Devínský hrad v mlze

Zřícenina majestátního hradu Devín se nachází na samém okraji Bratislavy. Pojďme se společně vydat na sídlo, které hrálo zásadní roli ve slovenské historii.

Hrad se vypíná na ostré skále přímo nad soutokem řek Dunaje a Moravy. To vytváří nejen krásná panoramata na obě řeky i blízkou vesnici, ale zejména strategickou obrannou pozici nad místy, kudy už za starověku a raného středověku procházely hned dvě kupecké stezky. 

Krajina dnešní Bratislavy byla osídlená již v mladší době kamenné a archeologické výzkumy ukazují, že rozsáhlé hradiště na hradní skále stávalo už v době halštatské. Devín zažil karavany putující po Jantarové stezce, boje Keltů s Římany i stěhování národů. 

Za dob Sámovy říše a Velké Moravy tvořil Devín jedno z nejdůležitějších hradišť celé země, jakýsi nárazník proti výpadům Franků. Další rozšíření hradiště, a to už i na sousední svahy, přišlo za knížete Rastislava v 9. století. Z tohoto období pochází i první dochovaný kostel v hradním areálu. Zaujalo mě také, že už tehdy Devín nesl svoje jméno - toho času Dowina, v překladu "dívka".

Devín - spodní hrad

Pozdější vývoj se již nevymyká většině hradů v okolí. Devín často měnil majitele a sloužil jako malá pohraniční tvrz, kolem které kvůli špatné dostupnosti nikdy nevzniklo žádné větší osídlení. Převažující gotický hrad se dělí na dvě části - dolní hrad, který můžete vidět na panoramatické fotce výše, a horní hrad na fotce níže, ten se tyčí na nejvyšším místě skály s výhledem na soutok řek. K vidění jsou ale i pozůstatky staveb z římského a velkomoravského období.

Devín - horní hrad

Tehdejší stavitelé nejen maximálně využili obranného potenciálu místa, ale i skály jako takové, která je provrtaná přírodními krasovými jeskyněmi, z nichž nejdelší má na délku 12 m. Dnes jsou v jeskyních vystavovány artefakty nalezené přímo na Devíně. Zajímavá byla i výstava věnovaná geologii hradní skály. V období třetihor byla celá oblast pod hladinou moře, a proto dnes archeologové nachází nejen starověké a středověké předměty denní potřeby, ale i nejrůznější druhy mušlí a fosilií, které bychom na Slovensku nejspíš nečekali.

gotické železné klíče ze 14. a 15. století

Koho nezajímá dějepis, tak hrad stojí za návštěvu už kvůli krásnému výhledu na soutok Dunaje a Moravy. Na fotce níže vidíte nejen obě řeky, ale i osmibokou strážní věž, nesoucí jméno Panenská vežička podle pověsti o nešťastné lásce hradního pána Mikuláše a krásné Markéty z Korutanska. 

Panenská věžička

Pro unikátní roli ve slovenské historii byl Devín památkou, kterou jsem měla delší dobu na svém cestovatelském seznamu. Při návštěvě Bratislavy nás proto neodradila ani předpověď počasí, strašící na celé odpoledne přeháňkami. Bohužel, výlet opravdu do značné části propršel, ale aspoň jsme měli hrad i historické expozice sami pro sebe. 

O prázdninových víkendech se v areálu hradu často konají přednášky nebo jiné doplňkové programy. Přímo pod hradem se pak nachází restaurace a příjemná hospoda, kam jsme se uklidili na vývar a mátový čaj, než přešel nejhorší slejvák. Vstupné vyjde v letní sezóně na 6 EUR na osobu a otevřeno je celoročně.

nivní louky Moravy

Cesta z Bratislavy je nejjednodušší linkovým autobusem č. 29, který od zastávky Most SNP do Devínské Nové Vsi dojede za 20 minut. Na autobus navázala krátká procházka podél nivních luk a močálů vytvořených tokem řeky Moravy. Zde by se určitě dal výlet příjemně rozšířit a projít i oblast NPR Devínska Kobyla, i když v našem případě tomu počasí nepřálo. Co ještě stojí za zmínku, Dunaj na Devíně tvoří přirozenou hranici s Rakouskem (Vídeň je odsud jen 40 km!), pročež byl za minulého režimu dostupný jen omezeně. Jsem vděčná, že dnes můžeme cestovat zase volně.

Jaký zajímavý hrad jste letos navštívili vy?

soutok Dunaje a Moravy

Související články:
Letní Bratislava
Více hradů a památek