Obecní dům v Praze

Obecní dům je bezpochyby jednou z nejkrásnějších secesních budov naší země. Jaká je jeho historie, jak vypadají běžně nepřístupné interiéry a jaké výstavy uvnitř můžeme navštívit?

Předminulý týden jsem si splnila jedno ze svých velkých přání. Využila jsem cesty mé sestry do Prahy, v práci si vzala půl dne volno a objednala nás na komentovanou prohlídku interiérů, ke které jsme rovnou přidaly i současně probíhající výstavy Blanky Matragi a Alfonse Muchy.

Praha na přelomu 19. a 20. století byla městem tří národností: Čechů, Němců a Židů. Židé se drželi ve vlastní čtvrti, Josefově, německá honorace využívala německé Casino (dnešní Slovanský dům) a pro Čechy vyvstala potřeba místa setkávání, které by reflektovala národní hrdost a češství. V roce 1904 byl schválen projekt Obecního domu, využívající lukrativní pozemek v centru Starého Města, na kterém ve 14. a 15. století stával královský dvůr.

Obecní dům byl od počátku opulentní a velmi drahý projekt - původní rozpočet 3 miliony korun byl nakonec dvojnásobně překročen. Hlavními architekty se stalo duo Antonín Balšánek a Osvadl Polívka. Multifunkční objekt, zahrnující prostory restaurační, hudební, výstavní i obchodní, vznikal v moderním secesním slohu Art Nouveau a zároveň byl vybaven nejnovější dostupnou technologií - telefonem, elektřinou, kterou instaloval samotný Křižík, systémem větrání a vytápění, ale i parní prádelnou nebo potrubní poštou.

Obecní dům na Náměstí Republiky

Některé z částí Obecního domu byly zpřístupněny již v roce 1909, slavnostní otevření však proběhlo až v lednu 1912. Hlavní chloubou je rozsáhlý hudební sál nesoucí jméno Bedřicha Smetany, v jehož prostorech se i dnes konají koncerty, recepce a plesy. Ve spodním patře se dále nachází restaurace a první pražský bar.

Prostory horního patra jsou přístupné pouze při speciálních akcích nebo komentované prohlídce. Měšťanská beseda, která vznik Obecního domu iniciovala, v touze vytvořit pomník národnímu obrození oslovila ty nejvýraznější umělce své doby, kteří dostali volnou ruku v tvorbě. Každý ze sálů je laděný v trochu jiném duchu, některé dokonce v odlišném slohu. Alfons Mucha, Karel Špilar, Max Švabinský, František Ženíšek nebo Jan Preisler, jen malý výčet jmen, které se na výzdobě Obecního domu podílely. Dohromady je celek krásným plynutím umění přelomu 19. a 20. století. 

Smetanova síň a Orientální salonek

Moc se mi líbí, že prostory stále plní svoji původní funkci a nestaly se turistickým skanzenem. Obecní dům byl důstojnou kulisou zásadních historických okamžiků Československa i samostatné České republiky, ale stejně tak hostil množství neformálních zábav a setkání.

Níže je vyfocený Grégrův sál s pompézními malbami Františka Ženíška. Právě v něm byla v roce 1918 vyhlášena nezávislost Československa na Rakousku-Uhersku.

Grégrův sál

Za zmínku stojí také Primátorský sál, který na mě v prvé chvíli působil jako kaple. Za výzdobou stojí Alfons Mucha s motivem slovanské soudržnosti. Sál je výjimečný i proto, že se Mucha nestaral jen o nástěnné malby, ale sám se ujal návrhu veškerých dekorativních komponent, od nábytku až po kování nebo výšivku závěsů.

Primátorský sál

Dílo Afonse Muchy jsme mohly dále obdivovat na výstavě iMucha, představující rozšířenou sbírku Muchových originálů, které shromažďuje český tenista Ivan Lendl. Alfons Mucha (1860 - 1939), rodák z Ivančic, byl jedním z mála českých malířů, kterým se podařilo prorazit nejen u nás, ale i mimo Evropu. Velkou část života Mucha strávil v Paříži, kde se stal známým díky spolupráci s herečkou Sarah Bernhardt, které maloval plakáty pro její divadelní hry.

plakáty pro Sarah Bernhardt

Lze říci, že Muchu proslavila právě reklama, do které zasazoval éterické ženy a dívky, takže inzerovaný produkt a jméno značky často zůstávají zcela nezřetelné. Hezkým příkladem je reklama níže na sušenky Lefèvre-Utile. Nejenže se sušenky na výjevu nikde nenachází, ale navíc plakát ve spodní části nese doporučení od Sarah Bernhard, která zde působí jako influencer počátku 20. století. Ve volném překladu: "Nic není lepšího než LU sušenka. Vlastně ano, dvě LU sušenky!".

A. Mucha pro Lefèvre-Utile, 1903

Alfonse Muchu mám velmi ráda a jeho výstavy cíleně vyhledávám. Tato v Obecním domě je skvěle členěná, rozsáhlá a tematicky různorodá. Mimo reklamní plakáty se zde nachází množství originálů dekorativních panó, kalendářů nebo malovaných pozvánek, jakožto i pasáže věnované Slovanské epopeji, vitrážím v katedrále Sv. Víta nebo výzdobě Primátorského sálu.

Vždycky mě překvapí, jak unikátní a nenapodobitelný styl si dokázal Mucha vytvořit a jak jsou jeho reklamy nadčasové. Přitom maloval s naprosto obyčejnými potřebami - namísto nadrozměrných plakátů využíval papíry slepené jeden ke druhému, často jsou na nich dosud znatelné črty obyčejnou tužkou nebo obrysy tuší. Výstava iMucha je doplněná o velkoplošné digitální projekce s "oživlými obrazy", u kterých je možné posedět, odpočinout si a načerpat inspiraci secesní krásou.

Zodiac, jeden z mých nejoblíbenějších obrazů, a jednoduchá pozvánka na Muchovy umělecké kurzy v Paříži:

A. Mucha, 1896 a 1900

Druhou stálou výstavou v Obecním domě je Timeless od Blanky Matragi, představující originální modely slavné návrhářky. Blanka Matragi se narodila v roce 1953 ve Světlé nad Sázavou, většinu svého života ale prožila v Libanonu, zemi svého manžela. Zdobné vyšívané modely pro perské princezny a šejchy vznikají v salonu v Bejrútu, tvoří však i pro české zákaznice.

Od návrhu až po reálný model a jeho propagační snímky:

Blanka Matragi, kolekce 2012

Retrospektivní výstava Timeless představuje průřez tvorbou. Svatební šaty, večerní modely, skici jednotlivých kolekcí, překrásné ukázky ručních výšivek, dekorativní sklo. Výstava není tolik rozsáhlá jako iMucha, ale je na co koukat.

Šaty jsou zajímavé nejen jedinečným rukopisem, ve kterém Blanka Matragi tvoří, ale také použitým materiálem, kde převažuje ručně malované a vyšívané hedvábí - detaily, které fotky nemají šanci zachytit a pro které se vyplatí vidět šaty naživo. Na výstavě Timeless jsem byla již podruhé, ale až teď, když sama šiju, dokážu naplno ocenit rafinovanost vetkanou do každého modelu. Když budete mít štěstí, můžete se objednat i na občasnou komentovanou prohlídku přímo s paní Matragi.

Blanka Matragi - Timeless

Prostory pražského Obecního domu jsou nejen hodné obdivu, ale navíc nabízí honosné zázemí oběma výstavám, koncertům a dalším kulturním akcím. Tak kdy se sem vydáte?

Odkazy:
Prohlídky Obecního domu
Výstava iMucha 
Výstava Blanky Matragi

Související články:
Národní muzeum v Praze
Alfons Mucha: Dva světy
Praha neznámá