úterý 20. dubna 2021

Srí Lanka: magická Dambulla

Okolí malého města Dambulla překypuje památkami. V bezprostřední blízkosti se nachází fascinující skalní pevnost Sigiriya a nejzachovalejší jeskyní chrám na Srí Lance.

Ačkoliv Dambullu najdeme přesně uprostřed tzv. kulturního trojúhelníku, propojujícího města s význačnými památkami: Kandy, Polonnaruwu a Anurádhapuru, sama o sobě je spíše nezajímavá, připomínající hlučnou křižovatku bez pouličního osvětlení, zato s rozlehlými trhy ovoce a zeleniny, za kterými se sjíždí Srílančané z celé země. 

Dambulla je dobře dopravně dostupná snad ze všech směrů, takže jsme sem z Kandy dojeli levným linkovým autobusem. K mému překvapení měl funkční klimatizaci a celou cestu zvládl za necelé dvě hodiny. Dambulla se hodí zejména jako výchozí bod pro výlety na skály Sigiriya a Pidurangala, je zde však i důvod, proč si vyhradit čas na město samotné. Na kopci v docházkové vzdálenosti od městečka se rozprostírá jeskynní chrám, zapsaný na seznamu UNESCO. První den jsme zamířili právě k němu.

Dambulla Cave Temple je nejzachovalejším jeskynním chrámem na Srí Lance. Pod skalním převisem, dnes obehnaným chrámovými zdmi, se schovává pět jeskyní, ve kterých se nachází bohaté malby a sochy, přičemž první z nich vznikly již ve 3.-2. století př.n.l. Klášter se pak organicky rozrůstal až do dnešních rozměrů, kdy zabírá většinu kopce.

Dambulla Cave Temple

Nahoru vedou dvě cesty, ovšem jen na jedné z nich lze koupit lístky. Správná cesta začíná pod kopcem u Zlatého chrámu, Golden Temple, který nelze přehlédnout - působí dost kýčovitě a z dálky na něj upozorňuje 30 m vysoká zlatá socha Buddhy. 

Golden Temple

My jsme nahoru vystoupali z opačné strany hory, načež jsme se museli otočit a vrátit se na druhé úpatí zaplatit vstupné. V tu chvíli se navíc obloha rozhodla roztrhnout stavidla a demonstrovat, že začíná období dešťů. Přeháňky na Srí Lance bývaly někdy tak intenzivní, že i při použití pláštěnky nebo deštníku člověk stejně skončil celý promočený, a toto byla přesně jedna z nich.

Dambulla Cave Temple

Jeskynní chrám ovšem za strastiplnou cestu stál. Každý svatostánek na Srí Lance je úplně jiný, jeskyně však byly něco zcela nového a velmi krásného. Nejlépe je navštěvovat je odzadu - čím blíž ke vstupu do komplexu leží, tím zdobenější jednotlivé místnosti jsou, a požitek z umění dávných generací tak postupně graduje. Sochy spících Buddhů, nádherné fresky na stěnách a mezi tím vším se prohánějící chrámové opice, které kradou květy lotosů, jež návštěvníci pokládají na oltáře jako drobné obětiny.

Dambulla Cave Temple

Večer jsme strávili hledáním dobré restaurace (kottu a rice curry v Athula restaurant měli vynikající), brouzdáním po trzích a sháněním nových slunečních brýlí, neb moje staré byly zapomenuty v tuk-tuku předešlého dne. Kdo by odolal jistě pravým Ray-Banům za 100 Kč! Budiž mi prominuto, že žádné neznačkové nenabízeli.

Následující den nás čekal budíček ještě před svítáním. Zhruba 15 km za městem se nachází jedna z nejvýznamnějších srílanských památek - "Lví skála", Sigiriya. Protože vstupné pro cizince činí rovných 30 USD, rozhodli jsme se ušetřit a namísto na Sigiriyu vylézt na horu sousední, hojně doporučovanou Pidurangala Rock. Autobus směr Sigiriya měl vyjíždět již v 6:30, nakonec však jel o hodinu později - jak typické pro zdejší veřejnou dopravu. Chvíle kodrcání a stáli jsme na startu.

Cesta začínala jako zvláštní směsice civilizace a naprosté divočiny. Široká písčitá stezka byla lemovaná termitími hnízdy vyššími než já, všudypřítomné cedule u bahnitých vodních kanálů upozorňovaly na krokodýly, co chvíli jsme zahlédli mizející hady a ještěrky. Když se před námi vynořil přes metr dlouhý varan skvrnitý, napadlo mě, že jsem možná měla zvolit jiné boty než sandály.

varan

Místy na nás vykoukla překvapení v podobě reliktů historických staveb, jejichž původ a význam jsme mohli jen odhadovat. Výstup na Pidurangalu vede přes zahradu stejnojmenného chrámu, kde se za vstup platí poplatek 500 Rs., asi 3 USD. Celkem rozdíl oproti sousední Lví skále, že? Samotný Pidurangala Temple je velmi podobným jeskynnímu chrámu v Dambulle, včetně soch a fresek na stěnách, jen v podstatně menším měřítku. 

prastaré stavby poblíž Pidurangaly

Jakmile jsme minuli chrám, cesta se proměnila v příkrou pěšinu pralesem, která postupně zmizela a zůstaly jen holé skály, po kterých jsme se na všech čtyřech drápali nahoru. Nahoru jsem místy lezla bosky; žabky se vskutku neosvědčily. Výstup nebyl dlouhý, zabral asi 35 minut, ale rozhodně nepatřil ke snadným.

pohled na Sigiriyu

Ačkoliv jsou Pidurangala i Sigiriya obě sopečného původu a téměř stejné výšky, působí každá docela jinak. Sigiriya je hříčkou přírody - magmatická zátka, co zůstala stát opuštěná v okolní ploché krajině. Pidurangala z jedné strany hodně připomíná australskou Ayer's Rock. Z její náhorní plošiny, kde rostlo jen pár sukulentů, byl kouzelný výhled na všechny světové strany. Věřím, že odsud musí být nádherné pozorovat východ či západ slunce.

Pidurangala Rock

Dolů jsme slezli raz dva. Odbíjelo poledne a hlavní bod dne jsme měli za námi. Podělili jsme se s opicemi o ovoce sbalené namísto oběda a docela samozřejmě zamířili směrem ke Lví skále. Před námi celé volné odpoledne a otázka, kolikrát za život se sem ještě podíváme, abychom šetřili na vstupném?

Památek, kde je vstupné pro zahraniční turisty nastřelené, je na Srí Lance hned několik (pro porovnání, za 30 USD v některých oblastech seženete komfortní ubytování pro dva na týden). Srílanská vláda tvrdí, že peníze jdou na rozvoj míst, osobně se však přikláním k domněnce, že hlavním důvodem je omezení turismu. Plno baťůžkářů si návštěvu rozmyslí, případně si vyberou jen jednu či dvě známé památky. Na hlavní turistická místa, na UNESCO seznamu zapsanou Sigiriyu nevyjímaje, bývá i tak v sezóně značný přetlak návštěvníků. Platit lze jen v hotovosti a vstupenky nám kontrolovali asi na pěti místech.

Sigyriya mimo sezónu

Zatímco Pidurangala je skála s pěkným výhledem v blízkosti malebného kláštera, Sigiriya je především fascinující archeologické naleziště. Dle legendy si zde v 5. století rozhodl postavit palác král Kasyapa I. poté, co nechal popravit svého otce a ze strachu před bratrem uprchl. Zřejmě zde však již o několik století dříve stával buddhistický klášter. Dodnes se přesně neví, k čemu celý palácový komplex sloužil a zda měl spíše funkci obrannou, sídelní nebo náboženskou.

Za naší návštěvy v listopadu 2019 byla Sigyriya prakticky prázdná. Součástí vstupu byla i vstupenka do muzea, to jsme však jen rychle prolétli. Vykopávky jsou samy o sobě dobře značené, s informačními tabulemi a popisky. Místy jsem měla pocit, jako bych se propadla do počítačové hry. Nekonečné rozvaliny starého města, nad kterými se proháněly tisíce bělásků, slunce pohrávající si se stíny a zvláštní vůně zdejších stromů.

Sigiriya

Cesta se kroutí nahoru přímo po starých kamenných schodech pokrytých mechem. Spodní část komplexu lze pořádně prochodit a odpočinout si na hradbách nebo v místech, kde dříve stávaly zahrady, skromné ubikace mnichů, ale třeba i veřejné latríny. Na stěně hory pak lze pozorovat krásné fresky žen. 

Sigiriye se přezdívá Lví skála podle lvích tlap, posledních dochovaných částí obří sochy lva, která se nacházela před závěrečným stoupáním na vrchol. Závěr vede po příkrém kovovém schodišti, ze kterého je krásný pohled na sousední Pidurangalu, pokud se člověk odváží vzhlédnout od propasti pod nohami.

Lví tlapy a pohled na Pidurangalu

Hlavní část paláce se nachází na samotném vrcholku hory, tvořícího náhorní plošinu. Dávní řemeslníci se zde vyřádili, když králi vybudovali nejen nádrže na dešťovou vodu, ale i celý bazén! 

vrchol Lví skály pod bouřkovým oparem

Vysoká osamoceně stojící skála nasávala teplo a také přitahovala bouřkové mraky. Jak rychle však bouře přišla, tak i odešla, a my mohli zmoklí sestoupat nazpátek do civilizace. Jestli Pidurangala byla krásná, tak Sigiriya přímo magická. Jedná se nejen o úchvatnou přírodní scenérii, ale zejména o místo pulzující dávnou historií. Už jen kvůli Lví skále se vyplatí udělat si do Dambully výlet.

strážce Lví skály

Související články:

10 komentářů:

  1. Boudicko, zdravím. Ráda jsem si přečetla Tvůj příspěvek o Srí Lance, tento i minulý.Alespoň jsem si zacestovala s Tebou. Děláš dobře, že hodně času trávíš na cestách. Poznávat nové kraje je nesmírně obohacující, navíc vzpomínky Ti nikdo nevezme.Jo a tykej mě!!! Ju? Lenka
    www.babilenka.cz

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Na Srí Lance jsem byla v říjnu a listopadu 2019, je to už nějaký pátek zpátky, jen na sepsání cestovního deníku nebyla dříve nálada a čas. Sama se ale teď ráda vracím aspoň formou článků. Už zbývá jen poslední díl...

      Ad tykání: budu na to myslet, děkuji! :)

      Vymazat
  2. Ovšem ty nádherné taneční ruce! I kdybych to o tobě nevěděla, tak z téhle jediné fotky by se tvá taneční minulost dala krásně vyčíst :-)

    OdpovědětVymazat
  3. Opět moc krásné fotky krásných míst. Je super, že jste si to takhle hezky užili a že jste se podívali na tolik zajímavých míst. :)
    Ten jeskyní chrám paráda. A ten varan, to muselo být zajímavé ho takhle potkat.
    Pidurangala, tak to je teda výhled.
    Díky za přiblížení těch míst. :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Varany jsme potkávali opakovaně. V jednom ubytování jsme bydleli hned u jezera, kde varani běhali i po zahradě. Krokodýly jsme ale nezahlédli žádné. Zpětně jsem ale ráda, protože bych asi měla šok. :D

      Díky moc, Káťo!

      Vymazat
  4. To jsou krásné fotky, úplně z nich dýchá kus historie. Nejvíce se mi líbí varan, pěkné zvířátko :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Varani byli zajímaví, potkávali jsme je častěji. Je to ale už docela velké zvíře a i na vzdálenost, ze které je fotka focená, jsem se docela bála. Přeci jen masožravec, co může mít na délku klidně přes 3 metry... To už je pořádná obluda. :)

      Děkuji za komentář i návštěvu, Eliss!

      Vymazat
  5. Ah, Srí Lanka, taky jsem navštívila, ale byla jsem spáš východně na jihu, byl to rok 2018, pak si pamatuji, že jsem slyšela, že tam byly nějaké nepokoje. Bylo to pak o rok později už bezpečné? Vůbec nevím, jaká tam je teď situace pro turisty.

    Anna | Bílé plátno

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jihovýchod jsme taky navštívili - Mirissu, Tangalle, Hiriketiyu... Je tam všude moc hezky. Co se bezpečnosti týče, na Velikonoční neděli 2019 zde proběhla série atentátů. Jednalo se o jednorázovou akci podobného charakteru jako islamistické atentáty v Evropě. O bezpečnosti jsem se více rozepsala v článku "Srí Lanka: praktický průvodce 1/2". Vybírám:

      "Série šesti výbuchů byla zorganizována sebevražednými radikály z místní islámské buňky. Islám má přitom na Srí Lance jen necelých 10 % zastoupení, nejde o žádný muslimský stát! Pokles turismu byl v loňské sezóně více než citelný, v nejvíce zasaženém Kandy místní hlásili 50% snížení.

      Na Srí Lance jsme se cítili bezpečně, ačkoliv jsme se trefili do citlivého období prezidentských voleb. Po útocích byly výrazně posíleny policejní kontroly; zažili jsme důkladné šacování před vstupy do chrámů i pět kontrol na letišti, přičemž první z nich se odehrávala ještě mimo budovu. Po tom, čím si země prošla, se zde bezpečí rozhodně nebere na lehkou váhu."

      Vymazat

Děkuji za návštěvu!