Druhá polovina listopadu je ideálním obdobím na pátrání po diáři na následující rok. Loni jsem se plácla přes kapsu a pořídila si Paperblanks. Jak tento luxusní krasavec obstojí při zhodnocení po 11 měsících užívání?
Značka Paperblanks, vlastněná společností Hartley & Marks, byla založená relativně nedávno - roku 1992 v Kanadě. Diáře, adresáře a deníky kombinují precizní zpracování a překrásné historické motivy na přebalech, zároveň ale reflektují moderní požadavky na využitelnost a praktičnost.
Kvalitě a designu odpovídá i cena, diáře se pohybují kolem 380-600 Kč v závislosti na velikosti a uspořádání. I mně to přišlo hodně. V posledních letech jsem ale začala být otrávená, že levné diáře vydržely být pěkné jen prvních pár měsíců, zatímco po zbytek roku jsem v kabelce nosila "salát" s rozbitou vazbou a odrbanými deskami. Proto jsem se loni rozhodla investovat do diáře, co celý rok přežije bez ztráty kytičky.
 |
| Paperblanks deníky a diáře, zdroj |
Tradiční novoroční článek jsem tentokrát nahradila pořádnou pozdně podzimní recenzí, abych mohla diář upřímně ohodnotit po všech stránkách, a dokonce i fotky pro článek byly foceny až po necelém roce užívání. Jaký dojem na mně Paperblanks zanechal?
Po dlouhém vybírání jsem se loni rozhodla pro verzi Mini Verso, což je kapesní formát ve velikosti 9,5 x 14 cm v týdenním uspořádání, kde se celý týden nachází na levé straně, zatímco pravá zůstává volná na poznámky. Značka ovšem nabízí i tradiční horizontální uspořádání (jeden týden na dvoustranu) nebo denní diáře, to vše ve čtyřech velikostech. Vybere si každý, snad až na milovníky vertikálních týdenních kalendárií, které v nabídce nefigurují.
Jako první na diáři zaujme vzhled desek, který bohužel fotky pořádně nezachytí. Desky jsou jemně metalické, s vystouplým zdobením, a při náklonu zlatě pableskují. Dezén je v nabídce již několik let, nese jméno Azure a jedná se o vazbu modlitební knížky z roku 1688, L'office de la Semaine Sainte. Tyto historické detaily mě na Paperblanks hodně baví a jejich překrásné přebaly jsem do knihkupectví chodila obdivovat už před lety.
Desky jsou opravdu bytelné, takže diář vypadá i po roce každodenního odírání v kabelce a dvou politích čajem prakticky stejně, jako když jsem si jej loni v prosinci kupovala. Navíc je diář po otevření velmi flexibilní, takže se s ním výborně manipuluje i jednou rukou, když druhou držím telefon.
Moc se mi líbí, že je diář doplněný o dvě hedvábné záložky, v zadní části má skládací kapsu na drobnosti a samovolnému otevírání v tašce brání praktická gumička (u jiných modelů magnetický či kovový klips). Do diáře byl navíc vložený adresář, samostatný sešit, který můžete používat spolu s diářem nebo zvlášť, a navíc jej lze následující rok přesunout do diáře nového.
Co se vnitřního uspořádání týče, tento typ rozložení využívám už několik let, takže pro mě verso bylo sázkou na jistotu. Paperblanks má vnitřek vymyšlený jednoduše a přehledně, včetně číslování týdnů a malého měsíčního náhledu v pravém dolním rohu. S kalendáriem se mi pracovalo velmi dobře.
Diář má navíc skvěle zpracované roční a hlavně měsíční přehledy, kde jsou jednotlivé dny znázorněny formou obdélníčků. Nikdy jsem tyto přehledy příliš nevyužívala, až Paperblanks to změnil. Obsažené jsou i seznamy mezinárodních svátků, časových zón, telefonní předvolby, travel plannning a další nezbytnosti, takový ten základ, který ale zároveň nijak nenafukuje celkový objem diáře. Na konci najdete také několik volných stran na poznámky.
Problémem se může stát absence českého kalendária, takže mimo narozeniny každoročně přepisuji i české státní svátky a jmeniny členů rodiny. Já osobně jsem ale na zahraniční diáře zvyklá a přepisování mě neobtěžuje, naopak se na něj vždy těším.
Čím mě ovšem Paperblanks zklamal, je volba papíru. Na první pohled i dotyk nádherný, lehce nažloutlý recyklovaný papír s vysokou gramáží, který se jen tak nepropije a vyvolává chuť psát a nikdy nepřestat. Papír je však až příliš hladký a cokoliv mimo klasickou propisku se na něm maže. Plnicí i gelová pera, zvýrazňovače, to vše vyžaduje po zapsání novinek pár (desítek) vteřin počkat, než budete moct diář zaklapnout. Zatímco u klasického deníku mazání neřeším, protože stránkami při psaní nelistuji tak často, u diáře mě to docela otravovalo.
Až na tento poslední bod jsem ale byla s diářem spokojená. Splnil totiž to, co jsem si od něj slibovala - že mi vydrží hezký až do konce roku. Uživatelsky jde o ověřený, praktický kousek, který svého nositele bude reprezentovat a svým precizním zpracováním mu bude přinášet po celý rok radost. Pokud jste zvyklí psát propiskou, nemusí vás mazání textů nijak znepokojovat, jen pro milovníky plnicích per bych Paperblanks úplně nedoporučila.
Jak jste si asi všimli z fotek výše, hodně jsem si oblíbila diářové nálepky a podbarvování událostí. Diářové nálepky už třetím rokem objednávám od české značky Fleppi a plánování mě s nimi hodně baví. Diář je tak ve výsledku často spíš přehlídkou divokých barev a obrázků, než seriózním plánovačem, ale co si budeme povídat, tvořím si jej tak, aby se líbil hlavně mně. :)
A co na příští rok? Původně jsem sem chtěla vložit inspiraci na několik diářů, které mě zaujaly, nicméně velmi komplexní přehled už stihla sepsat Silvi design, tak koukněte k ní, protože tak kvalitní soupis diářů 2019 jsem na českém internetu ještě neviděla! Já už vybráno mám, jméno výherce si ale zatím nechám pro sebe. S Paperblanks se mi sice pracovalo dobře a designově jde o jednoznačně nejhezčí diář, co jsem kdy měla, ale kvůli rozmazávání textů zkusím dát šanci zase jiné značce.
Býváte u diářů věrní jedné značce, nebo rádi zkoušíte novinky? Kolik času výběru ideálního diáře věnujete?
 |
| Paperblanks Azure Mini Verso |
Až na tento poslední bod jsem ale byla s diářem spokojená. Splnil totiž to, co jsem si od něj slibovala - že mi vydrží hezký až do konce roku. Uživatelsky jde o ověřený, praktický kousek, který svého nositele bude reprezentovat a svým precizním zpracováním mu bude přinášet po celý rok radost. Pokud jste zvyklí psát propiskou, nemusí vás mazání textů nijak znepokojovat, jen pro milovníky plnicích per bych Paperblanks úplně nedoporučila.
Jak jste si asi všimli z fotek výše, hodně jsem si oblíbila diářové nálepky a podbarvování událostí. Diářové nálepky už třetím rokem objednávám od české značky Fleppi a plánování mě s nimi hodně baví. Diář je tak ve výsledku často spíš přehlídkou divokých barev a obrázků, než seriózním plánovačem, ale co si budeme povídat, tvořím si jej tak, aby se líbil hlavně mně. :)
 |
| Fleppi nálepky do diáře |
A co na příští rok? Původně jsem sem chtěla vložit inspiraci na několik diářů, které mě zaujaly, nicméně velmi komplexní přehled už stihla sepsat Silvi design, tak koukněte k ní, protože tak kvalitní soupis diářů 2019 jsem na českém internetu ještě neviděla! Já už vybráno mám, jméno výherce si ale zatím nechám pro sebe. S Paperblanks se mi sice pracovalo dobře a designově jde o jednoznačně nejhezčí diář, co jsem kdy měla, ale kvůli rozmazávání textů zkusím dát šanci zase jiné značce.
Býváte u diářů věrní jedné značce, nebo rádi zkoušíte novinky? Kolik času výběru ideálního diáře věnujete?
Tyhle diáře mě vždycky zaujmou v knihkupectví, vypadají nádherně... ale ta cena! Máš pravdu, za rok s diářem, který se nerozpadne, to není taková trága, ale za mě by byl problém, kdyby se mi mazalo plnicí pero. Každopádně já mám vyřešíno na X let dopředu: předloni jsem si koupila látkový obal, do kterého stačí šoupnout obyčejný papírový diář, takže mi vydrží. Navíc používám úplně malinké, aby se mi vešly do každé kabelky.
OdpovědětVymazatLátkový obal je super nápad! Mně se hodně líbí i Filofaxy, kde lze vyměnit jen část vnitřní náplně. Je to praktické zvlášť v případech, kdy diář slouží i jako adresář, telefonní seznam a kdo ví co ještě. Sama jsem ale ještě nenarazila na typ diáře, který by mi 100% vyhovoval, ať už formátem, nebo vnitřním uspořádáním. Pořád tomu něco chybí, tak zatím zkouším a hledám.
VymazatZvláštní. Mám od Paperblanks deník (Gitanjali), píšu do něj plnicím perem od Lamy, dokonce širším hrotem M, a nerozmazává se nic. Napíšu a zavřu. Konvertor asi fakt pouští víc inkoustu, a záleží na tom, jak moc mokrý inkoust člověk zvolí.
OdpovědětVymazatDeníček blogerky
Díky za komentář! Možná si jen můj Parker s Paperblanks nerozumí, těžko říct. Používám inkousty Diamine, různé odstíny, a pero má standardní F hrot + konvertor. S rozmazáváním textu jsem se v takové míře ještě nikdy nesetkala, ale možná je to tím, že do plánování ráda zapojuji i zvýrazňovače, které se mažou snad ještě více než samotné pero...
VymazatOdkud je ten inkoust? Kdysi jsem si koupila v jednom stánečku podobný, ale stánek zrušili a teď vůbec netuším, co to bylo zač =)
OdpovědětVymazatJe to značka Francesco Rubinato. Dostala jsem jej s kaligrafickým perem jako dárek, tak ale bohužel netuším, kde přesně byl kupovaný.
VymazatJo, diář vybírám dlouho, ale minulý rok jsem náhodně narazila na Muchův diář a ten jsem čapla. Také vydržel až doteď jako nový, což je super. Vyhovuje mi právě vertikální, jelikož mám na jeden den více věcí a musím si to uspořádat. Ale tento jsem viděla u spolužačky a je opravdu krásdný, také bych o něm uvažovala, ještě uvidím. :)
OdpovědětVymazatMucha od Presco group? Potvrzuji, že vydrží pěkný celý rok, ale mně bohužel to jejich vertikální uspořádání vůbec nevyhovuje, tak jsem jej měla jen jednou a pak přešla zpátky na horizontální rozložení.
VymazatAaaah, diářová sezóna je tady. Jupí!
OdpovědětVymazatO Paperblanks jsem slyšela mnohokrát, ale vlastně jsem si nikdy nenašla, jak doopravdy vypadají. Jsou nádherné! Některé se mi moc nelíbí, ale třeba ten tvůj motiv vypadá bezvadně, miluju tyhle barvy! Ale bohužel pro mě by byl dost limitující ten papír. Taky jsem však letos objevila ty měsíční přehledy - a diář bez nich už asi nechci! :D Ten můj má navíc výhodu, že má přehled vždy na začátku daného měsíce.
Ten přehled diářů ve mně vyvolává rozporuplné pocity. Jsem ráda, že jsem ho našla až teď, protože jinak bych dlooooouho vybírala. Ale mrzí mě, že vyšel až teď, kdy už diář koupený mám, protože bych svou volbu asi změnila. :-D
Asi před dvěma lety jsem v tomhle ohledu ale změnila pohled na věc. Diář za 600 není moc drahý. :-D Když si uvědomím, že se z něj těším celý rok... a opravdu bez něj nezvládám fungovat... tak dvě koruny na den nejsou žádná částka! :)
Jsem zvědavá na tvou další volbu. Už se těším, až se pochlubíš. :)
Paperblanks mají v knihkupectvích na takových těch otočných stojanech, třeba v Dobrovským. Ty přebaly právě na fotkách moc nevyniknou, naživo je to o něčem jiném.
VymazatNa přehled diářů 2019 jsem reagovala úplně stejně, vyšel asi dva dny poté, co jsem si koupila diář. :D Původně jsem uvažovala o diáři od Karouch, jsou nádherné a na přání udělají i s vlastními fotkami uvnitř, ale odradilo mě poštovné ze Slovenska. Nakonec jsem narazila na velmi podobný od Albi, první dojmy zatím dobré! Tady je: https://www.albi.cz/darky-a-prani/luxusni-diare-2019/
To je taková krása! Já už mám diář na rok 2019 hodně dlouho. Dostala jsem před dlouhou dobou (možná tak 2 roky zpět) takový ten univerzální, tak jsem si ho už nadepsala, takže pro tentokrát hledat nemusím a trochu mě to teď mrzí.
OdpovědětVymazatAle já nakupuji docela ve velkém zápisníky všeho druhu. A vlastnit deník takového luxusního vzhledu je můj velký sen. Vždycky, když kolem nich jdu, si je prohlížím a tak nějak "tiše" si jakože prohlížím, který bych si koupila. Ale jejich cena je vysoká a ještě jsem se neodhodlala dát tolik peněz za zápisník. Ačkoliv už jsem si nějaké dražší sešit už pořídila a peněz za ně nelituji. Možná je problém v tom, že jejich notesy jsou všechny strašně krásný a já se zamiluji do všech, neschopna si vybrat jednoho favorita :D.
Jojo, v tomto ohledu je to u Paperblanks diářů o něco jednodušší, protože ty kapesní ve verso provedení v tolik designech nemají. Hodně se mi líbil ještě Ougi Slim (naživo mnohem hezčí než na fotkách!) nebo naopak hravý s lištičkama Mister Fox.
VymazatNa nedatované diáře také občas koukám, ale jak mi nevadí přepisování státních svátků a jmenin, tak přepisovat si i kompletní kalendárium, na to už jsem líná. To už spíše bullet journal...
Já diář dostávám každoročně k Mikuláši od rodičů :) Nejvíce mi vyhovuje týdenní a většího rozměru. Nejlépe, když je u toho ještě propiska! :D
OdpovědětVymazatTheWayByA
To je hezká tradice, dostat diář jako dáreček! :)
VymazatBez diáře jsem jako bez ruky a píšu si do něj všechno. Jakože fakt úúúplně všechno, od úkolů do školy a směn v práci přes deníček až po filozofické úvahy, to-do listy a tak dále :D Takže jsem už přesedlala na jednodenní, protože ani týdenní už mi nestačí. Co se značky týče, Paperbanks mi přijde moc krásný, ale nikdy mi nepřišel jako stvořený pro mě. Moleskine ano. Moleskine už si kupuju snad pět let a přestože je to taky jedna z těch dražších značek, ani mě to moc nebolí, v tomhle ohledu si za kvalitu ráda připlatím :).
OdpovědětVymazatJá už dlouho toužím po kapesním Moleskine s Malým princem, ale poslední dva roky se mi netrefili do vkusu s designem. Vždycky se mi líbí jen ty velké denní nebo 18měsíční, ale malé týdenní jsou nějak mimo můj záběr. Tak to třeba klapne příští rok. :)
VymazatPaperblanks a jejich papír! Já mám naopak problémy s prosvítáním a místy dokonce prosakováním inkoustu na druhou stranu... Nicméně ještě horší je, že Paperblanks dle šeptandy začal brát papír v Číně a nemá vyváženou kvalitu, stejně jako Moleskine.
OdpovědětVymazatJá mám s diáři ten problém, že zároveň potřebuju přehlednou strukturu, kde na jediný pohled uvidím alespoň celý měsíc abych věděla, kdy mohu a kdy nemohu brát zakázky, ale taky někdy si dělám poznámek hodně a někdy nechávám prázdné stránky. Letos jsem to vyřešila Clipbookem, což je levnější varianta Filofax, v A5 a vlastním papírem Midori. Měsíční kalendáře jsem si vytiskla sama, roční na 2019 mám přímo od Filofaxe a místo filofaxích papírů jsem si proděravěla právě štos a5 midori - a k nim lenoch, aby se mi úhledně psalo. Tak uvidíme, jak mi to vydrží...
K Midori jsem se ještě nepropracovala, ale třeba jednou na to taky dojde. Netušila jsem, že se dají sehnat jejich i papíry samostatně.
VymazatJá mám na pracovní agendu Outlook, do diáře si píšu jen ty nejdůležitější meetingy, takže co jsem skončila školu, mám diář poloprázdný. Občas se toho ale sejde více a pak je fajn mít si to kam zapsat. Ty měsíční přehledy se mi u Paperblanks moc líbily, sloužily mi hlavně pro plánování víkendů. Teď u nového diáře nejsou zdaleka tak dobře zpracované.
Vypadá krásně, škoda, že se na něm ty gelovky rozmazávají. Já si chci zkusit vytvořit vlastní diář na příští rok. Jsem zvědavá, jak dlouho mi vydrží si do něj zapisovat :D
OdpovědětVymazatTaké o bullet journalingu uvažuji, ale se svým tempem abych začala s výrobou vlastního diáře na další rok nejpozději v červenci. Zatím v každém diáři jsem totiž měla spoustu nepoužívaných stránek navíc (Paperblanks nevyjímaje) a naopak několik částí, které bych docela ocenila rozšířit. Příští rok už mám vyřešený, tak uvidíme, co vymyslím na 2020. :)
VymazatVzhled diáře vypadá dokonale! :) Já nejraději používám malé diáře většinou, aby vypadali ve vnitř stejně. Dříve jsem se bez diáře vůbec neobešla, ale o minulého roku jsem si koupila macbook a později iphone a vše si plánuji do kalendáře tam, protože se to synchronizuje... jak já si vždycky říkala, že mi tenhle systém nikdy vyhovovat nebude a pak jsem se docela dost rychle od klasického diáře přesunula sem, že ani nevím jestli si mám kupovat klasický diář.
OdpovědětVymazatShard of Dreams
Každému vyhovuje něco jiného. Já mám outlookový diář v práci, ale i když je praktické, že je díky synchronizaci v telefonu agenda stále po ruce, doma bych to tak nechtěla. Do diáře si totiž vepisuji i seznamy, co udělat, nakoupit, kam zavolat, nápady na dárky a cestování... Zkrátka je to takový univerzální pomocník. A navíc mě moc baví jej zdobit! :)
VymazatAni nechtěj vědět kolik času jsem schopná strávit výběrem diáře :D
OdpovědětVymazatJe to tak trošku moje posedlost si do něj celý rok kreslit a používám ho fakt hodně, tak je to vždycky dilema. Paperblanks jsem měla taky pár let nazpátek, ale už dávám přednost jednoduššímu designu. Letos jsem měla Doller, kterej se boží, až nato, že je neskutečně těžkej, takže na 2019 budu mít Moleskine s měkkou vazbou a už se nemůžu dočkat až si ho začnu "tvořit" :D
Mě Doller nějak neuchvátil, ale naživo jsem ho ještě neviděla, tak bych třeba změnila názor. Každopádně preferuji menší, kapesní formát. Moleskine mám taky v merku, třeba na něj dojde řada za rok.
VymazatJe pravda, že mazání textu je záležitost, která mě neuvěřitelné rozčiluje. Dostala jsem předloni diář s lesklým papírem, kde se maže i ta propiska, a nedal se využívat. Nezachránilo ho ani to, že tam byly krásné citáty z knih Paula Coelha. Nakonec si ho vzala mamka a využívá ho na nákupní seznamy, ale je to škoda :/
OdpovědětVymazatTvůj diář má opravdu nádherné desky, věřím, že těm bych neodolala.
Je zajímavé, že diář Paperblanks se mi mazal mnohem více než zápisník od stejné značky, který jsem měla loni. Přitom jsem používala stejný inkoust i pero.
VymazatTy hladké křídové papíry nechápu, na ty se nedá psát vůbec...