghettem.

Ani Josefovu se nevyhnula krvavá historie, čítající několik středověkých pogromů, při kterých byla vyvražděna většina zde žijících lidí. Největší rozvoj Židovské Město zaznamenalo během vlády Rudolfa II., kdy v Praze působil i známý učenec rabi Löw, vlastním jménem Jehuda ben Becalel, který dle pověsti za účelem ochrany Josefova vytvořil z hlíny oživlou sochu - golema. 

Koncem 18. století, za vlády Josefa II., byli Židé v českých zemích zrovnoprávněni s majoritním obyvatelstvem, a movitější Židé se tak poprvé mohli začít stěhovat mimo zdi Židovského Města. Z přelidněného Josefova se brzy stala chudinská čtvrť, charakterizovaná těsnou středověkou zástavbou, úzkými uličkami a nevyhovujícími hygienickými podmínkami, zejména absencí kanalizace. Z tohoto důvodu v letech 1885-1915 proběhla asanace celé čtvrti, kdy byly staré domy zbourány a nahrazeny moderními širokými bulváry. Díky tomuto zásahu vznikla třeba i dnešní Pařížská ulice. Mapka výše byla načrtnuta dle Langweilova modelu Prahy z počátku 19. století a zobrazuje původní Židovské Město (zdroj).

Staronová synagoga na dobové pohlednici, zdroj

Ze starého Židovského Města se vybourání vyhnulo pouze několik staveb - radnice, 6 synagog, obřadní místnost a starý hřbitov. Ty jsou nyní ve správě Židovského muzea v Praze (s výjimkou Staronové synagogy, o kterou se stará přímo Pražská židovská obec) a zpřístupněné pro návštěvníky. Na prohlídku po památkách bývalého Židovského Města jsme vyrazily se sestrou v polovině srpna. Ačkoliv jsem si myslela, že půjde hlavně o prohlídku architektonického rázu, všechny stavby byly doplněné o vitríny s exponáty, popisky, videoprojekcí. Každá z památek se věnovala některé oblasti židovských dějin nebo zvyklostí, takže prohlídka byla velmi poučná po všech stránkách.

 Zde ještě několik slov ke každé z navštívených památek. 

Staronová synagoga

Staronová synagoga je nejstarší synagogou ve střední Evropě, ve které se ještě dnes slouží bohoslužby. Stavba pochází ze 13. století, své dnešní jméno však získala až v raném novověku. Synagoga je postavená v duchu rané cisterciácké gotiky. Cihlové štíty, podle kterých synagogu snadno poznáte, byly dostaveny dodatečně, podobně jako výklenek pro ženy a dnešní hlavní dvoulodní část. Staronovou synagogu jsem nechtěla vynechat, ale stavba mi přišla zajímavější zvenčí než zevnitř. Uvnitř je prostor velmi stísněný. Do Staronové synagogy je jako jediné z památek možné koupit vstupenku i samostatně.

Staronová synagoga

Maiselova synagoga

Prosvětlená trojlodní synagoga v renesančním stylu vznikla koncem 16. století v době největšího rozvoje Josefova, přičemž dnešní novogotickou podobu získala v letech 1893-1905. Jméno nese po svém zakladateli, primasovi židovské obce Mordechaji Maiselovi. V Maiselově synagoze se nachází stálá výstava Židé v českých zemích v 10.-18. století, která je velmi dobře zpracovaná.

Maiselova synagoga

Klausová synagoga

Největší pražskou synagogou je Klausová synagoga, která vznikla koncem 17. století na místě, kde předtím stávaly tři menší stavby, tzv. klausy, které shořely při požáru ghetta v roce 1689. Synagoga je vystavená v raně barokním stylu a dnes se v ní nachází výstava věnovaná židovským tradicím a zvykům.

Klausová synagoga

Španělská synagoga

Nejnovější a nejhonosnější synagogou je Španělská synagoga z roku 1868, vystavená ve zlatě zdobeném maurském stylu. Synagoga je dnes věnovaná dějinám Židů v českých zemích v 19. a 20. století, od postupného zrovnoprávnění až přes holocaust a problematiku Izraele. Expozice je doplněná o medailonky známých židovských umělců, třeba Franze Kafky. Španělskou synagogu jsme navštívily až jako poslední a díky svému velkolepému zdobení na mně zanechala asi nejsilnější dojem.

Španělská synagoga

Pinkasova synagoga 

Druhá nejstarší dochovaná synagoga v Praze pochází z 1. poloviny 16. století. Vystavět ji nechal Aron Mešulam Horovic, po jehož vnukovi Pinkasovi nese svoje jméno. Stavba v době svého vzniku sloužila jako soukromá rodinná modlitebna. Dnes je synagoga věnovaná obětem holocaustu. Stěny jsou popsané 80.000 jmény českých a moravských Židů, kteří se stali obětí šoa. Jednoduchá, zajímavě členěná stavba kontrastuje svojí prostotou s výzdobou zdí, až z toho mrazí.

Pinkasova synagoga

V Pinkasově synagoze mě zaujaly i kresby dětí z Terezína. Dílo Helgy Weissové se mi velmi líbilo už na exkurzi přímo v Terezíně, kde jsem byla před 8 lety, a teď jsem se s ním setkala podruhé.

obrázek H. Weissové, zdroj

Starý židovský hřbitov

Nejvíce jsem se těšila na starý židovský hřbitov, který je situovaný přímo u Pinkasovy synagogy (vstup do obou objektů je společný). Jde o jedno z nejstarších židovských pohřebišť na světě, využívané v letech 1439-1789. Hřbitov není příliš rozlehlý; ukrývá se před zraky návštěvníků schován mezi vysokými domy a vzrostlými kaštany. I přes nával turistů, kteří se smějí pohybovat pouze po předem vyznačené trase, si stále uchovává svoji atmosféru. Většina pomníků je z pískovce, zdobených reliéfy inspirovanými přírodou - viděly jsme hrozny, ryby, ptáky. Pokud budete mít štěstí, možná mezi 12.000 náhrobky trefíte i na hrob rabiho Löwa. Mám podobná místa velmi ráda.

Starý židovský hřbitov

Obřadní síň

Obřadní síň byla postavena mezi lety 1906-1908 pro potřeby Pohřebního bratrstva, zřejmě nejdůležitější sociální a náboženské instituce Židovského Města. Stavba je dnes věnovaná židovským tradicím spojeným s nemocí a umíráním.

Obřadní síň - východ ze hřbitova

Součástí vstupenky byly ještě výstavy v Galerii Roberta Guttmanna, ale ty už jsme bohužel nestihly. I tak jsme procházením pozůstatků Židovského Města strávily celou neděli. Pokud se budete chtít do bývalého ghetta podívat, je nutné zvolit jeden z kombinovaných okruhů. Samostatně památky, s výjimkou Staronové synagogy, přístupné nejsou. Vstup je sice dost drahý (standardní okruh za 530 Kč), nicméně vstupenka pak platí celý týden od zakoupení. K vidění je toho více než dost.

A jak návštěvu hodnotím? Moc se mi líbila. Je příjemné, že musíte synagogy aktivně hledat v ulicích města (všechny jsou však v docházkové vzdálenosti) a prohlídky si tak můžete zpestřit okolním "neturistickým" světem - návštěvou restaurace, kavárny nebo třeba nákupy. Díky tomu jsem ani po celém dni nebyla památkami přesycená. Pánům doporučuji nezapomenout si pokrývku hlavy, jinak je nutné zakoupení papírové kipy. U žen se oblečení nijak neřešilo. Pro návštěvu si vyberte jiný den, než je sobota, kdy Židé slaví Šabat a synagogy jsou zavřené; podobně i na další náboženské svátky (viz kalendář).

Každou neděli v 11 a 14 hodin také můžete využít komentovanou prohlídku v češtině. Ty jsou paradoxně levnější než klasický vstup, více informací zde. Pokud vlastníte pražskou Lítačku, dostanete standardní lístek s 50% slevu. Tyto informace bohužel u prodejní budky nebyly uvedené, což je jediná, ale zato dost důrazná výtka, kterou k celému Židovskému muzeu mám, protože komentované prohlídky bychom se bývaly zúčastnily rády a zbytečně zaplacená plná cena mě taky zamrzela. Čechů do Židovského muzea tolik nechodí, aby dámy u pokladen případně nemohly na tyto možnosti upozornit při nákupu. Už z toho důvodu, že mnoho návštěvníků jistě plná cena vstupného úplně zbytečně odradí.

Navštívili jste židovské muzeum, ať už to pražské, nebo někde jinde ve světě?

Dotaz na jazykově zdatnější: Židé, nebo židé? Přejala jsem psaní s velkým písmenem, které na svých stránkách používá Židovské muzeum v Praze, ale jeho použití je přinejmenším sporné.

16 komentářů:

  1. Taky teď docela přemýšlím, jak bych napsala ty Židy, ale asi s velkým Ž. :D Muzeum jsem nenavštívila a to jsem v Praze hodně často, asi bych to měla napravit. :D Teď jsem zrovna byla v Třebíči a tam je taky židovská část města, synagoga a hřbitov. Na mě ty hřbitovy působí až trochu děsivě, takové ticho a tolik náhrobků. V noci bych tam nešla. :D

    L e n k a

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Mně se hodně líbil židovský hřbitov v Dolních Kounicích na Moravě, který je dnes také již opuštěný. Pražský je sice známější, ale zase plno turistů, nemožnost si na chvíli sednout, vnímat atmosféru místa. Do Třebíče bych se časem ráda podívala, díky za inspiraci.

      Vymazat
  2. Asi bych taky začala s velkým, nicméně tím, že se mluví v tomhle případě spíš o tom náboženství, tak asi malý? Čeština občas funguje zajímavě. :D
    Moc bych se chtěla právě do synagog podívat, zatím se mi to nepovedlo, ani v Plzni. Snad se poštěstí, líbí se mi, jak mají něco do sebe jak ty nejstarší, tak i ty nové jako Španělská. :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Byla jsem mile překvapená, že má každá synagoga úplně jinou atmosféru a je stále co obdivovat. Židovské město určitě doporučuji, ale je třeba na něj rezervovat aspoň těch 5-6 hodin, jako jsme měly my. Nebo ještě lépe si jeho návštěvu rozvrhnout do více dnů.

      Se ž(Ž)idy je to složité. Gramaticky tam patří malé ž, pokud mluvíme o náboženství, ale nejsem si jistá, zda se oni sami spíše nevnímají jako příslušníci jednoho národa. Pak by bylo správně velké.

      Vymazat
  3. V těchto synagogách jsem byla většinou se školou. Byly to takové ty nudné výlety, ale postupem času mě to i začalo bavit :) Nejhlubší pocit ve mně nechal ten hřbitov...

    TheWayByA

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já jsem byla se střední na dvoudenní exkurzi v Terezíně, ale tam jsme jeli jen vybraná seminární skupinka, která celý semestr zpracovávala projekt o židovských míšencích v Brně. Návštěva Terezína pak byla jen vyvrcholením našeho společného pátrání, takže pro mě osobně velmi zajímavá akce. Spali jsme přímo v bývalém sběrném táboře...

      Vymazat
  4. Se školou jsme měli prohlídku právě pražského židovského města a i když na takovéhle prohlídky moc nejsem, moc se mi to líbilo a dozvěděla jsem se spoustu nových informací, které jsem ani jako rozená Pražačka absolutně nevěděla.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Že ano! Přijde mi škoda, že do pražského židovského města chodí převážně zahraniční turisté, zatímco místní často tuší jen něco o starém hřbitovu a Kafkovi. Židovské muzeum toho ale nabízí mnohem více, už jen ty nádherné synagogy.

      Vymazat
  5. Židovské město dává spoustu témat.

    Mám jednu osobní vzpomínku, která se mi vybaví vždycky, když slyším o Židovském hřbitově. Byl jsem už před mnoha lety párkrát na jednání v budově na adrese Široká 5. Tam je v přízemí jednačka s absolutně neuvěřitelným výhledem přímo na hřbitov. Jestli funguje odkaz, tak tady by měla být vidět ta budova a dole ta řada velkých oken je ta jednačka.

    https://goo.gl/y8Nm4k

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Vím, která přesně to je... Stály jsme pod ní se sestrou, koukaly nahoru a říkaly si, kdo tam asi bydlí, s takovým pitoreskním výhledem. Díky za zodpovězení naší otázky.

      Vymazat
  6. Napriek tomu, že v Prahe žijem už niekoľko rokov, o tomto mieste som nevedela. Dostala som sa tam až toto leto počas výletu po centre mesta a musím sa priznať, že tou atmosférou som bola uchvátená. :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já na Židovské Město narazila během výletu do Prahy ve čtvrťáku na gymplu. Chtěla jsem se jít podívat na hřbitov a dost mě mrzelo, že se nedá koupit vstupenka samostatně. Tak jsem ráda, že jsem si tento rest konečně splnila.

      Vymazat
  7. Jelikož jsme měli školu hodně blízko k Židovskému městu, tak jsme tam také jednou vyrazili na prohlídku se školou. Musím říct, že mě nikdy nějak nebrali výlety společné se školou, protože vše moc organizovaný a tak, ale synagogy se mi moc líbily a hřbitov byl velmi zajímavý, jelikož ty náhrobky jsou nahňácaný na sebe.

    Shard of Dreams

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jo, to je tak asi na všech starších hřbitovech. Půda pracuje a náhrobky se pak různě posouvají a padají jeden přes druhý. Mám staré hřbitovy velmi ráda.

      Vymazat
  8. Kde by se prosím dala stáhnout mapa z úvodu ve větším rozlišení? Moc děkuji!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ahoj, odkaz je přímo v článku: http://www.praguecityline.cz/wp-content/gallery/zidovska-praha-historie-zidu-v-cechach/zidovske-mesto-na-pocatku-19-stoleti-podle-langweilova-modelu.jpg

      Vymazat

Děkuji za návštěvu!