Silicon Valley & Monterey Bay

Na závěrečný díl cestopisu z USA připadla dvě místa na západním pobřeží Kalifornie: Silicon Valley, kde jsme strávili první dny aklimatizací, a záliv Monterey Bay, zvoucí k odpočinku před odletem domů. 

Co si představíte pod pojmem Silicon Valley? Toto předměstí San Francisca je asi nejznámější technopolí na světě - oblastí, kde stačila jedna dvě úspěšné technologické firmy, na které se nabalilo množství start-upů, dodavatelů a zpětných investic, což vyvolalo řetězovou reakci a raketový růst celé oblasti.

Pro Silicon Valley konkrétně byla zásadní také historie zdejších výzkumů prováděných NASA a americkým námořnictvem, jakožto i přítomnost blízké Stanfordské univerzity a nízká daňová zátěž. Na zhruba 70 kilometrech, ležících západně od kalifornského města San José, se zrodili technologičtí giganti jako Google, Apple nebo Intel. Sídlí zde i centrály většiny sociálních sítí, Facebook a Instagram nevyjímaje.

Pro mého Radka, oddaného ajťáka, byla návštěva Silicon Valley velkým snem a jedním z hlavních důvodů cesty do Ameriky, takže jsme zde dovolenou rovnou začínali. Přímo "Křemíkové údolí" na mapě nenajdeme, jedná se o přezdívku, kterou údolí kopírující přírodní území Santa Clara Valley získalo v 70. letech v místních novinách, ale definovali bychom ji jako oblast ležící mezi městečkem Palo Alto a centrem San José. San José je paradoxně zalidněnější než známější San Francisco a celá aglomerace Bay Area (San José, San Francisco, Oakland a okolí) měla při posledním sčítání k 10 milionům obyvatel.

Mountain View Park

Do Silicon Valley jsme mířili rovnou z letiště v San Franciscu. Cesta příměstským vlakem Caltrain zabrala lehce přes hodinu a platili jsme 8 USD každý za jeden směr. Následující tři noci jsme bydleli v Sunnyvale hned naprosti jedné z budov Applu. Po příletu se mi rozjela silná alergická reakce na histamin v jídle, které jsem neprozřetelně snědla v letadle, a v kombinaci s jet lagem jsem byla ráda, že jsme na první dny dovolené nic velkého neplánovali, protože i pozvolné procházky po okolí byly vyčerpávající. Auto jsme půjčovali až čtvrtý den, tedy až poté, co jsme z měst vyrazili směr národní parky.

Samotné Silicon Valley není vůči návštěvníkům bez auta příliš vstřícné. Technologické firmy zde okupují celé komplexy, ne-li čtvrti, a přesuny mezi rozměrnými budovami jsou poměrně složité. Sami jsme se neobešli bez Uberu (fun fact: každé druhé taxi byla Tesla). Na druhou stranu, jednotlivé komplexy, ponejvíce připomínající univerzitní kampusy, sestávají z krásně udržovaných parků. Nejvíce času jsme trávili v Google vesničce zvané Googleplex, která byla na procházky příjemná a plná zajímavostí k obdivování, najdete tu třeba kostry dinosaurů nebo androidí panáčky.

Googleplex

Druhé odpoledne jsme vyrazili do počítačového muzea. Muzeí je v oblasti Silicon Valley hned několik, Radek nám vybral Computer History Museum. Pár postřehů z muzea jsem sepsala kurzívou. Koho technologické zajímavosti nezajímají, nechť s klidem v duši následující řádky přeskočí.

Překvapilo mě, že IT zažilo dramatický rozmach během velké hospodářské krize ve 30. letech. Zavádění sociálních podpor a do té doby neexistující důchodové politiky tlačilo na dokonalejší propočty a nové metody ukládání dat, a právě tehdy se zrodily děrné štítky a IBM. Tahle firma pak výrazně profitovala i na druhé světové válce - ačkoliv ji podporovala americká vláda, stejných přístrojů využívalo i Německo.

V muzeu je k vidění část počítače ENIAC, obřího halového kolosu ze 40. let, který byl poháněný leteckými motory. Využívala jej americká armáda při vývoji jaderných zbraní. Dnes by se celá tehdejší počítačová hala vlezla na jeden mikročip.

Turing, Zuse, postupné zmenšování a přechod od analogových (hodnota přenášená jako úroveň napětí či proudu) k digitálním řešením (hodnota je zakódována jako binární číslo). Svého času byl častý mix obojího. Pobavily mě paradoxy jako kuchyňský počítač s integrovaným prkýnkem, ke kterému si však hospodyňka musela přikoupit kurz programování, aby na něm byla schopná něco uvařit. 

První bankomaty, založeném na moderním softwaru, fungovaly už koncem 60. let. Zajímavá byla mapa programovacích jazyků - dnes jich je kolem 150.000 a další stále vznikají, ale všechny se v zásadě vyvinuly z Fortranu a několika málo dalších. Zastoupená byla i česká stopa, a to ve slově "robot", poprvé použitého Karlem Čapkem v roce 1921 v divadelní hře R.U.R. A zahráli jsme si první počítačovou hru vůbec, Spacewar z roku 1962.

IBM ze 70. let v Computer History Museum

Ačkoliv nejsem žádný IT geek, tak mi expozice přišla zajímavá, přizpůsobená jak starším dětem, tak i technicky zdatnějším dospělým, pro které bylo nachystané množství špeků. Vzhledem k obsahu nebylo CHM až tak interaktivní, jak se o amerických muzeích traduje, ale nezklamalo nás, tedy Radek byl přímo nadšený. Muzeí a galerií je v oblasti San Francisca opravdu nespočet, stačí si jen vybrat, které zaměření koho zajímá nejvíce. Nás lákalo ještě NASA Ames Visitor Center, ale další den jsme už věnovali památkám v San Franciscu, o kterém pojednává úplně první článek z americké série.

Stejně jako jsme dovolenou poklidně začínali, tak jsme ji chtěli podobně i zakončit. Dva týdny intenzivního cestování, celodenních výletů, hektických měst a dlouhých přejezdů autem si začaly vybírat svou daň a já se těšila, až si budu moct lehnout s knížkou v ruce a půl dne se nezvednout. Jako poslední zastávku před odletem jsme proto vybrali přímořské letovisko Carmel-by-the-Sea v zálivu Monterey Bay, kam jezdí sami Američané za rekreací. Carmel je maličký, odříznutý a nezvykle klidný. Přesně to, co jsme potřebovali.

Jako první mě překvapilo, jak je oblast Monterey studená. Začalo to už v autě, když jsme cestou z rozpálené pouště zastavili na rychlou pauzu a já se poprvé otřásla zimou. Snad se mi to jen zdálo? Inu, nezdálo. Za pouhé dvě tři hodiny jízdy teplota spadla o více než 20 stupňů. Carmel nás přivítal hustou mlhou, mrholením a večerními 13 °C. Marně jsme v romantickém apartmánu hledali topení, abychom rozdýchali teplotní šok. Chlácholil nás jen horký čaj a na sobě navlečené veškeré naše oblečení.

Carmel-by-the-Sea 

Důsledkem zdejšího oceánského klimatu však je, že je celá Monterey Bay nadmíru zelená, plná plazících se květin, košatých stromů a udržovaných zahrádek. V Carmelu mě bavila i místní architektura, ne nepodobná oněm krásným zahradám - nenásilná, malebná a zabydlená, nám Evropanům blízká. Navíc Carmel nabízel několik pekáren a kaváren s výbornou kávou (po dvou týdnech v Americe první dobré kafe!), mnoho rodinných restaurací, krámků se suvenýry a místními specialitami, ze kterých jsem si zamilovala zejména kettle corn, popcorn namáčený v karamelu. Konečně žádné fast foody, žádný Starbucks.

Druhý den v Carmelu jsme strávili většinu dne na pláži. Lehce se oteplilo, večerní mlhu naštěstí ráno roztrhalo a my se uvelebili na bílém jemném písku Pacifiku. V Monterey Bay je populární pozorování velryb. Pohybují se zde blízko břehu, neboť oceán je i blízko pevniny chladný a hluboký. My jsme na žádný výlet lodí nakonec nejeli, na to jsme byli příliš unavení, ale Radek šel statečně vyzkoušet studené vlny na vlastní kůži. Mně stačilo smočit palec u nohy a zbytek času jsem věnovala čtení a pozorování veverek, které dováděly na blízkých stromech. 

pláže Monterey Bay

Ačkoliv byla nakonec závěrečná zastávka poněkud chladnější, aneb po čtyřicítkách v Nevadě jsme neočekávali, že bychom si u nedalekého oceánu kvůli teplotě vody i vzduchu pořádně nezaplavali, i tak musím říct, že se mi zde líbilo. Carmel byl trochu posh, nicméně zafungoval jako balzám na nervy. Celkové zklidnění, voňavé zahrady, útulné kavárny, mnoho dobrého jídla a degustace kalifornského vína, to byl luxus, který i za dražší ubytování a šok z prvního chladného večera stál.

přímořská kuchyně na závěr

Další ráno jsme pak už jen pokračovali zpátky do San Francisca, kde jsme po více než dvou týdnech cestování vrátili auto a poslední odpoledne věnovali prohlídce věznice Alcatraz, o které jsem již psala v prvním článku série. A pak už jen cesta zpátky do Evropy a vzpomínání, kolik různorodých míst jsme za naši první americkou dovolenou navštívili. Tak kam to bude příště?

Související články:
předchází: V pustinách Nevady
všechny články z Ameriky