Vlna jako supermateriál

Přírodní vlna lidstvu slouží po dlouhá tisíciletí. Proč je stále stejně populární, jaký je rozdíl mezi merinem a kašmírem, která vlna bude nejudržitelnější pro životní prostředí a jaké využití najde v létě?

Nadčasová, termoregulační, prodyšná, samočistící. Vlna má mnoho vlastností, které jí můžou umělé materiály jenom závidět. Na huňaté svetry, šály a kabáty se zpracovává nejen srst ovcí a koz, ale i králíků, lam nebo třeba velbloudů. A protože vlnu miluji, rozhodla jsem se tomuto skvělému materiálu věnovat celý článek.

První vlněný kabát jsem dostala před 10 lety a ten okamžitý rozdíl oproti kabátu z polyesteru byl až k neuvěření. Kdyby se mu loni nerozpadla podšívka, nosila bych jej doteď. Dlouho jsem věřila, že žádné svetry ani v zimě nepotřebuji, stačí na sebe jen přehodit teplý kabát a jít. 

Po přestěhování na Vysočinu jsem toto tvrzení musela přehodnotit a do skříně mi přibylo několik jehněčích svetrů, vlněné palčáky, čepice i nová kašmírová šála. Možná jsem tím objevila Ameriku, ale jen díky vlněným svrškům jsem celou zimu v pohodě zvládala všechny pěší pochůzky v ledovém větru a sněhu. Nakoupit, zajít do fitka, vyzvednout balíčky na poště, všechny ty záležitosti, které by ve větším městě znamenaly naskočit do MHD a strávit venku stěží pár minut. Musela jsem uznat, že není špatného počasí, jen nevhodného oblečení, a vlna si na denních pochůzkách zasloužila čestné místo. Stále mě baví, jak je zároveň elegantní a přitom zahřeje i v těch největších mrazech.

Revoluci v mém šatníku spustil i objev lehké merino vlny jakožto základní funkční vrstvy. Dlouho jsem o vlně na holém těle nechtěla ani slyšet, vždyť přece musí kousat? Inu, nemusí. Merino trička se ukázala být naprosto perfektní nejen na cestování, ale i na sport.

zima v pohodlí vlny

Proč si vybrat vlnu?

Vlna drží teplotu. Polyester nikdy nenabídne tepelný komfort jako právě vlna, která je přirozeně termoregulační. V chladu tělu aktivně dodává teplo, ale zároveň při náhlém zahřátí omezuje pocení. Velkou výhodou je, že vlna tyto vlastnosti neztrácí, ani když je mokrá, naopak dokáže pohltit tekutiny až do třetiny své celkové váhy, pročež se skvěle hodí i na náročné sporty.

Vlna je samočistící. Díky lanolinu se vlněné oblečení méně špiní a nezapáchá. Vlna nepodporuje množení bakterií a nepřejímá pachy. Když se vrátím z restaurace načichlá olejem, vlněný svetr a šálu nechám vyvětrat a další den jsou jako nové. Svetry stačí prát 1-2x do roka, merino trika zase miluji na cestování, protože bez přeprání vydrží minimálně 3 dny nošení. 

Vlna je prodyšná, pohodlná, pružná a nemačkavá. Některé typy jsou natolik jemné (merino, angora, kašmír), že je ocení i citlivá kůže malých dětí. Navíc je vlna velmi trvanlivý materiál, který při dobré péči vydrží dlouhé roky, dodá každému modelu punc luxusu a ani po letech neztratí své vlastnosti.

kašmír - detail

Není vlna jako vlna

Ovčí vlna - vlna, se kterou se v obchodech setkáváme nejčastěji, pochází z ovcí. Často se přidává do kombinace k dalším vláknům (wool blend). Samotná ovčí vlna je hřejivá a pevná, skvělá na kabáty nebo silné svetry, ale na dotyk může působit hrubě. 

Jehněčí vlna má podobné vlastnosti jako vlna ovčí, ale je jemnější. Pochází z prvního stříhání jehňat, obvykle kolem 6. měsíce věku. Osobně se mi na svetry osvědčila nejvíce, ideální kompromis ceny a kvality.

Merino pochází ze stejnojmenného plemene ovcí vyšlechtěného ve Španělsku, dnes chovaného zejména v Austrálii a na Novém Zélandu. Tenká vlákna merino vlny pomáhají v zimě zadržovat teplo a v létě naopak výborně dýchají. Po vyprání nebo propocení vlákno bleskově schne a je schopné absorbovat vysoké množství vlhkosti z těla. Popularitu si tak získává jako funkční vrstva spodního oblečení v zimě a lehká vlněná trika jsem si velmi oblíbila i v horkém létě nebo na cestování. Příze je jemná a nekouše, oblečení z merina je proto vhodné i pro miminka. Z merina lze plést i svetry, které jsou krásně hladké a jemné, ale tenčí a méně výhřevné než ty z běžné ovčí vlny.

 

Kašmír je získáván ze spodní vrstvy srsti kašmírských koz. Množství takto vyprodukované vlny je malé, a proto je cena kašmíru vysoká. Stojí to však za to. Kašmír je jeden z nejluxusnějších materiálů, které si člověk může obléct. Takhle zpracovaná vlna je ultra jemná, lehká jako vánek, ale zároveň stále pevná a hřejivá. Kašmír si nejvíce užijeme ve formě lehkých svetříků a šál. První kašmírovou šálu jsem dostala loni a v zimě už prakticky nenosím jinou.

Angorská vlna se získává z angorských králíků. Ti mají mimořádně jemné chloupky, produkující úplně nejjemnější vlnu vůbec. Chov králíků na vlnu je však problematický z hlediska ochrany zvířat. Kvůli své náchylnosti se angora zpravidla přimíchává k ostatním vlákům.

Mohér je vlna ze srsti angorských koz (neplést s angorou výše). Je odolná, teplá a neplstnatí, takže bývá využívaná hlavně na zimní oblečení.

Alpaka pochází ze srsti lamy alpaky. Výborně zadržuje teplo a neobsahuje lanolin, díky čemuž je vhodná i pro alergiky. Na dotek se podobá prachovému peří.

Dalšími, avšak nepříliš častými druhy jsou pak třeba vlna vikuňa, vlna z pižmoně nebo velbloudí vlna.

zleva: zelený merino svetr Merilen, merino tílko Zulu, 
růžový jehněčí svetr z WoolOvers

Kam pro vlnu?

Vlna je drahá, což je pochopitelné. Přesto věřím, že lépe koupit jeden pořádný vlněný svetr, než pětici akrylových, které nezahřejí, nedýchají a do okolí vypouští mikroplasty. Vlněné věci jsou díky své trvanlivosti častým objevem v secondhandech, což je ta nejekologičtější varianta, jak k vlněnému oblečení přijít. Šetrnou alternativou je také koupě oblečení z již recyklované vlny. Opakem je střižní vlna (anglicky virgin wool), která obsahuje pouze nová vlákna a zpravidla bývá o něco kvalitnější. Jistotou kvality bude jakákoliv vlna označená certifikací Woolmark.

Vlněné věci je dobré před nákupem osahat, zda jsou na těle opravdu příjemné. Jak vlnu miluji, tak třeba na čele ji prostě nesnesu. Pokud kupuji nový kousek z ovčí vlny, hledám vlnu označenou jako "mulesing free", která je vůči ovcím humánní (nedochází kvůli sběru vlny k bolestivému odstranění kůže u ocasu). Velmi diskutabilní je sběr angorské vlny, které se proto vyhýbám. 

Pokud vybíráte vlněný kabát nebo svetr, zkontrolujte, aby ve složení bylo alespoň 80 % vlny. Často jsou jako "vlněné" označována směsová vlákna, která mají vlny stěží 10 % a zbytek je umělina neplnící funkci. Podobně při nákupu pravého kašmíru pátrejte po přesném složení a certifikaci. Jak jsem sama loni zjistila při výběru svojí kašmírové šálky, jako "kašmírové" se často prodávají výrobky z jiných než kašmírových vláken, které mají pouze "kašmírový vzor". 

Co se konkrétních značek týče, velmi spokojená jsem s vlněným sortimentem z britského obchodu WoolOvers, kde se dá ve výprodeji narazit na svetry z jehněčí vlny okolo 50 GBP. Po brexitu je však nutné počítat s rizikem cla.

 V Česku můžu doporučit několik značek: 

• Ovečkárna - různorodé výrobky z ovčí vlny
• Pranita - luxusní kašmírové a vlněné šály, vřele doporučuji
• Merilen - v Česku pletená móda z přírodních materiálů
• Svetr s jelenem - pěkná nabídka dámských i pánských svetrů z různých materiálů
• Green Butik - různá udržitelná móda, pravidelně má vlnu v nabídce

Kašmír mívá omezeně v kolekci také Marks and Spencer. U merina nabízí největší výběr sportovní značky jako Sensor, Icebreaker, Lasting, ale dnes se na něj dá natrefit už i v Lindexu nebo Decathlonu. Na léto se mi osvědčila varianta merina s drobnou příměsí umělého vlákna, díky které jsou trika pevnější a vydrží déle.

Jak se o vlnu starat?

Kabáty patří do čistírny. V pračce hrozí zničení, což při jejich ceně riskovat nechcete. 

Svetry a šály pračku zvládnou. Pereme na 30 °C na jemný program s nízkými otáčkami (právě vysoké otáčky vlákno sráží více než horká voda!). Svetry je ideální prát v prostředku určeném na vlnu, obsahujícím lanolin, nebo aspoň v gelu na jemné prádlo. Svetry a další těžší kousky následně sušíme ve vodorovné pozici rozprostřené na ručníku. Vlna totiž při praní natáhne hodně vody a pokud by se svetr pověsil a nechal vykapat, tak se může působením váhy vody zdeformovat. Ze stejného důvodu se objemnější svetry skladují poskládané a ne na ramínku. 

Merino z mé zkušenosti zvládne i příležitostné setkání se sušičkou, ale v namáhaných místech se začne dříve žmolkovatět a děravět. Osobně mám merino kousků jen pár a nosím je tam, kde jejich funkčnost naplno ocením - na dovolené, výlety nebo při delším sportování. Na běžné nošení pak volím méně náchylné materiály.

Co vy, taky tak milujete vlnu?

Související články:
Vychytávky na zimní výlety
Více článků o módě