Původně jsem o naší cestě za vlastním bydlením psát nechtěla, ale občas se někdo zeptá, jak to celé probíhalo, a nakonec i mně osobně přišlo dobré shrnout, co všechno se za poslední dva roky událo.
Nápad, že bychom rádi koupili dům, padl na jaře 2021. V létě jsme s Radkem začali aktivně mapovat možnosti, pak dlouhou dobu čekali, než se něco objeví, a nakonec více než půl roku řešili vlastní transakci. Majiteli jsme se stali na podzim 2023. Jaká byla naše cesta?
Párkrát jsem si vyslechla, že je pro nás dům zbytečný, vždyť jsme jen dva, tak co bychom chtěli? Oba však máme vizi větší rodiny a oba pracujeme z domu, takže dostatek prostoru oceníme i v průběhu dne, kdy je většina lidí v práci. Naši cestu za domkem bych rozdělila do tří pomyslných fází:
První fáze sondovací
Část, kdy jsme ladili představu a reálné možnosti. První půlrok byl hlavně o dlouhých diskuzích.
- Ve kterém regionu chceme bydlet?
- Můžeme si zde domek vůbec dovolit?
- Stavba nového domu?
- Rekonstrukce starého domu?
- Nestačil by větší byt?
Lokalita pro nás byla závažným tématem. S Radkem jsme se seznámili v Praze, tou dobou už jsme ale oba pracovali převážně vzdáleně a Praha nás pro rodinný život nelákala. Já pocházím z Brna, kde jsou nemovitosti podobně drahé jako v Praze, Radek z menšího města na Vysočině. Dlouho jsme diskutovali, zda-li se přesuneme někam za Brno (v úvahu přicházely Rosice, Zastávka a okolí), nebo za rodinou na Vysočinu - cenově to bylo zhruba podobně. Na vesnici ani do satelitu jsme nechtěli, zato jsme zvažovali menší města v okolí nebo na půli cesty.
Pro okolí Brna mluvilo lepší pracovní uplatnění a časem i vzdělání pro děti, nevýhodou byla absence sociálních vazeb, protože i za mou rodinou bychom museli dojíždět. Na Vysočině byli plusem Radkovi rodiče doslova za rohem, krásná příroda a hodně známých.
Zatímco jsme hledali a přemítali, u Radkových rodičů jsme trávili čím dál víc času a já si postupně Městečko zamilovala. Když se po prvním roce hledání nepodařilo nic koupit, přestěhovali jsme se na Vysočinu do nájmu, díky kterému jsem si mohla bydlení na maloměstě vyzkoušet nanečisto. Dnes můžu říct, že jen těžko bych se jinde cítila víc doma, holt to rozhodnutí jen potřebovalo uzrát.
Poměrně jasno jsme naopak měli, že nechceme stavět ani provádět celkovou rekonstrukci starého domu. Ani jeden z nás není žádný kutil a i běžná údržba je pro nás velkou výzvou. Stavět jsme nechtěli jak z časových důvodů, tak protože se v Městečku nenabízí žádné pozemky, přičemž okolní vesnice už by byly příliš velkým kompromisem. Větší rekonstrukci jsme chvíli zvažovali, ale čím dál více jsme si zjišťovali, tím více nás i tato myšlenka opouštěla. Shodli jsme se, že raději bydlení, co sice nebude přesně podle nás, ale budeme se moct rovnou nastěhovat, než se roky trápit na stavbě.
Ačkoliv jsme neměli žádné požadavky na velikost pozemku nebo zahradu, nakonec jsme vyloučili i byt, a to přesně v okamžiku, kdy jsme si jeden pronajali. V nájmu byla pofidérní nejen údržba a SVJ, ale hlavně papírové stěny, které neposkytovaly žádné soukromí. Riskovat totéž ve vlastním, když finanční rozdíl větší byt x menší dům byl vcelku zanedbatelný? Díky, ne. Protože na novější samostatný domek bychom nedosáhli, po zhodnocení všech možností nám jako kompromis zbyly převážně řadovky ze 70.-90. let, kterých je naštěstí Městečko plné.
Druhá fáze přípravná
Jestli se na něčem při koupi nemovitosti nevyplatí šetřit, tak je to právník a finanční poradce nebo nezávislý hypoteční specialista. Oba si najděte už ve chvíli, kdy byt či dům teprve hledáte. Jakmile si totiž s prodávajícím plácnete, může začít velmi rychlá jízda, kdy už na obvolávání potenciálních kontaktů není prostor a člověk se snadno nechá uchlácholit, že realitní kancelář prodávajícího za něj vše vyřídí. No, nějak to vyřídí, ale jak?! Vždyť koupě vlastního bydlení je pro mnoho z nás největší investice, kterou za život uděláme.
Finančního poradce jsme oslovili koncem roku 2021. Úrokové sazby hypoték už nějaký měsíc šplhaly strmě vzhůru a my právě podali nabídku na první domek. Finační poradce nám doporučil nechat si hypotéku předschválit, i když domek v tu chvíli nebyl zdaleka jistý (nakonec nás jiný zájemce přeplatil). Předschválení funguje tak, že si zafixujete úrokovou sazbu a maximální částku hypotéky, u nás se jednalo o dobu dvou let, do které si buďto najdeme nemovitost a začneme čerpat, nebo se hypotéka zruší. Díky tomuhle doporučení jsme nejenže papírování s bankou vyřídili bez obav, že se nestihne lhůta z rezervační smlouvy, ale hlavně jsme ušetřili na úrokové sazbě, která za ten rok a půl atakovala 6 % p.a., zatímco my díky včasnému zásahu finančního poradce dosáhli na 3,95 % p.a. Pro představu, u hypotéky na 5 milionů a 30 let dělá každé procento na splátce zhruba 3.000 měsíčně.
Podobně i s právníkem. Ony ty smlouvy vypadaly na první pohled v pořádku. Jenže pak právnička objevila, že tady má realitní agent uvedené špatné sídlo firmy, tu na pozemku vázne věcné břemeno, zde prodávající zapomněl zmínit, že je ženatý, takže potřebujeme i vyjádření manželky... A tak dále a tak dále. Nakonec to byla právě naše právnička, která sepisovala návrhy smluv tak, aby byly pro obě strany neprůstřelné. Ona i finanční poradce nás navíc navigovali celým procesem, co a kdy je potřeba donést na katastr nebo do banky, jaké podpisy budeme ověřovat, k čemu ten či onen dokument slouží, a rovnou jsme na nové bydlení vyřídili i pojištění nezbytné pro čerpání hypotéky.
Ve fázi druhé už jsme aktivně hledali a občas vyrazili někam na prohlídku. Na jeden domek jsme dávali v prosinci 2021 závaznou poptávku, ale nevyšel - teď je paradoxně opět v prodeji, i když my už jsme spokojení o pár ulic vedle. Skrze válku na Ukrajině se pak veškeré prodeje na dobrého půl roku úplně zasekly, což jsme vyřešili stěhováním do nájmu. Pokračování zde.
První probuzení v novém bydlení. S matrací na čerstvě položené podlaze, vůní nedostatečně zaschlé barvy na futra a krabicemi úplně všude. Vedle pak vidíte první skleníkový pokus o rajčata, okurky a ředkvičky, který překvapivě vyšel, ačkoliv jsme sázeli až v půlce července.
Související články:
Jak se kupuje domek, 2. díl
Stěhování na Vysočinu
Báro, ráda jsem si početla, i když domek už asi kupovat nebudu. Já jsem asi vlastně v bytě na jihoměstském sídlišti docela spokojená :). Nicméně realitní trhem už jsem prošla jako kupující, prodávající i pronajímající :D, až na jednu výjimku se stejným realiťákem, který se ukázal jako naprosto skvělý (narazila jsem na něj náhodou, když jsme potřebovali po tátově smrti mámu přestěhovat blíž k nám a po první zkušenosti s ním už jsme vše na realitním trhu realizovali přes něj, jen hypotéku s ním vyzkoušenou nemáme, protože tu jsme ani v jednom případě nepotřebovali).
OdpovědětVymazatTak ať se vám v domečku líbí. A já už ti třeba v dohledné době pošlu ty slibované čaje :D
Stáňo, moc děkuju, za přání i za čaje. Taky už tady pro tebe mám pěknou sbírku na poslání, příští týden bych se snad mohla zastavit na poštu.
VymazatJe to super, když se narazí na šikovného makléře! My bohužel štěstí úplně neměli, pán byl sice ochotný, ale zmatkář, navíc se nejednalo o standardní prodej a celé řízení se táhlo 7 měsíců. Vybíral jej každopádně prodávající, takže jsme holt fungovali s tím, co bylo, a pro rady a právní pomoc si chodili jinam.
Už jsme si o tom psaly, ale úplně dávám za pravdu s právníkem a finančním poradcem. Každá koupě je úplně jiná, a ačkoliv člověk už někdy třeba koupil jedno, koupě druhého může mít své vlastní speciality. Muž kupoval před několika lety byt přímo od majitelů - rodiče nějakého spolužáka, znali se, byt chtěli prodat co nejdřív kvůli financování stavby domu, takže podklady pečlivě a včas připravili, finanční poradce akorát doporučil vhodný produkt pro financování, a právnička zajistila, že všechny dokumenty jsou OK a chrání obě strany. Teď přes realitku je to diametrálně odlišné, všechno se táhne, no, vždyť víš.
OdpovědětVymazatOsobně chápu rozhodnutí jít do domečku, ačkoliv mě to trochu děsí, protože jsem levá na údržbu jakéhokoli typu, a jsem ráda, že zvládám aspoň byt - ale ne, že by mi to jako Pražákovi (co Prahu nechce opustit...) někdy hrozilo, jít do domu. :D
Gratuluji taky k hezké úrokové sazbě, i když se to nezdá a to číslo je taky pořád šílené. U nás je to o dost horší, ale uklidňuju se tím, že vzhledem ke svému věku jsem ani neměla šanci chytit cokoli lepšího, bohužel.
Mimochodem, proč mi přijde, že je prakticky každý prodej bytu (resp. koupě bytu) absolutní horor? Zatím, co poslouchám od známých a kamarádů, platí, že co realitka, to otřesný právní servis, nebo otřesný servis obecně. Já opravdu neznám nikoho, kdo by to měl úplně bez problému, snad kromě jedné kolegyně z práce, která říkala, že to zase tak hrozné nebylo (ale zas její přítel se pohybuje v realitách, takže předpokládám, že se trochu angažoval)... Na druhou stranu je pravda, že pořízení bydlení je vlastně souhrn mnoha kroků a administrativních záležitostí, takže šance, že něco nebude úplně fungovat na první dobrou, je poměrně vysoká.
Strašilko, mám v okolí jak příběhy, kdy šel nákup nemovitosti hladce a za 2 měsíce od rozhodnutí, že začnou hledat, už dotyční přebírali klíče (včetně doby nutné na sjednání hypotéky!), tak i situace, kdy se proces nákupu vlekl jak sopel, zejména byla-li nemovitost součástí dědictví. Přesně jak píšeš, každá koupě je jiná a dopředu to někdy nejde odhadnout.
VymazatÚdržba 25 let staré řadovky se zatím jeví docela dobře, i když je toho určitě o něco víc než na bytě. Já jsem taky městská, ale o to víc si teď užívám soukromí, které domek poskytuje. V předchozím nájmu stačil i běžný hovor a sousední byt slyšel slovo od slova. Za rok jsem si na to nezvykla a netuším, co bychom tam dělali s dětmi, protože i jako dva dospělí jsme pořád jen hlídali, zda někoho nerušíme. Žádná hudba nahlas, žádné domácí práce večer a u telefonátů jsem holt byla smířená, že sousedé mají vše na stříbrném podnose. Jenže tohle člověk netuší, dokud v daném bytě sám nebydlí... Hodně mě to překvapilo, v předchozích bydleních jsem nic podobného nezažila. Zvažovali jsme velký byt ve čtyřbytovce, byl by i s malou zahrádkou a garáží, ale riziko, že je ona bytovka stejně blbě postavená jako ta, kde jsme bydleli, nás odradilo. Plus teda ještě obavy, jak v počtu čtyř bytů funguje SVJ.
Oproti tomu teď Radek může trénovat hraní na baryton, já si můžu po večerech šít nebo vysávat, a je to boží. Sousední zdi jsme ještě pojistili hlukově izolačními předstěnami, aby nebylo slyšet opravdu NIC. V Praze/Brně bychom ale za stejnou částku vzali zavděk bytem podobně velkým, jako je ten váš...
Moc držím palce, ať vám vše klapne a překvapení jsou jen pozitivní!
Já už se moc těším a zároveň děsím, až to u nás nastane. Těším se na další etapu, ale zároveň už mám zkušenost se stavbou a koupí bytu a jsem fakt zvědavá, jaké to bude tentokrát :D
OdpovědětVymazatSmile Thess
Thess, moc držím palce, jestli už je to aktuální! Snad to u vás nebude takový běh na dlouhou trať a vše půjde jako po másle.
VymazatZatím jsme ve fázi hledání toho pravého, naštěstí byt je náš a máme čas na to vybrat ten pravý, zatím se bohužel nenašel, ale až to přijde, tak to přijde, necháváme tomu čas :)
VymazatSmile Thess
Barunko tak to To moc přeju nové bydlení ! Ať se vám tam hezky bydlí a jste tam šťastní. Pozdravuju, Lenka
OdpovědětVymazatwww.babilenka.cz
Leni, moc děkuji za přáníčko!
VymazatTohle je zajímavý! Sice nekupuju ani neplánuju kupovat žádnou nemovitost, ale vždycky mi přišlo hrozně neprůhledné, jak takový proces vlastně probíhá. Takovýhle souhrn mi poodhaluje další z tajů světa, díky ;-)
OdpovědětVymazatDěkuji, Eithné. Pro mě to taky byly úplně neznámé vody. :)
VymazatKoupě nebo stavba nemovitosti je za mě jedna z nejděsivějších věcí na téhle planetě. Jste dobří, že jste to dali - a je velmi altruistické, že sdílíš svoje know-how se světem :-) Já jen doufám, že se mi tentokrát nesplní přísloví "odmítaného chleba největší krajíc", které jinak v mém životě zatím funguje dost neprůstřelně :-D
OdpovědětVymazatJá bych neřekla altruistické, spíše takový náhled do současné situace pro ty, kteří to neabsolvovali nebo absolvovali už dávno, kdy to bylo ještě všechno jinak :). Je to jak závodní dráha, jak se na ni nastoupí, není už cesty zpátky. A pořád je mnohem jednodušší řešit nákup již stojící nemovitosti, než svépomocí stavět. Každopádně ať už to u vás bude jednou tak či tak, hlavně přeji, ať jste v bydlení spokojení!
VymazatÓ jé, to známe... a teď při uklízení běhám přes tři patra a vzpomínám s láskou na byt. Ale zahrada a okolí za to stojí. Ať se vám dobře bydlí!
OdpovědětVymazatTaky jsem skončila v domku se třemi patry a když běžím popatnácté úplně shora úplně dolů, tak s tvým vzpomínáním naprosto souzním! Ale zase nás to aspoň udržuje pěkně fit. :) Moc děkuji!
VymazatKdyž mám mobil v kapse, tak pak vidím, že naběhám hodně metrů... a ještě to je výšlap. :D
VymazatAno ano, úplně přesně :D
VymazatPrávě si procházíme úplně tím stejným. Děkuji za podnětné rady ohledně právníka a fin.poradce.
OdpovědětVymazatCo se týče návštěvy: moc mě mrzí, že to doteď nevyšlo :(
Teri, budu vám moc držet palce! Ano, ta návštěva mě také mrzí, je to teď divoké... Poslední měsíce moc nefunguji, však víš, nicméně návštěvy na Vysočině přijímáme stále a velmi rádi, stačí se ozvat, kdybyste měli cestu kolem. :)
VymazatBarčo, tento problém s bydlením a přemýšlením zda koupit domek, byt nebo stavět teď má syn i dcera. Takže vím, jak nesnadné všechno kolem je. Já jsem ( teď už) spokojená v bytě :-)
OdpovědětVymazatO všem? Ovšem!
Siraelxy, děkuji za milou návštěvu a komentář. Je to tak, každá možnost má svoje plus a mínusy, navíc situace na realitním trhu je poslední dva roky vyhrocená a hypotéky drahé. U nás bylo nejzásadnější rozhodnutí, kde vlastně chceme bydlet, protože v Praze/Brně bychom si domeček dovolit nemohli. Snad to i syn s dcerou rozseknou ke své spokojenosti a ať už se rozhodnou jakkoliv, ať se jim hlavně dobře bydlí! :)
VymazatNás toto letos čeká... je super vědět na co se připravit a dáváat si pozor :D Ale moc se mi líbí, že člověk jde do spousty věci jako Hurvínek do války a ty zkušenosti, co slýchávám okolí...obrňuju si nervy již teď :DD
OdpovědětVymazatJe to mazec, ale výsledek za to stojí! Přeji hodně štěstí, šťastnou ruku při výběru a rychlé papírování.
Vymazat