neděle 16. února 2020

Velký skotský roadtrip 1/3

Bylo to v dubnu loňského roku, když jsem se vydala do Skotska navštívit kamarádku Editu. Po dvou dnech strávených v Edinburghu jsme se rozhodly vyjet na roadtrip, abychom si užily i něco z legendami opředených Highlands. 

Celé to byla hrozně nekoordinovaná akce. Věděly jsme, že chceme na tři dny směrem na severozápad, jenže jak daleko dojedeme? Kde budeme spát? Tak moc jsme si užívaly, že nemáme žádný plán a můžeme se vydat kamkoliv se nám zachce. Vždycky mě fascinoval Kerouac a náš skotský výlet byl skoro tak plný překvapení jako jeho román On the Road.

Řízení na levé straně jsme se obě bály, a tak jsme otázku, zda půjčovat auto, nebo se vydat na výlet bez něj, rozsekly až po mém příletu do Edinburghu. Nakonec jsme měly štěstí na půjčovnu, která nám odklepla automat za cenu manuálu, a tak odpadla aspoň starost s řadící pákou na levé ruce. Zpětně hodnotím, že auto bylo po všech stránkách pohodlnější řešení, protože pokrytí veřejnou dopravou mají ve Skotsku mizerné, počasí pro stopování žádné zázraky neslibovalo a navíc se paradoxně jednalo o levnější variantu, než kdybychom se přesouvaly vlakem.

Ale ty nervy! Sama řídím špatně a navíc jen velmi sporadicky, takže řízení padlo převážně na Editu. I pro ni však byla jízda na levé straně novou zkušeností, a tak zatímco jedna točila volantem, druhá hlídala mapy, značky, situaci na silnici a hlavně směr jízdy. Koho by třeba napadlo, že se v Británii na kruhových objezdech pouští blinkry obráceně než u nás, tj. levý blinkr problikne při nájezdu a pravý následně bliká po celou dobu, dokud auto setrvává na kruháči, a při sjezdu se naopak blinkr vypíná? A že jsou ty kruhové objezdy úplně, ale úplně všude, včetně křižovatek mezi poli.

Highlands na obzoru

Párkrát jsme najely na chodník, jednou narazily do popelnic, dvakrát skončily v protisměru a jako bonus poškrábaly přední sklo, za což jsme však nemohly my, nýbrž kamion, ze kterého na dálnici odlétl kamínek. Ještě štěstí, že jsme měly prozíravě přikoupené 100% pojištění auta, a tím pádem nic nedoplácely.

Dost však bylo dramatického úvodu. Ve skutečnosti mi nepřišlo řízení ve Skotsku horší než v Čechách, snad až na ty divné kruhové objezdy s několika pruhy (perličkou byl jeden se semafory uprostřed). Na levou stranu si člověk zvykne rychle, malá Hyundai i10 se dobře ovládala a řidiči byli tolerantní. Nepříjemně jsme se cítily jen ve městech, přičemž zejména sobotní výjezd z centra Edinburghu, kde jsme auto vyzvedávaly, byl pořádnou výzvou hned na začátek výletu. Rozhodly jsme si proto udělat drobnou zajížďku k Rosslyn Chapel, aby se mohla Edita s autem v klidu seznámit předtím, než se s ním vydáme do hor.

Rosslyn Chapel je zřícenina kaple cca 12 km jižně od Edinburghu. Založil ji v 15. století William St. Clair, nikdy však nebyla dokončena. Když koncem 16. století katolická skotská šlechta nuceně konvertovala k protestanství, začala kaple chátrat. O její renovaci a opětovnou slávu se postarala až královna Viktorie roku 1842.

Rosslyn Chapel

Čím je kaple zajímavá natolik, že se k ní sjíždí celé autobusy turistů, je neskutečná interiérová výzdoba. Kaple je doslova ikonografickým rájem, plným reliéfů s postavičkami, drobnými filigrány i florálními motivy. Bavily jsme se hledáním hudebníků dle průvodce a našly jsme i sporné vyobrazení kukuřice a kaktusů, které vedly nejednoho historika k potvrzení domněnky, že Evropané do Ameriky připluli dávno před Kolumbem.

Kaple byla dlouho v centru zájmu lovců záhad; mezi širší veřejností ji pak proslavila Šifra mistra Leonarda. Součástí nekomentované prohlídky bylo zapůjčení průvodce a vstup do expozice s historickým výkladem a vykopávkami. Vstup za 9 GBP však nebyl nejlevnější, vzhledem k tomu, že celá prohlídka nezabrala ani hodinu. Kaple je sama o sobě malá a mimo interiéry zde není co vidět, ale jedná se o zajímavé místo a byla jsem ráda, že jsme si sem zajely.

Uvnitř se nesmí fotit, tak jsem si aspoň jeden snímek vypůjčila ze stránek Oak Cliff Lodge:

zdroj

Z Roslinu jsme se pak vydaly směrem na Glasgow, odkud jsme pokračovaly 30 km severně k Loch Lomond, do míst, kde začíná Skotská vysočina.

Loch Lomond je největší skotské jezero a zároveň oblíbená dovolenková destinace. V sezóně se zde lze věnovat jachtingu, rybaření nebo koupání a zdejší kopce nabízí nepříliš náročné túry a krásné výhledy, pokud ovšem vyjde počasí.

Loch Lomond

Celý den bylo pěkně, ale jen co jsme dojely do vesnice Luss na břehu Lomondu, obloha otevřela svá stavidla. Zabalily jsme se do pláštěnek a ve stylových mozkomořích oblečcích si prošly pitoreskní vesnici a jednu kratší naučnou stezku kolem jezera.

vskutku pravé skotské počasí

Dílem vinou počasí, dílem ročního období, jsme za celou dobu téměř nikoho nepotkaly. Výjimkou byl mladý pár, pro nějž bude mít upršené molo už navždycky místo ve vzpomínkách. Byly jsme totiž svědky žádosti o ruku!

Hladové, promočené a celé dojaté z romantické události, jíž jsme neplánovaně přihlížely, jsme se zastavily na čaj a toast v jediné otevřené restauraci (pekelně předražené, jak jsme hned vzápětí zjistily). Byly čtyři hodiny odpoledne, přes déšť a mlhu jsme z jezera nic neviděly a my jsme se shodly, že nastal ten správný čas zařídit nocleh na první noc. Pokračovat dále v dešti nedávalo smysl a mimo vesnici jsme neměly signál ani na poslání SMS, natož pak mobilní data potřebná k online rezervaci ubytování.

Luss

Protože Luss byla sice malebnou, zato však velmi drahou vesnicí, cílící spíše na čínské zájezdy než na nízkonákladové baťůžkáře, vybraly jsme B&B v nedalekém městě Alexandria. Na Bookingu jsem měla šťastnou ruku, protože jsme za pár drobných dostaly malý útulný pokojík s pořádným topením, u kterého nám přes noc uschly promočené boty, a čajovou soupravou včetně čerstvého mléka a sušenek. Jo, čaj a mlsání, to já ocením všude.

Největší radost nám však udělala indická restaurace přímo pod ubytováním, vlastněná stejnými majiteli jako B&B. Oficiálně sice ještě nebyla zkolaudovaná, ale s pohostinností Indům vlastní jsme byly pozvány dovnitř, na stolku uprostřed staveniště nám byla naservírována delikátní korma a my byly nadšené, jak se o nás po celodenní cestě hezky starají a že máme konečně něco teplého do žaludku. Parkview Guest House můžeme doporučit, kdyby měl někdo cestu okolo.

Navečer zpod dešťových mraků vykouklo slunce, a tak jsme si ještě udělaly procházku po Alexandrii. Zaujal nás kostelík s hřbitovem, rozlehlý park i nákupní centrum v budově, co zdálky připomínala spíše nádraží z 19. století. Spát jsme šly brzy. Na první den bylo dojmů až dost a my se těšily, co přinese zbytek prodlouženého víkendu.

Alexandria, nákupní galerie

Související články:
předchází: Edinburgh 1. díl a 2. díl

13 komentářů:

  1. To zní skvěle! Teda až na to řízení - nikdy jsem se doopravdy nezamyslela nad tím, jaké to asi je, řadit levou rukou. A ty kruhové objezdy zní zábavně, já si v cizině vždycky zjišťuju jen nejvyšší povolené rychlosti, tohle by mě vůbec nenapadlo řešit.
    Jezero je nádherné, bydlení v malebné vesničce zní taky krásně a jídlo u pohostinných Indů... páni, někam bych jela! :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Kruhové objezdy jsme odpozorovaly hned během první hodiny dvou. Bylo očividné, že je s nimi něco v "nepořádku". :D Třeba v Maroku se na kruháčích zase dává přednost zprava. To je taky dobrý gól, pokud to člověk zjistí až v provozu. Naopak na překročení maximální rychlosti upozorní navigace, takže to jsme vůbec neřešily.

      Automat nás zachránil, bez něj by bylo řízení mnohem horší. S automatem jsem jela ve Skotsku poprvé a moc mě překvapilo, o kolik je vše jednodušší. Příště už nechci nic jiného.

      Vymazat
  2. Ta kaple vypadá hodně zajímavě a Luss skutečně malebně. Těším se do skotských hor :)

    OdpovědětVymazat
  3. No panečku, z řízení nalevo bych měla asi osypky, sice mě láká si to zkusit, ale bojím se, že skončím v prvním příkopu :D
    Díky za všecky tipy, Skotsko už mám dlouho v plánu, takže rozšíření cestovního todo listu je vítané :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Loch Lomond, Glencoe a okolí Ben Nevis je taková skotská klasika. Jezdí sem hodně lidí a hotely jsou i mimo sezónu poměrně plné. Příroda nádherná, ale osobně se mi více líbilo okolí Aberdeenu, kde jsem byla na 2 týdny před sedmi lety a kde jsme měli památky i silnice docela sami pro sebe, protože do těchto končin nikdo nejezdí.

      Doporučuji Mapy.cz a zapnout "Tipy na výlet", je tam zaznačených spousta malých krásných zastávek (vodopády, hrady, vraky lodí), které bychom jinak přejely. A pokud budete mít čas a pojedete stejnou trasu jako my, tak určitě dojet až na Skye, což jsme loni s Editou nestihly a doteď mě to trochu mrzí.

      Vymazat
  4. Tvuj clanek me jeste vice presvedcil, ano i navzdory pocasi :D, ze chci navstivit Skotsko, mam to na seznamu uz nejaky ten patek. vloni jsme o tom s pritelem vašnive debatovali a nakonec vyhrala Mallorca, ale verim, ze letos to klapne :) i on uz letos pokukoval po letenkach. tak nam drzim palce :) mam na seznamu spoustu mist a tipu, :D a to nejen diky serialu Outlander, do ktereho jsem se zamilovala :D :)
    toho rizeni se tedy taky trosku bojim ale muj pritel z toho ma evidentne vetsi respekt jak ja... protoze ja mu porad tvrdim ze to nemuze byt takova hruza a ze to proste zvladneme za kazdou cenu :D :) vsak nejme ridici prvni ani druhy den ale mame uz letitou praxi :D :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Skotsko je nádherné a řízením se nenechte odradit. Nebylo to tak hrozné, zvlášť s automatem. Jedna řídila a druhá holt místo odpočinku hlídala směr. :)

      My jsme s Editou navštívily Doune Castle, jednu z hlavních lokací natáčení Outlander, ale jsem si jistá, že toho bude poblíž Glencoe více.

      Vymazat
  5. Tento komentář byl odstraněn autorem.

    OdpovědětVymazat
  6. Tak kruháč se semaforama zní děsivě, osobně bych se řízení v cizině šíleně děsila. :D Každopádně fotky krásné, zážitek musí být úžasný. :) Ta kultura se všemi těmi památkami je nádherná. :)
    Michelle B :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Díky moc. Ano, je to už skoro rok, ale stejně mi to přijde jako by to bylo pár dnů, co jsem se ze Skotska vrátila. Natolik jsou ty zážitky silné. :)

      Vymazat
  7. Krásný článek, snad se jednou do Skotska taky podívám. Akorát jsem poděs na plánování a nevím, zda bych zvládla všechno zařizovat až cestou, i když to zní jako super dobrodružství.
    Musím říct, že mě pobavila zmínka o blinkrech na kruháčích, žijeme s přítelem už dva a půl roky v UK a dodnes jsme přesně nepochopili, jak to vlastně chodí, protože spousta řidičů nepoužívá blinkr vůbec :D Řídí tedy převážně přítel, který se dost bál, než jsme sem přijeli ale velmi brzy zhodnotil, že to vůbec není tak těžké a dneska už lehce přepíná z jednoho řízení na druhé.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Věřím, že není problém zařídit vše dopředu, naopak je to v sezóně asi i žádoucí, aby se na člověka vůbec dostalo. My bychom normálně taky bookovaly aspoň první noc předem, ale tentokrát jsme vůbec neměly odhad, jak daleko budeme schopné dojet, když jsme obě řídily v UK poprvé. První den jsme časy na navigaci násobily dvěma a obě jsme z toho stresu byly dost unavené.

      Ad kruhové objezdy: Pokud jsem to pochopila správně, tak ještě záleží, kolik má daný kruháč pruhů. Těch víceproudových jsme ale naštěstí moc nepotkaly. :)

      Vymazat

Děkuji za návštěvu!