Humoristické romány z pera Betty MacDonald miluje má mamka a babička, a tak jsem si je již před lety celkem přirozeně oblíbila i já. Je to přesně ten typ knížek, co v každé životní situaci dokážou vykouzlit úsměv a zahřát na duši. Vracím se k nim stále znovu a doufám, že vy budete také!
Betty MacDonald, vlastním jménem Anne Elizabeth Campbell Bard, se narodila roku 1907 v Coloradu do rodiny důlního inženýra, čítající čtyři další sourozence a svéráznou babičku. Ve dvaceti se Betty provdala a odstěhovala za manželem na slepičí farmu do Washingtonu, kde se jí narodily dvě dcerky. Manželství nebylo šťastné a Betty se brzy i s dětmi vrátila zpět za rodinou do Seattlu. Tou dobou Amerikou zmítala velká hospodářská krize, nedostatek práce a všeobecná chudoba, na které navázalo onemocnění tuberkulózou, tehdy jen špatně léčitelné. Betty byla sice ze sanatoria po necelém roce propuštěna, ale její zdraví už zůstalo nalomené. Znovu se vdala roku 1942, tentokrát za Donalda C. MacDonalda, a společně se i s dcerami odstěhovali na ostrov Vashon kousek od Seattlu, kde napsala své knihy. Zemřela na rakovinu roku 1958 v pouhých 50 letech.
Právě vlastní nepříliš šťastný život se stal námětem Bettiných humoristických románů. O svých strastech psala s lehkostí, nadhledem a ze životních peripetií si dělala srandu. Knihy jsou jedním velkým poselstvím, že ať už nás potká cokoliv, je důležité nevzdat se a pokusit se s osudem poprat. Za zmínku stojí i brilantní překlad od Evy Marxové.
 |
| nakladatelství Argo, 2016-2017 |
Bettinou nejúspěšnější knížkou se stala prvotina Vejce a já (The Egg and I, první vydání 1945), z jejíž první kapitoly pochází výňatek na fotce níže. Autobiografický román líčí svatbu a následný život na slepičí farmě v odlehlé části amerického venkova, narození a výchovu obou dcer a nekonečný boj s domácností.
Mojí nejoblíbenější je Kdokoli může dělat cokoli (Anybody Can Do Anything, 1950). Věnuje se životu ve třicátých letech a shánění práce během hospodářské krize. Bettina starší sestra Mary, výřečná a okouzlující, neohrabané a uťáplé Betty dohazuje samá lepší místa: prodávání reklam na krachující podniky, práci pro dřevařského magnáta nebo třeba kolorování fotografií. Kniha je ale povedená i svým důrazem na rodinnou soudružnost, díky které všichni těžká léta v pořádku přestáli, a také vymýšlení, čím se ve volných chvílích zabavit, když na nic nebylo.
Morová rána (The Plague and I, 1948) se zaobírá Bettiným pobytem v sanatoriu, kde se léčila s tuberkulózou. Poslední, Dusím se ve vlastní šťávě (Onions in the Stew, 1955), líčí stěhování na Vashonův ostrov s novým manželem, další začátek v odlehlém kraji, kam se lze dostat jen přívozem, vztahy se sousedy i tehdy již pubertálními dcerami. Tato kniha se mi taky hodně líbila.
Poslední tři zmiňované knížky vyšly také společně pod jménem Co život dal a vzal. A nesmíme zapomenout ani na knihy pro děti! Jako malá jsem měla ráda pohádky Paní Láryfáry (Mrs. Piggle-Wiggle), roztomilé lehce výchovné příběhy o hodné paní, co to uměla s dětmi.
Betty mám ráda pro laskavost, se kterou sepsala nejen vtipné zážitky, ale i útrapy, které by kdekoho jiného semlely. Vždycky si při čtení jejích memoárů uvědomím, jak se vlastně máme v dnešní době dobře a že některá témata, jako je hledání partnera, práce, zdraví nebo vztahy s dětmi, jsou stále stejně aktuální dnes jako za časů, kdy knihy vznikaly.
Ke kterým knihám se rádi vracíte vy?
 |
| Vejce a já, vydání r. 2016 |
Báro, knížky Betty MacDonald mám moc ráda, četla jsem všechny 4, které jsou inspirované jejím životem (Paní Láry Fáry mi nějak unikla). Knížku Co život dal a vzal mám doma a občas ji vytáhnu a kousek si přečtu. Nikdy nezklame a pobaví. Její popis puberty dcer je boží a když puberta mlátila mým synem, tak jsem do část Dusím se ve vlastní šťávě nahlížela hodně často.
OdpovědětVymazatNěkolikrát jsem četla Den trifidů a v mládí jsem se několikrát vrátila ke knížce Když v ráji pršelo. A bavil mne Robin od Z. Frýbové (další knihy už pak trochu vykrádaly samy sebe a byly samé klišé, ale u Robina jsem se bavila). A občas se vracím ke staré dobré Agátě (Christie) - já u detektivek zapomínám pachatele, takže i po několikátém čtení vydržím minimálně do půlky v napětí, kdo je vrah :D
Hezký den
Souhlasím, že v Betty si každý najde to svoje. Z téhož důvodu mám nejraději Kdokoli může dělat cokoli. Když jsem si sama hledala práci, byly mi popisy Bettiných brigád hodně blízké a blahořečila jsem si, jak se mám v dnešní době dobře. Věřím, že podobně je to i s výchovou, ačkoliv k tomu jsem se ještě v praxi nedostala. :)
VymazatDěkuji za tip na Den trifidů (i ty ostatní tedy!). Již delší dobu si plánuji tuto knížku přečíst.
Na Vejce a já slýchám samou chválu a vím, že autorka bodovala i v anketě Kniha mého srdce. Kdysi jsem ji zkoušela číst, ale nechytla mě, i když podle všeho by měla. Možná už dozrál čas dát jí druhou šanci, příští rok si kladu za cíl číst více. :-)
OdpovědětVymazatMoje srdcovka podobného typu jsou knihy Jamese Herriota. Je to taky takový podobný, milý a humorný styl ze stejné doby.
Ano, Betty předběhla dokonce i Jane Austen. Uvidíš, každému asi její styl nesedne, ale třeba jen tehdy nebyl správný čas. Taky jsem se k pár knihám vracela nadvakrát...
VymazatJamese si připíšu na seznam, díky!
Trošku se stydím, že tuto autorku neznám a nic jsem od ní nečetla. Matně si vybavuju, že její jména jsem na knížkách vídala, ale měla jsem pocit, že se jedná o autorku ze současnosti. Ale jelikož mám ráda romány z dob minulých, ráda bych si knížky přečetla :)
OdpovědětVymazatAnother Dominika
Betty je hodně nadčasová. Zejména poslední kniha o výchově pubertálních dcer by mohla být docela dobře i současná. :D
VymazatOsobně jsem s touto autorkou ještě neměla tu čest, ale moje nejlepší kamarádka ji také zbožňuje. Něco mi říká, že takové čtení je přesně to, co teď má duše potřebuje. Škoda, že momentálně nejde jen zaběhnout do knihovny nebo knihkupectví. :/
OdpovědětVymazatVšak ony zase brzy otevřou. :) Zachumlat se s knížkou pod deku a pojídat cukroví. Na zimní měsíce je to ideální čtení.
VymazatOd autorky jsem nic nečetla, ale slyšela jsem už o knize Vejce a já. Třeba se k její četbě jednou dostanu :)
OdpovědětVymazatSnad jo! Za mě určitě doporučuji. :)
VymazatJá mám od Betty nejradši Vejce a já, to je opravdu perfektní knížka. Vůbec nechápu, jak tehdy mohli obhospodařovat takovou velkou farmu jen ve dvou lidech, já bych to rozhodně vzdala mmohem dřív! Dusím se ve vlastní šťávě je taky dobrá, ale Kdokoli může dělat cokoli už mě tolik nezaujala. Ostatní knížky jsem zatím nečetla.
OdpovědětVymazatJinak se také přidávám k doporučení Jamese Harriota, jeho knížky jsou skvělé!
Jamese Harriota už mám poznačeného na seznamu k přečtení, tak snad na něj brzy někde narazím, děkuji. :) Mě od Betty nejméně zaujala Morová rána. Myslím, že je to i o načasování čtení, jak moc se čtenář dokáže vcítit a zda zrovna řeší tytéž problémy. Nejspíš proto mi Kdokoliv může dělat cokoliv o hledání práce byla nejbližší.
Vymazat