Kraków 2020 - 1. část

Když se loni v září začaly uzavírat hranice, velmi jsem zatoužila aspoň na pár dnů ještě někam vyrazit. A protože Polsko bylo jednou z posledních zemí, kam se dalo vycestovat, padla volba právě na něj.

Oproti původnímu předpokladu jsem nakonec necestovala sama. V pátek před odjezdem mi zavolala kamarádka Verča, že má nečekaně volný víkend a zda něco nepodnikneme. Následující den jsme se potkaly na nádraží v Ostravě, abychom po 2 letech vyrazily na další dámskou jízdu, tentokrát do Krakova.

Dobré spojení z Prahy nabízelo hned několik dopravců. Velmi jsem ocenila, že jsem se rozhodla pro dražší Regiojet. Vlak do Ostravy dorazil o půl hodiny později, Regiojet však pozdržel navazující autobus do Krakova, díky čemuž jsem přestup stihla a nemusela řešit nepříjemnosti s náhradním spojem. Verča na mě už čekala v autobuse a zbytek cesty uběhl jako voda, kolik jsme si toho potřebovaly říct. Ubytované jsme byly na dvě noci v centru města v příjemném moderním hostelu Roller Aparthostel, kde mimo nás nikdo nebyl, a tak jsme se měly za pár stovek jako královny.

Do Krakova jsme dorazily v sobotu odpoledne, a přestože Verča připravila podrobný plán, co všechno musíme stihnout, muzea jsme se rozhodly nechat až na neděli. Dobře jsme udělaly, neděle totiž celá propršela, zato v sobotu jsme stihly využít krásného zářijového počasí na courání historickým centrem.

Floriánská brána

Krakov, nejnavštěvovanější město Polska a druhé největší co do počtu obyvatel, bylo od 11. do 17. století sídlem polských králů, a nabízí tak množství památek. Centrum je rozlehlé a dýchá historií. Velmi se mi líbilo okolí hlavního náměstí, Rynek Główny, kde je hlavní dominantou Mariánský kostel, Kościół Mariacki. Hlavní farní kostel v Krakově pochází ze 14.-15. století. Uvnitř mě fascinovala křížová gotická klenba s výmalbou hvězd, připomínajících noční nebe. Hned za rohem Mariánského kostela se nachází ještě menší kostelík z 11. století zasvěcený sv. Vojtěchovi. 

Mariánský kostel

Naproti Mariánskému kostelu probíhají trhy, a to jak venkovní, tak i vnitřní. Část náměstí zabírá krytá tržnice Sukiennice. Ta stojí za návštěvu, i když nic kupovat neplánujete. Budova z 16. století je zajímavá novogotickými arkádami, mezi kterými se ukrývá množství malých stánků, až jsem si připadala skoro jako na tržišti v Maroku. Prodávající nabízeli suvenýry, svaté obrázky, pohledy, ale i jídlo nebo baltské jantary a šperky z nich vyrobené. Zajímavostí tržnice je nůž, dodnes připevněný v chodbě pod klenbou, toho času připomínka zlodějům, kterým se za krádež uřezávaly uši.

Sukiennice

Ruch starého města. Historické kočáry drkotající po kočičích hlavách, mladá houslistka hrající před kostelem, prodavači čerstvého pečiva v modrých rikšách, u kterých se srocovala hejna holubů. Majestátní hrad Wawel, sídlo polských králů, a líně proudící Wisła. U řeky mě zaujal most Kladka Ojca Bernatka, na kterém se pohupují za tmy nasvícení akrobaté. 

Kladka Ojca Bernatka

Pěší most z let 2009-2010 považuji za krásný příklad povedené moderní architektury.

podvečer u Visly

Prošly jsme starou židovskou čtvrť, Kazimierz, dnes populární pro množství food trucků, a hledaly na domech v historické zástavbě staré lucerny, které někde ještě svítily.

houslistka a stará lucerna

Po večeři jsme se vydaly za zábavou do Pinball muzea. Pinbally, hrací automaty z 80. a 90. let, mám docela ráda, ale kdykoliv na ně narazím, bývá zpravidla nutné platit za každou hru samostatně. V krakovském muzeu je za 40 PLN neomezený přístup na téměř 100 pinball mašinek a arkád; otevřeno navíc mívají až do 9 do večera. Daly jsme si s cider, uspořádaly závody v autech i Mortal Kombat, hecovaly se, kdo nastřílí vyšší skóre u pinballu, a vyblbly se jako malé holky.

pinball muzeum

Na Polsku jsem si užívala nejen pohodovou atmosféru, ale i gastronomii. Nekriticky miluji pierogi plněné masem, servírované se zakysanou smetanou. Nejvíce nám chutnalo v Restauracja Gąska, kde jsme si daly ta nejúžasnější vepřová žebra se švestkovým pyré, zelím a opečenými bramborami. A pak taky polské sladkosti. Všudypřítomné čerstvě napečené koblihy, pączki, s nejrůznějšími náplněmi od tvarohu s čokoládou až po marmeládu z růží. Ovoce na špejli máčené v čokoládě a hlavně nezapomenout na Krówki!

pirohy

Večer jsme se na sebe s Verčou vědoucně podívaly, odvalily se na hostel a za drbání nad vším novým, co se za poslední dobu událo, smlsly dvě balení Krówek. My, co jsme ještě před pár lety propařily tři noci kusem, jsme daly přednost pohodlí hostelu, konvici teplého čaje a polským karamelkám, tak dobré byly.

Inu, polský víkend začal báječně. V příštím článku se podíváme za historií na hradu Wawel, do Schindlerovy továrny a do městského muzea.

Související články:
Kraków - číst 2. část