středa 11. ledna 2023

Dojmy ze San Francisca

Jaké je San Francisco? Rozmanité, barevné a přitom všem velice malebné, ačkoliv se jedná o druhou nejhustěji zabydlenou oblast Spojených států.

V San Franciscu jsem se zhlédla už jako malá holka, stačil mi k tomu muzikál Rebelové a táhlá melodie písně San Fransisco od Scotta McKenzie, kterou film končil. Město zde bylo vyobrazené jako trochu hipísácké, trochu romantické a hlavně velmi vzdálené. Kdybych tušila, že o mnohé roky později budu přesně tuto píseň zpívat v autě, zatímco nám bude zbývat posledních pár desítek kilometrů do stejnojmenné destinace, tetelila bych se radostí. A San Francisco naše očekávání nezklamalo. Je libo výhled na Golden Gate Bridge, návštěvu čínské čtvrti, výlet do vězení Alcatraz, pozorování divokých lachtanů nebo jen prosté obdivování americké architektury?

Do San Francisca jsme přilétli v srpnu 2022. První dny jsme byli ubytovaní v Silicon Valley, konkrétně v San José, odkud se do centra San Francisca vlakem Caltrain dostanete za hodinu. V San Franciscu jako takovém jsme pak strávili dva dny, jeden na začátku a druhý na samém konci dovolené. První den jsme využili pěkného počasí a nahodile prošli většinu zajímavostí, druhý přeodjezdový jsme věnovali prohlídce Alcatrazu.

centrum města

San Francisco leží na západním pobřeží USA. Jak už jeho jméno napovídá, oblast severní Kalifornie se původně nacházela pod španělským a později dokonce mexickým vlivem. Původní osada Yerba Buena připadla Američanům až v roce 1847. Představte si, že během pouhopouhých dvou roků, mezi lety 1847 a 1849, se osada díky zlaté horečce rozrostla z 1.000 na 25.000 obyvatel! Dnes, o 180 let později, má širší aglomerace přes 8 miliónů obyvatel, avšak samotné centrum města je stále relativně malé a dá se prochodit pěšky. Hlavním náměstím je nevelké Union Square, odkazující právě k mexicko-americké válce.

Union Square

Tehdejší centrum se nedochovalo, neboť San Francisco v roce 1910 postihlo zemětřesení a následný požár, který většinu zástavby zlikvidoval. Město však povstalo jako Fénix z popela. Nové centrum bylo vystavěné v honosném duchu širokých bulvárů a zdobných věžáků s únikovými schodišti po stranách budov.

Město se rozkládá na několika pahorcích, mezi kterými přejíždí žlutá lanovka podobně jako třeba v Lisabonu. My jsme populární turistickou atrakcí nejeli a vše si prošli po svých. Co mě překvapilo, San Francisco je ze tří stran obklopené vodou Tichého oceánu, jehož studené proudy výrazně ovlivňují počasí ve městě. Ačkoliv zbytek Kalifornie spalovaly vyšší třicítky, San Francisco nám dopřálo teploty jen kolem 20 °C, na pobřeží navíc ozvláštněných ledových vichrem. I v létě zde často bývá mlhavo a deštivo, tak svetr a bundu s sebou!

centrum města s lanovkou

Na konci 19. století bylo San Francisco místem, kam se stěhovaly nejrůznější národnosti (angličtina má trefný výraz "melting pot"). Ty nejvýraznější z nich si vybudovaly celé čtvrtě, které dodnes odkazují na původ svých obyvatel - čínská, italská, ruská... Čtvrtě jsou celkem malé a každá má jiný ráz, jakoby se celé město skládalo ze střípků, co dohromady vytváří kaleidoskop barev a tvarů. Zatímco čínskou čtvrť jsme jen rychle proběhli, jak zde bylo rušno, těsno a špinavo, italská na nás dýchla klidem, upravenými rodinnými domy, honosným kostelem v parku na Washington Square, všudypřítomnými italskými vlajkami a letáky zvoucími na nejlepší pizzu.

Washington Square

Nejkrásnější pohled na celé město se nachází z rozhledny Coit Tower. Art deco stavba z roku 1933 je architektonickou památkou sama o sobě, zdobí ji obrovské nástěnné malby s výjevy z historie Kalifornie. Výhled z ní při pěkném počasí stojí za to: finanční centrum s mrakodrapy, obytné čtvrtě s nízkými domky, ostrov Alcatraz se stejnojmenným vězením a celý záliv San Francisco Bay spojující mohutnými mosty San Francisco se zbytkem aglomerace.

výhled z Coit Tower

Po vyhlídce a Radkově obědu v jednom z italských bister jsme se přesunuli na nábřeží ve čtvrti Fisherman’s Wharf, lemující bývalé doky. Směrem k centru se zde nachází promenády plné restaurací, obchodů se suvenýry a atrakcí pro děti. Největší z nich jsou zřejmě divocí lachtani, žijící na nejznámějším z mol jménem Pier 39. Lachtany je možné pozorovat během celého roku s výjimkou časného léta. Přístup k nim je volný a lze se dostat docela blízko. Bylo vtipné sledovat, jak se samci vzájemně přeměřují, vytláčejí a občas nějaký s velkým šlouchnutím spadne do vody.

lachtani

Fisherman’s Wharf dále nabídne několik muzeí, prohlídku bitevní lodě SS Jeremiah O'Brien nebo ponorku Pampanito z druhé světové války, vyplouvají odsud lodě na prohlídkové okruhy a zkrátka jde o turisticky nejživější část celého San Francisca. Stačí však pokračovat podél pobřeží a ruch ustává, lákadla pro cizince nahrazují parky, kotviště jachet a rezidenční zástavba Marina District s roztomilými domky, kde můj favorit připomínal šmoulí domeček ve tvaru muchomůrky.

promenáda v Marina District

Pokračujeme-li dále po plážích Crissy Field a Golden Gate Beach, dojdeme až k ikonickému mostu Golden Gate Bridge. Je tak mohutný, že z rozhledny působil jako na dosah ruky, ale opak je pravdou. Procházka z centra se natáhla a k cíli jsme došli až před setměním, takže jsme si na cestu zpátky museli vzít taxi. Za první den jsme i tak nachodili přes 25 km. V balerínách, takže mě šlapky pálí i při pouhé vzpomínce, jen v tričku, ačkoliv ledově foukalo, ale svetr jsme s sebou neměli, a bez pořádného jídla, protože se mi po příletu rozjela silná histaminová reakce. Nicméně, stejně bych si ten výlet dala znovu, jaké krásné pohledy na nás čekaly. Pozorovali jsme letící kormorány, dovádějící pejsky i zvědavé veverky a bylo nám, i přes to drobné fyzické nepohodlí, vlastně moc dobře.

podvečerní Golden Gate Beach

Ikonický Golden Gate Bridge, neznámější památka San Francisca a do poloviny 60. let nejdelší visutý most na světě, byl vystavěn mezi lety 1933 - 1937. Výjimečný je proto, že překonává 2 km dlouhou úžinu, která se vyznačuje silnými proudy a nepředvídatelným počasím. My jsme měli štěstí, že jsme aspoň první den zachytili most bez mlhy. Most lze přejít i pěšky nebo kolmo a na druhém konci si udělat výlet v přírodní rezervaci Golden Gate National Recreation Area, kde se nachází spousta trailových stezek.

Golden Gate Bridge


Předodletový den jsme věnovali cestovatelskému přání mého milého Radka, totiž navštívit slavné vězení Alcatraz. Stejnojmenný ostrůvek se nachází zhruba 2 km od pobřeží San Francisca, má rozlohu pouhých 9 ha a veškeré suroviny je sem nutné vozit, protože skalnatý ostrov nedisponuje pitnou vodou. O prohlídky bývalého vězení bývá velký zájem, v sezóně proto doporučuji lístky rezervovat alespoň týden či dva dopředu. V balíčku od Alcatraz City Cruises se nachází vstup do objektu, půjčení audioprůvodce a doprava lodí. Celý výlet nám zabral zhruba 3,5 hodiny.

vepředu Alcatraz, v pozadí San Francisco

Alcatraz má výhodnou obrannou polohu, proto od poloviny 19. století, kdy ostrov a celé San Francisco získali Američané, sloužil jako obranná pevnost. Od počátku občanské války byl ale zároveň využíván jako vojenské vězení a roku 1907 se stal federální věznicí pro nejhorší zločince, sloužící až do svého uzavření v roce 1963. Trest si zde odpykávali třeba Al Capone nebo Floyd Hamilton, komplic Bonnie a Clyda. Z vězení se prakticky nedalo utéct, protože i když dotyčný překonal ostrahu, šance, že následně přeplave na pevninu, byla vzhledem k silným oceánským proudům a teplotě vody minimální. I přesto se několik vězňů o útěk pokusilo. Fotka níže pochází z jedné z cel, odkud se vězni podařilo vyhrabat skrze větrací šachtu.

Prohlídka byla zajímavá, i když celý ostrov působil krajně nevlídně. Zaujalo mě, že spolu s dozorci a pomocným personálem věznice zde žily celé rodiny zaměstnanců, přičemž děti si hrály jen pár desítek metrů od nejhorších kriminálníků své doby a do školy je denně vozila loď vězeňské služby. Na Alcatrazu tak najdeme třeba i domky v koloniálním stylu nebo květinovou zahradu, veřejnosti bohužel nepřístupné. Další zajímavostí jsou události roku 1969, kdy již opuštěný ostrov obsadili indiáni a po několik měsíců zde squattovali ve starých budovách.

Alcatraz, ostrov a vězení

Do San Francisca se ráda ještě někdy vrátím. K vidění je toho stále víc než dost! San Francisco hodnotím jako krásné město, které díky slušnému leteckému spojení s Evropou posloužilo za ideální bod výsadku při cestě na západní pobřeží USA. Po dlouhém letu jsme si zde před zahájením roadtripu hezky odpočinuli a nasáli atmosféru. V širším okolí jsme pak navštívili ještě Silicon Valley a Monterey Bay, o těch ale chystám samostatný článek. 

Ač má celá Kalifornie problém s bezdomovectvím, v San Franciscu jsme se cítili bezpečně a ocenila jsem, jak je širší centrum kompaktní. Pěší přesuny mezi jednotlivými památkami jsou v americkém kontextu totiž spíše výjimkou. 

Související články:
předchází: Roadtrip USA: plánování
následuje: Yosemite, hory a medvědi
všechny články z USA

25 komentářů:

  1. Město je to určitě impozantní, ale asi ne z našeho evropského hlediska úplně krásné (minimálně to centrum se mi tak jeví). Holt mrakodrapy :-) Ale okolní krajina vypadá moc hezky a most musel být dechberoucí. Jo a taky máš fakt krásnou sukni :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Mně se užší centrum právěže líbilo velice, ty nízké věžáky ze začátku 20. století mi přijdou koukavé, ale fotky asi nedokázaly úplně zachytit atmosféru. Do finančního centra s nejvyššími mrakodrapy jsme nešli, ty mám jen takhle z dálky - také je úplně nevyhledávám. I v samotném centru je (mimo čínskou čtvrť :D) klid, hodně zeleně a možností k posezení. Nejsem milovník velkých měst, takže San Francisco překvapilo v nejlepším slova smyslu.

      Děkuji, sukně je moje oblíbená. Koupila jsme ji na Himalife, mají různé barvy a vzory. :)

      Vymazat
  2. Barunko, zdravím. Krásné fotografie a zážitky určitě taky. Je dobře, že cestuješ, už jsem Ti to psala - zážitky Ti nikdo nevezme... Ahoj, Lenka
    www.babilenka.cz

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji, Leni. Jsem ráda, že už zase máme tu možnost.

      Vymazat
  3. Báro, díky za zajímavý americký report - ráda jsem se koukla i si početla...

    OdpovědětVymazat
  4. Woooow! Děkuji, že si nás takto provedla! San Francisko musí být nádherné a slavná fotka s mostem nesmí chybět :D Opravdu nádherné, rozhodně bych se tam někdy chtěla podívat, kdyby byla možnost.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Přesně, bez fotky u mostu by to nebyla návštěva San Francisca. :))

      Vymazat
  5. SF je strašně krásné, super fotky i článek :)

    SmileThess

    OdpovědětVymazat
  6. Zajímavý report.
    No, jela bych spíš do hor. :)

    OdpovědětVymazat
  7. Sam Francisco je můj sen. Až ho uvidím asi můž v klidu zemřít :-D. Ještě chci moc vidět Oakland a Berkeley - takové osobní důvody, ale prostě tam jednou musím :-D. Takže trošku závist, že jsi to viděla, ale i tak ti to moc přeju. Článek mě ještě víc zlákal, se tam jednou vydat. Drahý v sobě má toho správného cestovatelského ducha, tak věřím, že se nám to také jednou poštěstí. Fotky máš z výletu nádherné :-).

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji, Káji. Koukám do mapy a Oakland i Berkeley byste měli hned vedle SF. Mě by teď z Ameriky nejvíc táhl Seattle, také právě i pro několik knížek, které se zde odehrávaly (na Vashonu žila třeba Betty MacDonald) a pak samozřejmě pro tu nádhernou přírodu... Čím dál víc o tom přemýšlím, tím více se chci do USA ještě vrátit.

      Vymazat
  8. San Francisco je jak Ulánbátar - vím, kde leží, vím, že v něm žije dost lidí, a tím moje asociace nebo cestovatelské touhy končí :-D Ale článek jsem zhltla na jeden zátah a jsem mile překvapená, čekala bych mnohem míň hostinné místo. (Ale já neviděla Rebely a písničku jsem taky slyšela prvně.)
    Vůbec si nedovedu představit ujít po tvrdém povrchu 25 km v balerínách a budu si muset najít něco o španělsko-americké válce, jsem ostuda, ale nevím o ní nic. Alcatraz vypadá zajímavě, ten by mě lákalo navštívit. Vůbec si nedovedu představit tam žít jako rodina ostrahy, co bych tam celé dny dělala? (A kde tam berou sladkou vodu na zalévání zahrad?)
    Most znám! :) Ale nevěděla jsem, že je i pro pěší, to by taky bylo hezký ho přejít.
    Pěkný článek!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Eithné, děkuji za komentář. Měla jsem v článku chybu, o Kalifornii se vedla mexicko-americká válka. Španělsko-americká probíhala v 19. století taky, ale o Havaj, Kubu a Filipíny. Už jsem to v článku opravila.

      Vodu na zalévání zahrad sbírali na Alcatrazu do dešťových nádrží, v SF hodně prší. Já si opravdu nedokážu představit tam žít, takový malý a nehostinný ostrůvek, navíc většinu plochy zabírají vojenské objekty a vězení. Děti se ale prý na Alcatrazu cítily paradoxně bezpečněji než na pevnině a běžně si chodily hrát hned vedle věznice.

      Baleríny mám Vivaia (už troje!), za mě ideální kompromis mezi barefoot a vyměkčenou stélkou, vydržím v nich opravdu hodně. Jsou pohodlné, krásně se přizpůsobí noze a dají se hodit do pračky, takže je nosím i do terénu. Akorát do deště to s nimi není (a na 25 km pochod taky ne :D ).

      Vymazat
    2. Ahojky a jaké všechny baleriny od Vivaia už máš? Přemýšlím nad těmi lodičkami s podpatky..

      Vymazat
    3. Mám Margot první a druhou řadu a pak mokasíny Sierra. Všechny jsou velice pohodlné a velikost sedí, já mám 37,5 nohu a Margot jsou v tomto čísle úplně perfektní, Sierra o chloupek větší, tam by mi asi stačila i 37. Subjektivně jsou nejpohodlnější určitě Margot 2.0. Sierra mě trochu táhnou přes nárt, který mám vyšší, ale zase o to líp drží na noze. Otlaky ani puchýře žádné, boty není potřeba rozcházet (a to je nosím často bosky), látka se natáhne a přizpůsobí. S jejich lodičkami zkušenost zatím nemám, ale nebála bych se toho. Jediná nevýhoda je mokro/déšť, jsou hned mokré.

      Vymazat
    4. O španělsko-americké válce už jsem si přečetla článek na Wikipedii, tak si jdu najít ještě tu mexicko-americkou. Vidíš, zfleku bys mohla učit dějepis, motivace studentů za jedna :-D
      Boty vypadají moc hezky, jak jsem si je teď vygooglila. I tak mám ale z té štreky husí kůži. Já už mám s barefootem asi dost utrum, a to doma těch bot několikero mám :-(

      Vymazat
  9. Díky za povídání a fotky, krásně se četlo (a koukalo. :) San Francisco je jedním z mých cestovatelských cílů, snad to někdy klapne. Líbí se mi, že se dle tvého vyprávění dá obejít zčásti pěšky. Na cestování po USA mě odrazuje především to, že se tam bez auta člověk prý nikam pořádně nedostane, protože nemám řidičák, takže nevím, jak bych se okolo dopravovala.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ve městech je to v pohodě, ale mimo města jsou Američané na autech doslova závislí. Tam opravdu leda namyslet výlet s někým, kdo si na půjčení troufne... Díky a držím palce, ať se sen podaří splnit! :)

      Vymazat
  10. Díky za zajímavý článek, jak mě třeba New York vůbec neláká, San Francisco se mi z vyprávění líbí moc. Pobavilo mě, že ho máme obě spojené s filmem, u mě to kromě Rebelů byla ještě Neuvěřitelná cesta 2, kterou jsem jako dítě viděla tak třiaosmdesátkrat. :-D
    A když vidím ty fotky Alcatrazu... úplně si vybavím první lyžák, protože takhle jsme přezdívali našemu hotelu a ani se mi to nezdá moc nadsazené. :-D Říkám si, jak tam mohly ty rodiny vedle nejhorší části společnosti žít, děti vozit do školy denně lodí... člověk si asi zvykne na všechno.
    P.s. Musím se podívat, jestli někde Rowlingová nezmiňuje Alcatraz jako inspiraci pro Azkaban. Ten název, ostrov, mlhy...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tlapka, která se zapomněla přihlásit. :-D

      Vymazat
    2. Alcatraz mě taky v souvislosti s Rowlingovou napadl, ono se to opravdu vybízí. Překvapilo mě, že se děti na ostrově cítily paradoxně bezpečněji než ve městě a žily vlastně docela normální život. Ostrůvek je maličký, vůbec si to nedokážu představit.

      Vymazat

Děkuji za návštěvu!