Čtenářský deník XXI

Výběr z beletrie za poslední období. Zaujala vás alespoň jedna z nich?

• Mandolína kapitána Corelliho - Louis de Bernières 
• Jak se stát Pařížankou - kolektiv autorek
• Moře, sníh a velkoměsta - Jack London 

------------------------------------------------------------

Mandolína kapitána Corelliho

autor: Louis de Bernières

zařazení: historický román

čtené vydání: Plus, 2015

poprvé vydáno: 1994

původní název: Captain Corelli's Mandolin
překlad z angličtiny: Viktor Janiš

Historický román z řeckých ostrovů, odehrávající se na pozadí 2. světové války.

Silný příběh, oscilující na pomezí klasického románu s opulentními popisnými pasážemi, milostného čtení zasazeného do poutavého prostředí Středomoří a naturalisticky pojatého historického dramatu o dopadech válečného dění na osudy civilistů i vojáků.

Příběhem provází Pelagia, žijící se svým otcem, váženým lékařem Jannisem, na prosluněném ostrově Kefallénii. Je mladá, zamilovaná a těší se ze života, který se obrací vzhůru nohama, když na ostrov v roce 1941 připlouvá druhá světová válka v podobě okupačních italských jednotek. Mandras, Pelagiin snoubenec, utíká k jednotkám domobrany, aby chránil vlast. Jak dlouho vydrží Pelagie truchlit pro svého ztraceného hrdinu a uhýbat pohledům italských vojáků?

Kniha se mi dobře četla. Na pozvolný začátek navázala stupňující se dějová smršť, která vyústila v snad až příliš ukvapený závěr. Oceňuji skvěle vyvážené dějové linky jednotlivých postav i vývoj jejich charakteru v nepředvídatelnosti války. Humor a láska, smutek i hořkost, barvité popisy a také vynikající překlad. Už jen díky neotřelému prostředí bude kniha čtivá. 

ukázka: Kefallénie byla ze strategického hlediska naprosto zanedbatelná, její malé děti nebylo třeba zachránit, její starověké a zborcené budovy nebylo třeba uchovat pro potomstvo a její krev a kosti nebyly vzácné těm, kdož z pohodlných, olympijských výšin vedou válku. Pro Kefallénii tu nebyl žádný Winston Churchill, žádný Eisenhower, žádný Badoglio, žádné lodní eskorty ani letky letadel. 

------------------------------------------------------------

Jak se stát Pařížankou 

...ať žijete kdekoli

autor: Anne Berest, Audrey Diwan, Caroline de Maigret, Sophie Mas 

zařazení: osobní rozvoj a styl
čtené vydání: JOTA s.r.o., 2014
poprvé vydáno: 2014

původní název: How to be a Parisian wherever you are
překlad z angličtiny: Lenka Procházková

"France se dělí na dvě kategorie. Paříž a venkov. Co je venkov? Všechno, co není Paříž."

 

Nenechte se zmást názvem! Tohle není žádný návod na život, ale lehké odpočinkové čtení ke kávě, co obsahem připomíná spíše módní katalog nebo dobře vedený blog. To však útlé knížce vůbec neubírá na kouzlu, ba naopak.

 

Letmé nahlédnutí do francouzského savoir vivre, pojetí vkusu a hlavně svérázného uvažování, se kterým jsem byla tolikrát konfrontovaná, až jsem se jej naučila mít ráda. A protože právě tento aspekt byl v knize hojně zastoupený, tak mě tato náladová chuťovka velice osvěžila, až jsem se místy musela smát, kolik vyvolala vzpomínek. Všeříkající francouzská poezie v próze, doplněná o množství fotek a receptů, která potěší každou ženu, co měla co do činění s francouzskou kulturou. 

ukázka: Existuje tolik receptů na čokoládové dorty, kolik je v Paříži Pařížanek. Někdy jsou méně nebo více sladké, méně nebo více vláčné, méně nebo více tučné. Na tom nezáleží. Nikoho ale neurazíte, když budete k diskuzi o nevěře podávat vynikající čokoládový dort.

------------------------------------------------------------

Moře, sníh a velkoměsta

autor: Jack London
zařazení: dobrodružné povídky
vydání: Městská knihovna v Praze, 1. elektronické vydání
poprvé vydáno: povídky z let 1894- 1913 (?)
překlad z angličtiny: Vladimír Svoboda

Výběr jedenácti povídek z díla Jacka Londona.

 

Některé jsou "jen" skvělé, jiné naprosto vynikající. Na povídkách Jacka Londona musím ocenit perfektní schopnost dosáhnout na malém prostoru napětí, nečekané pointy, poutavého vykreslení charakterů i přírody. V tomto konkrétním souboru se setkáme s prostředím Tichomoří, mexických hranic i drsného Klondiku. Přijde mi neskutečné, když si představím, že London všechna místa procestoval a do svých děl promítal vlastní zážitky. Povídky nestihnou vtáhnout do děje natolik jako romány, avšak na zpříjemnění večerů jsou naprosto ideální. Nejvíce se mi líbil "Nadpomyslný Nam-Bok", ze kterého až mrazilo.

ukázka: Nadpomyslný Nam-Bok

   Opee-Kwan se zvedl. "A teď, ó Nam-Boku, je po hostině a my bychom si rádi poslechli něco o těch podivných věcech, které jsi spatřil."

   Celá rybářská vesnice zatleskala, shromáždila se s prací kolem nich a byla připravena poslouchat. Muži si upravovali oštěpy a ryli do klů, ženy oškrabovaly tuk z tulení kůže a změkčovaly ji nebo šily mukluky nitěmi ze šlach. Nam-Bokovy jezdily po té scéně oči sem a tam, ale nebylo v ní to kouzlo, jež mu slibovaly vzpomínky.

------------------------------------------------------------

- číst více článků o knihách -