Vojenská historie v Králíkách

Když se v polovině 30. let 20. století otevřela otázka obrany Československa, jedním z nejdůležitějších bodů se stalo město Králíky. Při pohledu na mapu zjistíme, že právě v jeho blízkosti se do našeho území zakusuje část Polska, tzv. kladský výběžek, odkud hrozilo ze strany nacistické Třetí říše značné nebezpečí. 

Za pouhé tři roky, v letech 1935 - 1938, v československém pohraničí vzniklo největší stavební dílo na našem území, opevnění neskutečných 1545 km hranic, přičemž nehlídaná zůstala jen hranice s Rumunskem. Opevnění kombinovalo různé typy střílen, od těžkých srubů po lehké řopíky a protipěchotní překážky (ježci, miny, ostnaté dráty). Nejvýznamnější částí se stala právě Králická pevnostní oblast, kde na relativně malém území vzniklo 56 těžkých objektů spolu s kompletním podzemím 3 dělostřeleckých tvrzí. 

Dnes už víme, že opevnění nikdy nenaplnilo svůj účel, neb československé pohraničí bylo v září 1938 po přijetí Mnichovské dohody předáno Hitlerovi bez boje. Podívejme se však na tuto část historie naší země, jejíž zlomky sice najdete po celých Sudetech, ale nikde v takové míře jako právě v Králíkách, městečku nacházejícím se v pardubickém kraji v malebném údolí obklopeném Orlickými horami, Králickým Sněžníkem a Hanušovickou vrchovinou. 

Králíky, náměstí

Přímo na náměstí Králík stojí dvě muzea: Městské muzeum a Východočeský památník celnictví. Nás však budou zajímat muzea vojenská, přičemž první z nich se nachází za hranicemi města v katastru sousední obce Prostřední Lipka. Jako první jsme navštívili Pěchotní srub K-S 14, kde jsme si poslechli přednášku o historii pevnostní oblasti, fungování vojenských střílen a politickém vývoji v předvečer 2. světové války.

Stavba srubu K-S 14 byla na výzvu Ředitelství opevňovacích prací (ŘOP) započata na podzim 1936 a v roce 1938 byl již bunkr připravený k obraně země. Součástí bylo 7 těžkých a 5 lehkých kulometů, dva protitankové kanóny a pevnostní minomet. Obsluhu mělo zajišťovat 43 vojáků - hraničářů. Zajímavostí je, že poté, co území přebrala Třetí říše, Wehrmacht vojenské opevnění nezničil, nýbrž jej místo toho podrobil zkouškám. Ty zkoumaly jak chování opevnění, tak i sloužily k testování nových zbraní a munice. I na samotném K-S 14 byly prováděny testovací střely, které objekt částečně zničily.

K-S 14

Jen o pár set metrů dál se nachází další tři objekty, a to dělostřelecké tvrze Hůrka, Bouda a Adam. První dvě jsou podobně jako K-S 14 přístupné veřejnosti. 

Největším lákadlem města je ale bezesporu Vojenské muzeum Králíky, budované od roku 2000 na místě původní zemědělské usedlosti. Vojensko-historická expozice je přístupná celoročně, a to jak ve vnitřních prostorách statku, tak i venku. O provoz muzea se starají vojenští nadšenci. Areál je obrovský a je zde možné na vlastní oči vidět různorodou vojenskou techniku, od běžné výbavy řadových vojáků až po obří transportéry a obojživelná vozidla. Několik fotek z expozice:

Vojenské muzeum Králíky

Zaujala mě nákladní auta Praga z 50.-80. let, která fungovala jako chameleoni - jednoduchou změnou uspořádání vrchní části auta z nich šlo sestavit pojízdné tankové dílny, záchranky, mobilní ubikace, polní kuchyně... 

nákladní vůz Praga

Zajímavá je také přehlídka tanků, od těch malých a středních, až "chodící bunkry" a obří tanky, které sloužily k pokládání mostů. Ten na fotce je ze 40.-50. let ze SSSR/ČSSR a pojme 5 mužů. Váží 32 tun a jezdí rychlostí 30-50 km/hod.

Střední tank T-34/85

Odhadli byste, k čemu sloužily betonové skruže na fotce níže? Jednalo se o německé železniční vozy, do kterých se schovalo hned několik palebných stanovišť. Využívány byly za 2. světové války k obraně kritických částí železnice před nálety. A podobných zajímavostí je vojenské muzeum plné.

Betonröhrenwaggon

Až si užijete vojenské vybavení, vydejte se křížovou cestou z centra Králík na blízkou Horu Matky Boží. Je to krásná procházka a od kláštera byl za soumraku nádherný výhled do okolní krajiny, klidné a tiché, jakoby na pohnutou historii místa už dávno zapomněla.

Vyhledáváte i vojenské památky?

večerní výhled z Hory Matky Boží