středa 26. února 2025

Vila Stiassni, brněnský purismus

Dnešní procházka po architektonických pokladech Brna nás zavede do Pisárek k vile, jejíž silueta je před zraky kolemjdoucích schovaná uprostřed soukromého lesoparku. 

Ačkoliv jsem do Pisárek dlouhé roky dojížděla do školy, o architektonické perle, nacházející se o pár ulic dál, jsem neměla ani tušení. Vila Stiassni, jedna z nejvýznamnějších brněnských vil, stojí v pozadí známější Tugendhat. Veřejnosti byla zpřístupněna teprve před 10 lety, její prohlídka stojí za to, a na rozdíl od Tugendhat se na ni nestojí dlouhé měsíce fronty. Pojďme tedy do ní společně nakouknout!

Vilu Stiassni navrhl brněnský architekt Ernst Wiesner v roce 1927 pro průmyslníka Alfreda Stiassného, židovského podnikatele ve vlnařství. Rodina Stiassných byla obchodními i příbuzenskými vazbami spřízněna s Löw-Beerovými a Tugendhatovými, zadavateli vily Tugendhat. Movitých rodin s židovskými kořeny, podnikajících v textilním průmyslu, se na přelomu století v okolí Brna nacházelo hned několik. Ne nadarmo se Brnu přezdívalo "moravský Manchester".

Exteriér vily

Wiesner vilu navrhl v duchu purismu. Purismus upřednostňuje funkci nad formou, design je minimalistický, s geometricky čistými liniemi. Vznikl začátkem 20. století jako reakce na zdobné a historizující styly předchozích generací a jeho nejznámějším představitelem je švýcarsko-francouzský architekt Le Corbusier.

Vila Stiassni byla dostavena v roce 1929. Má půdorys ve tvaru L, s větším obytným křídlem pro Stiassné a menším pro služebnictvo. Obě křídla jsou propojená, a tak měla rodina dostatek soukromí, přesto však personál stále po ruce. 

Wiesner kladl důraz na čisté linie, otevřené prostory a jejich přirozené prosvětlení. Tomu napomáhají i velká okna, která jsou před letními horky chráněná markýzami. Část obytného patra lemuje terasa, která nabízí krásný výhled na Pisárky, a kolem celé vily se nacházejí lavičky, aby se obyvatelé mohli kochat zahradou.

obytné křídlo vily Stiassni

Vila stojí uprostřed velkorysé parcely s výměrou přes 3 hektary a je celá obklopená lesoparkem. Nachází se zde i tenisový kurt, bazén, zahradní domek, skleníky, ovocný sad... V horní části pozemku nedávno vyrostl moderní přednáškový sál.

pohled z terasy 


Podoba s vilou Tugendhat

Při pohledu na vilu snadno vyvstane podoba s funkcionalistickou vilou Tugendhat, kterou realizoval  Ludwig Mies van der Rohe v blízkých Černých Polích, a která byla dokončena jen o rok dříve než vila Stiassni. Moderní tvary a materiály, dominantní terasa, efektní zasazení do pozemku...

Purismus a funkcionalismus mají opravdu mnoho společného, přesto mezi nimi lze vysledovat několik rozdílů. Zatímco purismus usiloval primárně o estetickou harmonii, funkcionalismus zašel ještě o krok dál, když u každé části stavby maximalizoval její praktické využití. Zatímco purismus tak v menší míře obsahuje i zdobné prvky, funkcionalismus je přísně strohý a jakékoliv dekorace z podstaty své filozofie vylučuje.

Interiér vily

Hermine Stiassni, Alfredova manželka, moderní styly příliš nevyhledávala, možná protože sama pocházela z rodiny severočeských uhelných podnikatelů, kde i počátkem 20. století v architektuře dominovala pompéznost století předcházejícího. I přes nevůli architekta se rozhodla zařídit si interiéry vily po svém. Vznikl tak nečekaný koktejl ladného čistého zevnějšku a barokních interiérů plných lakovaného nábytku, květinového čalounění a ozdobných tapet na stěnách.

Co je skvělé, že se původní nábytek podařilo dochovat takřka kompletní. Když byla v roce 1939 vila úředně zabavena, připadla státní správě k reprezentačním účelům. Ve "vládní vile" byla následně ubytovaná většina československých prezidentů i dalších významných státnických návštěv, třeba Fidel Castro.

pokoj Hermine Stiassni

Po revoluci vilu využívalo jako soukromý objekt blízké Brněnské výstaviště. V roce 2009 konečně vila připadla do správy Národního památkového ústavu, který ji zrekonstruoval a roku 2014 zpřístupnil veřejnosti.

Ačkoliv mě zámecké interiéry dost překvapily, moc se mi líbil prosvětlený dětský pokoj pro malou dcerku a důmyslně řešená pánská šatna s pojízdnými žebříky. 

interiéry vily Stiassni


Vila Stiassni dnes

Komentované prohlídky vily probíhají každý víkend. Doporučuji počítat i s časem na posezení v příjemné kavárně, která zakončuje prohlídkový okruh, a na courání krásnou zahradou. My jsme zde s kamarádkou strávily celé dopoledne. Více k prohlídkám na oficiálních stránkách.

Vila je populární i jako filmová lokace, zahlédnete ji třeba ve Skleněném pokoji, Bohémě nebo Lídě Baarové. Probíhají zde přednášky a startují komentované procházky po Masarykově čtvrti, kde Wiesner navrhl ještě několik dalších vilek.

A jak to dopadlo s rodinou Stiassných? Manželé a jejich dcera si vilu užívali pouhých 9 let, než byli kvůli nacistické okupaci nuceni emigrovali nejprve do Londýna, a později do Kalifornie, kde jejich potomci žijí dodnes. Znárodněna byla nejen vila, ale i vlnařské továrny na Přízové ulici (mimochodem také dílo Ernsta Wiesnera), které se staly základem podniku Vlněna.

křídlo pro služebnictvo

Vilu Stiassni moc doporučuji! Na příště doufám, že už mi vyjde i návštěva vily Tugendhat, kde jsem byla ještě před rekonstrukcí jako malá holka.

Související články:

Jurkovičova vila
Moravský Manchester

Našli jste ve článku faktickou nebo gramatickou chybu? Upozorněte mě na ni prosím do komentáře, opravím ji. Děkuji!

6 komentářů:

  1. Báro, tak interiéry opravdu dost kontrastují s exteriéry :)
    Hezký den

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Stáni, nic jsem k vile Stiassni nastudováno dopředu neměla, a tak to bylo překvapení až do posledního okamžiku. :D

      Vymazat
  2. Purismus se mi líbí pro své vlastnosti, jak estetické tak vlastně i funkční. Je zvláštní, že se mi teda líbí i secese (která se rozhodně neoprošťuje od prvoplánově ozdobných prvků a dekorací), ale jinak. Kdybych si měla vybrat, jestli žít v secesním nebo puristickém bytě/domě, vybrala bych si purismus. A na secesi bych se chodila někam dívat. :D Funkcionalismus mám ale taky moc ráda. A pak ještě brutalismus, ale to už jsme hodně, hodně daleko od tématu článku. Ale jak se čtu, dokážu ocenit opravdu ledacos - mám v tomto ohledu velmi široký záběr.
    Vilu Stiassni jsem neznala, to se přiznám. Zastínila ji v mých očích Tugendhat (kde jsem teda taky nebyla, ale alespoň vím z fotek, jak vypadá). Asi je to dobrý tip na výlet, i když nevím, jestli bych tam Mikuláše dotáhla, protože on na prohlídky moc není. Já jsem toho purismu moc nenakoukala, nebo minimálně ne cíleně, takže by mě to celkem i zajímalo.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Mikuláš by se mohl kochat zahradou a dát si při čekání dobré kafe. :) Nebo spojit návštěvu s nějakým programem na výstavišti, které je hned vedle. Za mě teda určitě vede secese a art nouveau, ale je pravda, že na bydlení (a hlavně úklid) by to nebylo v dnešní době příliš praktické. Soudobý architektonický minimalismus mě oslovuje málokdy, funkční řešení vilek z počátku 20. století mě však baví hodně.

      Vymazat
  3. Koukám, že jsi tematicky k článku o architektuře změnila i design blogu, to se hodí :-) Ten kontrast strohého zevnějšku s beidermeierovským interiérem je velmi překvapivý. Ale v mém případě příjemně, protože nejsem žádnou velkou fanynkou strohosti :-) A co se výhledu z terasy týče, je naprosto famózní!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Maruško, díky za milý komentář. Změnu vzhledu jsem plánovala snad rok, článek skoro rok a půl. :) Už jen kvůli té zahradě stojí vila za návštěvu...

      Vymazat

Děkuji za Vaši návštěvu!