Jaro v Brightonu

Turisté Londýn buďto milují, nebo je jim lhostejný, a já se po své předešlé návštěvě spíše řadila do té druhé skupiny. Když za mnou začátkem roku přišla sestra, že by moc ráda Londýn navštívila a nemá s kým, trochu jsem si proto povzdechla. Dát mu přesto druhou šanci?

Nakonec jsme vymyslely plán prodlouženého víkendu, na který jsme se těšily obě. Už dlouho mě lákal Brighton, přímořské letovisko ležící hodinu vlakem od Londýna. Týnka souhlasila, že hned první den výletu můžeme věnovat právě jemu, abych se i já podívala někam, kde jsem ještě nebyla. Juch, Brighton už nás očekával!

Když sestra přijela do Prahy, dala jsem si záležet, abychom se nikam nehonily. Krátkou dovolenou jsme začaly obědem, kávou a zákuskem v mé oblíbené kavárně, načež nás Radek doprovodil na letiště, odkud jsme pokračovaly Ryanairem na londýnský Stansted. Pokud jde o přepravu, Londýn patří mezi levnější destinace. I s příplatkem za společné zavazadlo jsme se vlezly do 2500 na osobu za oba směry, a to jsme kupovaly letenky na obsazený víkendový večerní let jen pár týdnů předem.

Sotva jsme po příletu chytily Uber na ubytování, už jsem v aplikaci Trainline kupovala lístky na vlak na další ráno. Počasí se na sobotu tvářilo přívětivě, ceny britského meziměstského jízdného už méně, ale nakonec jsem byla mile překvapená, že jsem platila jen kolem 20 GBP za osobu. Britské vlaky jsou známé až astronomickými cenami, a tak jsem měla obavy, aby Brighton nevyšel dráže než letenky přes půl Evropy. Spojení z nádraží London Bridge bylo každopádně příjemné, hodinová cesta ubíhala rychle a obě nás bavilo sledovat za okny typický anglický venkov.

cestou do Brightonu

Možná se ptáte, proč zrovna Brighton? Městečko ležící na jihu Anglie na břehu Lamanšského průlivu je odnepaměti vyhledávaným přímořským letoviskem. Za odpočinkem i zábavou se sem Britové sjíždí už od 18. století, kdy zde vznikly jedny z prvních mořských lázní. Popularita stoupala za Jiřího IV. (1762 - 1830), který si zde nechal postavit dovolenkové sídlo, a v roce 1841 vše dovršil vznik železnice propojující Brighton s Londýnem, díky které sem začala londýnská smetánka vyrážet na jednodenní výlety.

Krásné historické nádraží stále odkazuje na viktoriánské období a architektura celého města je pestrá a malebná zároveň. Cestou na pláž jsme ani nestíhaly obdivovat všechny krásné domky. Zastavil nás i St Paul's Church, z dálky nenápadný kostelík, avšak se stěnami kompletně obloženými pazourkem.

první dojmy a zdi kostela St Paul

Nemohla jsem se dočkat pláže! Byl sice teprve konec dubna a ledově foukalo, takže o koupání nemohla být řeč, ale šplouchání vln, štěbetání racků a vůně větrem nesené slané tříště je něco, co si užívám v jakémkoliv ročním období. Stačí mi na pláži jen sedět a čerpat ten klid nekonečné vodní plochy. 

Na pláži se nachází několik stylových barů a obří 138 metrů vysoká vyhlídková věž. Ikonickou dominantou je Palace Pier, obrovské molo s restauracemi, kolotoči, horskou dráhou a herními automaty. Právě sem se často jezdí slavit rozlučky se svobodou a i my jsme jich pár zahlédly. Protože lunaparky moc nevyhledáváme, tak jsme jen nakoukly, pokochaly se výhledem na město a šly zase dále. Každopádně, bez zábavního mola by to nebyl Brighton, první tu stálo jen o pár set metrů dál již mezi roky 1866 - 1975 a dodnes z něj zůstaly zachovány základní sloupy. 

Brighton Beach, v dálce Palace Pier

Brighton žije. Palace Pier, noční podniky, plážové bary, ale i množství alternativních obchodů nebo třeba blešáky. Sdružuje se zde velká umělecká komunita, hudební i queer scéna, a celé městečko dýchá velmi dynamickou a zároveň vstřícnou atmosférou. Do několika obchodů s místními výrobky jsme zašly, přičemž nejvíce se nám líbilo ve starožitnictví, ze kterého jsem si odnesla překrásné 120 let staré vydání Robinsona Crusoe a Týnka dokonce hodinky. 

pohled z mola na město a pláž

Nadšené jsme byly i z možností, kam si zajít na jídlo nebo odpolední mlsání. Tolik rodinných podniků, malých útulných restaurací a kaváren, až oči přecházely. Neměly jsme žádný plán, jen se nechaly vést, kudy nás zrovna napadlo, a nahodile objevovaly krásné uličky i poklady v nich schované. Moc se mi líbila třeba bývalá rybářská čtvrť The Lanes s domky datovanými do 16.-18. století.

The Lanes, Brighton

Mimo zábavní svět a skvělou gastronomii se Brighton může pochlubit i památkami z období regency a viktoriánské éry. Nejzajímavějším je bezesporu Royal Pavilion, bývalá královská rezidence vystavená mezi lety 1787 až 1808 pro tehdejšího Prince z Walesu, později krále Jiřího IV. 

Stavba je unikátní svou inspirací v indické architektuře a zasazením do kvetoucího parku, ze kterého nenápadně vykukují bílé kupole a minarety, kontrastující s evropskou neogotikou. Při našem toulání jsme na královský palác narazily náhodou a bylo to jako přenést se z rušného města někam do pohádky. Stavbu aktuálně vlastní přímo město Brighton a během první světové války dokonce sloužila jako lazaret, od 50. let je však snaha vrátit palác do původní podoby, čemuž velmi napomohla i královna Alžběta II., které sem dlouhodobě zapůjčila nábytek z královských sbírek. Prohlídku interiérů, které by se měly nést v duchu tehdy moderního orientalismu, jsme bohužel nestihly.

Royal Pavilion

Líbil se nám Brighton? Velice! Město je to pestré a zdaleka jsme nestihly projít vše, co nás zajímalo - mimo prohlídku královského paláce bych se moc ráda podívala třeba do akvária Sea Life Center nebo některého z muzeí.

Ono se to nezdá, ale na katastrálním území Brighton and Hove žije asi 250.000 obyvatel, a ačkoliv lze historické centrum snadno projít pěšky, nejedná se o žádný skanzen. I přes množství místních i návštěvníků si drží útulnou a zároveň velmi otevřenou atmosféru. Moc ráda bych se sem jednou vrátila, vychutnala si špetku nočního života a umělecká představení, možná i nějaký ten festival, kterými je Brighton známý. Navíc, jen coby kamenem dohodil, se nachází slavné útesy Seven Sisters, ke kterým dokonce zajíždí linkový autobus. Vícedenní pobyt v Brightonu se tak dá rázem rozšířit i o obdivování krás přírody.

racek na molu

Ačkoliv na pomyslném britském piedestalu stále stojí mé milované Skotsko, odskočení si na jih Anglie jsem nakonec ocenila. Díky prvnímu výletu strávenému mimo ruch Londýna jsem se krásně naladila na cestování a i zbylé dva dny si moc užila. 

A co všechno jsme viděly v Londýně? O tom zase příště. Vydařeným výletům zdar!

Pokračování: 
London calling! 2023
Skotsko 2019