čtvrtek 20. dubna 2023

Nejlepší domácí pizza

Kdo má chuť na pizzu? A co si ji pro jednou upéct doma?

Díky kamarádce, co žila delší dobu v Itálii, jsem se naučila péct tradiční italskou pizzu i v českých podmínkách. Když jsem pochopila, jak jednoduchá je příprava, začala jsem si ji užívat a nakonec dospěla k závěru, že mám domácí pizzu mnohem raději než kupovanou z většiny pizzerií, o mražené ani nemluvě. Příprava pizzy bude bavit i děti, je kreativní a umožňuje nakombinovat si suroviny přesně podle chuti nebo dietních omezení každého z nás.

V článku představím snadný hrnkový recept na těsto a dvě náplně - moje nejoblíbenější sugo pomodoro na margheritu a smetanovou variantu se špenátem a lososem, kterou miluje můj partner. Pizza chutná skvěle hlavně díky kvalitním surovinám, proto se snažím používat maximum čerstvých ingrediencí a nešetřit na nich. U málokterého jídla je rozdíl tak znát. Mozzarellu eidemem plnohodnotně nenahradíme, pasírovaná rajčata kečupem také ne.

Těsto je na dvě středně velké pizzy, ale musím říct, je tak dobrá, že je to málo... Zpravidla peču z dvojité dávky několik různě nazdobených pizz naráz. 

Těsto na 2 pizzy
20 minut na přípravu, hodina na kynutí

Suroviny:
1 hrnek teplé vody (200 ml)
2,5 hrnku pšeničné hladké mouky (cca 450 g) a pár lžic navíc na rozválení
1/3 balení kvasnic (10-15 g)
špetka soli

Příprava:
Vodu v hrnku ohřeji, aby byla vlažná až teplá, osolím a rozmíchám v ní kvasnice. Směs naliji do velké mísy, kde ji promíchávám a postupně přidávám mouku, dokud z ní není vláčné těsto. Zprvu míchám vařečkou, později těsto hnětu rukama, až je z něj krásný bochánek. Mísu přikryju utěrkou a těsto nechám alespoň hodinu kynout.

příprava těsta

Až je těsto nakynuté, znovu jej rukama propracuji a rozdělím na poloviny. Každou vyválím na co nejtenčí základ, který by se měl tak akorát vlézt na standardní velikost plechu. Těsto válím přímo na pečícím papíru, který na plech celý přetáhnu, jinak se s již rozváleným těstem manipuluje špatně.

Nanesu náplň, lehce ohnu okraje, aby nevytékala, a rovnou pizzu šupnu do předem rozpálené trouby. Pizzu peču na cca 260 °C zhruba 7-8 minut na spodní ohřev, popř. konvenční ohřev. Pizza potřebuje teplo zespodu, takže ji umísťujeme co nejníže a pečeme samostatně jeden plech po druhém. Aby se co nejvíce nasimulovala kamenná pec, cílem je péct co nejkratší dobu na co nejvyšší teplotu, kterou pizza v domácí troubě snese. Doba pečení však závisí i na vrstvě suga a síle těsta, navíc každá trouba peče trochu jinak... Že je pizza hotová poznáte snadno - rozvoní celou kuchyni, na okrajích vyskáčou hnědé skvrnky a spodek začne zlátnout. Pizzu zatepla nakrájím, naaranžuji na ni čerstvé bylinky a co nejdříve servíruji.

Tip: Aby se zbylé kvasnice nevyhodily, nechávám je zamrazit. Při příštím pečení pizzy jako když najde!

Pizza margherita
Příprava náplně 10 minut
Porce na 2 pizzy

Rajčatové sugo pomodoro je snadnou klasikou a výborným základem nejen pro margheritu, ale i pro kombinace se sušenou šunkou, salámem, olivami nebo třeba mexickou pizzu. Spotřeba suga záleží na tom, jak se podaří rozválet těsto, proto ho nachystejte klidně více a co zbyde si dejte další den na těstoviny. 

Suroviny na sugo:
1 větší cibule
400 - 500 g drcených nebo pasírovaných rajčat
3 lžičky sušeného oregana (nebo nasekané čerstvé)
další italské koření dle chuti
5 lžic olivového oleje
špetka soli
špetka pepře

Ostatní suroviny:
300 - 400 g čerstvé mozzarelly vcelku (3 běžná balení)
svazek čerstvé bazalky

sugo pomodoro

Příprava:
Cibuli nakrájím na kostičky, nasypu do kastrolu k jedné lžíci rozehřátého olivového oleje a nechám zezlátnout. Následně přidám drcená rajčata, sůl, pepř, oregano, případné další koření a zbylé cca 4 lžíce olivového oleje. Pořádně promíchám a nechám prohřát, vařit směs nemusí. Sugo má být výrazné, lehce kořeněné a olejové.

Když mám nachystané rozválené těsto, lžicí nanesu sugo a přidám na plátku nakrájenou mozzarellu. Bazalku pokládám až v momentu, co pizzu vytahuji z trouby, jinak by se spálila.

Špenátovo-smetanová pizza
Příprava náplně 15 minut
Porce na 2 pizzy

Suroviny na sugo:
400 ml smetany (čím hustší, tím lepší)
200 g strouhané mozarelly, popř. jiného podobného italského sýru
4 větší stroužky česneku
půl lžičky soli

Ostatní suroviny:
250 g čerstvého baby špenátu
150 - 200 g uzeného lososa 

špenátovo-lososová pizza

Jako první promyji baby špenát a nechám jej po hrstech nasucho srazit na rozpálené pánvi. Z původních 250 g zbyde stěží třetina.

V samostatném hrnci pak rozmíchám smetanu, strouhaný sýr, utřený česnek a sůl. Množství soli volte podle slanosti sýra, na mozzarellu je to cca 0,5 kávové lžičky. Směs neprohřívám, aby se sýr neroztekl, pouze promíchám a hned rovnoměrně nanáším na rozválené těsto. Následně nahoru položím vysrážený špenát a natrhané kousky uzeného lososa. Pak už jen upéct a můžeme zasednout ke stolu.


Jakou pizzu máte nejraději? Pečete si ji i doma, nebo dáváte přednost kupovaným? Pokud ano, máte někdo zkušenost s kamenem na pečení?

Související články:

14 komentářů:

  1. Přiznávám, že dávám přednost kupovaným. Na její domácí přípravu a hlavně kynutí těsta se vůbec necítím :) Já mám nejradši Hawaii :)

    Another Dominika

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak Hawai už jsem neměla, ani nepamatuji! Ke kynutému těstu jsem si musela najít cestu, ale o to raději jej teď peču. Zrovna těsto na pizzu je do startu skvělé, nejsou v něm žádné složitosti. Přísady míchám "od oka" a zatím pokaždé vyšlo. :)

      Vymazat
  2. Já kynuté věci dělám hodně málo - jednak má z kynutého těsta pořád ještě respekt a jednak mne na něm nebaví to čekání, mám raději recepty, kde se s těstem pracuje hned. Ale zkusit bych to měla... Takže je jasné, že pizzu kupujeme - v mrazáku mívám jako rezervu jednu od Dr. Oetkera (to je jediná značka, která nám chutná) a občas si objednáme. Ona pizza je u nás jídlo pro situace, kdy se zaseknu v práci a už se mi nechce vařit, případně ještě jít nakupovat. Takže buď po návratu tahám z mrazáku nebo manžel objednává na dobu mého nahlášeného příchodu :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. I já měla pizzu dlouho zafixovanou hlavně jako rychlé jídlo, když se nestíhá nebo je chuť na něco echt nezdravého, podobně jako u vás. Pak jsem ale objevila kouzlo neapolské pizzy bufaliny a názor jsem musela přehodnotit, vždyť ona dokáže být naprostá lahůdka! Zvlášť v tom domácím provedení je z ní vlastně docela zdravé a rychle stravitelné jídlo ze základních surovin.

      Vymazat
  3. Mňam, domácu pizzu milujem. :) Nerobievam ju extra často, ale mám ju rada s údeným syrom, šunkou a hubami. Tvoja sa podarila krásne. :)

    OdpovědětVymazat
  4. To vypadá nějak podezřele zdravě na pizzu :D Já si občas dělám nějaký "pizzoid" z listového těsta, pravou jsem nikdy nezkoušela.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ono to kynuté není o moc náročnější na přípravu, stačí jej zadělat s předstihem a dát mu čas nakynout, ale umíchané je i v ruce hned. Na druhou stranu, listový pizzoid k večeři musí být taky fajn!

      Vymazat
  5. Mňam, pizzy vypadají skvelě! Taky si doma děláme vlastní těsto, osvědčilo se nám to z kuchařky od Vaňka (Světová kuchyně), to nikdy nezklamalo a vždycky chutnalo skvěle :) a když se k tomu přidají rajčata z balkonu, tak je to dokonalost :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Domácí čerstvá rajčata, to je paráda. Nevím, zda letos nějaké vlastní stihneme, ale na příští rok si na zahrádku chystám skleník. Koukám teď na Vaňkům recept a od mého se tedy liší značně. :D Docela by mě zajímalo, když se položí obě pizzy vedle sebe, která bude více italská.

      Vymazat
  6. Pizzu mám moc ráda, už se těším na léto, až budu moc dělat pizzu vždycky s tou zeleninou, která nám zrovna roste. Děláme obvykle upravneé kynuté těsto, ale tento poměr surovin zkusím :) A otestuji na kamarádovi, které od té doby, co byl v Itálii, se prezentuje jako hlavní pizzový odborník :DD

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Pizza z domácí zeleniny musí být chuťově ještě o úroveň či dvě výše! Tohle mě na bydlení v bytě trochu mrzí, že jsou možnosti pěstování omezené... Tvořilko, budu moc ráda za zpětnou vazbu, pokud recept vyzkoušíte. :)

      Vymazat
  7. Na článek jsem se těšila od doby, kdy jsi ho avizovala na Twitteru, a teď se těším, až recept vyzkouším. Vypadá to skvěle! A i já, která bez čichu má snížené vnímání chutí, musím přiznat, že ne ananas, ale kečup na pizzu nepatří. :-D
    Díky za tu pasáž o pečení, takhle vysoké teploty jsem se dosud bála, ale dává to smysl.
    Pizzu občas doma děláme, ale většinou kupujeme. Po přestěhování jsme spokojení hned u první pizzerie, kterou jsme vyzkoušeli. Mým favoritem je asi sýrová, ale bohatě mi stačí ke štěstí i obyčejná se šunkou a sýrem.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Taky občas kupujeme, ale tu domácí mám mnohem raději, zvlášť, když je čerstvě vytažená z trouby. Dej prosím vědět, jak ti recept fungoval, ať jej případně ještě poladím. Já těsto míchám od oka...

      Vymazat

Děkuji za návštěvu!