Pýcha a předsudek (Pride and Prejudice) je nejznámější dílo britské autorky Jane Austen. Poprvé byla kniha vydána roku 1813. Jedná se o rodinný román psaný v duchu realismu, zachycující život dívek vyšší střední společenské vrstvy na anglickém venkově.
Literární rozbor uveřejněný na blogu by-boudicca.blogspot.com jsem si zpracovala na svoji vlastní maturitu v roce 2013. Je mi jasné, že od té doby se mohlo mnohé změnit, ale přesto budu ráda, pokud někomu rozbor pomůže. Hlavním zdrojem byla literární skripta od Vladimíra Prokopa, dále knihy samotné, hojně jsem využívala také již napsané literární rozbory, které jsou k dispozici na internetu, a samozřejmě Wikipedii.
Mé rozbory jsou zaměřené na pochopení literárního kontextu, hlavní myšlenku díla a osobnost autora. Podrobněji jsem se věnovala také kompozici díla a hlavním postavám, což jsou věci, které mi v jiných rozborech, věnujících se zpravidla jen ději, často chyběly. Snažila jsem se vměstnat maximum informací na co nejmenší rozsah textu. Hodně štěstí (nejen) u maturity!
Autorka
- 1775 - 1817, Anglie
- období romantismu, v literatuře ale příklon spíše k realismu → prolínání obou stylů (popisy romantického rázu - "pitoreskní krása", osoby v románech ale realistické, místy až odpor k naivnímu romantismu)
- žánr: rodinný román (též společenský román)
- zachycení života vyšší střední vrstvy na venkově
- hlavní postavy jsou ženy, obvykle morálně silné, inteligentní; rozpor s pošetilým jednáním okolí
- jediným způsobem, jak získat uznání a finanční jistoty, byl pro ženu sňatek; Austenová toto odmítala → slouží k podrobným popisům (až kritice) společnosti
- sama neprovdána, měla hodně sourozenců a kvalitní vzdělání na internátu
- romány vydávány anonymně ("by a Lady"), autorství přiřazeno až posmrtně jejím bratrem
- uznávána pro schopnost detailně popsat své postavy a pro popisy postřehů z každodenního života
- velmi pokroková žena
Dílo
- originální název: Pride and Prejudice, jazyk: angličtina
- vydáno 1813
- Pýcha a předsudek byla autorčino první větší dílo, vydáno bylo ovšem až po přepracování poté, co nejprve vyšel Rozum a cit (1811)
- další díla: Rozum a cit, Emma, Mansfieldské panství, Anna Elliotová, Opatství Northanger...
- celkem 7 dopsaných románů/novel + rané práce (povídky)
Historické souvislosti
- Napoleonské války
- nástup viktoriánské éry→ společnost spoutaná konvencemi, velké mezitřídní sociální rozdíly
Romantismus
- převažující styl 1. pol. 19. století
- kolébkou byla Anglie
- především próza
- témata: historické romány, legendy, mystika, láska, mytologie
- subjektivní pohled na svět, city → staví se proti rozumu; tvůrčí svoboda, inspirace v gotice, rozpor mezi snem a skutečností (konvence, nesvoboda v reálném světě)
- hrdinové často autobiografičtí, citově rozpolcení nebo divní zjevem, toužící po lásce (typicky Hugův Quasimodo), láska je ale obvykle nenaplněná; tragické konce
- typické lokace děje: hrad, samota, temný les, jezero, hřbitov, katedrála...
- autoři: Victor Hugo (Chrám Matky Boží v Paříži), Walter Scott (historický román Ivanhoe), Alexandr Puškin (Piková dáma)...
- u nás: Karel Hynek Mácha (lyrickoepická báseň Máj), Karel Jaromír Erben (Kytice – soubor balad)
Realismus
- převažující styl 2. poloviny 19. století
- zachycení pravdy, věrnost skutečnosti, objektivita
- "vyhrocený" realismus = kritický realismus (kritika společnosti)
- místy přechod do naturalismu (člověk je pasivním obrazem toho, co geneticky zdědil a kde žije → pudy, instinkty → drastické scény, sexualita)
- autoři: Charles Dickens (David Copperfield, Oliver Twist), Guy de Maupassant (povídka Kulička), Fjodor Michajlovič Dostojevskij (Zločin a trest), Honoré de Balzac (Otec Goriot)
- u nás: Božena Němcová (Babička a další povídky), Karel Havlíček Borovský (báseň Tyrolské elegie, satira Král Lávra)
Hlavní postavy
- Elizabeth Bennetová – druhá nejstarší z 5 sester. Má zhruba 20 let, je inteligentní a upřímná, někdy až příliš. Tvrdohlavá, protože odmítá zažité konvence (sňatek!), nepřetvařuje se a dovede si stát za svým. Je velmi hrdá a někdy se stydí za chování své matky a mladších sester, ale svoji rodinu miluje nadevše, zejména sestru Jane. Autobiografické pojetí autorky samotné.
- Jane Bennetová – starší sestra Lízinky, velmi krásná, něžná, citlivá, empatická, v lidech vidí vždy jen to nejlepší
- pan Darcy – na první pohled namyšlený boháč, který opovrhuje venkovskou společností, do které se dostal díky svému příteli panu Bingleymu. I když se tváří, že Elizabeth nevyhledává a naopak jí až pohrdá, po čase se do ní zamiluje. V té chvíli shazuje svoji masku nadřazenosti a začne se chovat jako citlivý a laskavý člověk.
- pan Bingley – londýnský šlechtic. Mladý, bohatý a zábavný muž, ideální ženich pro všechny dívky v sousedství. Je ochotný, hodný a snadno manipulovatelný. Na první pohled se zamiluje do Jane, ale rodina a přítel Darcy s partií nesouhlasí.
- důstojník Wickham - mladý a šarmantní mladý muž, který je však ve svém jádru vypočítavý a zlý. Nebojí se pomlouvat přátele a svádět mladé dívky, jen aby se dostal k penězům.
Děj
- Děj se odehrává na konci 18. století v Anglii na malém venkovském sídle. Kniha vypráví osud rodiny Bennetových - starších manželů a jejich pěti dcer. Zatímco pan Bennet je moudrý muž, jeho žena je spíše povrchní a největším zájmem je dcery provdat.
- Když se na netherfieldské panství nastěhuje bohatý pan Bingley, okamžitě si paní Bennetová usmyslí, že se musí oženit s některou z dcer. S Bingleym přijíždí i jeho přítel pan Darcy, věčně zachmuřený a znuděný. Na plese, který pánové pořádají, si Bingley všimne Jane a většinu večera s ní protančí. Líza ples prosedí a navíc urazí pana Darcyho.
- Jak čas ubíhá, pánové z Netherfieldu odjedou zpět do Londýna, což sestry zdrtí. Do městečka ale přijíždí vojenský pluk. Líza se seznamuje s důstojníkem Wickhamem, který o Darcym, svém bývalém příteli, šíří pomluvy. Líza mu uvěří, protože si tím potvrdí, co si o Darcym sama myslela.
- Na návštěvě u čerstvě provdané přítelkyně Líza Darcyho náhodou potkává. Darcy se jí vyzná z citů a požádá ji o ruku, ona ho ale odmítne a ještě mu vyčte, že odradil Bingleyho od Jane. Postupem času ale zjistí, že je vše jinak, než si myslela, a že byla vůči Darcymu strohá a zlá. Začne k němu cítit přátelství, které postupně přerůstá v lásku, zpytuje svědomí a uvědomuje si, že odmítnutí žádosti o sňatek byla chyba.
- Při další cestě se svým strýcem a tetou potkává Darcyho opět, tentokrát přímo na jeho panství, kde je na ni velmi milý. Na cestách však skupinu překvapí dopis, že nejmladší sestra Lydie utekla neprovdána (!) s plukovníkem Wickhamem. Darcy Wickhama najde a uplatí jej, aby se s Lydií oženil. Líza je mu vděčná, že zachránil pověst rodiny.
- Bingley si v mezičase uvědomí, že Jane mu bude i přes svůj původ nejlepší manželkou, a zasnoubí se s ní. Krátce na to i Darcy opakuje svou žádost o ruku a Elizabeth tentokrát nadšeně přijímá. Paní Bennetová chystá dvě svatby a všichni jsou šťastní.
Kompozice textu:
- forma: próza
- žánr: rodinný román (román je nejrozsáhlejší prozaický útvar, postavy se vyvíjí, děj je spletitý)
- er-forma, vypravěč nezúčastněný, jazyk čistě spisovný, události chronologicky za sebou
- postup především vyprávěcí, místy popisný a charakterizační
- častá ironie, jemný humor
- slova převážně bez citového zabarvení; samostatnost dialogů
- hlavní myšlenka: obraz soudobé společnosti, nesmyslnost svatby jako jediného prostředku pro ženu, jak dosáhnout uznání, inspirace ze svého vlastního života
- tématicky podobné dílo: např. Jana Eyrová (autorka Charlotte Brönte)
- filmová a jiná zpracování: vícekrát zfilmováno (film i seriál), poslední adaptace z roku 2005 (Lízu hraje Keira Knightley)
Austenová vs. sestry Brönteovy
- Charlotte Brönte: Jana Eyrová, Emily Brönte: Na Větrné hůrce
- sestry Brönteovy žily později (narodily se těsně po smrti Austenové), ale díla mají stejné znaky přechodu mezi romantismem a realismem
- srovnání s Větrnou hůrkou: na Větrné hůrce postavy nejsou psychicky vyrovnané, až duševně nemocné, mají mezi sebou složité vztahy, děj je vyhrocený a více graduje
- hlavní zápletka: milostný a komplikovaný vztah mezi Kateřinou a Heatcliffem; oproti tomu u Austenové jsou postavy psychicky vyrovnané, konec je šťastný, kniha je více vystavěna na dialozích a a nedorozumění se všechna vysvětlí
Našli jste ve článku faktickou nebo gramatickou chybu? Upozorněte mě na ni prosím do komentáře, opravím ji pro budoucí čtenáře. Děkuji!
Žádné komentáře:
Okomentovat
Děkuji za Vaši návštěvu!