Tibet Lobsanga Rampy

Dr. T. Lobsang Rampa je jeden z mých nejoblíbenějších autorů, k jehož knihám se často vracím. Popisují životní pouť malého tibetského chlapce, ze kterého se stal jeden z nejznámějších lámů. 

Lobsangovy knihy jsou rozporuplné. Vtáhnou nás barvitými popisy života v Tibetu, země plné mytologických příběhů kontrastujících s chudobou obyvatel. Zároveň jde však o díla plná okultních prožitků, a zůstává tak čistě na čtenáři, do jaké míry je ochoten Lobsangově tibetské autobiografii uvěřit.

Dr. Tuesday Lobsang Rampa se dle svých slov narodil roku 1909 ve Lhase, hlavním městě Tibetu, do zámožné rodiny. V den svých sedmých narozenin odešel na přání rodiny do kláštera v horách a zde žil až do 18 let, kdy se vydal do světa, nejprve do Číny a později i do západních zemí, aby předával tibetskou moudrost dál.

Nejznámější Lobsangova kniha byla vydaná v Británii roku 1956 pod názvem The Third Eye, v českém překladu jako Třetí oko. Třetí oko líčí Lobsangovo dětství v Tibetu a následný život v lámaserii Čokpori, známé svojí tvrdou kázní a přísností. Zde byl nadaný Lobsang na žádost samotného dalajlámy vzděláván, aby mohl složit zkoušky a stát se lámou a později i opatem. Již brzy po příchodu do lámaserie podstoupil malý Lobsang operaci tzv. třetího oka, díky které byly prohloubeny jeho mimosmyslové prožitky i znalosti lékařství, na které se ve svém vzdělávání zaměřoval. Kniha čtenáře provede jak autorovými vzpomínkami, tak i popisem života v Tibetu Lobsangova dětství.

Jsou dva druhy tibetštiny, běžná a vznešená. Běžnou tibetštinou jsme mluvili se služebnictvem a s těmi, kteří byli nižšího postavení než my, zatímco vznešenou tibetštinu jsme používali ve styku s lidmi postavení rovnocenného našemu či vyššího. I ke koni patřícímu osobě vyššího postavení se příslušelo promlouvat vznešenou tibetštinou! Když si naše kočka jako svrchovaná vládkyně našlapovala přes dvůr za nějakým záhadným cílem, bývala oslovována sluhou: "Ráčila by ctihodná Čičinka přijít a vypít si toto mléko, které jí není hodno?" Ale ať byla "ctihodná Čičinka" oslovována jakkoliv, nepřišla nikdy, pokud se jí samotné nechtělo.  

Protože byl Lobsangovi astrology předurčen život v cizích zemích, musel se po 11 letech v klášteře vydal na cesty. O strastech mimo klášter píše Lobsang v dalších, volně navazujících knihách: Lékař ze Lhasy, Šarlatové roucho, Jeskyně předků a další. Ty již však od tématiky Tibetu upouští a věnují se spíše okultním záležitostem.

Třetí oko mám přečtené hned několikrát, s babičkou a mamkou si jej předáváme jako malý rodinný klenot. Jde o úžasně čtivé dílo, které mimo barvité popisy výchovy a dětství v úplně jiných podmínkách, než jsou ty naše, mezi řádky přibližuje svět létajících draků, telepatie a astrálního cestování, ale třeba i výpravy na vrcholky Himalájí za vzácnými bylinami. Reálný svět, jak jej známe my, se v Lobsangových knihách střetává s mysticismem. Pokud si nějakou knihu od Lobsanga máte přečíst, pak určitě právě Třetí oko, které mi přišlo dějově nejpovedenější.

Myšlení, jak my v Tibetu dobře víme, jsou vlny energie. Hmota je forma zhuštěné energie. Pomocí myšlenky pečlivě řízené a částečně transformované lze dosáhnout, aby se předmět "silou myšlenky" pohnul. Myšlené řízení poněkud jinak může vyústil v telepatii a způsobit, aby vzdálená osoba provedla určitý úkon. Je skutečně tak hrozně těžké věřit těmto věcem ve světě, kde se pokládá za úplně běžné, že člověk mluví do mikrofonu a vede hustou mlhou k přistání letadlo, jehož pilot pod sebou nedokáže zahlédnout ani kousíček země? 

Obě ukázky pochází z vydání z r. 2001, nakladatelství Trigion, překlad Jitka Badoučková.

Knihy Lobsanga Rampy jsou psány jako autobiografie, takže první, co vás při čtení nutně napadne, bude otázka, zda se nejedná jen o zdařilou fikci. Protože Třetí oko slavilo ihned po svém vydání velký úspěch, vyšetřování na sebe nenechalo dlouho čekat. Dle údajů od Scotland Yardu napsal Třetí oko britský opravář Cyril Henry Hoskin (1910-1981), který nikdy Tibet nenavštívil a vše si vymyslel. Hoskin však až do své smrti tvrdil, že Lobsanga sice znal, ale šlo o zcela jinou osobu. Jak to tedy s celým Lobsangem bylo, se již nejspíš nikdy nedozvíme.

autor knih - zdroj

Faktem zůstává, že i přes vůni pohádek, která se celým příběhem line, můžete díky tibetské sérii pochopit mnohé: o sobě samých a schopnosti sebeuzdravování, o úctě k bližním, tradicím a minulosti, to vše navíc zabalené v poutavém příběhu, kdy s chutí zhltáte každou další stránku. Já se budu ke Třetímu oku vždy ráda vracet, tak se nechte i vy unést do země létajících draků.

Nebo už máte Lobsanga přečteného?