středa 24. března 2021

Čtenářský deník XVII

Drobná várka knižních jednohubek. Čím si krátíte dlouhé večery vy?

  • Skleněný pokoj - Simon Mawer
  • Proč muži milují potvory - Sherry Argovová
  • O myších a lidech - John Steinbeck

---------------------------------------------------------------

Skleněný pokoj

autor: Simon Mawer
zařazení: historický román
čtené vydání: Kniha Zlín, 2018
původní název: The Glas Room
poprvé vydáno: 2009
překlad z angličtiny: Lukáš Novák

Román inspirovaný osudem vily Tugendhat.


Novomanželé Liesel a Viktor Landauerovi si ve 20. letech 20. století zadávají u slavného architekta projekt domu, který bude moderní, strohý, zářící a sebevědomý... V mysli této trojice se rodí unikátní Vila Landauer, vyzařující nejen pompéznost nového světa, ale i pýchu celé první republiky. 

Liesel si ve vile užívá dětství svých dětí, kamarádka Hana se sem chodí vypovídat o svých milencích a Viktor stále častěji mizí na zahraniční služební cesty. Poklidný život židovské středostavovské rodiny však netrvá dlouho - na dveře Československa klepe 2. světová válka.

Román je třeba číst jako fikci, co nemá se skutečným osudem rodiny Tugendhatových pranic společného (proto i záměna jména na vilu Landauer). Co je třeba vyzdvihnout, je u zahraničního autora vynikající znalost československých reálií, barvité líčení první republiky i důkladné studium stavby samotné, jejíž vize se celým příběhem vine jako pomyslná stříbrná nitka. Od knížky jsem měla vysoké očekávání, neboť téma brněnských továrnických rodin před 2. světovou válkou je moje oblíbené. Román se dobře četl, ale pro člověka obeznámeného se skutečnou situací byl děj těžko uvěřitelný až ustřelený. Postavy, s výjimkou Hany, mi přišly ploché a bez života, a proto dávám jen průměrné hodnocení. Stejnojmenný film bych hodnotila velmi podobně.

ukázka:
  Cítila ten prostor, jako by to byla hmatatelná substance, jako by do něj ponořila tvář. Byla to manifestace prostoru. Cítila světlo z rozsáhlých ploch tabulového skla, které tvořilo jižní stěnu, cítila makasarský eben, vnímala lidi stojící mezi sklem a onyxovou stěnou, pod hladkým bílým stropem, na podlaze barvy slonové kosti, lidi, které znala, i lidi neznámé. (...)
   "Jste v pořádku, Frau Landauer?"

---------------------------------------------------------------

Proč muži milují potvory

autor: Sherry Argovová
zařazení: osobní rozvoj, vztahy
čtené vydání: Motto, 2013
původní název: Why Men Love Bitches
poprvé vydáno: 2000
překlad z angličtiny: Dagmar Brejlová

"Chovejte se, jako byste byla výhra v loterii, a muž rád uvěří."

Na to, jak seberozvojovou literaturu příliš nevyhledávám, mě tato kniha bavila. Staví ženy do role nezávislých a sebevědomých jednotek, které mají vztahy proto, že chtějí, a nikoliv že je potřebují. Autorka vyzdvihuje nutnost znát svoji cenu, mít sebeúctu a vnímat se pozitivně, což je mi blízké.

Ač je třeba brát některé pasáže s nadhledem, protože nejspíš žádný partnerský problém nevyřešíme tím, že doma přestaneme vařit a uklízet, překvapilo mě několik "aha" momentů a zajímavých pohledů na důvěrně známé situace. Stylisticky je kniha trochu kostrbatá, ale jako celek se mi líbila. 

ukázka: Zákon přitažlivosti č.8
   Největší rozdíl mezi hodnou holkou a potvorou je strach. Potvora muži dává najevo, že se života bez něj nebojí. 
   Margaret Antwoodová kdysi prohlásila: "Strach má stejný pach jako láska." Vzrušení a strach totiž mají původ ve stejné oblasti mozku. Jakmile se muž začne sebemíň obávat, že o svou ženu přijde, vzrušení se probouzí.
   Jeho duše je vlastně jako rostlinka. Potřebuje vodu, aby rostla, ale taky vzduch, aby mohla dýchat. Dáte-li muži příliš brzké ujištění o své nehynoucí lásce, je to stejné, jako byste kytku opakovaně přelévala.

---------------------------------------------------------------

O myších a lidech

autor: John Steinbeck
zařazení: společenský román 
čtené vydání: ALPRES, 1960
původní název: Of Mice and Men
poprvé vydáno: 1937
překlad z angličtiny: Vladimír Vendyš

Citlivá novela o přátelství v době americké hospodářské krize.


George a Lennie jsou chudí nájemní dělníci, putující z jednoho ranče na druhý, plní snů, že až si jednou dostatečně našetří, založí si své vlastní hospodářství. George, menší a rozumný chlapík, se s bratrskou obětavostí stará o Lennieho, který je sice pořádný silák, avšak rozumu moc nepobral. Bolavý příběh o ztracených snech, jenž je sice krátký svým rozsahem, ale o to hlouběji se zakousne emocemi a společenským přesahem.

Ačkoliv Steinbeck získal roku 1968 Nobelovu cenu za literaturu, O myších a lidech je kvůli rasismu v USA na seznamu zakázaných knih, což je, myslím, velká škoda - skvěle totiž, ač jen za pomoci dialogů hlavních postav, vykresluje dělnické prostředí začátku 20. století. 

ukázka: 
Poděšený Lennie poprosil George pohledem o pomoc.
   "Udělá vám všecko, co mu poručíte," odpověděl na něho George. "Dovede jezdit s mulama. Dovede tahat pytle obilí, jezdit s kultivátorem. Dovede vám všecko. Jen to s ním zkuste."
   Správce se obrátil na George. "Tak proč ho nenecháte, aby odpověděl sám? Na co tím hrajete?"
   George se honem rozhalasil. "Ach tak! No, že by byl dvakrát chytrej, to neříkám. To on není. Ale můžu říct, dříč je to opravdu náramnej, A zvedne vám i takovej čtyřistalibrovej pytel."

16 komentářů:

  1. Všechny tři jsem četla :) Nejvíc se mi asi líbilo O myších a lidech. To jsem četla i v angličtině jako komiks a taky to bylo fajn :) Skleněný pokoj mě celkem zklamal, ale zašla bych na něj do MDB. A Potvory se mi líbily, stejně jako Proč si muži berou potvory.

    Já teďka čtu hrozné oddychovky, o kterých se mi ani nechce psát na blog :/ Už delší dobu se mi nedostalo pod ruku nic, co by za to vyloženě stálo.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jee, komentáře fungují! Stačilo jen smazat cookies, nebo bylo třeba hlubšího šťourání?

      Na Skleněný pokoj jsem se do divadla taky chystala. Snad se na jaře začne zase hrát aspoň ve venkovních prostorách. Já si přečtené knížky sepisuji do papírového čtenářského deníku. Na blog se je snažím vždycky aspoň trochu různorodě nakombinovat, ale většinu jsem četla už někdy dříve. Občas se mi totiž stane, že se "zažeru" do nějakého autora nebo tématu natolik, že dám třeba 3-4 hodně podobné knihy za sebou. :)

      Vymazat
    2. Tak super, tak jestli tu někdy budeš a bude otevřené divadlo, klidně můžem zajít spolu :)

      Smazané cookies nepomohly, otevřela jsem druhý prohlížeč :)

      Vymazat
    3. Zajdu velmi ráda, díky!

      Pokud nepomohly smazané cookies, tak bych zazálohovala záložky a zkusila prohlížeč zaktualizovat/přeinstalovat. Nebo jak píšeš, používat jiný, i když je to nešikovné.

      Vymazat
  2. John Steinbeck je vynikající a nesmazatelně se do mě vryl Hrozny hněvu, ty byly skutečně mistrné. O myších a lidech jsem pak viděla v divadle a bylo to velmi dobré, ale taková síla jako Hrozny hněvu už to pro mě nebyla :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Hrozny hněvu mám již nachystané ke čtení. Těším se na ně po tvé chvále ještě o něco více. :)

      Vymazat
  3. Já nečetla ani jednu. Docela mne láká Skleněný pokoj

    OdpovědětVymazat
  4. Skleněný pokoj jsem četla nedávno. Líbilo se mi, jak krásně vila byla vykreslená. Na to, že to byl zahraniční autor, tak byla v tomto směru moc hezky napsaná. Konec mi přišel ale takový nějaký plochý. Film se ti líbil? Často na něj slyším kritiku, namísto chvály. Sama jsem jej ještě neviděla.
    O myších a lidech jsem ještě nešetla. Cca před rokem jsem od něj ale četla na Východ od ráje. Místy mě kniha dost nebavila a přišla mi zdlouhavá - dějem. Naopak popisný um Steinbecka se mi líbil moc! :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Film je dost podobný knize - vynikající kamera, krásně zpracované záběry na vilu, ale divné postavy i děj. Z uměleckého hlediska vydařené, po dějové stránce nic moc. Jestli jsi na film zvědavá, tak mu tu hodinku a půl věnuj. :)

      Steinbeck uměl psát úchvatně. Třeba v "O myších a lidech" žádné popisy vlastně nejsou, prakticky celá novela je napsaná jen formou přímé řeči a přesto má čtenář pocit, že nic nechybí.

      Vymazat
  5. Asi je to ostuda, přestože všechny knihy znám a už jsem o nich dříve někde slyšela, žádnou jsem zatím nečetla! Zvlášť Muži milují mrchy, o té během let slýchám hodně, ta mě láká asi nejvíc :)
    Mě v poslední době nejvíce bavila a dala Umění být zdáv, chystám se na ní podruhé!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Od Vojáčka jsem ještě nic nečetla, ale mám ráda knihy podobného ladění od pana Honzáka. Tak snad se brzy dostanu i k Umění být zdráv.

      Vymazat
  6. četla jsem jenom "O myších a lidech", tuším, že v rámci četby ještě na gymplu:) Jinak ty dvě další knihy neznám!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ano, je to taková školní klasika, oblíbená i mezi maturanty, protože je krátká... :)

      Vymazat
  7. Viděla jsem O myších a lidech ve filmové podobě. Film se mi líbil, ale byl tak hrozně smutný...

    OdpovědětVymazat

Děkuji za návštěvu!