Silvestr na Ještědu

Posledních několik prosincových dnů obvykle trávíme u známých na chalupě v Jizerských horách. Letošek neměl být výjimkou, ale Maťo onemocněl a my jsme odjezd na poslední chvíli rušili. 

V práci nahlášené volno, já v Praze bez nálady a jako na jehlách. Těšila jsem se na sníh a po náročném období plném vánočních návštěv a setkávání jsem netoužila po ničem jiném než po pořádném výletu do přírody. Inu, nezbývalo než se hecnout a vyjet sama aspoň na otočku.

Vzpomněla jsem si na předchozí roky, kdy jsem vždy trochu litovala, že se mnou na Nový rok nikdo nechtěl vylézt na Ještěd. Proč si na něj nezajet letos? Vždyť do Liberce z Prahy jezdí Regiojet, pod Ještěd vede linka MHD a ač mám z hor respekt, zrovna tato trasa je dostatečně frekventovaná na to, abych se ji ani v zimě nebála jít samotná. 

A tak jsem využila dovolené v práci, na silvestrovské ráno si přivstala, nasoukala se do zimního oblečení, do batohu sbalila černý čaj, toasty, mandarinky a jela. Regiojet mě po hodince jízdy vysadil v Liberci na Fügnerové, odkud hned za rohem jezdí tramvaj č. 3 směr Horní Hanychov. Po dalších 20 minutách jsem se ocitla přímo pod Ještědem. Spojení je sem z Prahy opravdu výborné, auto netřeba. 

Horní Hanychov, v dáli Ještěd

Většina turistů míří na vrchol lanovkou, což nebyl můj případ. Původně jsem plánovala obejít si Ještěd po modré turistické značce, ale minula jsem její začátek, a tak jsem se nechala strhnout davem a došla až pod lanovku, která je součástí lyžařského areálu se skokanskými můstky. Doufala jsem, že se mi podaří napojit aspoň na zelenou, která někde v polovině svahu měla začínat, ale ani s navigací v ruce se mi ji nedařilo najít. Až když jsem neúspěšně prochodila všechny možné odbočky a rezignovala, že nezbývá než to vzít nahoru přímo pod lanovkou, jsem zelenou konečně objevila. Začínala přímo na sjezdovce, kam jsem kvůli lyžařům nechtěla lézt, ach ouvej.

pohled na Liberec

Zbytek výstupu mi ale krkolomný začátek hravě vynahradil. Prošla jsem celou naučnou stezku Padáky, na které jsem nejenže nikoho nepotkala, ale vedla krásnou přírodou a celá byla sympaticky udělaná. Navíc jsem mohla jít pomalu dle svého tempa, aniž bych někoho omezovala, a tak jsem si užívala i to 85% stoupání.

Padáky

Klid zimního lesa, vrzání sněhu pod nohama a křupání zamrzlých kaluží. Úžasné to bylo. Jen jsem byla ráda, že jsem šla směrem nahoru, protože pěšina klouzala natolik, že v opačném směru by ji bylo možné leda tak sjet po zadku.

Kudy se vineš, cestičko?

Počasí se příliš nevyznamenalo, ale silná mlha začínala naštěstí až těsně pod vrcholem. Návštěvníci, co se nechali vyvézt lanovkou, museli být nazlobení, protože z Ještědu nebylo vidět prakticky nic. Mně to nevadilo, nahoře jsem byla už dříve a výhled znám.

Ještěd, 1012 m.n.m.

Vzhledem k počasí mě překvapilo množství lidí nahoře. V bufetu jsem se tak jen rychle zastavila na teplou klobásku a otočila to zase dolů. I při krátkém sezení jsem pěkně vychladla, a ač jsem na sebe naskládala veškeré erární oblečení, ruce začaly připomínat rampouchy, jen co jsem vylezla z hájemství vysílače. Rovnou jsem tedy přehodnotila hledání modré značky a vydala se dolů po silnici, ze které jsem brzy odbočila na jednu z neoznačených stezek. 

Cesta dolů se mi líbila. Nebyla příliš strmá a téměř nikoho jsem na ní nepotkala. Minula jsem Malý Matterhorn, Vířivé kameny a Ptačí kámen, a v samém závěru jsem trefila modrou značku, která mě vyvedla do Horního Hanychova. Netuším, kolik jsem toho ve výsledku ušla, vzhledem k mé zálibě odpojovat se a znovu napojovat na značené cesty, ale nohy jsem včera cítila pořádně. Celkově jsem na trase strávila necelé 4 hodiny. 

samospoušť a batoh namísto stativu

V Liberci mě čekala už jen pořádná porce horké čokolády a autobus zpátky do Prahy. Doma jsem byla dostatečně brzy, abych stihla nechat nachladit šampaňské, vyrazit s Matěm na silvestrovskou večeři a ještě před začátkem nového roku dokoukat první sérii Zaklínače.  

Parádní výlet to byl! A ke konci roku svým způsobem i symbolická akce, že je občas potřeba jít své spokojenosti aktivně naproti. Ne nadarmo se říká, "jaký si to uděláš, takový to máš".

Vše nej do nového roku i vám! A nebojte se cestovat sami, když kamarádi nebo rodina zrovna nemůžou.  :)