Bullet journal 2021

Stejně jako v předchozím roce, ani loni jsem diář nekupovala, ale vytvořila si vlastní "bullet journal" - kreativní diář, který mimo klasický plánovač nahradil i veškeré další notýsky. Co loňský diář ukrýval?

Základem každého bullet journalu je přizpůsobení potřebám a životnímu stylu svého majitele. Někdo bude mít diář maximálně funkční a praktický, jiný se na něm vyřádí umělecky. Poctivě vedený bullet journal hravě nahradí veškeré seznamy s úkoly, sešity na vedení financí, zdravotní či kulturní přehledy, fitness deníky a tak podobně. Podrobněji jsem se o této metodě rozepisovala už v loňských článcích.

Na internetu lze nalézt spoustu návodů, jak může BuJo vypadat, ale tyhle inspirace dříve nebo později vedou k tomu, že si každý začne diář tvořit čistě podle sebe. Teda alespoň já jsem to tak měla. Oproti typickému BuJo si chystám kalendárium na celý rok dopředu, protože z předchozích pokusů vím, jaké mi vyhovuje a že jej mám raději připravené, a také tu "opravdovou" bullet journal část mám až na konci sešitu pro celý rok společně. Zbytek vypadá prostě jako normální diář:

Největším dilematem, před kterým vždy na začátku stojím, je výběr zápisníku. Ono se to nezdá, ale zvolit ideální formát, počet stran, typ vazby, gramáž papíru a zejména, zda linky, čtverečky, nebo čistý? Na BuJo se nejvíce hodí sešity tečkované (tzv. dot grid), těch je ale stále úzká nabídka, proto jsem zvolila sešit nelinkovaný. Dlouhé roky jsem toužila po zápisníku od značky Paperblanks, od které jsem měla v minulosti i klasický diář, a loni jsem si toto přání splnila. Vybrala jsem výrazný motiv Dharma Dragon, který mi dělal radost pokaždé, kdykoliv jsem na něj kouknula.

Paperblanks Flexis midi

Zápisník ve středním formátu midi byl vskutku luxusní, s krásným nažloutlým papírem ve vyšší gramáži. 176 stran vyšlo tak akorát na jeden rok při týdenních rozpisech na dvojstranu. Pružné desky flexis mi vyhovovaly, protože se díky nim deník krásně otevíral a šlo psát i na vnitřní okraje. Zápisník měl také všitou záložku a vzadu kapsu na drobnosti. Jediné, co bych vytkla, byla absence gumičky nebo magnetického klipu na uzavření, aby se v kabelce samovolně neotevíral. Já jsem doma našla vhodnou gumu z jiného sešitu, a tak jsem používala tu. Každopádně moc oceňuji, že pružná vazba přežila celý rok užívání, až v prosinci se odrbal jeden z rohů. Deník byl lehký, praktický a přitom bytelný. K Paperblanks se v budoucnu zase ráda vrátím.

Výběr psacích potřeb byl pro mě bezpředmětný, protože miluji inkoustové pero, a tak s výjimkou několika málo tabulek jsem diář vytvářela právě jím, v kombinaci s tmavě fialovým inkoustem. Inkoust sice potřebuje pár vteřin na zaschnutí, ale nijak mě to neomezovalo. Na odlišení jednotlivých měsíců jsem využila metalické brushpeny DecoBrush. Jako každým rokem také nesměly chybět diářové samolepky, konkrétně od české značky Fleppi, a věrné pastelky Progresso.

Měsíce jsem oddělila vlepenými výstřižky ze starého diáře od Paula Coelha: Cesty.  Předešlý rok jsem se snažila úvodní strany malovat sama, ale nakonec jsem naznala, že mě to vlastně moc nebaví, tak proč se nutit. Díky zesíleným oddělovačům se mi navíc při rychlém listování snadno dařilo hledat jednotlivé měsíce.

Každý měsíc jsem pak začala úvodním přehledem. Zatímco roční přehledy prakticky nepoužívám, bez měsíčních si nedokážu představit fungování. Používám je na plánování času mimo domov, protože zatím stále pendluji mezi třemi městy, a také na soupisy měsíčních úkolů. Do pravého úzkého sloupce si pak zapisuji cvičení, abych si hlídala pravidelnost.

V hlavním kalendáriu jsem se rozhodla pracovat se stejným rozvržením, jaké jsem měla již v roce 2020. Jeden týden na dvojstranu v řádkovém zpracování s dostatkem místa na víkendové aktivity a poznámky je přehledná klasika, která se mi osvědčila. Právě přehlednost je pro mě zásadní. Nápaditě zdobené diáře vnímám jako krásné na koukání, ale krajně nepraktické, pokud v nich mám něco hledat. Zdobila jsem proto jen výstřižky z Coelhova diáře a pak také, ale to až během samotného zapisování aktivit, diářovými samolepkami.

Druhá část diáře pak obsahovala veškeré další přehledy. Začínám kontakty, pokračuji soupisem svátků a narozenin, které si teda píšu i do vlastního kalendária, ale tady je mám na jednom místě pohromadě, jakožto i tipy na dárky. Následuje přehled věnující se zdraví (termíny posledních kontrol, míry, ošetřující lékaři) a také ženský kalendář.

Dalším přehledem jsou finance, konkrétně trackování úspor na kvartální bázi, protože podrobné evidence po jednotlivých položkách mám na telefonu v aplikaci AndroMoney. Od předešlého roku přibyla stránka věnovaná autu. Moc mi vyhovuje, že na jednom místě místě vidím, kdy mi končí dálniční známka a technická, pod jakým kódem mám v pneuservisu uskladněné pneumatiky, plánovanou údržbu...

Oblíbenou částí je plánovač volna, kam si značím vybrané a naplánované dny dovolené, ale také tipy na výlety po Česku i v zahraničí. Když o víkendu nevím, kam se vypravit, stačí mrknout do diáře. Podobně fungují i kulturní a literární seznamy, co bych ráda viděla v divadle nebo si přečetla. 

Z lednových předsevzetí jsem sice vyrostla, ale líbí se mi myšlenka několika málo úkolů a cílů na každý rok. Co bych chtěla vyzkoušet, do čeho nového se pustit, jaké památky chci už letos opravdu navštívit? A tak vzniklo "20 úkolů na 2021", přičemž nakonec jsem skončila jen se 17. Cílem nebylo splnit vše, některé body jsem ani neměla jak ovlivnit, spíše se inspirovat a zapracovat na oblastech, které jsem si vytipovala, a vrhnout se do dlouho odkládaných aktivit. No a samozřejmě nesmí chybět ani wishlist na větší nákupy.

Diář pro mě zdaleka není jen plánovačem, ale mapou celého roku, od základních kontaktů až po seznamy cílů a přání. Jeho tvorba mě baví, ještě více si však užívám následnou práci s ním. Jak to máte s diářem vy? Vedete jej elektronicky v telefonu, nebo ho potřebujete držet v rukách?

(Fotky byly nafoceny již začátkem roku tak, jak jsem postupně diář dokončovala.)

Související články:
Bullet journal - začínáme
Paperblanks, král diářů