sobota 12. prosince 2020

Můj první bullet journal


Tradiční prosincový článek se zhodnocením diáře za uplynulý rok je tu, tentokrát však trochu jinak pojatý, neb diář jsem si vytvářela od začátku až do konce sama.

Vzpomínám, jak jsem značnou část loňského roku sbírala inspiraci a odhodlávala se pustit do prvních stran Leuchtturm notesu, který jsem si šetřila na svůj úplně první bullet journal. Lednem počínaje jsem jím plně nahradila klasický diář a nemůžu si tuto změnu vynachválit. Už žádné lepíky a miliony deníčků - veškeré plánování, kalendária, kontakty a přehledy mám v jednom jediném sešitu, na kterém se navíc můžu vyřádit. Jaké jsem se s BuJo popasovala?

Úvod k plánovací metodě kombinující kreativní diář s praktickými měsíčními a týdenními přehledy jsem psala před pár měsíci ZDE, tak nakoukněte, pokud je pro vás svět bullet journalingu nový.

Vybavení:

Už když jsem před dvěma roky BuJo objevila, zamilovala jsem se do sešitů Leuchtturm1917 dotted softcover. Jsou tečkované, takže se do nich skvěle kreslí tabulky, díky měkké vazbě se dají dostatečně ohnout, ale zároveň se neošoupají a zpracování je celkově kvalitní. Nadchly mě drobné detaily - číslované stránky, hned dvě záložky, gumička na zavření, kapsa na poznámky. A to množství barev, ve kterých je Leuchtturm k mání! Tyrkysový byl jasnou volbou, zvlášť, když jsem jej dozdobila nálepkami.


Prozření přišlo, když jsem si uvědomila, že mi sešit se 121 stranami rozhodně nevyjde na celý rok, takže jsem mu v červnu musela pořídit tmavomodrého kamaráda, což se ukázalo být dosti nepraktické zejména u ročních přehledů. Zklamaná jsem byla i z gramáže papíru. Černý liner místy propíjel, inkoust též. Věřím, že by se v dané cenové kategorii dalo vybrat lépe. Leuchtturm jako takový tedy nic moc, tečkované papíry se ovšem na první BuJo osvědčily dobře. Máte-li rádi úhledné tabulky, tečky jsou velmi nápomocné a zároveň neruší u obrázků a psaného textu.

Dovnitř jsem psala zpočátku namáčecím perem a barevnými inkousty Diamine (na fotkách vypadají skoro všechny černě), ve druhém pololetí jsem přešla na černý tenký liner - otestovala jsem Tombow Twin Tone a Stabilo Sensor F. Lépe se mi psalo s druhým zmiňovaným, jenže Tombow méně propíjel. Práce s linerem byla o dost rychlejší než s inkoustem, ale zase pro mě neměla takové kouzlo. Dále jsem využívala Progresso pastelky, diářové nálepky Fleppi a na druhé pololetí jsem si koupila metalické štětcové fixy DecoBrush na názvy měsíců.



Vnitřní členění:

Sešit jsem rozdělila na tři části. Začátek připomíná většinu diářů - roční přehled, seznam státních svátků, větší plány na stávající rok a důležité kontakty. 

Největší část mého sešitu zabíralo kalendárium. Typický bullet journal se tvoří až na začátku každého  nového měsíce, podle toho, co máte zrovna v plánu. Já potřebuji plánovat více dopředu a kalendárium aspoň na čtvrt roku bylo absolutní nutností. Tvořila jsem proto BuJo na půl roku (a kdyby mi nedošly strany, dělala bych jej rovnou na celý rok). Maximálně mi vyhovuje dobře ozkoušené rozložení níže, takže s kalendáriem opravdu nejsem příliš kreativní.

Ke každému měsíci jsem si dopředu vytvořila jednoduchý přehled a vyplnila základní data. Zároveň jsem ale všude nechala dost prostoru na poznámky, úkoly a samotné plánování, které přišlo na řadu vždy až na začátku měsíce. Stejně tak i zdobení nálepkami Fleppi si užívám až při zapisování událostí.  


Z bullet journalingu jsem si vypůjčila měsíční přehledy, kterými každý měsíc uvádím. Až mě překvapilo, jak moc je používám nejen na plánování víkendových aktivit, ale i dlouhodobých restů, nákupů atp. Dost se mi osvědčil "tracker" na pravé straně, kam si značím cvičení a pohybové aktivity. V prvním pololetí jsem měla měsíční přehled na jedné dvoustraně, ve druhé už jsem si nechala dvoustrany rovnou dvě.


Zde ještě zjednodušené zpracování druhého pololetí, které se do prvního diáře nevlezlo: 


Na covidové měsíce byl trochu smutný pohled, ale snažila jsem se diář využívat aspoň na plánování domácích prací, výletů a na jaře jsem si do něj psala postřehy z karantény a vycházek. BuJo může sloužit třeba i jako deníček nebo seberozvojová pomůcka, nemusí se nutně jednat o diář v klasickém slova smyslu.

Dle metody bullet journal mám zpracovanou i poslední sekci v druhé polovině sešitu s narozeninami a svátky, zdravotními přehledy, rozpočty, počítadlem volných dnů dovolené, tipy na kulturu, cestování atd. Právě tuto část oceňuji na diáři nejvíce, protože mi velmi pomáhá zůstat v obraze. Moje nejoblíbenější dvoustrana je "20 na 20" - dvacítka přání a úkolů na rok 2020. Ročních přehledů bych sem dala mnohem více, ale bohužel jsem diář zapomněla nafotit před užíváním a teď už obsahuje příliš soukromých informací na sdílení... 


Hodnocení:

Po roce vedení BuJo vím, že u něj ještě nějaký ten pátek zůstanuOpravdu se mi daří mnohem lépe hlídat, co je potřeba vyřídit. Nejenže už tolik nezapomínám na narozeniny a další důležité termíny,  které mi často v klasickém diáři zapadly, ale také konečně monitoruji (a plním!) i dlouhodobější úkoly, které jsem v předchozích letech systematicky odkládala. Tvoření vlastního diáře mě baví a o to více jej pak i používám.

Je praktické, že mám všechno na jednom místě. Ať už se jedná o kontakty na lékaře, tipy na výlety, knihy nebo třeba seznam dodělávek na bytě. Časová investice do tvoření vlastního diáře se mi určitě vyplatila i přes to, že letošní rok nebyl žádnému většímu plánování příliš nakloněný. 


Příští rok bude BuJo vypadat zase trochu jinak - zjistila jsem, že mě až tak nebere malování obrázků a dokonalých rámečků. Další deník tak bude o dost jednodušší a místo vlastních obrázků zvolím spíše zdobení nálepkami nebo vlepenými výstřižky. Zároveň jsem si také dost hlídala, aby měl diář minimálně 150 stran a vlezl se mi do něj celý rok. BuJo si sice můžete začít psát kdykoliv, ale mně generický lednový začátek vyhovuje :). 

Jak vypadá váš ideální diář? Zkouší někdo další vést bullet journal?

Pokud pro vás BuJo není, dovolím si podpořit projekt krásně zpracovaného charitního diáře od Arcidiecézní charity Olomouc - link zde. Rozložení diáře je hezky vidět v přiloženém odkazu na reportáž tady.

12 komentářů:

  1. Máš to krásné, ale nejsem si jistá, jestli bych tomu byla ochotná věnovat tolik práce a času. Ostatně - já nemám ani diář (kromě kalendáře v pracovním počítači, ke kterému mne donutil fakt, že sekretariát potřebuje mít přehled, kdy nejsem k dispozici). Teď uvažuji spíš o nějakém notýsku "to do" ... Zejména čajové výměny mi teď trochu přerostly přes hlavu a ztrácím se v tom, co už jsem vyřídila a co ne ...
    MMCh - dorazila ta obálka s čaji nebo je pije někdo jiný (posílala jsem obyč)?

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Stáni, zatím nic, tak snad dneska... Ale o víkendu jsem byla pryč a nekontrolovala schránku, tak je možné, že už přišly, jen jsem je ještě nezaregistrovala. Dám vědět, jakmile obálka dorazí. Moc děkuji!

      Člověka to musí bavit, aby si vedl vlastní rukou psaný diář - jinak to moc nemá smysl, pokud není tvoření diáře koníčkem.

      Vymazat
    2. Báro, tak to už je nejspíš pije nějkdo jiný :( posílala jsem je už před nějakou dobou. Musím říci, že si teda nepamatuju kdy, protože jak mám HO, do toho jsem dočerpávala nějakou dovolenou, tak mi nějak všechny dny splynuly...

      Vymazat
  2. V tomhle ohledu jsem asi nejnudnější osoba na světě, protože diář mám naprosto klasický, a ještě je fakt dost prázdný :-D Zaujala mě ale tvoje poznámka, že změna diáře může vést k lepšímu plnění dlouhodobějších cílů a lepšímu time-managementu. Konečně vím, proč je tahle metoda tak populární :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Rozhodně! Pomineme-li fakt, že to nás diářové nadšence prostě baví, BuJo je skvělý prostředek ke sledování návyků, plnění nejrůznějších cílů a seberozvoje obecně. Záleží na každém, co se rozhodne vzít pod drobnohled :).

      Vymazat
  3. Svým způsobem obdivuji každého, kdo si takhle krásně dokáže psát diář a celý si ho vlastně navrhnout sám :-). A pokud si do něj i kreslí tématické věci apod. o to je to krásnější pohled. To bohužel ale nefunguje u mně :-D. Rozhodně by mě samotnou nebavilo si celý diář kreslit. Jednou jsem si od kámošky nechala pořídit v Londýně anglický, dopisovala jsem si do něj jen české věci a už nikdy víc. Strašně mě to otravovalo :-D. Často se mi stává, že do diáře musím zapsat nějakou věc, teď hned okamžitě a tak jsou to občas strašná písma, těžko k přečtení a psací potřeba také pokaždé jiná. Musím přiznat, že potřeba diáře se u mě postupně vytrácí, jelikož máme s Jakubem sdílený diář v telefonu, kam píšu své věci také a pak už ani nemá význam, psát si je do diáře. Na rok 2021 už mám objednaný diář pod stromek, jaký bych chtěla, ale sama cítím, že to je asi můj poslední "offline" diář :-D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Souhlasím, každého baví něco jiného. Mně online diář plně vyhovuje na práci, ale na soukromé záležitosti a připomínky vůbec. Na finance si ale třeba taky vedu aplikaci v telefonu...

      Vymazat
  4. Jo, 121 stránek opravdu není moc :D Mně se osvědčil hard-cover, ten má nějakých 240 stránek a akorát mi to vyjde na celý rok. A souhlasím, že Leuchtturm nemá zrovna nejlepší gramáž papíru na různé fixky, taky mi to sem tam proteče/prosvítá, ale dá se s tím žít...

    Letos jsem bujo neměla a přišla jsem si jak bez ruky... takže na příští rok už jsem se nachystala poctivě! :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Obdivuji, že máš kompletně nachystáno na celý příští rok! Já mám hotový první kvartál a zbytek budu dodělávat až za pochodu. Na 2021 jsem koupila Paperblanks Flexis, má 176 stránek a myslím, že to bude tak akorát. Jen je tedy bez teček, ale zjistila jsem, že mi vlastně vůbec nechybí...

      Vymazat
  5. Aaaa, na tenhle článek jsem se těšila. :-D Letošní diář jsem měla úplně obyčejný, týdenní a volnou stránku, ale moc mi to nevyhovovalo. Během mateřské za dob covidu zůstalo mnoho místa prázdného. Jenže to byl dárek a s lamou, no tak jsem ho nemohla nechat úplně zahálet. :-)
    Krásné to máš! Hlavně ta barva, jak máš napsaný srpen, je úplně úžasná. Na Leuchtturm jsem se dívala taky, ale právě ohlasy na propíjení barev mě odradily. Koupila jsem si levnější bujo z Tigeru a zdá se mi, že poslouží stejně. Zabydluju jej od srpnových narozenin a už e moc těším, až mu příští týden začne ostrý provoz. :-) A přesně, jak píšeš, sláva samolepkám, mám jich tu ohromný štos a zařekla jsem se, že mi je nebude líto používat. :-D
    Článek o bujo bych taky ráda vydala, snad se k tomu dostanu co nejdřív. Chtěla bych stránky vyfotit předtím, než je popíšu (jednak GDPR :-D, jednak škrabopis...).
    P.S. Pardon za tu vlnu komentářů u článků až někde k září... Aťka usnula a já jsem měla noťas, kde se mi konečně povedlo odinstalovat něco, co bránilo psaní komentářů na blogpost. :-D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tlapko, tvoje komentáře mi tu chyběly, tak jsem ráda, že vše zase funguje jak má. Díky za ně.

      Přesně, příští rok taky plánuji fotit před vyplněním, protože letos jsem kvůli tomu nemohla zveřejnit skoro nic. Jsem moc zvědavá na tvoje BuJo, snad bude brzy článek! :)

      Vymazat
  6. Bullet journal jsem si začala poprvé vést v roce 2019 a to jsem se k tomu odhodlávala opravdu dlouho. Chtěla jsem si původně vše psát do počítače, ale když jsem zjistila, jaká je u nás rychlost internetu, tak jsem si to rozmyslela. Papír a tužka + zvýrazňovače. To je teď cesta, kterou se já vydávám.

    OdpovědětVymazat

Děkuji za návštěvu!