čtvrtek 14. října 2021

Vojenská historie v Králíkách

Když se v polovině 30. let 20. století otevřela otázka obrany Československa, jedním z nejdůležitějších bodů se stalo město Králíky. Při pohledu na mapu zjistíme, že právě v jeho blízkosti se do našeho území zakusuje část Polska, tzv. kladský výběžek, odkud hrozilo ze strany nacistické Třetí říše značné nebezpečí. 

Za pouhé tři roky, v letech 1935 - 1938, v československém pohraničí vzniklo největší stavební dílo na našem území, opevnění neskutečných 1545 km hranic, přičemž nehlídaná zůstala jen hranice s Rumunskem. Opevnění kombinovalo různé typy střílen, od těžkých srubů po lehké řopíky a protipěchotní překážky (ježci, miny, ostnaté dráty). Nejvýznamnější částí se stala právě Králická pevnostní oblast, kde na relativně malém území vzniklo 56 těžkých objektů spolu s kompletním podzemím 3 dělostřeleckých tvrzí. 

Dnes už víme, že opevnění nikdy nenaplnilo svůj účel, neb československé pohraničí bylo v září 1938 po přijetí Mnichovské dohody předáno Hitlerovi bez boje. Podívejme se však na tuto část historie naší země, jejíž zlomky sice najdete po celých Sudetech, ale nikde v takové míře jako právě v Králíkách, městečku nacházejícím se v pardubickém kraji v malebném údolí obklopeném Orlickými horami, Králickým Sněžníkem a Hanušovickou vrchovinou. 

Králíky, náměstí

Přímo na náměstí Králík stojí dvě muzea: Městské muzeum a Východočeský památník celnictví. Nás však budou zajímat muzea vojenská, přičemž první z nich se nachází za hranicemi města v katastru sousední obce Prostřední Lipka. Jako první jsme navštívili Pěchotní srub K-S 14, kde jsme si poslechli přednášku o historii pevnostní oblasti, fungování vojenských střílen a politickém vývoji v předvečer 2. světové války.

Stavba srubu K-S 14 byla na výzvu Ředitelství opevňovacích prací (ŘOP) započata na podzim 1936 a v roce 1938 byl již bunkr připravený k obraně země. Součástí bylo 7 těžkých a 5 lehkých kulometů, dva protitankové kanóny a pevnostní minomet. Obsluhu mělo zajišťovat 43 vojáků - hraničářů. Zajímavostí je, že poté, co území přebrala Třetí říše, Wehrmacht vojenské opevnění nezničil, nýbrž jej místo toho podrobil zkouškám. Ty zkoumaly jak chování opevnění, tak i sloužily k testování nových zbraní a munice. I na samotném K-S 14 byly prováděny testovací střely, které objekt částečně zničily.

K-S 14

Jen o pár set metrů dál se nachází další tři objekty, a to dělostřelecké tvrze Hůrka, Bouda a Adam. První dvě jsou podobně jako K-S 14 přístupné veřejnosti. 

Největším lákadlem města je ale bezesporu Vojenské muzeum Králíky, budované od roku 2000 na místě původní zemědělské usedlosti. Vojensko-historická expozice je přístupná celoročně, a to jak ve vnitřních prostorách statku, tak i venku. O provoz muzea se starají vojenští nadšenci. Areál je obrovský a je zde možné na vlastní oči vidět různorodou vojenskou techniku, od běžné výbavy řadových vojáků až po obří transportéry a obojživelná vozidla. Několik fotek z expozice:

Vojenské muzeum Králíky

Zaujala mě nákladní auta Praga z 50.-80. let, která fungovala jako chameleoni - jednoduchou změnou uspořádání vrchní části auta z nich šlo sestavit pojízdné tankové dílny, záchranky, mobilní ubikace, polní kuchyně... 

nákladní vůz Praga

Zajímavá je také přehlídka tanků, od těch malých a středních, až "chodící bunkry" a obří tanky, které sloužily k pokládání mostů. Ten na fotce je ze 40.-50. let ze SSSR/ČSSR a pojme 5 mužů. Váží 32 tun a jezdí rychlostí 30-50 km/hod.

Střední tank T-34/85

Odhadli byste, k čemu sloužily betonové skruže na fotce níže? Jednalo se o německé železniční vozy, do kterých se schovalo hned několik palebných stanovišť. Využívány byly za 2. světové války k obraně kritických částí železnice před nálety. A podobných zajímavostí je vojenské muzeum plné.

Betonröhrenwaggon

Až si užijete vojenské vybavení, vydejte se křížovou cestou z centra Králík na blízkou Horu Matky Boží. Je to krásná procházka a od kláštera byl za soumraku nádherný výhled do okolní krajiny, klidné a tiché, jakoby na pohnutou historii místa už dávno zapomněla.

Vyhledáváte i vojenské památky?

večerní výhled z Hory Matky Boží

8 komentářů:

  1. My jsme byli před lety na dovolené v Dolní Moravě a byli jsme v pěchotním srubu U nádraží a v dělostřelecké tvrzi Bouda u Mladkova. A nejrůznější opevňovací stavby jsme v těch končinách potkávali i na dalíšch výletech téměř na každém kroku. A v klášteře jsme byli taky :). Je to moc hezký kraj, jen mne trochu mrzí, jak moc se zkomercionalizovala Dolní Morava od té doby, co jsme tam byli, (myslím různé ty aktrakce, co tam přibývají).

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ano ano, Bouda je jedna z těch blízkých tvrzí. To jste byli hned vedle. My už jsme ji nestihli (mně to teda ani nevadilo, protože bych čekala, že prohlídka bude podobná jako K-S 14).

      S Dolní Moravou souhlasím, na druhou stranu, je to velký areál a chápu, že je žádoucí, aby z něj proudil příjem celoročně, nejen v zimě. Lidé sem sice jezdí ve velkém, ale stačí zajít o kopec dál a je zase klid. To stejné Kouty nad Desnou.

      Vymazat
  2. Boudicko, zdravím. Já vojenské památky nevyhledávám, zajímám se spíše o jiné věci. Ale protože mám tři syny, plno takových jsem s nimi navštívila. Když byli malí, hodně je to zajímalo a tak jsme byli několikrát i v Králíkách. Měj se hezky. Lenka
    www.babilenka.cz

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak to máme podobně. Také vojenskou historii tolik nevyhledávám, ale když jedu na dovolenou s partnery nebo kamarády-kluky, často skončím v nějakém podobném muzeu nebo na prohlídce. Jenom v Králíkách jsem byla za poslední roky dvakrát. :)

      Vymazat
  3. Vojenské památky jsou mi sice zcela cizí, ale díky tomu, že jsem vyrostla nedaleko někdejšího vojenského prostoru Brdy, jsem je dlouho měla docela pěkně na zřeteli. Například znám docela dost lidí, kteří si (zpravidla o prázdninách) šli udělat krásnou vycházku a pak utíkali z lesa před střelbou, protože nebyl víkend :-)

    OdpovědětVymazat
  4. Abych byla upřímná, vojenské věci mě moc neberou. U přítele je to samozřejmě naopak, ten je do toho divý, a máme v plánu pár míst s vojenskou tématikou, třeba jako muzeum tanků, které tu v UK v okolí máme.
    Ale ten večerní výhled z hory, tak to je nádhera, to by bylo něco pro mě!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ano, podobné je to i u nás, ale přijde mi to fér, aby si na společných výletech užili to "svoje" oba. A tak jeden den jdeme na mnou plánovaný hrad nebo výstavu, druhý den do vojenského muzea.

      Vymazat

Děkuji za návštěvu!