Gustav Klimt v zámku Belvedere

Vídeňský zámek Belvedere je jednou z nejvýznamnějším rakouských galerií. V několika stálých i dočasných výstavách najdete díla Klimta, Schieleho nebo třeba Kokoschky. 

Na Belvedere jsem měla zálusk již delší dobu, a tak jsme se při jarní návštěvě Vídně s kamarádkami ve volném odpoledni vydaly právě sem. Zámek je krásný sám o sobě, navíc disponuje rozsáhlým parkem, který se bude líbit i těm, co umění tolik neholdují.

Stavba letního zámku, toho času ještě za branami města, započala na popud prince Evžena Savojského (1663 - 1736). Belvedere sestává ze dvou samostatných barokních zámků, které jsou propojeny svažitým parkem. Hlavním zámkem je Horní Belvedere (Oberes Belvedere), kde se dříve nacházely reprezentační pokoje a dnes zde můžeme obdivovat hlavní umělecké sbírky. Menší zámek zvaný Dolní Belvedere (Unteres Belvedere) byl princovou soukromou rezidencí a teď se tu konají příležitostné menší výstavy. Za zmínku stojí i zahrada, která oba zámky obklopuje a zdobí ji velké množství soch a vodních fontán. Krásný příklad vrcholného barokního stavitelství!

Horní Belvedere

Ačkoliv jsme si koupily lístky na oba pavilony, v Horním Belvederu jsme nakonec strávily přes 4 hodiny, pročež jsme spodní výstavy bohužel nestihly. Přispěla k tomu i nemilá zkušenost s evakuací celé galerie. Naštěstí se požární poplach brzy ukázal jako falešný, personál zvládl vše na jedničku a po pár desítkách minut návštěvníky pustili aspoň do předsálí, abychom nemrzli venku. Evakuace nám návštěvu nezkazila, jen ten promrhaný čas později chyběl.

Horní Belvedere

Belvederské sbírky začínají ve středověku, pokračují k ranému novověku, umění přelomu 19. a 20. století, což je v malířství moje nejoblíbenější období, a vrcholí ranou modernou. Ne všude je povolené focení, a tak se zaměříme jen na ty části, kde se fotit mohlo. Níže se nachází několik obrazů, které mě zaujaly nejvíce.

Jako první představím rodinný portrét vídeňského obchodníka Rudolfa van Arthabera, který je zde zpodobněn jako milující otec tří dětí. Obraz vyzařuje lásku, domácí pohodu a zároveň je velmi netradiční, protože s dětmi byly samostatně malovány převážně ženy. Kde se nachází maminka? Již při pohledu na obraz v pozadí pokoje, matně naznačující ženskou postavu, mě napadlo, že Rudolfova žena musela být v době vzniku obrazu po smrti. Tolik rodinných příběhů ukrytých do jediného portrétu...

Friedrich von Amerling, 1837

Druhým je sociální portrét Petera Fendiho, zobrazující vdovu po vojákovi, která se v malém půdním pokojíku, se slamníkem namísto postele a dvěma malými dětmi snaží šít. Obraz poukazuje na chudobu žen padlých vojáků, které často skončily bez nároku na penzi a hledaly si přivýdělek, kde jen mohly. Nenápadný menší obraz ostře kontrastuje s nadrozměrným Napoleonem od J. L. Davida, umístěném ve stejné místnosti.

The Poor Officer's Widow
Peter Fendi, 1836

Až apokalyptické ztvárnění zimní krajiny, uprostřed které si všimneme mladé ženy s nemluvnětem u prsu, uvězněné ve větvích stromu. Při podrobnějším pohledu zjistíme, že podobných "stromů" je na obraze hned několik. Segantini tímto netradičním zpodobněním zachycuje břímě nechtěného těhotenství. Podobných zajímavých obrazů je Belvedere plný, snad každý stál za detailní prohlédnutí.

 

The Evil Mothers 
Giovanni Segantini, 1894

A teď již k pozitivnějším námětům. Zřejmě nejpopulárnějším umělcem vystavujícím v Belvederu je rakouský malíř Gustav Klimt (1862 - 1918). Klimt se proslavil již za svého života, vedl umělecké sdružení Secese a pracoval i pro Vídeňskou univerzitu. Jeho nejslavnějším obrazem je jednoznačně Polibek, který vznikl čistě pro potěchu z tvorby. Jedná se o nadrozměrný obraz, na jehož zdobení bylo využité pravé zlato, stříbro a platina. Dílo koupil přímo Belvedere, toho času Modern Gallery, za cenu už tehdy astronomickou. Polibek je nádherný a kouzelně nadčasový.

The Kiss
Gustav Klimt, 1909

Přišlo mi zajímavé prozkoumat i Klimtova méně známá díla, protože podobně jako u dalších malířů, i jeho styl se postupně vyvíjel. Zřejmě nejvíce jej proslavily obrazy ze "zlatého období", lehce erotické, bohatě zdobené, symetricky asymetrické. Jeho pozdější díla oproti tomu od zdobení upouští a zaměřují se spíše na přírodní motivy. Mně se asi nejvíce líbil zakázkový portrét Fritzy Riedlel, manželky významného vídeňského inženýra. Baví mě jeho perfektní kompozice a egyptské zdobení kontrastující s jednoduchými vycházkovými šaty paní Fritzy.

Fritza Riedler
Gustav Klimt, 1906

A našla jsem i jednoho Moneta! Koukám se tak na obraz, ze kterého sálá sladká vůně květin a teplo pozdního léta a říkám si, to je úplně jako Monet. Taky že ano. Na chvíli jsem se zasnila a přenesla z honosného Rakouska-Uherska do období francouzské belle époque.

Path in Monet's Garden in Giverny
Claude Monet, 1902

Jakou galerii nebo muzeum byste mi doporučili při příští návštěvě Vídně?

Související články:
Vídeňští motýli (2023)
Albertina 2016
Více z kultury