Čajové ochutnávky I

Na předchozím blogu se stal seriál s čajovými ochutnávkami oblíbenou stálicí, a tak jsem se v něm rozhodla pokračovat i na nové adrese. Každé zhruba 3 měsíce se můžete těšit na degustace čajů ze zahraničí, stejně jako na zajímavé úlovky z českých obchodů. Které čaje na nás čekají dneska?

• Basilur Milk oolong
• Tesco Finest - Chocolate tea 
• Asijský práškový zelený čaj
• Čaj z čerstvého zázvoru

Fotky jsou všechny zvětšovací.

Basilur Milk oolong - white magic

Oolongy, nazývané též polozelené nebo zelenožuté čaje, se nachází díky částečné oxidaci někde na pomezí zeleného a černého čaje. Pravý mléčný oolong pochází z Taiwanu a není nijak dochucován. Svůj název získal díky přirozeně mléčné chuti, která je daná specifickými pěstitelskými podmínkami: častým střídání mlhy a slunečného počasí.

Značka Basilur produkuje velmi chutné čaje, z většinové části se zaměřují na černé cejlonské. Milk oolong mi udělal velkou radost už jen  krásným balením: nápaditá je nejen vnější krabička, ale i vnitřní znovuuzavíratelný sáček se sypaným čajem. Podle popisu se nejedná o čistě taiwanský mléčný oolong, ale směs cejlonského zeleného čaje, původního mléčného oolongu  a "flavour milk". Čajové lístky jsou na první pohled vyšší sorty, srolované do malých kuliček s výraznou temně zelenou barvou.

Vůně čaje před zalitím je výrazná, jemně štiplavá. Zůstává stejná i po zalití a díky květinovému svěžímu aromatu mi čaj evokuje spíše bílý čaj než polozelený. Milk oolong si připravuji vždy metodou kung fu (foto z přípravy je hned první snímek v úvodu článku). Při přípravě čaj vyžaduje poměrně náročnou péči a do hrnku je zcela nevhodný - při použití vyšší teploty nebo pozdějším slití totiž rychle zhořkne. Vyhřáté nádobí zalévám vodou 80°C a louhuji 10-15 vteřin. Nálevů čaj vydrží nespočet, obvykle končím u sedmého či osmého.

Chuť čaje je specifická a dobře zapamatovatelná: svěží, štiplavá, se zvláštním "mléčným" pozadím. Nejlépe si jej vychutnáte samostatně, já mám ale milk oolong ráda i k lehkému jídlu. Čaj má výrazný aftertaste, takže jeho chuť jen tak rychle nezanikne.

Milk oolong od Basiluru je bezesporu vysoce kvalitní čaj a ráda mu prominu, že nejde o originální milk oolong. Od "pravého" čaje z čajovny bych jej nejspíš ani nerozeznala, chutná velmi přirozeně. Mléčný oolong patří mezi mé nejoblíbenější čaje a k Basiluru se budu ráda vracet, už jen proto, že 100 gramů balení seženete už kolem 200 kč, zatímco u "pravého" milk oolongu zaplatíte zhruba dvojnásobek.

Tesco Finest - Chocolate tea

Nad Tesco finest čaji jsem postávala už dávno. Konečně jsem se dostala k tomu, abych nějaký i vyzkoušela. Vybrala jsem si pytlíkový černý čaj s příchutí čokolády. První věc, co mě překvapila, bylo množství čaje - krabička sice stojí 80 kč, ale nachází se v ní 125 gramů čaje a to v rovnou 50 čajových sáčcích. Na druhou stranu mě trochu zklamalo, že nebyly čaje nijak pěkně zabalené. Jde o obyčejné malé pytlíky nasypané jeden na druhým, jako u nejlevnější Jemči.

Čaje před zalitím prakticky nevoní. Vůně je nevýrazná i po zalití, s lehkým náznakem vanilky a kakaa. Chuť jemná, docela příjemná, takový klasický ranní černý čaj, co neurazí, ani nenadchne. Avizované kakao v chuti cítit prakticky není. Čaj jsem připravovala do nahřáté konvičky cca 0,3 l a louhovala dle návodu 5 minut.

Abych to tak shrnula, Chocolate tea vás neuchvátí žádnou závratnou kvalitou - a "exkluzivní" Finest řada toto očekávání mylně vzbuzuje. Na druhou stranu, jedna porce čaje zde vychází na 1,30 kč, což je velmi nízká cena, za kterou žádný lepší čaj prostě čekat nemůžeme. Navíc oceňujii, že se Tesco řadí k Ethnical Tea Partnership, což je projekt zlepšující situaci rodin sběračů čajových lístků. Až narazím na Finest čaje ve slevě, chystám se na příchuť Chai - do práce mi podobný typ levnějšího čaje úplně stačí.

Asijský práškový čaj

Asijských čajů na experimentování mi doma leží docela dost, ale docela s jejich přípravou váhám, protože nikdy netuším, co se v daném sáčku nachází. Jednou se třeba jednalo o sušenou smetanu - ony ty japonské znaky vypadají všechny stejně. :)

Dnes ozkoušený čaj měl velmi malé rozměry balení - na délku má sáček tak 10 cm. Uvnitř se nachází nemnoho drobounkého jemně nazelenalého prášku bez vůně.

Zvědavě jsem prášek zalila 1,5 dl vroucí vody. Vůně čaje při zalévání mě mile překvapila - nápoj voněl jako japonský zelený čaj, jen o něco méně výrazně. I barva se blížila mé oblíbené senchi. Docela jsem se těšila, až jej ochutnám.

Nápoj překvapivě opravdu chutnal jako zelený japonský čaj, bohužel však byl VELMI, ale opravdu velmi vodový. Chtělo by to aspoň 3 sáčky, abych se dostala na přijatelnou intenzitu chuti. Ve výsledku jsem proto měla problém hrneček vůbec dopít. Škoda. :(

Domácí zázvorový čaj

Zázvor je odnepaměti univerzální všelék, úžasně bojuje zejména proti chřipce a nachlazení. Když jsem byla na podzim nemocná, tak jsem na domácím zázvorovém čaji doslova ujížděla, už proto, že svým pálením skvěle ulevuje od bolesti v krku.

Příprava zázvorového čaje je velmi snadná: stačí si v obchodě koupit čerstvý kořen zázvoru (obvykle ho mají na váhu mezi regály s ovocem a zeleninou). Čerstvý zázvor je mnohem jemnější a chutnější než jeho sušená varianta. Zázvor pak stačí jen nastrouhat a zalít horkou vodou. Kolik zázvoru? Záleží, co snesete. Čím více zázvoru, tím bude čaj pálivější. Já dávám na litrový hrnek 3 cm průměrně tlustého kořenu.

Čaj je cca po 10 minutkách vhodné slít, kvůli plavajícím kouskům. Zázvorový čaj mi moc chutná sám o sobě, stejně jako dochucený citronem a medem. Med ale přidejte, až čaj trochu schladne, aby se nezničily zdraví prospěšné látky. Dostanete tak vitaminovou bombu, který má navíc báječně povzbuzující chuť. Mně dříve zázvor moc nechutnal, ale co jsem si k němu našla cestu, nedám na něj dopustit. Zvášť když vím, že chuť čertvého zázvorového čaje je s pytlíkovými zázvorovými čaji zcela nesrovnatelná.

Děláte si doma zázvorový čaj? Který z dnešních čajů vás zaujal nejvíce?