Kraków 2020 - 2. část

V druhé části cestopisu z Krakova se zaměříme na zdejší historická muzea: královský hrad Wawel, Schindlerovu továrnu a podzemí pod náměstím Rynek Główny.

V Krakově jsem loni s kamarádkou Verčou strávila celý víkend. Zatímco sobota byla věnovaná poznávání města, v neděli už jsme zacílily na památky. Vzhledem k tomu, jak byl celý den deštivý, se stejně nic jiného než procházet muzea nedalo.

Prvním na seznamu byl majestátní hrad Wawel. Rozsáhlý komplex se skládá z původního královského sídla a katedrály sv. Stanislava a Václava. Wawel, symbol polské státnosti a významnou památku UNESCO, najdeme na stejnojmenném vrchu nad řekou Vislou. Do komplexu je vstup zdarma a lístky se kupují až na jednotlivé prohlídkové okruhy, jejichž nabídka se mění podle aktuálních výstav a ročního období. My jsme se vydaly hned na pět z nich.

Okruhy State rooms a Royal private rooms nám přišly skoro stejné. V prvním jmenovaném se nachází extravagantní kazetový strop s vyřezávanými dřevěnými hlavami z 15. století, tapety z pravé kůže a překrásné gobelíny s biblickými výjevy.

strop s hlavami v Hall of Envoys

Poté jsme vystoupaly do obranné věže Sandomierska z 15. století, nabízející hezký výhled na město, a pokračovaly prohlídkou Dragon's den, dračí sluje, což je vápencová jeskyně rozkládající se přímo vedle hradu. Podle pověsti právě zde žil Wawelský drak, Smok Wawelski. Zdejší drak je námětem mnoha legend, symbolem celého města a u výstupu z jeskyně má svoji sochu, která každých 5 minut chrlí oheň.

vlevo pohled na katedrálu a hrad z věže, vpravo socha draka

Po obědové pauze na pirohy jsme se vrátily do katedrály na Wawelu. Katedrální bazilika byla místem korunovací polských králů a mimo ně je zde pohřebených několik významných polských hodnostářů včetně bývalého prezidenta Lecha Kaczyńského. 

Kostel se na témže místě nachází již od 11. století, současná podoba interiérů je však barokní. Prohlídka mě překvapila svým rozsahem - během více než hodiny nás vyznačená trasa provedla mezi královskými hroby a nádhernými mramorovými kaplemi, katedrálním muzeem a na závěr jsme vystoupaly do zvonice, kde si bylo možné prohlédnout několik obřích zvonů včetně největšího zvonu Zygmunt ze 16. století, který váží téměř 13 tun. Moc se mi zde líbilo! Vůči hradu se katedrála zdá být relativně malá, ale zdání klame. Respektovala jsem zákaz focení, tak alespoň jeden obrázek z internetu:

zdroj: Flickr - Catholic church England

Odpoledne jsme se zanořily do staré dělnické čtvrti Zabłocie poznat ponurou část polské historie. Znáte film Schindlerův seznam? Tak právě Schindlerova továrna v Krakově se stala jeho námětem, a my se s Verčou těšily na její prohlídku.

Oskar Schindler (1908 - 1974) byl moravský podnikatel německé národnosti a člen NSDAP, který zachránil téměř 1200 Židů před smrtí v koncentračních táborech. Začátkem 2. světové války se mu podařilo vyvlastnit krakovskou továrnu na smaltované výrobky a přeorientovat ji na výrobu zbrojního vybavení. Zaměstnal v ní Židy, kteří by jinak skončili v krakovském ghettu, a zároveň jim i jejich rodinám zajistil dostatek jídla, ubytování i lékařskou péči, což bylo toho času naprosto ojedinělé. Když se do Krakova přiblížila v roce 1944 Rudá armáda, přesunul Schindler své zaměstnance a jejich rodiny do náhradní továrny v Brněnci (bývalý areál Löw-Beerovy textilní továrny u Poličky), čímž jim zachránil život podruhé, protože jinak by byli po likvidaci krakovské továrny, jež sloužila ke zbrojení a nemohla tudíž skončit v rukou Rusů, odeslaní do koncentračních táborů. Oskar Schindler byl značně rozporuplnou osobností, především však byl vynikající obchodník, kterému se díky úplatkům dařilo kličkovat v systému Třetí říše. Ačkoliv dodnes figuruje na seznamu válečných zločinců pro jeho členství v NSDAP a účasti na zbrojení, posmrtně obdržel hned několik mírových cen za záchranu životů.

Prohlídka Schindlerovy továrny přináší zajímavou interaktivní expozici, která návštěvníky seznámí s životem v okupovaném Krakově, poměry v židovském ghettu a dopady 2. světové války na civilní obyvatelstvo. Výstava je skvěle zpracovaná a velmi silně promlouvá, tím spíše, že se člověk nachází přímo v místech, kde se toho tolik dělo. Doporučuji rezervaci předem, o prohlídky bývá velký zájem! Více zde.

Schindlerova továrna v Krakově

Poslední navštívenou památkou byla expozice Rynek Podziemny, Podzemí Rynku. Stejně jako Schindlerova továrna, i Podzemí Rynku spadá pod Historické muzeum města Krakova. Muzeum přibližuje historii krakovského nejvýznamnějšího náměstí Rynek Główny tak, jak s ním šel čas. Od prvního osídlení za starověku, po obchodní stezky středověku a sklepení raného novověku. To vše je přiblíženo pomocí artefaktů, které se našly při archeologických vykopávkách, které probíhaly přímo na Rynku v letech 2005 - 2010. 

Podzemní muzeum bylo slabší než předchozí dvě, pravděpodobně i kvůli tomu, že skrze covid byla multimediální část expozice vypnutá, zato se však v muzeu nacházelo plno nesmyslných nařízení, na jejichž dodržování dohlíželo více hlídačů, než kolik zde bylo návštěvníků. Co si budeme povídat, hroty šípů a fragmenty keramiky jsou pro laika všude po Evropě stejné. Jediné, co mě opravdu zaujalo, bylo vědomí, že se ulice města nacházely o několik metrů pod současnými chodníky - i u nás v Praze je to obdobné a stejně fascinující. Opět jedna oficiální fotka, neb v muzeu se nefotilo:

zdroj: Kraków travel

Navečer už jsme jen zběžně prošly centrum, namísto večeře se spokojily s čerstvými koblihami a v osm už jsme zívaly na hotelovém pokoji, vždyť nachozeno jsme za neděli měly více než dost. V pondělí brzy ráno se Verča vracela do Brna a já se ještě zdržela na půli cesty v Ostravě, kde jsem navštívila kamarádku s miminkem (zdravím, Tlapko!).

Krakov mě velmi mile překvapil. Polsko u našinců není rozšířené jako dovolenková destinace, a přesto má co nabídnout: krásné památky, vynikající gastronomii i nám blízkou kulturu. V budoucnu bych se ráda do Krakova vrátila, protože víkend rozhodně nestačil. Velmi mě láká Muzeum knížat Czartoryských, kde lze zhlédnout obraz Dáma s hranostajem od Leonarda da Vinci, a blízký solný důl Wieliczka. Jaký máte vztah k našim slovanským sousedům vy?

u řeky Visly

Související články:
předchází: Kraków - 1. část
následuje: Wrocław  - 1. část