Netradiční Albi diář

Albi diáře jsou všude, kam se podívám. Přemýšlela jsem, zda má vůbec smysl na takový diář psát recenzi? Fešák, se kterým jsem strávila rok 2019, si ji ale určitě zaslouží. 

Od ostatních diářů této značky se totiž v ledasčem odlišuje. Ačkoliv jsem původně mířila k mnohem dražším kouskům, týdenní Albi diář v Midori stylu mě natolik okouzlil, že jsem si jej odnesla domů. Jaká to byla změna, mít po letech opět "obyčejný" diář z papírnictví? 

Snad v každém Tescu, knihkupectví a dokonce i v drogeriích najdete stojan s Albi drobnostmi. Albi je česká firma, která již 28. rokem pokrývá náš, slovenský a polský trh dárkovými předměty a drobným papírnictvím. Mimoto Albi vlastní licence na množství stolních a karetních her, včetně Bang! nebo Osadníků z Katanu.

Diáře od Albi jsou rozpoznatelné na první pohled: líbivé motivy papírových desek, několik nabízených formátů a jednotně řešené kalendárium. Ten, po kterém jsem sáhla já, však ze stereotypu vybočuje už svým názvem "Luxusní diář".

První, co na diáři zaujme, jsou desky, inspirované stylem japonské značky Midori - jednoduchá PUL koženka stažená gumičkou s decentním zdobením. Zepředu je vyražený rok, zezadu malé logo výrobce. Na první pohled i dotek působí desky nadčasově a musím říct, že jsou i dosti trvanlivé. Po roce užívání vypadají stále stejně, jako když jsem si diář loni v prosinci koupila. Formát se nachází někdy na pomezí A5 a A6 (o něco menší než školní sešit). Materiál desek je hezky ohebný, dobře se mi s nimi pracovalo, a celý diář je překvapivě lehký.

Uvnitř se nachází kalendárium rozdělené na dvě části, které lze z desek po uplynutí roku vytáhnout a vyměnit za jinou náplň. Za kalendáriem jsou stejným způsobem uchycené čtyři fólie na vizitky. Ty v mém případě zůstaly nevyužité. V diáři totiž nosím převážně stravenky, podací lístky na poštu a další papíry, které se do malých kapsiček na vizitky nevlezly. Řešila jsem to přichycením přes kancelářské sponky, ale ocenila bych větší kapsu i přímo v diáři. 

Co se rozvržení vnitřního kalendária týče, diář je týdenní, s měsíčními přehledy vepředu a několika volnými stranami na poznámky a kontakty vzadu. Týdenní kalendárium má horizontální rozvržení nachlup stejné jako levnější Albi kousky. 

Příjemnou změnou pro mě bylo české kalendárium, takže jsem nemusela dopisovat státní svátky a jmeniny. Jako nevýhodu vidím sloučení víkendu do jednoho pole, což je častý nešvar u většiny značek. Někomu to asi vyhovuje, mně ne, protože diář využívám na mimopracovní aktivity a těch je o víkendu nejvíce. Také mi chyběly aspoň 2-3 řádky na úkoly, vztahující se k celému týdnu. Ve výsledku jsem tak často měla dojem, že na své poznámky už nemám nikde místo, ačkoliv je diář rozměrově největší, jaký jsem kdy měla.

Co mi vadilo, že je název měsíce uvedený drobným písmem pouze v pravém horním rohu dvoustrany. Zkoušela jsem si měsíce odlišit aspoň barevně, ale i tak to bylo při rychlém listování docela nepřehledné. Chyběly mi záložky, které jsem nahradila papírovými lepíky. Měsíční přehledy mi vyhovovaly více u Paperblanks, ale to už je na vkusu každého.

S čím jsem byla naopak spokojená velice, byl použitý papír. Vysokogramážní, recyklovaný, přesto však krásně hladký. Papír se kamarádil i s plnicím perem a fixami. Inkoust rychle schnul a nepropíjel se.

Finální shrnutí: 

Diář mě mile překvapil z hlediska propracovaných desek a kvalitou použitého papíru. Za nevýhodu vnímám nedotažené kalendárium bez možnosti vybrat si vnitřní uspořádání, absenci záložek a nemožnost dokoupit u výrobce pouze vnitřní náplň na další rok, ačkoliv k tomu diář svým řešením přímo vybízí. Vizitkovník jako součást diáře je zajímavý nápad, i když já sama jsem jej moc nepoužívala. 

Diář je v nabídce za příjemnou cenu 224 Kč. Po úspěšné loňské premiéře je totiž v prodeji i na rok 2020, a to hned v pěti elegantních barvách, koukněte zde. Ačkoliv mám jiné preference vnitřního uspořádání a pár drobných výtek se také našlo, určitě bych se nebála diář doporučit, obzvlášť pokud vám týdenní horizontální řešení od Albi vyhovuje. Diář se mi ani po roce neokoukal a psaní do něj jsem si užívala.

Diář je polepený nálepkami z Fleppi, lepíky odtamtéž a washi páskami z Tigeru.

Preferujete elektronický diář, nebo papírovou klasiku? Jaké uspořádání kalendária vám vyhovuje nejvíce? Jsem zvědavá na vaše postřehy.