Jarní zážitky

Spousta novinek a ještě více zážitků. Výlety do Prahy a do Beskyd, exkurze do Jihomoravského inovačního centra, pozvánka na Minerály Brno a střípky z příprav na festivaly.

V dubnu jsem si po delší době udělala čas na poznávání Prahy, u kterého mi tentokrát asistovala milá Carol z blogu damn-girl. Bylo krásně, a tak všichni vyrazili na Petřín, zatímco my si to jako správné turistky zamířily k Lennonově zdi.

O zdi, ne nepodobné té berlínské, plné nápisů se symbolickým poselstvím míru a svobody, jsem se paradoxně dozvěděla až předloni od své hongkongské kamarádky Saku. Tuze se mi tehdy smála, že ji viděla dříve než já. Po procházce kouzelnými uličkami Malé Strany jsme pokračovaly k Náprstkovu muzeu, o jehož návštěvě jsem již psala zde. Den jsme zakončily trochu nekulturně kebabem na schodech Palladia a skvělou zmrzkou. Velmi příjemné odpoledne!

Lennonova zeď

Minulý měsíc také začala letošní festivalová sezóna - ne tak z pohledu festivalů hudebních, ale spíše těch, kde se sama aktivně podílím na organizaci. Spolu s tanečním souborem, jehož členem jsem byla přes 10 let, jsme úspěšně zvládli další ročník tanečního festivalu pro děti. Letos jsme celou soutěž přesunuli do nových prostor, a tak byl začátek strašně hektický. Vzala jsem si na starost catering asi pro 12 osob, k tomu vařila kávičky pro rodiče soutěžících dětí a zkrátka kmitala tak, že mi celý den  uběhl, ani jsem se nestačila zastavit. Ze soutěže jsem toho tedy moc neviděla, ale i tak už se těším na další ročník, protože ta atmosféra je tam prostě báječná.

Vrcholí také přípravy na Bitvu pěti armád, které v mém případě spočívaly hlavně v ušití nového larpového kostýmu. Už se těším, až vám jej představím v plné kráse. A teď jedna horká novinka: na léto jsem byla přijatá jako dobrovolnice na projekt do Švýcarska, kde budu pomáhat s přípravou alternativního Lila Festivalu. Jupí jej, těším se.

Nejvýraznější jarní událostí byl víkendový výlet do Beskyd, kam mě pozvala rodina mého milého. Ubytovaní jsme byli přímo na Pustevnách, což jsem ale zjistila až v sobotu večer – v pátek byla taková mlha, že jsme autem nahoru téměř neprojeli, a následující ráno se bílá tma protrhala až cestou do údolí. Na kolobce. Půjčili jsme si totiž kola a koloběžky a i přes nepřízeň počasí vyrazili na výlet.

I když jsem toužila po koloběžce s obřími koly, dostala jsem menší terénní, což se nakonec ukázalo být velkou výhodou, neb část cesty vedla lesem a pěkný kus do kopce. I tak jsem se během prvních pár kilometrů stihla celá zamazat od bláta a utopit jednu botu. :) Zbytek cesty už byl pohodovější, převážně po asfaltu, a nakonec jsme najeli krásných 23 km. Ve Viganticích na nás čekalo letní počasí, halušky s brynzou, rodinný badmintonový turnaj a za odměnu ještě dvouhodinovka wellness, kterou jsem strávila ve vířivce. V plavkách jsem si potykala s tatínkem i tetičkami a byla pasována na plnohodnotného člena rodinného uskupení.

 Beskydy

V neděli jsem ozkoušela, jak se jezdí na elektrokole a elektroběžce, a pak jsme si udělali pěší výšlap na Radhošť. Radhošť, utopený v mlze a zbytcích sněhu, působil tajemně a tak trochu nedobytně zároveň. Vlastně mi to zamlžené počasí vůbec nevadilo, i tak jsem si velice užívala, že jsem po dlouhé době na horách. Více fotek z víkendu najdete v samostatném článku.

Neděle byla chameleoním dnem. V poledne jsme s Matěm stáli na Radhošti. Jen jsme sešli dolů, čekala nás cesta do Brna. Trochu jsme se doma dospali, večer jsem nahodila šaty a podpatky a šli jsme otestovat nový podnik z dílny Baru, který neexistuje a Super Panda Cirkusu. Nový café bar se jmenuje 4pokoje a slouží zároveň jako kavárna, kde si dáte bruch, místo na odpolední rozjímání nad horkou čokoládou, večerní posh bar s koktejly a nad ránem dojezd ve čtvrté cenové. Provoz běží 20 hodin denně a meníčka se průběžně mění; velmi zajímavý koncept. Z jídelního lístku jsem byla trochu rozpačitá, zato koktejly nás nadchly; to už je ale u projektů od tvůrců Baru klasika. Prakticky už nechodím jinam, jak jsem z jejich drinků rozmlsaná. 4 pokoje obstály dobře, je to pohodová alternativa k Baru. Více třeba zde.

Byl by hřích nezmínit se i o školních projektech. Minulý týden jsem se byla podívat do Jihomoravského inovačního centra (JIC), centra podporujícího začínající podnikatele, start-upy, ale i menší a střední podniky, které pronikají na zahraniční trhy. Co se mi na exkurzi líbilo nejvíc, byla prohlídka tech-labu, dílny pro veřejnost, kde najdete 3D tiskárny, laserové řezačky, CNC a elektro místnost, přístroje za stovky tisíc, které jsou zde za symbolický příspěvek k dispozici úplně každému, takže i mně nebo vám, a ještě vám jejich užívání vysvětlí. Jsem ráda, že podobné projekty v Brně vznikají!

je libo dráčka z 3D tiskárny?

Čeká mě teď pár náročných dní, vlastně týdnů, a zastavím se asi až v červenci po zkouškovém. Jen co dopíšu článek, sedám na autobus do Prahy, na čtvrtek a pátek mám totiž meziměstský home office. :) Těším se na svého milého a stejně tak i na domácí caipirinhu, brazilský národní drink, který se Maťo naučil během pobytu v Jižní Americe míchat. Na víkend se vracím zpátky do Brna na Minerály Brno, prodejní výstavu drahých kamenů, minerálů a fosílií, kde budu v sobotu mamce pomáhat s prezentací maminčiných šperků. Tímto bych vás ráda na veletrhy pozvala, je tam vždy spousta krásy k vidění, ať už máte rádi kameny surové nebo spíše opracované do šperků či jiných ozdob. A když se zastavíte u našeho stánku č. 122, tak vás celou výstavou ráda provedu. :)

Pokud se na brněnské výstaviště zrovna nedostanete, tak aktuálně jsou některé ze šperků dostupné i v Place Store na Moravském náměstí, nově otevřeném obchůdku s rukodělnými výrobky a udržitelnou módou. Nebo se mrkněte odkudkoliv z internetu na mamčin blog či Facebook značky Eponiny korálky.

Budeme se na vás těšit! :)

takhle vypadaly listopadové Minerály