Můj první bullet journal

Tradiční prosincový článek se zhodnocením diáře za uplynulý rok je tu, tentokrát však trochu jinak pojatý, neb diář jsem si vytvářela od začátku až do konce sama.

Vzpomínám, jak jsem značnou část loňského roku sbírala inspiraci a odhodlávala se pustit do prvních stran Leuchtturm notesu, který jsem si šetřila na svůj úplně první bullet journal. Lednem počínaje jsem jím plně nahradila klasický diář a nemůžu si tuto změnu vynachválit. Už žádné lepíky a miliony deníčků - veškeré plánování, kalendária, kontakty a přehledy mám v jednom jediném sešitu, na kterém se navíc můžu vyřádit. Jaké jsem se s BuJo popasovala?

Úvod k plánovací metodě kombinující kreativní diář s praktickými měsíčními a týdenními přehledy jsem psala před pár měsíci ZDE, tak nakoukněte, pokud je pro vás svět bullet journalingu nový.

Vybavení:

Už když jsem před dvěma roky BuJo objevila, zamilovala jsem se do sešitů Leuchtturm1917 dotted softcover. Jsou tečkované, takže se do nich skvěle kreslí tabulky, díky měkké vazbě se dají dostatečně ohnout, ale zároveň se neošoupají a zpracování je celkově kvalitní. Nadchly mě drobné detaily - číslované stránky, hned dvě záložky, gumička na zavření, kapsa na poznámky. A to množství barev, ve kterých je Leuchtturm k mání! Tyrkysový byl jasnou volbou, zvlášť, když jsem jej dozdobila nálepkami.

Prozření přišlo, když jsem si uvědomila, že mi sešit se 121 stranami rozhodně nevyjde na celý rok, takže jsem mu v červnu musela pořídit tmavomodrého kamaráda, což se ukázalo být dosti nepraktické zejména u ročních přehledů. Zklamaná jsem byla i z gramáže papíru. Černý liner místy propíjel, inkoust též. Věřím, že by se v dané cenové kategorii dalo vybrat lépe. Leuchtturm jako takový tedy nic moc, tečkované papíry se ovšem na první BuJo osvědčily dobře. Máte-li rádi úhledné tabulky, tečky jsou velmi nápomocné a zároveň neruší u obrázků a psaného textu.

Dovnitř jsem psala zpočátku namáčecím perem a barevnými inkousty Diamine (na fotkách vypadají skoro všechny černě), ve druhém pololetí jsem přešla na černý tenký liner - otestovala jsem Tombow Twin Tone a Stabilo Sensor F. Lépe se mi psalo s druhým zmiňovaným, jenže Tombow méně propíjel. Práce s linerem byla o dost rychlejší než s inkoustem, ale zase pro mě neměla takové kouzlo. Dále jsem využívala Progresso pastelky, diářové nálepky Fleppi a na druhé pololetí jsem si koupila metalické štětcové fixy DecoBrush na názvy měsíců.

Vnitřní členění:

Sešit jsem rozdělila na tři části. Začátek připomíná většinu diářů - roční přehled, seznam státních svátků, větší plány na stávající rok a důležité kontakty. 

Největší část mého sešitu zabíralo kalendárium. Typický bullet journal se tvoří až na začátku každého  nového měsíce, podle toho, co máte zrovna v plánu. Já potřebuji plánovat více dopředu a kalendárium aspoň na čtvrt roku bylo absolutní nutností. Tvořila jsem proto BuJo na půl roku (a kdyby mi nedošly strany, dělala bych jej rovnou na celý rok). Maximálně mi vyhovuje dobře ozkoušené rozložení níže, takže s kalendáriem opravdu nejsem příliš kreativní.

Ke každému měsíci jsem si dopředu vytvořila jednoduchý přehled a vyplnila základní data. Zároveň jsem ale všude nechala dost prostoru na poznámky, úkoly a samotné plánování, které přišlo na řadu vždy až na začátku měsíce. Stejně tak i zdobení nálepkami Fleppi si užívám až při zapisování událostí.  

Z bullet journalingu jsem si vypůjčila měsíční přehledy, kterými každý měsíc uvádím. Až mě překvapilo, jak moc je používám nejen na plánování víkendových aktivit, ale i dlouhodobých restů, nákupů atp. Dost se mi osvědčil "tracker" na pravé straně, kam si značím cvičení a pohybové aktivity. V prvním pololetí jsem měla měsíční přehled na jedné dvoustraně, ve druhé už jsem si nechala dvoustrany rovnou dvě.

Zde ještě zjednodušené zpracování druhého pololetí, které se do prvního diáře nevlezlo: 

Na covidové měsíce byl trochu smutný pohled, ale snažila jsem se diář využívat aspoň na plánování domácích prací, výletů a na jaře jsem si do něj psala postřehy z karantény a vycházek. BuJo může sloužit třeba i jako deníček nebo seberozvojová pomůcka, nemusí se nutně jednat o diář v klasickém slova smyslu.

Dle metody bullet journal mám zpracovanou i poslední sekci v druhé polovině sešitu s narozeninami a svátky, zdravotními přehledy, rozpočty, počítadlem volných dnů dovolené, tipy na kulturu, cestování atd. Právě tuto část oceňuji na diáři nejvíce, protože mi velmi pomáhá zůstat v obraze. Moje nejoblíbenější dvoustrana je "20 na 20" - dvacítka přání a úkolů na rok 2020. Ročních přehledů bych sem dala mnohem více, ale bohužel jsem diář zapomněla nafotit před užíváním a teď už obsahuje příliš soukromých informací na sdílení... 

Hodnocení:

Po roce vedení BuJo vím, že u něj ještě nějaký ten pátek zůstanu. Opravdu se mi daří mnohem lépe hlídat, co je potřeba vyřídit. Nejenže už tolik nezapomínám na narozeniny a další důležité termíny,  které mi často v klasickém diáři zapadly, ale také konečně monitoruji (a plním!) i dlouhodobější úkoly, které jsem v předchozích letech systematicky odkládala. Tvoření vlastního diáře mě baví a o to více jej pak i používám.

Je praktické, že mám všechno na jednom místě. Ať už se jedná o kontakty na lékaře, tipy na výlety, knihy nebo třeba seznam dodělávek na bytě. Časová investice do tvoření vlastního diáře se mi určitě vyplatila i přes to, že letošní rok nebyl žádnému většímu plánování příliš nakloněný. 

Příští rok bude BuJo vypadat zase trochu jinak - zjistila jsem, že mě až tak nebere malování obrázků a dokonalých rámečků. Další deník tak bude o dost jednodušší a místo vlastních obrázků zvolím spíše zdobení nálepkami nebo vlepenými výstřižky. Zároveň jsem si také dost hlídala, aby měl diář minimálně 150 stran a vlezl se mi do něj celý rok. BuJo si sice můžete začít psát kdykoliv, ale mně generický lednový začátek vyhovuje :). 

Jak vypadá váš ideální diář? Zkouší někdo další vést bullet journal?

Pokud pro vás BuJo není, dovolím si podpořit projekt krásně zpracovaného charitního diáře od Arcidiecézní charity Olomouc - link zde. Rozložení diáře je hezky vidět v přiloženém odkazu na reportáž tady.