středa 14. října 2020

Plitvická jezera

Plitvická jezera, nejkrásnější chorvatský národní park a můj cestovní sen už od dětství, kdy jsem hltala filmy s Vinnetouem.

Ze zde natáčených indiánek už jsem sice vyrostla, ale Plitvička jezera i nadále zůstávala na seznamu mých vysněných destinací. Když jsme proto s Editou začaly plánovat letošní roadtrip do Chorvatska, bylo jasné, kde začneme. A Plitvice nejenže nezklamaly, ony byly tak nádherné, že se mi tají dech ještě dneska při probírání fotek.

Do Chorvatska jsme se vydaly v polovině srpna. Původně jsme s Editou měly jet vlakem do Bosny na Vlakfest, ale protože Bosna už toho času vyžadovala negativní covid testy, celá akce byla zrušená. Chorvatsko naopak stále vykazovalo minimum ohnisek nákazy, testy potřeba nebyly a já měla čerstvě koupené auto, takže se náhradní řešení doslova nabízelo. Společné roadtripy nás vždycky bavily.

Z Brna jsme vyrážely v neděli ráno, abychom se vyhnuly kolonám na slovinských hranicích, i tak jsme se na nich ale na dvě hodiny zasekly. Jakožto občané členského EU státu stačilo ve Slovinsku ukázat občanky a pro vjezd do Chorvatska jsme na webu vyplňovaly krátký formulář s účelem cesty a adresou prvního ubytování, jinak po nás nikdo nic nechtěl. Pomineme-li hranice, kde jsem se v koloně aspoň naučila s novým autem plynule rozjíždět, cesta krásně ubíhala, u volantu jsme se prostřídaly a navečer jsme, zhruba po 9 hodinách jízdy, dojely do Licko-senjské župy, kde jsme měly strávit první dvě noci.

Seliste Dreznicko

Ubytované jsme byly v soukromí, v malé horské vesničce Seliste Dreznicko. Vesnice disponovala několika turistickými restauracemi (pizza tu byla výborná, hned jsme ji první večer ozkoušely) a obchodem s potravinami. Víc nic jsme nepotřebovaly. Hlavním kritériem výběru bylo, že jsme odsud měly Plitvice 15 minut autem. 

Plitvická jezera byla vyhlášena národním parkem již roku 1949; na seznam UNESCO byl tento přírodní div zapsán roku 1979. Nachází se středním Chorvatsku, asi dvě hodiny jízdy ze Záhřebu. Řeka Korana, valící se vápencovými masivy, zde vytvořila úchvatnou podívanou - kaňon plný krasových jezer, kaskád, vodopádů, zřídel a jeskyní. Mezi jednotlivými jezery vedou dřevěné chodníky, po kterých se můžete dlouhé hodiny procházet a kochat. 

Horní jezera

Plitvice jsou vyhledávaným turistickým cílem a hodí se přivstat si, pokud si je chcete užít bez davů lidí. My jsme vyrazily hned na otvíračku, přesto se však parkoviště již po sedmé ranní rychle plnilo. Do karet nám ale hrála jak situace ohledně koronaviru, tak i všední den, kdy bývá obecně návštěvníků méně než o víkendu. Turisté se rychle rozptýlili a některé úseky jsme měly takřka samy pro sebe.

Vstupné je dost drahé, v hlavní sezóně 200 Kn (cca 750 Kč) za osobu, zvlášť se navíc platí i parkování. Zázemí i infocentrum byly ovšem na vysoké úrovni; dá se zde dobře (a překvapivě levně) najíst a veškeré přesuny autobusem a vláčkem mezi jednotlivými body národního parku již byly zdarma. Součástí vstupu je i plavba lodí.

jezero Kozjak

Národní park nabízí několik prohlídkových okruhů. Na ty je dobré mrknout dopředu a vybrat podle plánované trasy parkoviště. My jsme se rozhodly pro 9 km dlouhý okruh H, začínající u druhého vjezdu. Delší už je jen okruh K (18 km přes kopce v okolí). Startovaly jsme u Horních jezer (Upper Lakes), kde kaňon začíná, a končily u největšího vodopádu Sastavci.

vodopád Veliki Prštavac a jezero Milanovac

Plitvice jsou až kýčovitě krásné. Všechny myslitelné odstíny zelené a tyrkysové, obří lopuchy, rákosy, uklidňující šumění vody, mechové koberce, jezera plná vypasených ryb a zvědavých kachen. Každých pár desítek metrů na nás vykoukl vodopád, kaskáda zurčících potoků či jenom další úchvatný pohled na jezera před námi. Nevzpomínám, kdy naposledy jsem cítila tak intenzivní pocity radosti a štěstí, jako když jsem procházela touto nádherou. 


Jednou za čas jsme narazily na "záchytný bod" pro turisty, kde se dalo posedět a občerstvit. Příjemným oddychem byla i plavba loďkou po největším jezeře Kozjak, hlubokém 46 m a rozkládajícím se na úctyhodných 81,5 ha. 

Voda v jezerech je průzračně čistá; přechází od jemně tyrkysové až po sytě akvamarínovou. Ačkoliv vysoké teploty lákaly ke smočení, koupání je zde přísně zakázáno. V zimě jezera zamrzají. Protékající voda a ukládající se vápenec národní park neustále formují, mění a přetváří před očima.


V národním parku se nachází 140 vodopádů a 20 jeskyní, mezi nimi i ta z Pokladu na stříbrném jezeře, mého nejoblíbenějšímu filmu s Vinnetouem. Tehdejší Jugoslávie v mayovkách ztvárnila americký západ. Jeskyně starého indiána se jmenuje Šupljara, leží na jezeře Kaluderovac a část z ní je zatopená. Krasová výzdoba je zde poměrně strohá, ale jeskyní lze po vratkých schůdcích vystoupat skrz až na vrcholek kaňonu, odkud je nádherný výhled na Dolní jezera (právě odsud byla focená úplně první fotka z článku).

jeskyně Šupljara

U jezer jsme nakonec strávily zhruba 5 hodin, přičemž největší vodopád Sastavci z fotky níže, pyšnící se 78 metry, jsme málem minuly (vede k němu slepá odbočka). Takto vypadá na konci léta, kdy je "vyschlý". Na jaře to musí být hukot! 

Sastavci a kačena

Plitvice jsou ovšem nejen jezera, ale i původní bukové a březové lesy, kde se dodnes prohání medvědi, vlci nebo rysi, a rostou zde endemitní druhy lilií a orchidejí. Národní park má rozlohu 29 482 ha, z toho jen asi 200 ha zaujímá hladina jezer. V lesích vede několik trailových tras, na které se lze napojit přímo z parkovišť. Protože jsme skončily relativně brzy odpoledne, vydaly jsme se ještě na trail Medvedak. Trasa vede přes několik hřebenů, nám však stačil výstup na první kopec v pořadí, Oštri Medvedak (889 m.n.m).

Když jsme se na informacích ptaly na začátek stezky, byla paní poněkud zaražená - tam přece nikdo nechodí! Brzy jsme pochopily proč. Což o to, lesní pěšina stoupala pozvolna a naučná trasa byla pěkně zpracovaná, ale ti nenažraní komáři! Nalétávala na nás celá hejna a já brzy získala dramatické válečné malování vlastní krví, zatímco Edita panikařila z všudypřítomných pavučin natahaných přes stezku. Ačkoliv jsme na výlety po lesích zvyklé, po hodině a půl svižné chůze jsme se otočily. Doufaly jsme, že by svrchu mohl mít hezký výhled na jezera, ale hora byla zarostlá vysokými stromy a zcela upřímně, les se příliš nelišil od lesů u nás.

Kdyby měl náhodou někdo na Plitvicích hodně času a stejný nápad jako my - moskytiéru, dlouhé svršky a pořádný repelent s sebou! A možná přihoďte i pepřák na medvědy. Jen pár metrů od parkoviště totiž začíná pořádná divočina...

trail Medvedak

Více článků z Chorvatska 2020:

předchází: Prvních 1.000 km - o řidičských začátcích
následuje: Roadtrip Istrií 1/3

18 komentářů:

  1. Fotky jsou nádherné! Měly jste štěstí na dobu, kterou jste si vybraly, protože v sezóně mimo pandemii tam bývá prý strašně natřískáno a prakticky se tam není možné volně pohybovat - babička z toho byla před pár lety hrozně rozčarovaná. Představuju si, jaké to tam muselo být, než se stal turismus masovou záležitostí a z tohohle se stala rezervace. Prostě jít a narazit na takovouhle oblast... ach ach :-)

    (Btw. v práci jsem se tenhle komentář pokusila vložit třikrát a ani jednou se nepropsal. Kdyby někde ty další kopie vylezly, bez milosti je smaž, prosím :-D)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jojo, jsem si vědomá, že vzhledem ke covidu byla návštěvnost v srpnu dost nízká a i proto jsem do Chorvatska chtěla - byla by to škoda nevyužít. Dopoledne jsme měly jezera skoro samy pro sebe, odpoledne u Dolních už bylo lidí víc (právě tudy vedou kratší rodinné trasy), ale pořád se to dalo. Ohromně jsem si tu návštěvu užila.

      Komentář se uložil jen tento jeden, ani ve spamu nic nemám... Tak těžko říct, co zlobilo. :(

      Vymazat
  2. Fakt paráda. Mne by svou krásou Plitvická jezera lákala hodně, ale je to dost profláknutý turistický cíl, tak se bojím davů turistů. My letos zvládli navštívit Krumlov, kde chyběly díky koronaviru davy turistů, kvůli kterým jsme se mu dlouho vyhýbali. Plivice nás nenapadly...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já v Česku navštívila Kutnou Horu, tu jsem si bez turistů velmi užila. Krumlov byl v plánu, ale už jsem jej nestihla, tak třeba na jaře. Myslím, že na předkoronový standard se to chvíli nevrátí, takže bude ještě šancí plno, jak u nás, tak v zahraničí...

      Vymazat
  3. To je nádhera, tam by se mi líbilo. :) Díky za ukázku takové krásy a ta první fotka je top. :)
    S tou trasou jsi mě pobavila, ani se nedivím, že tam nikdo nechodí. :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Haha, no však jsme taky rychle pochopily... Moc děkuji, Luma'il! :)

      Vymazat
  4. Byla jsem tam jako dítě a bohužel si pamatuji jen vodopád, ale moc dobře si pamatuji, že na to jaký jsem byla špunt se mi to moc líbila. To je jednoz těch míst, kam bych se chtěla výhledově podívat znovu! Děkuji ti za připomenutí mých vzpomínek tímto článkem :-)

    OdpovědětVymazat
  5. Ten vodopád🧡 to je prostě nádhera. Ještě jsem tam nebyla a musím to napravit

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ano, byl to krásný zážitek. Letos Plitvice opravdu stály za návštěvu.

      Vymazat
  6. Bože, to vypadá jako ráj! Nádherné a i když známé místo, je na mém seznamu a moc ráda bych se tam jednou také podívala, snad to příští rok bude snazší ohledně cestování..

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Přesně tak, snad bude příští rok lépe... Tady se dalo aspoň v létě vyrazit po Evropě, ale vím, že u vás v UK bylo cestování komplikovanější.

      Vymazat
  7. Sem se chci už strašně dlouho podívat. Ale stále se mi to ještě nepodařilo. :) Třeba časem. Pořád doufám, že se mi to podaří. Děkuji tedy alespoň za tuto online procházku.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Držím palce! Z Česka to není daleko, cesta po dálnici rychle utíká a Plitvice lze snadno spojit s klasickou plážovou dovolenou. :)

      Vymazat
  8. Ooo, tohle místo mám na svém todo listu! A ani jsem netušila, že je možný se tam vydat na 18km okruh, to už je slušná procházka :D Parádní fotky!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji, Jitt, od tebe mě pochvala moc těší! :) Plitvice fakt doporučuji, stojí za to vidět. Věřím, že na jaře by to mělo být ještě s množstvím turistů únosné.

      Vymazat
  9. No teda! Zatím jsem věděla jenom z doslechu, jak je to tam hezké, konečně vidím fotky... a mám pocit, že musím doplnit svůj seznam cestovatelských přání. :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Neskutečná nádhera! Už jen kvůli Plitvicím stálo Chorvatsko za to.

      Vymazat

Děkuji za návštěvu!