Léto je jediným obdobím, kdy mám čas na filmy. Chodím do Scaly, užívám si teplých večerů na letním kině a doma dokoukávám filmy, co čekaly nahrané na notebooku celé měsíce.
Sepsala jsem krátké recenze na nově zhlédnuté snímky a přidala i dojmy z mé první filmové premiéry. Na které filmy jsem se během letošního léta do kina vydala?
Sepsala jsem krátké recenze na nově zhlédnuté snímky a přidala i dojmy z mé první filmové premiéry. Na které filmy jsem se během letošního léta do kina vydala?
- Masaryk (2016)
- Křižáček (2017)
- Než jsem tě poznala (Me Before You, 2016)
- Tulipánová horečka (Tulip Fever, 2017)
Masaryk
 |
| zdroj |
Hodnocení ČSFD: 72 % (link)
Na Masaryka jsem se vypravila do brněnského letního kina Scala, které se odehrávalo na nádvoří Místodržitelského paláce. K filmu jsem si koupila červené víno, usadila se na pohodlné židličce a promítání si vychutnala od začátku až do konce. Pořád říkám, že chodit do kina bez doprovodu má své kouzlo.
Až během prvních scén mi došlo, že film nebude o našem prvním prezidentovi, ale o jeho synovi. Jan Masaryk (1886-1938) byl českým diplomatem a členem londýnské exilové vlády během německé okupace Československa. Snímek líčí Masarykův život nikoliv formou dokumentu, ale jako velkofilm mezinárodního formátu. Až mě překvapilo, že je něco podobného možné natočit i v našich podmínkách. Oceňuji směsici jazyků, kterým se ve filmu mluví (žádný dabing nečekejte), do detailu promyšlené dialogy a dojem drtivě tíživé atmosféry, který film dokázal vyvolat. Karel Roden je v roli Jana Masaryka neuvěřitelný. Smekám.
Na film se velmi dobře koukalo. Osobně však nefandím dolaďování historie pro potřeby stříbrného plátna a některé kapitoly z filmu byly v tomto ohledu více než sporné. Pobyt v americké psychiatrické léčebně, drogy, neznámé lásky... V odkazu na množství scén z léčebny mi snad i více sedí anglický název filmu A Prominent Patient. Přesto však jde o skvělý snímek, která ráda doporučím.
Křižáček
2017, CZ
Hodnocení ČSFD: 55 % (link)
Hodnocení ČSFD: 55 % (link)
Když mi došlo pozvání na oficiální premiéru s herci a štábem do pražského kina Lucerna, zajásala jsem. Zejména protože šlo o film, co vyhrál letošní filmový festival v Karlových Varech.
Hodnocení z předpremiéry na KVIF jsem přečetla dost na to, abych tušila, co od filmu čekat - pomalé, líně plynoucí dílo, na které potřebujete to správné rozpoložení, abyste si ho mohli užít. Křižáček je snímek natočený na motivy básně Jaroslava Vrchlického, tu však nikde sepsanou neuvidíte a slova si tak můžete leda domýšlet, ve filmu se totiž téměř nemluví. Hlavní dospělou postavu tu kupodivu opět obsadil Karel Roden. To charisma naživo! :)
Hlavním tématem je vrcholný středověk a dítě utíkající z domova s touhou stát se rytířem v bílém šatu, doba ani místo však nejsou pro film stěžejní. Důležitá je vlastní cesta, pokání a hledání se. Křižáček je umělecký nízkonákladový snímek, který na velkém plátně skvěle vynikl, navíc podkreslený příjemnou hudbou. Pokud máte pomalé a netradiční filmy rádi, bude se vám líbit.
 |
| zdroj ČT |
Než jsem tě poznala
Me Before You
 |
| zdroj |
Hodnocení ČSFD: 80 % (link)
Další letní kino. Tentokrát jsem vyzkoušela promítání od MdB na dvoře brněnského městského divadla. I přes půlhodinovou rezervu jsme se sestrou stěží ukecaly poslední lístky, sednout si prakticky nebylo kam a fronta na pití se za celou dobu posunula snad o 2 metry ze 20, takže jsme zůstaly bez občerstvení. Co mě však zklamalo nejvíce, byly reklamy, které film rozsekly na dvě poloviny. Do MdB už příště do kina nezajdeme, ve srovnání se Scalním letňákem je to nepříjemně komerční masová akce.
Co se samotného filmu týče, já jej viděla poprvé až právě na letním promítání; znala jsem předtím jen soundtrack od Eda Sheerana, mimochodem moc povedený. Hlavní dějovou linku určitě znáte - mile střelená Louise se stane opatrovatelkou kvadruplegika Willa, který skončil po úrazu na vozíčku bez šance na jakékoliv zlepšení a zcela rezignoval na život. Zpočátku spolu bojují, po čase skončí zamilovaní až po uši. Jaká šance však je na vztah s člověkem odkázaným 24 hod denně na cizí pomoc? A co když on už vlastně ani žít nechce?
Film se mi líbil, i když ne tolik jako Intouchables, Nedotknutelní, jen o pár let starší francouzský snímek s podobným námětem. Louise (Emilia Clarke z GoT) mi byla ohromně sympatická a k potěše z filmu by mi stačilo i jen koukat na její boty a garderóbu. Dialogy měly hlavu a patu a dost jsem se u nich zasmála (aspoň v původním znění, titulky je dost osekaly), no a dojatá jsem byla samozřejmě taky. Je to americká slaďárna, ale zdařilá. Jen konec bych snesla výrazně dramatičtější.
Tulipánová horečka
Tulip Fever
2017, UK & USA
Hodnocení ČSFD: 62 % (link)
Historická dramata mám ráda, a tím spíše ta, co se odehrávají v mém oblíbeném Holandsku. Na Tulipánovou horečku jsme se vypravily opět se sestrou, tentokrát do brněnského Artu, který přes léto promítal v náhradních prostorách komunitní palírny Distillery. Plátno bylo malé, ale atmosféra o to příjemnější.
Film je zasazený do Amsterdamu 17. století, doby, kdy bohatí měšťané i šlechta dávali na odiv své bohatství pomocí tulipánů. Právě tulipánové cibulky vyvolaly jednu z prvních největších spekulačních bublin na trhu a následně i bankrot tisíců obchodníků.
Bohatého Cornelia však tulipány nezajímají, má oči jen pro svou mladou ženu Sofii. Osiřelá Sofia, která si Cornelia bere jen proto, aby dala šanci na lepší život svým mladším sourozencům, však dlouho nemůže otěhotnět, čímž se oba manželé hodně trápí. I přes přísnou klášterní výchovu se navíc zamiluje do malíře Jana, ze kterého Cornelius plánuje udělat svého dvorního mistra. Do té doby rozumná Sofia ztratí hlavu a jedna nepromyšlená intrika následuje druhou, jen aby Cornelius na tajnou lásku své mladé ženy nepřišel.
Celý příběh je jedna velká překombinovaná pohádka, která místy funguje a místy ne. Chvílemi jsem se dobře bavila, ale herci, zejména Sofia a Jan, mi přišli dost mdlí. Nejsympatičtější mi tak byla postava Sofiiny služebné, z jejíž pohledu je film vyprávěn, a Cornelia mi bylo hrozně líto. Z filmů z podobného prostředí spíše doporučím svoji oblíbenou Dívku s perlou z roku 2003, vyprávění na téma slavného obrazu od nizozemského malíře Jana Vermeera.
Film se mi líbil, i když ne tolik jako Intouchables, Nedotknutelní, jen o pár let starší francouzský snímek s podobným námětem. Louise (Emilia Clarke z GoT) mi byla ohromně sympatická a k potěše z filmu by mi stačilo i jen koukat na její boty a garderóbu. Dialogy měly hlavu a patu a dost jsem se u nich zasmála (aspoň v původním znění, titulky je dost osekaly), no a dojatá jsem byla samozřejmě taky. Je to americká slaďárna, ale zdařilá. Jen konec bych snesla výrazně dramatičtější.
Tulipánová horečka
Tulip Fever
2017, UK & USA
Hodnocení ČSFD: 62 % (link)
Historická dramata mám ráda, a tím spíše ta, co se odehrávají v mém oblíbeném Holandsku. Na Tulipánovou horečku jsme se vypravily opět se sestrou, tentokrát do brněnského Artu, který přes léto promítal v náhradních prostorách komunitní palírny Distillery. Plátno bylo malé, ale atmosféra o to příjemnější.
Film je zasazený do Amsterdamu 17. století, doby, kdy bohatí měšťané i šlechta dávali na odiv své bohatství pomocí tulipánů. Právě tulipánové cibulky vyvolaly jednu z prvních největších spekulačních bublin na trhu a následně i bankrot tisíců obchodníků.
Bohatého Cornelia však tulipány nezajímají, má oči jen pro svou mladou ženu Sofii. Osiřelá Sofia, která si Cornelia bere jen proto, aby dala šanci na lepší život svým mladším sourozencům, však dlouho nemůže otěhotnět, čímž se oba manželé hodně trápí. I přes přísnou klášterní výchovu se navíc zamiluje do malíře Jana, ze kterého Cornelius plánuje udělat svého dvorního mistra. Do té doby rozumná Sofia ztratí hlavu a jedna nepromyšlená intrika následuje druhou, jen aby Cornelius na tajnou lásku své mladé ženy nepřišel.
Celý příběh je jedna velká překombinovaná pohádka, která místy funguje a místy ne. Chvílemi jsem se dobře bavila, ale herci, zejména Sofia a Jan, mi přišli dost mdlí. Nejsympatičtější mi tak byla postava Sofiiny služebné, z jejíž pohledu je film vyprávěn, a Cornelia mi bylo hrozně líto. Z filmů z podobného prostředí spíše doporučím svoji oblíbenou Dívku s perlou z roku 2003, vyprávění na téma slavného obrazu od nizozemského malíře Jana Vermeera.
 |
| zdroj |
Asi zkusím ty tulipány, i když Tě teda tolik nenadchly. Mně kolikrát stačí koukat na ty kostýmy :D. Křižáci mě naopak tolik nenadchli.
OdpovědětVymazatNa Masarika jsem se chystala do kina, nakonec nevyšel čas. Ale slyšela jsem na něj tolik názorů, že už sama nevím, jestli bych ho dokázala objektivně posoudit :D. Sakra, to se mi stává často...
A u Me Before You preferuji knihu před filmem. I když Emilii mám jako herečku ráda, tady mi přišla až moc. I když v knize je hlavní hrdinka taková dost extrovertní, ve filmu mi připadá, že to bylo až moc přehnané. Ale souhlasím s tebou, Nedotknutelní jsou asi lepší, co se této filmové tematiky týče. Jestli můžu doporučit ještě jeden film na podobné téma, úžasný je tento: https://www.csfd.cz/film/314073-hasta-la-vista/prehled/
Pokud jsi ho tedy ještě neviděla :-).
Jéé, to je belgický film! Tož na to se brzy podívám, moc děkuji za tip! Snímků ve vlámštině není nikdy dost.
VymazatTulipány jsou bohužel kostýmově docela chudé, protože protestantské Nizozemsko honosné šaty, domy ani jiné marnotratnosti nepodporovalo (a právě proto si boháči dokazovali svoji zozobanost šlechtěnými tulipány, což byla jedna z mála možností, jak na peníze upozornit). Na večer k vínu je to ale fajn film. ;)
Ani jeden film jsem neviděla, slyšela jsem jen o Než jsem tě poznala, na který bych se nejspíš podívala, určitě si ho přidám do seznamu filmů. :)
OdpovědětVymazatMyslím, že zrovna tobě se bude líbit. :)
VymazatJéé, o Tulipánové horečce jsem jednou četla a říkala si, že na ni musím jít. Nešla a zapomněla! :-D Tak děkuji za připomenutí :-).
OdpovědětVymazatV kinech už ji asi nestihneš, ale na večerní pokoukání u televize to bude fajn film. :)
VymazatViděla jsem jen Než jsem tě poznala, a ten film se mi vážně líbil, jestli jsi nečetla knižní předlohu, mohu směle doporučit, je ještě lepší než film. :) Nejčastěji chodím do multiplexů, a to většinou na superhrdinské filmy, na "menší" snímky koukám doma. V letním kině jsem nebyla ani nepamatuji, chtělo by to změnit, tak třeba příští léto. :D
OdpovědětVymazatKnížku jsem ještě nečetla, ale čekám, až se mi někdy připlete do cesty. Já právě multiplexy nevyhledávám vůbec, přijde mi, že si tam film pořádně neužiji, jak pořád někdo šramotí s popcornem a mluví. Menší kina mají úplně jinou atmosféru. Na druhou stranu, chodím spíše na snímky, kde velké plátno jako v multiplexu není nutné. :)
Vymazat