pátek 4. března 2022

Honzovy kynuté buchty

Také milujete kynuté buchty s tvarohem jako od babičky? 

A kdo by neznal povzdech, že těsto správně nenakynulo... Dlouho jsem z něj proto měla respekt. Co jsem však Honzovy buchty zkusila upéct poprvé, zjistila jsem, že ve skutečnosti jsou náročné pouze na čas, který kvůli kynutí nelze příliš zkrátit. Recept sám o sobě je ale snadný.

Do dnešního článku jsem sepsala svoji verzi pro lenochy, které ingredience nebaví odvažovat, nemají doma robota na přípravu těsta, mikrovlnku na povolení másla ani myčku na mytí množství nádobí. A přesto jsou buchty výborné, od těch babičkovských k nepoznání!

Suroviny na těsto:

+- 3,5 hrnku hladké mouky (600 g)
0,25 hrnku cukru krystal (80 g)
hrnek mléka (220 ml)
4 žloutky
kvasnice (standardní balení 42 g)
lehce přes polovinu másla (150 g)
2 lžičky citronové kůry (sušená nebo čerstvá z bio citronu)
špetka soli

silnější plátek másla na potření
mouka na rozválení
cukr moučka na pocukrování

Suroviny na tvaroh: 

1 tvaroh v kostce (250 g)
3 lžíce cukru krystal
2 lžičky vaječného bílku
0,5 lžičky muškátového oříšku
0,5 lžičky citronové kůry
hrst hrozinek namočených v rumu

Alternativní náplň: povidla, marmeláda, ořechová nádivka... Někdy mi tvaroh nevyjde na všechny buchty, a tak se vždy hodí mít nějakou otevřenou marmeládu po ruce a poslední buchty dodělat s ní. 

Časová náročnost:

0,5 hod práce při přípravě těsta
1-2 hodiny kynutí
0,5 hod při tvoření buchet
0,5 hod pečení

Pracovní postup:

V malém kastrolku ohřeji mléko a přeliji ho do menší misky. V témže kastrolku následně rozpustím máslo. U obojího hlídám teplotu - ani jedno nesmí vařit!

Do mléka v misce rozdrobím kvasnice, přidám po menší lžíci mouky a cukru, rozmíchám. Přikryji utěrkou a postavím na 10 minut stranou, aby vzešel kvásek.

Vezmu 4 vajíčka a oddělím bílky od žloutků - bílky míří zpátky do lednice, žloutky rovnou do velké mísy, kam k nim přimíchám cukr, sůl a citronovou kůru. 

Opatrně a po troškách vliji do mísy se žloutky rozpuštěné máslo a následně i kvásek. Za stálého míchání postupně přisypávám mouku. Předem ji neprosívám.

Těsto propracovávám vařečkou i rukama tak dlouho, až je hezky vláčné a nelepí se na kraje mísy. Od toho i závisí množství mouky, které mám vždy po ruce raději víc. Pak těsto nechám pod navlhčenou utěrkou hodinu či dvě nakynout, ideálně někde v teple. V polovině kynutí ho zkontroluji a trochu prohnětu. 

V mezičase si nachystám tvarohovou náplň. Tvaroh rozmíchám s cukrem, muškátovým oříškem a citronovou kůrou. Mám ráda hrozinky, proto přidám i je. Ochutnám a pokud jsem spokojená, přimíchám 2 lžičky vaječného bílku, aby měla náplň lepší konzistenci.

Když těsto nakyne (zdvojnásobí až ztrojnásobí svůj objem), rozválím jej na pomoučené podložce na cca 7 mm tloušťku. V mezičase si v kastrolku nahřeji plátek másla na potření a rovnou jím (případně obalem od másla) vymažu pekáček.

Těsto krájím na cca 8x8 cm velké čtverce, které vždy v dlani ještě trochu natáhnu a propracuji, než do nich dám 2 lžičky tvarohu. Pokud mi okraje těsta nevyjdou na čtverce, tak je do čtverců pospojuji. Každou buchtu zavinu a položím do vymaštěného pekáčku zavinutím dolů. Jakmile jsou všechny naskládané jedna vedle druhé, potřu je zbytkem másla. Než se mi nahřeje trouba, nechám je ještě dokynout pod utěrkou.

Buchty peču na 170 °C zhruba 25 minut, pak už je jenom lehce pocukruji a sleduji, jak z plechu mizí ještě teplé... Ve staré troubě jsem pekla na 180 °C stejný čas.

Poznámka na závěr:

Samozřejmě vím, že je lepší vmíchat tekuté složky do důlku v již odvážené mouce. Kdysi jsem však vyzkoušela, že když zpracuji tekuté složky jako první a mouku přidám až na závěr, nejenže se celé těsto snáze míchá a mouka nepoletuje po celé kuchyni, ale hlavně dokážu podstatně lépe korigovat konzistenci těsta. A protože na svoje kynuté buchty slyším jen samou chválu, nakonec toto řešení "proti proudu" asi není až tak špatné. Zveřejňuji proto pro všechny ostatní líné hospodyňky i pro sebe, ať nemusím recept lovit po papírcích založených v diáři. Sladkému pečení zdar!

Jaké buchty nejraději pečete vy? Zpětně mě mrzí, že jsem se tak dlouho kynutého těsta bála. Je s ním zábava a snese i značné odchylky v poměrech, takže se buchty s trochou cviku dají zvládnout i jen tak od oka. A co je hlavní, Honzovy buchty udělají radost snad každému, komu jsou nabídnuty!

Číst víc receptů

14 komentářů:

  1. Zábava s kynutým těstem tedy rozhodně je! Jednou jsem ho dala kynout na topení (mělo přece kynout v teple) a pak jsem nerozvážně na chvíli opustila kuchyni. A když jsem se vrátila... no, myslím, že si to všichni dovedou představit :-D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Mám podobnou zkušenost s kváskem v hrnku. Místo mléka jsem tehdy použila teplou smetanu... Než jsem si všimla, co se děje, měla jsem doma doslova "hrnečku, vař". :)

      Vymazat
  2. Já mám z kynutého těsta respekt pořád, i když už jsem třeba loni v lockdownu vyzkoušela buchty. A taky mě na něm odrazuje to kynutí - já raději peču moučníky, kde nejsou prostoje ;-). Ale o kynuté buchty se tuhle pokusil manžel nudící se na neschopence a kdyby se vytáhl z trouby o pár minut dřív, tak neměly chybu. Takže možná v kuchyni expanduje do mé sladké sféry (on normálně dělá spíš minutky a pak taky bramborové knedlíky ;-))

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To zní báječně! Takového manžela bych také brala. :)

      Vymazat
  3. Já měla jeden recept od jedné holčiny z blogu bez kvasnic a ten miluji! Nesnáším droždí a kvasnice, protože s tím moc neumím :-D A tak jsem začala dělat ty buchty podle jejího receptu a miluji to a jsou tak chutné. Což jsi mi připomněla, že je musím upéct. Ovšem ty tvé vypadají jako z časopisu, jsi šikovná! Mňam!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Díky, Jani. Sestra dává kvasnic o třetinu lépe, že prý jsou pak chuťově ještě lepší. Kvasnice v nich nejsou cítit a přesto nakynou stejně. Musím to taky vyzkoušet. Někdy dělám lité buchty bez droždí, jindy tuto kynutou klasiku.

      Vymazat
  4. Mňam, tyhle buchty mám spojené právě s babičkou :) Super recept!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Díky, Teri! Dej prosím vědět, jestli jej někdy vyzkoušíš.

      Vymazat
  5. Díky za tip, tohle je nesmrtelná klasika a jak píšeš, má je rád snad každý! Babka je pekla zrovna nedávno, ale asi bych se měla emancipovat a zkusit to sama. :-D
    Já jsem jako poslední buchty pekla drahému jeho oblíbený perník a pak takový banánovo-čokoládový hřbet, co jsem objevila na Twitteru, ten zase chutnal mně. :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Na perník se chystám už několik měsíců, mám od sestry milého skvělý a relativně snadný recept. Ty kynuté buchty určitě vyzkoušej, nejsou ve skutečnosti tak těžké, jak na první pohled vypadají. A já je teda miluji i s povidly nebo marmeládou...

      Vymazat
  6. Opačný postup mokrých ingrediencí mám též raději a vliv na kynutí těsta to nikdy neměla, takže to tak už nějaký ten pátek dělám (jsem moc ráda, že nejsem jediná!) Buchty mám raději s povidlama, ale tvarohem též nepohrdnu :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tvořilko, to jsem moc ráda, že nejsem sama, kdo si postup obrací! :) Jo, povidla jsou taky skvělá, zvláště když se zadaří domácí.

      Vymazat
  7. Klobouk dolů! K těm jsem se já ještě neodvážila, právě proto, jaký z nich mám respekt :-D. Už jsem se odvážila na svíčkovou, tam jsem úspěšně zjistila, že se není čeho bát, ale ty buchty ne a ne. Přitom s kynutým těstem dělám moc ráda a baví mě to :-D.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji, Káji! Od tebe mě to těší dvojnásob. Myslím, že ani u těch buchet se není čeho bát. Nejsou to žádné makronky. :D

      Vymazat

Děkuji za návštěvu!