Letní Bratislava

Bratislavu jsem měla na seznamu měst, která bych ráda navštívila, dlouhé roky.

Ačkoliv jsem jako dítě trávila prázdniny na Malé Fatře a do sousední Vídně jsem během studií jezdila i několikrát do roka, Bratislava mi pořád unikala. A tak, když jsme se letos v Praze sešli s Radkovými kamarády, kteří v Bratislavě žijí, bylo o příštím výletu rozhodnuto - musíme přijet na návštěvu. Z návštěvy se nakonec vyklubal povedený letní víkend plný památek, dobrého jídla a večerního vyžití.

Ubytovali jsme se přes Airbnb v samém centru města, na Palisádách, a z pobytu si udělali malou dovolenou se vším všudy. Cesta autem z Vysočiny ubíhala rychle a za 2 hodinky už jsme hledali místo na zaparkování.

Naše první kroky vedly na Bratislavský hrad. Jeho vzhled i poloha na vyvýšeném kopci nad centrem města mi silně připomínaly moje rodné Brno a hrad Špilberk. Historie Bratislavského hradu je rozmanitá: osídlení na svahu u Dunaje, kde dnes hrad stojí, se datuje již do starověku, později zde stálo keltské oppidum, slovanské hradiště, tvrz a nakonec i samotný hrad, který byl několikrát přestaven, a tak nese prvky gotické, renesanční i barokní. Poslední větší přestavba proběhla v 18. století za vlády Marie Terezie.

Bratislavský hrad

Dějiny hradu mapují rozsáhlé výstavy, neboť hrad dnes slouží v prvé řadě jako muzeum. Líbily se mi nejen zdobené interiéry, ale zejména sbírky věnované různým obdobím: Keltům a římskému vpádu, středověké historii, ale i 90. rokům a pádu komunismu. Úplně nejlepší bylo hradní podzemí a galerie slovenského malíře Martina Benky.

Martin Benka

Utéct jsme si nenechali ani výhled z Korunní věže. Zajímavostí je, že se jedná o nejstarší bratislavskou zděnou stavbu, která se od svého vzniku v polovině 13. století zachovala v zásadě nedotčená stavebními úpravami. Své jméno nese po korunovačních klenotech, pro které od 16. století sloužila jako trezor.

výhled z Korunovační věže

Jediné mínus dávám za zavřenou hradní kavárnu. Po několika hodinách strávených na výstavách by vyhládlo snad každému, a proto, ač se mi expozice líbily a interiéry nabízely příjemnou skrýš před spalujícím červencovým slunkem, poslední část muzea jsme nedočkavě zkrátili a vydali se na lov jídla.

Po občerstvení v blízkém bistru jsme zahradami a parkem sestoupali do historického centra, kde jsem strávila i následující den. Zatímco Radek v pondělí pracoval, já jsem měla dovolenou a s ní i možnost si uličky starého města poctivě procourat. Centrum je malé a v porovnání s Prahou božsky klidné. Prošla jsem jej celé pěšky a užívala si, jak lze na každém rohu obdivovat opravené historické budovy, obchody s lokálními výrobky a různorodé podniky, ve kterých si každý najde to svoje. 

Hlavní náměstí

Za zmínku stojí Hlavní náměstí, nabízející pohled na impozantní průčelí Staré radnice. Nedaleko se také nachází známá Michalská věž ze 14. století, která slouží jako vyhlídka na město. Trochu mě mrzelo, že za naší návštěvy se celá věž opravovala a byla obložená lešením, tak sem dám aspoň krásnou Starou radnici:

zákoutí Staré radnice

Nejvýznamnější bratislavskou církevní památkou je Katedrála svatého Martina. Dóm byl postaven na místě staršího románského kostela již ve 14. století, přičemž různé stavební úpravy probíhaly až do 19. století. Právě zde probíhaly korunovace uherských králů, mimo jiné i Marie Terezie v roce 1741. Zajímavé je, že věž katedrály (z druhé strany, než je kostel níže vyfocený) byla původně součástí městského opevnění, jehož část dodnes stojí a hradbami lze procházet.

Katedrála svatého Martina

Dalším kostelem a vděčným cílem turistů je Modrý kostelík, celým jménem Kostel svaté Alžběty Uherské, který je trochu netradičně schovaný v bytové zástavbě širšího centra. Kostel byl postaven mezi lety 1909 - 1913 maďarským architektem Ödönem Lechnerem. Známý je pro svoji modrou fasádu, díky které působí jako z cukrkandlu. I když se kostel nachází stranou od ostatních památek, stojí za to k němu zvážit cestu, naživo vypadá ještě kouzelněji.

Modrý kostel

Doporučovaný výletní cíl, který mě naopak příliš nezaujal, byl výstup na vrch Slavín, památník ve stejnojmenné vilové čtvrti. Slavín připomíná sovětské vojáky padlé ve 2. světové válce. Těšila jsem se na pěkný výhled na město, ale okolí je dost zalesněné, takže vidět nebylo nic, a zajímavější než samotný památník mi přišly krásné vilky, které jsme míjeli cestou.

Slavín

Na poslední večer v Bratislavě jsme si nechali ikonickou vyhlídka UFO. Vyhlídková věž je součástí mostu vyprojektovaného v 60. letech, pro veřejnost otevřeného roku 1972. Mohutný Most SNP přes 300 metrů široký Dunaj propojuje Staré město a novou bratislavskou čtvrť Petržalka. Je to opravdu nepřehlédnutelná stavba.

vyhlídka UFO

Vstupné za 10 EUR bylo na slovenské poměry dost vysoké, nicméně výhled z plošiny ve výšce 95 metrů stál za každý cent. Staré město i s dominantou v podobě Bratislavského hradu se odsud rozkládá jako na dlani, ještě zajímavější mi však přišel pohled na moderní čtvrtě plné věžáků, díky kterým dostala Bratislava úplně jiný ráz - z historického, avšak místy ospalého městečka se v jediném pohledu z ptačí perspektivy stala pulzující metropolí. UFO doporučuji a drink v restauraci, která je součástí vyhlídkové věže, také. Je to zážitek!

vyhlídka UFO

Párkrát jsem se setkala s otázkou, proč zrovna Bratislava? Nejezdí sem tolik turistů a přitom nabídne mnoho možností k relaxaci i courání po památkách. Pro nás to byl víkend veskrze odpočinkový, ale kdybychom chtěli, jistě by se dal rozšířit o mnohá další muzea, galerie a prohlídky. Při delším pobytu je navíc v dojezdové vzdálenosti Vídeň a několik přírodních rezervací. My jsme se vydali ještě na hrad Děvín, ale o tom až zase příště.

Hlavní město Slovenska v nás zanechalo samé příjemné pocity. Opět se mi potvrdilo, jak je při cestování důležité nezapomínat na místa, která máme nejblíže, protože i ony dokážou často mile překvapit, aniž bychom od nich měli přehnaná očekávání. Vždyť i ty ulice s oprýskanými domky mimo hlavní turistický tah měly svoje kouzlo.

podvečer v Bratislavě

No a pak nás taky bavilo jídlo. Jaké byly nejlepší navštívené podniky? Určitě Panenská kaviareň, kam jsme opakovaně chodili na snídaně a svačinky, vše poctivě domácí a nízkohistaminové, což je pro moji dietu velké plus. Na brynzové halušky nebo pirohy zase doporučuji Flagship s perfektní obsluhou, vlastním pivovarem a stylovým posezením v historické budově bývalého kláštera.

Co říkáte na Bratislavu vy a jaké město byste doporučili na příští výlet?

Související články:
Výlet na Devínský hrad 

Další výlety po Česku a Slovensku