středa 18. září 2019

Plynoucí čas

V létě jsem oslavila rok od svého nastěhování do Prahy. Velká chvíle pro bilancování právě nastala. 

Už dříve jsem si uvědomila, že já vlastně celé loňské léto prospala. Po všech starostech s ukončením vysoké, hledáním nové práce, řešením bytového uspořádání a péče o nemocné potkanky jsem totálně odpadla. Odpoledne jsem došla domů z práce, kde jsem prakticky nic nedělala, a na dvě hodiny usnula. Po víkendech jsme postupně vybavovali byt a na poznávání Prahy moc energie nezbývalo.

Naštěstí tento stav netrval věčně a po pár měsících jsem se pozvolna překlopila zpátky do normálního režimu. V práci se začalo kupit množství úkolů, která mi byly svěřené, a já zjistila, že mě to spolu s rostoucí zodpovědností baví čím dál více. Netrvalo dlouho a přišel první kariérní posun, takže se nakonec zaměstnání stalo hlavním důvodem, proč zatím v Praze zůstávám, i když mi to tu jinak k srdci nepřirostlo. 

S příchodem jara jsem si začala užívat víkendy. Pořád někde trajdáme! Na konci zimy jsem zvládla rovnou tři prodloužené víkendy s lyžováním a jakmile se oteplilo, vyrazila jsem za kamarádkou do Skotska. Pořád vám dlužím články, já vím.

léto v Praze

Hned po návratu z první dovolené navázala zdařilá larpovo-festivalová sezóna. Zatímco klasické hudební fesťáky mě netáhnou, možnost přenést se na pár dnů do světa postapo nebo Tolkiena mě láká velmi. Ryk bitevní vřavy přes den, kvákání žab a medovina po nocích. Spaní ve stanu, koupání v blízkém rybníce, kostým namísto běžných šatů, jídlo z kotlíku. Ještě před pár lety bych nevěřila, že si zrovna takto budu představovat svůj ideální víkend.

Na jedné menší tolkienovské bitvě, která se konala v krásných prostorách keltského skanzenu, jsem byla neplánovaně pasovaná do role vlajkonoše a navigátora jedné z armád. Sranda to byla přesně do okamžiku, než jsem uprostřed lesa zjistila, že mám přeladěnou vysílačka na jinou frekvenci. Stresovala jsem se ale zbytečně. Vůbec mě nepotřebovali, stejně vše vyhráli a ještě jsem si spřátelila půlku vojska, takže bylo večer aspoň s kým sdílet víno.

Můj milý předal žezlo organizace Bitvy pěti armád mladší generaci, a ačkoliv jsme i letos pomáhali, kde se dalo, poprvé jsme si celou akci užili v klidu a bez spánkové deprivace. Vždyť my měli dokonce čas jet se během hlavní bitvy koupat! Poslední den propršel a vyhnal mě do Prahy dříve, než jsem zamýšlela, ale i tak hodnotím letošní "bépko" jako to nejzdařilejší, které jsem zatím zažila.


Bitva pěti armád

Pak přišla první vedra a my se vydali na tradiční výlet na Pálavu, prošmejdili pražské okolí a v létě navázala další krátká dovolená, tentokrát v jižní Francii. Na výlet jsem vytáhla i svoji babičku, a to počasí navzdory. Na první cyklo projížďku (50 km v okolí Moravského krasu) jsme se vydaly jen dva dny po přívalových deštích, které vyplavily polovinu republiky, a tak jsme část cesty brodily kola bahnem a na Blanenskou přehradu dorazily celé zmáchané. U druhého výletu už jsem tušila, že je zle, pršelo celou noc i ráno, a tak jsem nechala kolo u rodičů a vyrazily jsme aspoň na pěší procházku v pláštěnkách. Víte, jak dobře po takovém zmoklém vyletě chutná svařák, kterým jsme si zkrátily čekání na vlak z Adamova?

Pořád doufám, že než padne první sníh, tak se dostanu i někam na hory, protože mi příroda v Praze hrozně chybí. Maťo má příbuzné na severu Čech, takže občas vyrážíme tímto směrem, a nějaký výlet by se snad ještě vymyslet dal. Se skútrem, na kterém se učím jezdit, se otevřely další nové obzory. Dlouho jsem tvrdila, že na něco tak zrádného a neovladatelného nikdy nevlezu, ale člověk míní, Maťo mění, a tak už mám za sebou první dvě vyjížďky za zmrzlinou.

novoborské výhledy

Což mi připomíná, že jsem na jaře absolvovala kondiční jízdy v autoškole, protože řidičák mi poslední roky akorát zabíral místo v peněžence, nicméně je to se mnou marné, od kondiček jsem zase auto neřídila. Když už jsme u těch kurzů, po státnicích jsem sama sobě slíbila, že si rok po dokončení školy nebudu dělat žádné násilí s jakýmkoliv mimopracovním vzděláváním. Inu, rok utekl jako voda a já už jsem přihlášená na kurz francouzštiny. Těším se na něj ohromně, chybělo mi to.

Loni jsme s Matěm chodili aspoň tancovat, máme za sebou roční kurz latinsko-americké bachaty. Nové taneční dovednosti jsem zúročila hned na několika večírcích. Bachata vyhrávala i na místech, kde bych ji nečekala, třeba na firemní summer party nebo na svatbě mojí kamarádky. Jestli je v něčem letošní rok přelomový, pak je to určitě množství radostných událostí v mém okolí. Dvě svatby už mám za sebou, z toho jednu jsem dokonce i odsvědčila, a další dvě před sebou. Verčina dcerka roste do krásy a s další kamarádkou chodíme vozit kočárek. Kdy přesně se ty ztřeštěné puberťačky proměnily na krásné nevěsty v závojích a novopečené maminky?

Zkrátka, i přes počáteční váhání a občasnou domácí horskou dráhu, bez které bychom se tu zřejmě nudili, věřím, že svého pražského období jednou litovat nebudu. Teď se jen nabízí otázka, kdy nás ten ideální, snad až příliš pohodlný život přestane bavit, a dostaneme chuť posunout si komfortní zónu zase o kousek dále. (Třeba se odstěhovat do Lucemburska. Ale to teď, Maťo, nečti!)

první podzimní
A jak se žije u vás?

PS: Velké díky všem, kteří dorazili na sobotní Píše sraz. Bylo to parádní vidět zase část bloggerské komunity naživo.

17 komentářů:

  1. Je super si u tebe číst o larpu, je dobře, že jste si našl něco, co vás baví. :)
    S řidičákem tě chápu, mě také řidičák zabírá jen místo, ale já se nedokopala ani na ty kondiční jízdy, ani na to aspoň jezdit s tátou u nás na vesnici. :D :D A za skútr tě obdivuji, měla bych strach na něj vlézt.
    A co se týká Prahy, ani se nedivím, že ti k srdci nepřirostla. Mě na bydlení také ne, ale na to udělat si tam výlet je Praha nádherná, protože vím, že pak zase po výletu zmizím domů do klidu. :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Je to tak, Praha je krásná na víkend, ale na bydlení si tu zvyknout nemůžu.

      Na skútru se bojím strašně i jen jako spolujezdec. :D

      Vymazat
  2. Tohle je krásný souhrn celého roku. Stihla jsi toho požehnaně! Jsem moc zvědavá, kam vás osud zavane dál. Lucembursko zní jako úchvatný plán a dobrodružná změna - při studiu vnímám výjezdy úplně jinak, než když už člověk pracuje. Moc bych ti to přála!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji, Eithné. Myslím, že to byl velmi klidný rok, ačkoliv takto sepsané to opravdu působí nabitě. :)

      Ve stěhování nemůžeme najít shodu. Mluvíme každý jinými jazyky, pracujeme v odlišných oborech a hlavně máme o cílové destinaci různé představy. Možnost relokace ve stávajícím zaměstnání bohužel ani jeden nemáme, tak to necháváme otevřené. Buďto něco přijde, nebo zůstaneme v Česku. Naštěstí už jsme si oba život v zahraničí vyzkoušeli, tak nemám pocit, že by nám něco utíkalo mezi prsty.

      Vymazat
  3. Tedda ten přehled vypadá velmi akčně :-).
    Já jsem Pražák už dlouho - vlastně celý život kromě prvních pár let. Takže jsem s Prahou sžitá. Ale je pravda, že pracuju v centru, ale bydlím na okraji (byť v paneláku na sídlišti) s výhledem do parku a kousek do lesa, takže to tak kombinuju. A taky na víkendy jedzíme na chalupu nebo chatu nebo na výlety
    Hezký večer

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Určitě, člověk si zvykne. Mně se Brno líbilo na bydlení o dost více, navíc tam mám rodinu a kamarády, tak bych se časem ráda vrátila. Tady je to pro mě pořád "cizí" a už se to asi příliš nezlepší...

      My bydlíme v širším centru, a ačkoliv to tu na první pohled vypadá klidně, není to úplně pravda. Více mi ale asi vadí, že není kam vyrazit na procházku, všude musím nejprve kus popojet MDH. Na druhou stranu si ale nedokážu představit dojíždět každý den do práce 40-50 minut, jako to má většina mých kolegů.

      Vymazat
  4. Mrzí mě, že se ti Praha nezalíbila, ale to je asi u mě domorodce normální :-D. Tak či tak rozhodně jsi měla zajímavý rok. Ty kondičky mě taky čekají, ale zatím mě nečeká auto, takže s tím ještě počkám :-D. Budu ráda, když i přes zimu společně vyrazíme na nějaké kavárenské toulky. :-P

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já jsem dostala kondičky k Vánocům, sama bych se taky neodhodlala, protože dokud budeme bydlet tam kde teď, tak auto pořizovat nebudeme. Není tady kde parkovat a když je auto náhodou potřeba, vyjde nás levněji car sharing. Zpětně jsem ale ráda, že jsem na kurz šla, protože teď vím, že když bude potřeba a já sednu za volant, tak to zvládnu. :)

      Káji, musíme konečně najít datum na náš domácí čajový dýchánek!

      Vymazat
    2. To se musíme domluvit! :-)

      Vymazat
  5. brutally-honest22. září 2019 16:26

    To mě mrzí, že ti Praha k srdci nepřirostla, pro mě je to rozhodně srdcovka :- ) Ale taky je to první velký město, ve kterým jsem kdy bydlela, takže je to asi jiná situace. Jo, na kondiční jízdy bych taky měla jít, ale moc se mi nechce :- D Ten taneční kurz zní skvěle :- )

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Mně se Praha líbí velmi, ale na víkendové výlety. :) Mimo Brno jsem žila už jen v Lucemburku, kde jsem si zvykla velmi rychle - také je tam klid a žádní turisté, takže to pro mě nebyla taková změna. Praha je na mě už moc hlučná, rychlá a přeplněná.

      Vymazat
  6. Je fajn číst, že to někoho v jeho práci baví a díky tomu se mu dostalo kariérního postupu :) za to moc gratuluji a doufám, že tě práce bude i nadále bavit. Kéž by všechny bavila. :) Hned by se třeba lidi v ní více usmívali na ostatní :D

    Prahu já osobně mám ráda, ale žít bych tam asi nechtěla. Přijde mi moc veliká .. :D ale třeba mě jednou pracovní důvody taky donutí si zvyknout :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji, to je milé! Ano, já to mám s Prahou podobně. Tušila jsem to od začátku, že se ještě ráda vrátím do Brna. :D Ale pracovně je tu teď pro oba více možností.

      Vymazat
  7. Ta bitva pěti armád se mi moc líbí a ty šaty, co máš na sobě, jsou překrásné a hlavně ta barva :) Jinak léto v Praze je krásné, ale člověk musí ty krásná místa najít, protože ne všude to jde vydržet :D
    Inspiration by Linda

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Moc děkuji! Šaty jsme šily s maminkou, zelená je moje oblíbená barva. :)

      V Praze jsem si oblíbila Grébovku, Náplavku a Divokou Šárku. Jsou tu i hezká místa, to rozhodně!

      Vymazat
  8. Mně se hrozně líbí, jak se posouváš dopředu a rozvíjíš se snad po všech stránkách. Na jednu stranu si říkám, tak nabitý program, vždyť ty se vůbec nezastavíš, aby sis odpočinula, ale pak jsem se zamyslela podruhé a říkám si, hergot, ale tam je tolik krásných aktivit, které umožňují vyčistit si hlavu! :) Moc ti držím palce do dalších let, ať už je strávíš kdekoli!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Moc děkuji, Tlapičko! Ano, je to tak. Tím, že v práci sedím u počítače, odpočívám spíše aktivně. :)

      Vymazat

Děkuji za návštěvu!