Rujána: lesy a křídové útesy

V pokračování z německé Rujány se podíváme nejen do národního parku Jasmund, ale také do Prory - bývalého nacistického letoviska, u kterého dnes stojí povedená stezka korunami stromů.

Národní park Jasmund se rozkládá na 30 km² v severovýchodní části ostrova Rujána. Založen byl roku 1990 a jeho hlavním lákadlem jsou vysoké křídové útesy, dosahující až do výšky 160 metrů. Většinu parku pokrývá  les, vhodný nejen pro dlouhé procházky, ale také vyjížďky na kole. 

Do NP Jasmund je možné vyrazit buďto z města Sassnitz, nebo z vesnice Hagen. My jsme byli ubytovaní v Sassnitzi, se kterým národní park přímo sousedí. Nevím, jak v Hagenu, ale v Sassnitzi se nachází několik cyklopůjčoven a doprava kolmo je tu natolik populární, že dokonce i do Jasmundu vede cyklostezka. My jsme do něj nakonec vyrazili hned dvakrát, ale v obou případech pěšky, abychom mohli i na pláže.

Osobně mě uchvátil les, do kterého jsme se hned při vstupu ponořili. Obří buky a úseky zarostlé břízami, to byla nádhera. Místy stromy přecházely v mokřady, po kterých vedly dřevěné lávky. Zhruba půlhodiny chůze ze Sassnitze jsme narazili na návštěvnické centrum, kde jsme si dopřáli kafe a dort, a dál už se rozkládala jen příroda.

NP Jasmund

Nejzajímavější je projít si pěšinu vinoucí se přímo nad útesy, ze kterých se co pár desítek metrů otevře nějaký hezký výhled. Křídové útesy na první pohled můžou připomínat známější útesy v Doveru - ty jsou o něco vyšší, ale nejsou zalesněné. Společné mají to, že jsou relativně nestabilní a při deštích se mají tendenci bortit do moře. I proto jsou místy až zářivě bílé, jak se křída neustále drolí. Vyhlídky nejsou nijak zajištěné, a tak je třeba dávat pozor, aby návštěvník nešlápl do prázdna.

dvě tváře Jasmundu

Nejpopulárnějším bodem národního parku je 118 metrů vysoký Königsstuhl. Ze Sassnitze je to k němu cca 3,5 hodiny, z Hagenu zhruba hodinku. U útesu se má nacházet větší vyhlídka a muzeum s expozicí vývoje přírody. První den, kdy jsme plánovali ke Königsstuhlu dojít, nás ale půl hodiny před cílem otočila blížící se bouřka, a další den jsme využili teplého počasí a šli se vyvalit na pláž.

NP Jasmund

Osobně mi přišlo, že nejvíce útesy vyniknou právě zespodu, z pláží. Na několika místech dolů vede dřevěné schodiště, jinak zde však jakékoliv elementární vybavení chybí - vodu a jídlo s sebou! Ač jsou pláže v Jasmundu kamenité a často zanesené řasami, našli jsme i pěkné čisté úseky, kde navíc mimo nás nikdo nebyl. Do vody se mi zprvu moc nechtělo, Balt je i v létě řádně studený, nicméně odměna ve formě výhledu na majestátní bílé skály, čnící nad mořem, za otužování stála.

pláže s křídovými oblázky

Dalším cílem pro výlet do přírody byla poměrně netypicky Prora, vzdálená ze Sassnitze asi 20 minut autem. Proč netypicky? Prora je známá především jako Hitlerovo nacistické letovisko. Chátrající megalomanský komplex ze 30. let má na délku 4,5 kilometru, což z něj dělá nejdelší budovu světa, a ubytovat měl až 20.000 hostů. Pro dovolenkovou lokalitu byla zvolena laguna s písčitými plážemi, kolem které mělo být vystavěno moderní zázemí. Během 2. světové války se ale práce na prázdninovém středisku zastavily a po roce 1945, kdy území převzala Rudá armáda, již dostavené budovy sloužily jako vojenská základna. 

Od 90. let komplex víceméně chátral, s výjimkou přijíždějících turistů, kteří si jeli nedokončené nacistické veledílo prohlédnout. Dnes už ani to není pravda - komplex skoupili developeři, kteří jej přebudovávají na moderní apartmány. Moc si nedokážu představit, kdo by chtěl dobrovolně trávit dovolenou na místě s takovou historií, navíc v sousedství chátrajících budov s vysklenými okny a posprejovanými betonovými zátarasy, ale budiž, Němce to sem stále láká. Mně se Prora nelíbila, a tak jsme se dlouho nezdrželi a pokračovali do stejnojmenné přírodní rezervace.

Prora, staré vs. nové

V docházkové vzdálenosti od nacistického komplexu stojí povedená stezka korunami stromů, Baumwipfelpfad im Naturerbe Zentrum Rügen (též Adlerhorst NEZR). Podobných staveb i na českých horách v posledních letech přibývá jako hub po dešti. Mě tato turistická lákadla obvykle míjí, ale na Rujáně jsme byli turisty tak jako tak, ani jsem Radka nemusela k návštěvě dlouho přemlouvat. 

Adlerhorst NEZR

K čemu "stezka korunami stromů" slouží? Jedná se napůl o rozhlednu, ze které je možné kochat se výhledem do okolí, a napůl o vzdělávací centrum. Na Rujáně stezka nestojí na vrcholku žádné hory, ale na úzkém pruhu pevniny mezi mořem a zálivem, a musela jsem ocenit, jak stavba přirozeně zapadá do okolní přírody - z dálky rozhledna prakticky není vidět, ale přitom výhled z ní je ohromný.

Rujána, mezi mořem a mořem

Při pozvolném stoupání do vyšších pater je možné pozorovat lesní porost ve všech výškách. Informační tabule nás naváděly, jak se mění např. skladba živočichů, zejména ptáků a hmyzu. Sama jsem se dozvěděla plno zajímavostí, třeba že jsem vysoká jako 16letý buk. Někoho by mohlo odradit vstupné, 12 EUR za dospělého, ale zase jsem ocenila, že k samotné rozhledně přiléhá i interaktivní expozice a velká herna pro děti, takže zde rodiny můžou strávit klidně celý den. 

Kdyby nás nevyhnal déšť a zima, tak bychom okolí Prory prochodili intenzivněji. Celá oblast DBU Naturerbefläche Prora je typická vřesovišti a mokřady, na kterých rostou divoké orchideje a rákosy, a také původními listnatými lesy. Jsem proto ráda, že jsme stihli aspoň netradiční rozhlednu.

Co vy, vypravili jste se už na některou stezku v korunách stromů, třeba co máme v Česku?

pohled shora na kapradí a nižší stromy

Související články:
Předchází: Poklidný Sassnitz
Následuje: Lázeňská města Binz a Sellin