Čtenářský deník XV

Přes léto jsem na knížky skoro nesáhla, ale co jsem doma v karanténě, mám pocit, že jen čtu a čtu. V podzimní várce beletrie se mi tentokrát sešly samé knížky s putováním jako hlavním motivem.

• Hobit - J. R. R. Tolkien
• Vyhnání Gerty Schnirch - Kateřina Tučková
• Cesta zpátky - Erich Maria Remarque

-------------------------------------------------------------------

Hobit aneb Cesta tam a zase zpátky

autor: J. R. R. Tolkien

zařazení: fantasy

čtené vydání: neznámé (čtečka) 

překlad: František Vrba

původní název: The Hobbit, or There and Back Again

poprvé vydáno: 1937

Roztomilá fantasy, kterou Tolkien předběhl svoji dobu.

Bilbo Pytlík je usedlý hobit, žijící si v pohodlí své nory, dokud jej čaroděj Gandalf nevyšle spolu se 13 trpaslíky na dobrodružnou cestu zabít draka Šmaka a získat zpět poklad ležící pod Osamělou horou, o kterou kdysi Šmak trpaslíky připravil. Bilbo se na cestě učí o světě i lidech, získává kuráž i nové přátele a nakonec zjišťuje, že je vlastně chlapík "co k čemu".

Hobit je jednoduchá pohádka pro děti, nečekejte žádnou ságu jakou je navazující Pán prstenů. Trochu mě mrzelo, že jsem se k Hobitovi nepropracovala před 15 lety, protože to bych byla nadšená. Dneska už jen ocením dobu a okolnosti vzniku knihy - jedná se o první čistě fantasy dílo, které zůstává oblíbené i v očích dnešních čtenářů. Knížka je milá a rychle se četla, chybělo mi v ní však hlubší rozpracování klíčových scén a ocenila bych menší předvídatelnost děje. Jak z Hobita vyždímali třídílný film je mi každopádně stále záhadou...

ukázka: 

Bilbo unikl skřetům, ale nevěděl, kde je. Přišel o kapuci, o plášť, o potraviny, o poníka, o své knoflíky i o přátele. Putoval dál a dál, dokud slunce nezačalo klesat k západu - za horami! Jejich stíny padaly přes Bilbovu stezku a on se ohlédl. Pak se podíval před sebe a viděl jenom zvlněné hřebeny a svahy klesající k nížině a pláním, které tu a tam probleskovaly mezi stromy.

-------------------------------------------------------------------

Vyhnání Gerty Schnirch

autor: Kateřina Tučková

zařazení: historický román

čtené vydání: Host 2009 (1. vydání)

 

Sugestivní historický román o vyhnání brněnských Němců. 

Gerta Schnirch dospívá za 2. světové války jakožto dítě ze smíšeného manželství - zatímco maminka je Češka, otec a mladší bratr se hlásí k němectví. Válkou se pomalu proplétá, kličkujíc mezi znepřátelenými stranami. Peklo však přichází až po ní, kdy jsou v květnu 1945 všichni Němci, kteří nebyli posláni do pracovních táborů nebo zadržovacích zařízení, vysláni na pochod smrti směrem k Pohořelicím. Gerta je takto vysídlena i s několikaměsíční dcerkou. Panický strach o život svůj i dítěte přecházejí v postupnou apatii a základní potřebu přežít.

Silný, smutný a bolavý příběh s fascinující přesností reálií. Kniha byla těžká a náročná na čtení, snad i proto, že místa zde popisovaná dobře znám, a tak na mě ještě dlouho po dočtení intenzivně doléhaly obrazy z této zapomínané kapitoly dějin. I když nevím, zda budu mít ještě někdy odvahu se ke Gertě vrátit, jde o vynikající dílo. Doporučuji.

ukázka: 

Kdyby se Gerta ještě dokázala modlit, chodila by k Panence Marii na boží muka denně, aby si vyprosila svůj bývalý život. Život před válkou, kdy všechno bylo v pořádku. A kdyby to nešlo, tak aspoň budoucí život, v klidu jejich bývalého bytu, kam by se otec už nevrátil. Žila by tam jen ona sama, sama s Barborou a věcmi, které mívala ráda. Sadu maminčiných květovaných hrníčků, dlouhé závěsy v jídelně, kde obědvali. 

-------------------------------------------------------------------

Cesta zpátky

autor: Erich Maria Remarque

zařazení: ztracená generace, válečný román

čtené vydání: Brána, 1966

překlad: František Gel
původní název: Der Weg zurück
poprvé vydáno: 1931

Citlivý pohled do bolavých duší kluků vracejících se z války.

Velká válka končí a skupina bývalých vojáků, kteří byli naverbováni, ani jim nebylo 20, se vrací zpět k rodinám. Frustrace, že nic není jako dříve, se mísí s nepochopením okolí a vzpomínkami na válečné hrůzy. Z oslavovaných vojáků se stávají vyděděnci společnosti. Někteří si krok po kroku hledají cestu zpět, dokončují přerušená studia, žení se a snaží se pracovat, jiné naživu drží jen jejich kamarádství.

Remarque sám tímto návratem prošel a uměl o něm psát. Dnes se již s posttraumatickou stresovou poruchou bývalých vojáků běžně pracuje, ale v době po 1. světové, kdy byli obyvatelé vydrancovaného Německa rádi, když sehnali jídlo, bylo něco podobného zcela mimo možnosti a každý z chlapců se musel se svými vzpomínkami porvat po svém. 

ukázka: 

"Dej na sebe pozor, Arnošte, ať se ti venku nic nestane," volá ještě za mnou.

"Copak by se mi mohlo stát, maminko, tady doma, a v míru?" říkám, dívám se vzhůru k matce a usmívám se. Maminka se naklání přes zábradlí. Její malá, zbrázděná tvář je v zlatém šeru stínítka lampy. Neskutečně vlají za ní stíny a světla po chodbě. A najednou něco ve tmě kolísá, najednou mne popadá takové divné dojetí, skoro jako bolest.