čtvrtek 26. března 2020

Francie 2020: Les Deux Alpes

Ledovcová nádhera z francouzských Alp.

Až mi je blbé psát o Alpách, když vidím, kolik kamarádů si muselo kvůli pandemii COVID-19 letošní zimní dovolenou odpustit. My jsme měli štěstí, protože jsme lyžování stihli ještě v lednu, tedy v době, kdy se o koronaviru zatím jen vtipkovalo po hospodách. Tak snad tento článek nebude nikdo vnímat jako provokaci.


S Matěm jsme se přidali ke skupině známých, kteří se chystali do francouzského střediska Les Deux Alpes (alternativně psáno jako Les 2 Alpes). Areál s 90 sjezdovkami se nachází asi hodinu jízdy od Grenoblu v oblasti Isère v nadmořské výšce od 1650 m.n.m. až po 3600 m.n.m. Při dobrém počasí z něj lze dohlédnout až na Mont Blanc. Cesta autem z Prahy zabrala se všemi zastávkami 18 hodin.

Ubytovaní jsme byli v městečku Mont-de-Lans, jehož středem se klikatí úzká sjezdovka, a tak má většina milovníků zimních sportů možnost ráno nasadit lyže přímo před chatou a večer se k ní stejnou cestou zase vrátit. Bydleli jsme v tradiční roubence, kterou měla naše výprava sama pro sebe a kde jsme si sami vařili. 

Les Deux Alpes, Mont-de-Lans

Napadají mě tisíce důvodů, proč je lyžování ve Francii přeceňované. Ač jsou Francouzi gurmáni, na svahu jsme nenašli nic než nekvalitní fast food. Vybavení bylo obecně nedostačující; fronty 20 minut na WC a protivná obsluha nebyly výjimkou.

Čekala jsem rozmazlování jako v Rakousku, a namísto toho mě překvapily lanovky, kde se každé ráno do jedné malé kabinky namáčklo 20 lidí, aby strávili půlhodinu nastojáka v těsném objetí, než je lanovka vyvezla do horních částí areálu. 

Les Deux Alpes - ledovec, 3200 m.n.m. 

Jenže ty výhledy! Tak dechberoucí nádhera, že všechna drobná zklamání bledla v němém úžasu nad alpských majestátem. Návštěvníci se na sjezdovkách rozptýlili, a tak jsme je často měli sami pro sebe a mohli si užívat tu neposkvrněnou přírodu.

Zalyžovala jsem si skvěle. Po prvním dni jsem měla zmapované nejlepší sjezdovky a v následujícím týdnu už si jenom jezdila podle nálady. A když jsem si chtěla dát trochu do těla, jela jsem si zaskákat na malé skokánky nebo na závodní dráhu.


Ve Francii jsme strávili týden. Takové štěstí, aby panovala azuro po celou dobu pobytu, jsme samozřejmě neměli. Některé dny sněžilo nebo se odpoledne od údolí nahrnula mlha s ostrým větrem, ale úplným extrémům se nám naštěstí podařilo vyhnout.

Jsem ráda, že jsme to stihli. Od Francie jsem čekala víc, ale přesto na ni budu vzpomínat. Lyžování pod ledovcem je prostě tak trochu jiný zážitek...


Fotky fotil Maťo, já jsem je jenom upravila.

Související články: 

10 komentářů:

  1. Azuro jste měli fakt úžasné a pohleda na hory jsou tak krásné. Je fajn, že jste to stihli ještě před obdobím, kdy hrozilo, že si člověk z lyžovačky odnese i nechtěný bonus...
    Hezké dny

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Je to tak. Měli jsme štěstí, v předchozích letech jsme jezdili až v únoru/březnu...

      Díky a krásný víkend, Stáni!

      Vymazat
  2. Já neumím lyžovat, tak šlo nějaké zimní lyžování v horách vždy mimo mě. Ale když vidím tyhle nádherné fotky, tak chápu, proč tam lidi jezdí. Ty výhledy jsou opravdu úžasné!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ano, hory umí být v zimě překrásné. Ne vždy vyjde počasí, ale člověk si toho aspoň považuje. :)

      Vymazat
  3. To je nádhera! To městečko mezi horami, ach! Hned bych někam vyrazila.
    Měli jste opravdu štěstí, že jste letos lyžování stihli. My jsme měli naplánované Rakousko, které jsme sice rušit nemuseli, protože hranice byly ještě otevřené a Rakousko nebylo ani na seznamu rizikových zemí, ale řekli jsme si, že to nebudeme riskovat. Denně jsme v kontaktu s babičkama a dědou, tak jsme to nechtěli pokoušet. Jsem ale ráda, že se na hory můžu podívat alespoň skrz tvé fotky. :)
    Ve Francii jsem nikdy lyžovat nebyla, vždycky míříme do rakouským Alp. <3

    Tereza's journal

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Mrzí mě, že vám dovolená nevyšla. Snad si ji o to více užijete někdy příště.

      Ve Francii jsem byla na horách poprvé a Rakousko mi teda přišlo podstatně komfortnější, už jen kvůli kratší cestě, která byla do Francie nekonečná. Ale jsem moc ráda, že jsem měla možnost zkusit zase něco nového. Také je pravda, že ve Francii bylo výrazně méně lidí než třeba ve Schladmingu.

      Vymazat
  4. Tak jsem si uvědomila, že asi ani neznám nikoho, kdo by jezdil lyžovat do Francie. Všichni jen do Itálie a Rakouska... No, letos spíš nikdo než všichni. :-D Přitom to vypadá krásně, ta panoramata! :-D
    Lyžovat neumím, ale slunit se a kochat bych tam jistě zvládla.:-) A 90 sjezdovek si asi ani neumím představit...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Francie je opravdu daleko, zvlášť od vás z Ostravy. Ač se to nemusí zdát, tak lyžařská střediska v Itálii jsou podstatně blíž. Jsem ráda, že jsme Francii zkusili, ale příště pojedeme zase někam, kam nám cesta nezabere celý den. Ale panoramata nádherná, to zase ano! :)

      Vymazat
  5. vubec bych to nebrala jako provokaci. proste jste to zvladli uz v lednu, spousta lidi to odkladalo a neda se nic delat. my jsme byli v unoru v Italii a take jsme to jeste stihli :) mas krasne fotky, ktere me nabiji pozitivni energii. hned bych se tam vratila a uzivala si snih, hory a slunicko :) hmm, tak aspon ze muzeme cestovat takto virtualne pres fotky. nic jineho nam ted nezbyde :) uz se tesim az zas nekam pojedeme, s pritelem si planujeme spoustu vyletu a cest :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Díky moc, Veru. My obvykle jezdíme až koncem února, letos to byla výjimka, a teď zpětně jsme moc rádi, že jsme to stihli bez stresu. Taky už se těším, až někam vyrazíme, i kdyby to mělo být jen po Česku. Snad karanténa brzy skončí.

      Vymazat

Děkuji za návštěvu!