Zimní návštěva Krumlova

Tak dlouho jsem přemýšlela o programu na víkend, když původní plány zhatila předpověď počasí, až jsem si vzpomněla na Český Krumlov, kam jsem se chtěla podívat už loni. Vždyť kdy jindy si jej užít bez turistů než teď v zimě? 

Ve městě se s deštěm kalkuluje o poznání lépe než v lesích Českého Švýcarska, kam jsme s partnerem původně chtěli jet, říkala jsem si. V sobotu nás však v Krumlově uvítalo sice pošmourno, ale namísto ledových kapek se k zemi snášely jen sněhové vločky. A co více, z neděle se vyklubal den úplně ukázkový.

Protože to z Prahy do Krumlova máme přes 2 hodiny jízdy, zarezervovala jsem hotel, abychom se nemuseli honit a mohli si užít i dobré večeře. Možností mimo sezónu je opravdu hodně a i 4* hotely se snídaní začínají na pár stovkách. My jsme si vybrali Zámecká apartmá, která se nachází hned vedle krumlovského zámku.

V Krumlově je značný problém s parkováním, prakticky všechna parkoviště jsou buďto placená, nebo mají rezervaci na parkovací karty. V zimě lze zdarma zaparkovat na podélných stáních na ulici Chvalšinská, v sezóně jsou ale jedinou možností oficiální parkoviště za 720 Kč, resp. 900 Kč na víkend. Cíleně jsem vybírala ubytování s možností parkování, abychom se zbytečnému nákladu vyhnuli, ale až po potvrzení rezervace vyplynulo na povrch, že se jedná právě o veřejné parkoviště. Auto se nám naštěstí podařilo nechat na Chvalšinské, na hotelu nám navíc nepříjemnosti s parkováním vynahradili upgradem z malého pokoje na luxusní apartmán, takže nakonec všechno dobré a Zámecká apartmá můžu doporučit. Ubytování v původním měšťanském domu s prastarou dubovou podlahou, s koupelnou velkou jako polovina našeho pražského bytu a až kýčovitým výhledem z okna byla prostě romantika.

Zámecká apartmá

Český Krumlov jsem poprvé navštívila před 8 lety s rodinou. Vzpomínám na davy asijských turistů a že byl poměrně náročný úkol najít cenově dostupnou restauraci, kde by měli i něco jiného než předražený smažený sýr. Nu, letos nebyla pravda ani jedno. Turisté s příchodem koronaviru prakticky vymizeli a útulnými podniky s bohatou nabídkou je město přeplněné natolik, že jsme nevěděli, který vybrat jako první. Všude milý personál, ochota a vstřícnost. Nejvíce se mi líbilo asi v kavárně Drunken Coffee, kam jsme se nakonec i vraceli. Mimo výbornou překapávanou kávu a nízkohistaminové svačinky totiž nabízeli i čepované pivo a domácí gulášovku pro Radka.

zámecká věž a uličky

Bylo tam nádherně. Až jsem nevěřila, jak rychle se mi podařilo přepnout do dovolenkového módu plného óchání nad zachovalým historickým jádrem města. Centrum města bylo již v roce 1963 prohlášeno za městskou památkovou rezervaci, připsání na seznam UNESCO proběhlo v roce 1992.

Procházeli jsme křivolakými uličkami, kochali se krásnými výhledy, občas skočili na něco dobrého a já si připadala úplně jako na dovolené. Hned v sobotu jsme navštívili Kostel sv. Víta, minoritský klášter a prošli se kolem Vltavy do čtvrti zvané Plešivec.

napravo Kostel sv. Víta

Město bylo založeno již v 10. století za vlády Slavníkovců, rozrůstat se však začalo začátkem 14. století za Rožmberků, kteří si z něj udělali hlavní sídlo rozlehlého panství. Právě tehdy bylo Krumlovu uděleno městské právo, probíhala zde čilá výstavba nových domů, pravidelné jarmarky. Rožmberkům se podařilo bez újmy ustát husitské války a z města se stala renesanční perla. V 15. století byly navíc poblíž Krumlova objeveny stříbrné žíly. Tou dobou již stával i hrad, který v 16. století prošel důkladnou renesanční přestavbou a rozšířením. Celý je tak obrovský, že se na fotce níže nevlezl do záběru, napravo chybí věž a nalevo most:

Krumlovský hrad a zámek

Koncem 16. století se dostali Rožmberkové do finančních potíží, které vedly v roce 1601 Petra Voka k prodeji celého krumlovského dominia vládnoucím Habsburkům. Ti jej o pár desetiletí později za zásluhy věnovali Eggenbergům a po jejich vymření v 18. století přešel Český Krumlov na Schwarzenbergy. Za jejich vlády proběhlo další rozšíření zámku a také výstavba barokního divadla a Plášťového mostu. Habsburkové byli dobří hospodáři, věnovali se těžbě dřeva v blízkých šumavských lesích i polnímu hospodaření, modernizovali a vylepšovali. Ačkoliv Schwarzenbergové vlastnili také Hlubokou, Krumlov si udržel statut rodinného sídla. Posledními majiteli se stal JUDr. Adolf Schwarzenberg (1890 - 1950) a jeho žena Hilda Lucemburská. Roku 1947 byl veškerý schwarzenberský majetek krumlovsko-hlubocké větve vyvlastněn speciálním zákonem Lex Schwarzenberg. Adolf Schwarzenberg se do Československa nikdy nevrátil a zámecký komplex dodnes patří státu. 

sgrafita na nádvoří a Plášťový most 

Krumlovský zámek a hrad je majestátní, však se taky jedná o druhý největší hradební komplex v Česku, hned po Pražském hradě. Má 5 nádvoří a stěny bohatě zdobené sgrafity v renesančním slohu. Dolnímu hradu (původního gotickému Hrádku) dominuje zdobená věž, na kterou lze vystoupat. Horní hrad je převážně zámek s obytnými místnostmi, na který navazuje ohromný Plášťový most spojující zámek se zahradami. A nesmíme zapomenout na Medvědí příkop, ve kterém s trochou štěstí opravdu zahlédnete medvědy. Dnes zde žijí hned tři - Vilém, Polyxena a Marie Terezie.

jeden z medvědů a zámecká věž

Bylo mi sympatické, že ačkoliv jsou prohlídkové okruhy mimo sezónu uzavřené, celý komplex zámku zůstává denně přístupný, a tak si návštěvník v kterémkoliv ročním období může hrad se všemi nádvořími a vyhlídkami alespoň v klidu projít. My jsme navíc vystoupali na věž, která se celá otřásala v náporech větru, bouchajícím do okenic. Prošli si také hradní muzeum, které je jako jediné otevřené i v zimě. Zde je možné vidět zajímavosti z krumlovských depozitářů a také instalace dobových pokojů z 19. století. Je to příjemná alternativa, pokud jsou zrovna klasické okruhy uzavřené nebo na ně nezbývá čas.

Hradní muzeum

Trochu mě zamrzelo, že i ostatní krumlovská muzea fungují jen v létě. Mimo prohlídkové okruhy zámku a barokní divadlo by mě zajímal i ateliér Egona Schieleho, prohlídka historického pivovaru a také regionální muzeum, ale zase je to důvod, proč se v budoucnu do Krumlova vracet. Takhle jsme alespoň nikam nespěchali a mohli si užít malebných uliček prakticky bez turistů. Bylo to krásný propad v čase! 

Má to cestování v zimě svoje kouzlo, že?

ranní Český Krumlov, foceno z hradu

Související články:
Výlety po Česku a Slovensku