úterý 23. července 2019

Maroko: modré město Chefchaouen

Chefchaouen, známý jako "Modré město", jsem toužila vidět na vlastní oči už dlouho předtím, než jsme vůbec začali celý výlet do Maroka plánovat.

Však kdo by se nenechal zlákat vyprávěním o městě plném historie, jehož ulice jsou vymalované v barvách nebe? Návštěvu Chefchaouenu jsem zamýšlela jako zlatý hřeb celé dovolené. A ačkoliv byl Chefchaouen přesně tak krásný jako v cestovních průvodcích, nakonec nevím, zda mě ještě o něco více neuchvátil blízký národní park Talassemtane. Marocká příroda svojí diverzitou předčila veškerá očekávání.

Chefchaouen, zkráceně Chaouen, v českém přepise psáno jako Šafšawán, je městečko v severní části Maroka, založené v 15. století. Město se stalo baštou maurských a židovských uprchlíků, utíkajícími ze španělské Granady před katolickou reconquistou. Díky své poloze v pohoří Ríf si město až do roku 1920 zachovalo úplnou izolaci. Počátkem 20. století sever Maroka ovládli Španělé a Chefchaouen otevřeli západnímu světu. Před jejich příchodem jej údajně navštívili pouze tři cizinci, přičemž dva z nich stála návštěva život.

Chefchaouen

Město je slavné zejména díky modrým fasádám domů, kolem kterých panuje plno legend. Nejznámější se pojí s židovskou historií města, kdy modrou barvu na stěny jako první údajně použili židovští uprchlíci jakožto symbol propojení s nebesy. Dnes už Židé v Chefchaouenu nežijí a pravda je nejspíš mnohem prozaičtější - již několik desítek let přitahují modré uličky velké množství turistů. Chefchaouen, choulící se v náruči hor, je pro návštěvníky úplná protiváha k přelidněnému Marrakéši.

Chefchaouen

Do Chefchaouenu jsme zamířili z Meknesu, vzdáleného asi 200 km. Maťovi se přes noc podařilo otřepat z virózy, na doplnění vitamínů jsme koupili pytel čerstvě natrhaných mandarinek a po 3 hodinách jízdy se ocitli v Chefchaouenu. Auto jsme nechali pod městem a dál se vydali na průzkum pěšky. 

Překvapila mě svérázná architektura, andaluské kroje místních žen doplněné slaměnými klobouky a pestrobarevnými ozdobami i časté zaslechnutí španělštiny jako takové. Francouzsky jsem se v této části Maroka vůbec nedomluvila. Město samotné je v obležení turistů, díky čemuž má dost evropský náboj, přesto se zde však nachází množství kýčovitě krásných zákoutí, kde jako by se zastavil čas.

Chefchaouen

Chefchaouen je plný stánků se suvenýry a malých dílen s tradičními řemesly, mezi kterými posedávají toulavé kočky. Přímo z města lze vystoupat i do pohoří Ríf a užít si vyhlídku. Já jsem ale se sobotním programem trochu narazila, protože Maťovi stále nebylo úplně dobře, a tak jsme jen prošli medinu města, skočili si na jídlo a s výšlapem do kopců jsem zbytečně neprudila. Oželet jsem musela i návštěvu kasbahu, původní pevnosti z 15. století, u náměstí Outa el Hammam.

Chefchaouen

Ubytovaní jsme byli v klidném hotelu za městem. Nejraději bych nechala Maťa v klidu vyspat a sama si prošla Chefchaouen důkladněji, nicméně z hotelu jsem se do města neměla jak dostat. Trochu mě mrzelo, že se kvůli dlouhým přejezdům původně plánovaná třídenní zastávka v Chefchaouenu zkrátila na jedno jediné odpoledne, ale co se dalo dělat. Následující den už jsme museli pokračovat do naší odletové destinace, Fesu.

Vsuvka č.1: Pokud si v Maroku chcete užít soukromé koupelny, pohlídejte si, zda je za její součást považován i záchod. Na našem hotelu sice stál sprchový kout v každém z pokojů, ovšem záchody na celý hotel připadaly přesně dva.

Vsuvka č. 2: Mimo turismus je dalším příjmem celé oblasti výroba hašiše. Drogy jsou sice v Maroku oficiálně zakázané, ale nad konopnými poli v pohoří Ríf vláda dlouhodobě mhouří oči. Statistiky praví, že 70 % evropské spotřeby hašiše pochází právě z Maroka a pěstování konopí je de facto nejsilnějším marockým odvětvím. Je pravda, že ačkoliv nám nikdo nic nenabízel, marihuana, zde nazývaná kíf, byla cítit nad celým městem.

Chefchaouen

V těsném sousedství Chefchaouenu se nachází národní park Talassemtane, ustanovený v roce 2004. V parku je možné podniknout několik treků, z nichž nejznámější je výšlap k vodopádům Akchour. V neděli nám před odjezdem do Fesu zbylo pár hodin času, a tak jsme do národního parku nakoukli. Voda byla sytě tyrkysová a lákala ke koupání, což se Maťo rozhodl vyzkoušet tak důkladně, až v jezírku utopil své jediné boty. 

NP Talassemtane

Úplně jsem si vzpomněla na chorvatská Plitvická jezera a Poklad na Stříbrném jezeře. Moc ráda bych viděla i samotné vodopády a skalní oblouk zvaný Bridge of God, ale na ty bychom potřebovali dalších několik hodin k dobru.

Co mě překvapilo, že je národní park oblíbenou výletní destinací místní omladiny, která chodí k jezeru randit a pořádat party. Bohužel zde však po návštěvnících zůstává ohromné množství odpadků, což je teda problém celého Maroka, že si přírodního bohatství příliš neváží.

NP Talassemtane

Z Chefchaouenu jsme zamířili ještě o kousek severněji ke Středozemnímu moři a pak už se stočili zpátky na Fes. Právě v Talassemtane, srdci nádherné marocké přírody, jsem si uvědomila, že se do Maroka jednou budu chtít vrátit. Navštívit Casablancu, Rabat, západní pobřeží, pořádně znovu prošmejdit Chefchaouen a vyšlápnout si k vodopádům Akchour. Tak moc krásně tam bylo!


Související články:
předchází: Zapomenutý Meknes

22 komentářů:

  1. Wow - Maroko... Tohle je první marocký článek, co jsi publikovala poté, co jsem já objevila tvůj blog. Budu muset prozkoumat i ty ostatní.
    Zákoutí města vypadají opravdu romanticky a fotky z národního parku velmi lákavě.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Moc mě těší, že Maroko zaujalo! Je to krásná země.

      Vymazat
  2. Koukám s otevřenou pusou! V Maroku jsem nikdy nebyla, takže si podobné dobrodružství vůbec nedokážu představit.. Chefchaouen s modrými domy vypadá jako z pohádky! Moc se mi líbí i ten národní park Talassemtane - na Maltě tu moc přírody, jezírek a vodopádů nemáme. :D
    Nejvíce mě pobavily a zaujaly vsuvky - hlavně ta se záchodem, to bych opravdu nečekala. :D

    Tereza's journal

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To jo, já byla taky pobavená. Maroko mě i po 2 týdnech nepřestávalo překvapovat.

      Na Maltě sice chybí jezírka a vodopády, zato si však můžeš užívat moře, kterého jsme my v Maroku moc nestihli. :)

      Vymazat
  3. To vyzerá nádherné :D Asi som sa zamilovala do mesta ♥

    ČO JE VKUSNÉ A NEVKUSNÉ ?

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To úplně chápu, při prvním zhlédnutí fotek kdesi v článku na Novinkách se mi stalo totéž. :D

      Vymazat
  4. To by mě štvalo, vidět tak nádherné místo jako je onen park a znečištění. Sakra, vždyť tohle by jinde jen tak nezažili. Ta voda už na fotce vypadá tak lákavě, že se ani nedivím, že Maťa omámila a dopadlo to takto. :D Jinak obecně Maroko jako destinaci bych brala samozřejmě všemi deseti, ale právě z důvodu, že je tolik oblíbená (obzvlášť mezi blogerkami a podobně), se pro mě stává čím dal méně podstatným bodem na wishlistu. Ale i tak, podle fotek jak jiných, tak i tvých z Modrého města to musí vypadat opravdu kouzelně.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Maroko bych sice neoznačila za typickou rozvojovku, ale rozdíly v životní úrovni obyvatel ve městě a na venkově jsou tu stále dramatické. A dokud bude obyvatelstvo řešit přístup k pitné vodě, zavedení kanalizace a dostupnost vzdělávání, tak problematika životního prostředí zůstane upozaděná, to je docela přirozené. Pozitivní ale je, že se, aspoň dle oficiálních zdrojů, situace rok od roku lepší. Velký vliv má i rostoucí turistický ruch, který táhne ekonomiku celé země.

      Mezi blogerkami je populární hlavně Marrakéš, kam se díky levným letenkám lze podívat i jen na prodloužený víkend. Jakmile jsme však vyjeli z města, přetlak turistů rázem opadl a my měli plno krásných míst doslova sami pro sebe, takže to s turisty určitě není tak zlé. :)

      Vymazat
  5. Krásne fotky a teším sa, že som sa z článku dozvedela aj nejaké zaujímavosti. :) Skvelo napísané. :)

    OdpovědětVymazat
  6. Maroko mě vždycky moc lákalo, miluju jejich kulturu a architekturu. Minulý rok tam ale byla mamky kamarádka a byla moc zklamaná. Prý bylo všude hrozně lidí a šílený nepořádek. Odradit se ale nenechám a jednou ho navštívím :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ono záleží... Já měla podobné dojmy z Fesu, a to bych řekla, že po dvou týdnech už jsem byla na tamější prostředí zvyklá a nemělo mě nic překvapit. Za mě určitě Maroko ano, ale spíše příroda a menší města.

      Vymazat
  7. O Maroku som pred nejakým časom uuvažovala ako nad skvelým miestom na dovolenku/výlet/výpravu :D Krásny článok, určite by som sa tam chcela pozrieť

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já jsem neměla žádná velká očekávání a o to více jsem pak byla nadšená. Je to krásná země a pro nás i vcelku dostupná exotika.

      Vymazat
  8. Krásné fotky a věřím, že i zážitky. Asi si připíšu Maroko na svůj travel list. :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Mě Maroko ani nelákalo, chtěl tam přítel, a o to jsem pak byla nadšenější.

      Vymazat
  9. Nádherné fotky, vypadá to moc hezky. :) Ty modré fasády jsou velmi zajímavé.
    Pobavilo mě utopení bot. :D A teda s tím záchodem mě to dostalo, nenapadlo by mě, že by byla sprcha a nebyl by soukromý záchod.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. K topení bot mám i podrobnou fotodokumentaci, ale to by mě asi Maťo neměl rád, kdybych ji sem zveřejnila. :D

      Vymazat
  10. Tohle město vypadá nádherně, úplně jsem dostala chuť znovu někam vycestovat! Už se těším na pokračování :D.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji, už je další pokračování sepsáno. :)

      Vymazat
  11. Ten park je nádherný. Jak na tebe působilo pohybovat se v "jednobarevném" městě? Nebylo to po chvíli nepříjemné na oči? :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Vůbec ne! Nepřišlo mi to ani divné, natož nepříjemné. Pořád tam máš plno dalších barev - detaily na domcích, provoz v ulicích. Není to tak jednolité, jak se z fotek může zdát.

      Vymazat

Děkuji za návštěvu!